¹Tato jsou slova smlouvy, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi učiniti s syny Izraelskými v zemi Moábské, mimo onu smlouvu, kterouž učinil s nimi na Orébě.

¹Toto sú slová smluvy, ktorú prikázal Hospodin Mojžišovi uzavrieť so synmi Izraelovými v Moábskej zemi, krome smluvy, ktorú uzavrel s nimi na Horebe.

²I svolav Mojžíš všecken lid Izraelský, řekl jim: Vy sami viděli jste všecky věci, kteréž učinil Hospodin před očima vašima v zemi Egyptské, Faraonovi, i všechněm služebníkům jeho, i vší zemi jeho,

²Vtedy svolal Mojžiš celého Izraela, všetkých a povedal im: Vy ste videli všetko, čo učinil Hospodin pred vašimi očami v Egyptskej zemi faraonovi a všetkým jeho sluhom i celej jeho zemi,

³Zkušování veliká, kteráž viděly oči tvé, znamení i zázraky ty veliké.

³tie veľké zkúšky, ktoré videly tvoje oči, tie znamenia a tie veľké zázraky.

⁴A však nedal vám Hospodin srdce k srozumění, a očí k vidění, a uší k slyšení až do tohoto dne.

⁴Avšak nedal vám Hospodin srdca, aby ste rozumeli, a očí, aby ste videli, ani uší, aby ste počuli, až do tohoto dňa.

⁵A vedl jsem vás čtyřidceti let po poušti, nezvetšela roucha vaše na vás, a obuv vaše neztrhala se na nohách vašich.

⁵A vodil som vás štyridsať rokov po púšti: vaše rúcha nezvetšely na vás, ani tvoja obuv nezvetšela na tvojej nohe.

⁶Chleba jste nejedli, vína a nápoje opojného jste nepili, abyste poznali, že já jsem Hospodin Bůh váš.

⁶Chleba ste nejedli a vína ani iného opojného nápoja ste nepili, aby ste poznali, že ja som Hospodin, váš Bôh.

⁷A když jste přišli na toto místo, vytáhl Seon, král Ezebon, a Og, král Bázan, proti nám k boji, a porazili jsme je,

⁷Keď ste potom prišli na toto miesto, vyšiel Síchon, kráľ Chešbona, a Óg, kráľ Bázana, proti vám do boja, a porazili sme ich.

⁸A vzali jsme zemi jejich, i dali jsme ji v dědictví pokolení Rubenovu a Gádovu, a polovici pokolení Manassesova.

⁸A vzali sme ich zem a dali sme ju do dedičstva Rúbenovcom a Gádovcom a polovici pokolenia Manassesovho.

⁹Ostříhejtež tedy slov smlouvy této a čiňte je, aby se vám šťastně vedlo všecko, což byste činili.

⁹A tedy budete ostríhať slová tejto smluvy a činiť ich, aby ste rozumne činili všetko, čokoľvek budete robiť.

¹⁰Vy všickni dnes stojíte před Hospodinem Bohem svým, knížata vaše v pokoleních vašich, starší vaši a úředníci vaši, všickni muži Izraelští,

¹⁰Vy všetci stojíte dnes pred Hospodinom, svojím Bohom, vaše hlavy-kniežatá, vaše pokolenia, vaši starší, vaši správcovia, všetci mužovia Izraelovi,

¹¹Dítky vaše i ženy vaše, i příchozí vaši, kteříž bydlejí u prostřed stanů vašich, i ten, kterýž dříví seká, i ten, kterýž váží vodu,

¹¹vaše deti, vaše ženy i tvoj pohostín, ktorý je v tvojom tábore, počnúc od toho, ktorý rúbe tvoje drevo, až po toho, ktorý čerpá tvoju vodu,

¹²Abyste vešli v smlouvu Hospodina Boha svého, a v přísahu jeho, v kteroužto smlouvu Hospodin Bůh tvůj dnes vchází s tebou,

¹²aby si prešiel v smluvu Hospodina, svojho Boha, a v jeho prísahu, ktorú Hospodin, tvoj Bôh, uzaviera s tebou dnes,

¹³Aby tě sobě dnes postavil za lid, a on byl tobě za Boha, jakož mluvil tobě, a jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

¹³aby ťa dnes postavil sebe za ľud a on aby bol tebe Bohom, tak ako ti hovoril a jako prisahal tvojim otcom, Abrahámovi, Izákovi a Jakobovi.

¹⁴A ne s vámi samými činím smlouvu tuto a přísahu tuto,

¹⁴A nie len s vami samými ja uzavieram túto smluvu a túto prísahu,

¹⁵Ale i s každým tím, jenž tuto dnes s námi stojí před Hospodinem Bohem naším, i s tím, jehož není tuto dnes s námi.

¹⁵ale i s každým tým, kto tu dnes stojí s nami pred Hospodinom, naším Bohom, ako i s tým, kto nie je tu s nami dnes.

¹⁶Nebo vy víte, kterak jsme bydlili v zemi Egyptské, a kterak jsme šli prostředkem těch národů, až jsme naskrze prošli.

¹⁶Lebo vy viete o tom, ako sme bývali v Egyptskej zemi a jako sme prešli pomedzi národy, ktorými ste prešli.

¹⁷A viděli jste ohavnosti jejich i modly jejich, dřevo i kámen, stříbro i zlato, kteréž jest při nich.

¹⁷A videli ste ich ohavnosti a ich ukydané modly, drevo a kameň, striebro a zlato, čo bolo u nich.

¹⁸Hleďtež, ať nebývá mezi vámi muže, aneb ženy, aneb čeledi, aneb pokolení, jehož by srdce odvrátilo se dnes od Hospodina Boha našeho, a šel by sloužiti bohům těch národů; ať nebývá mezi vámi kořene plodícího jed a hořkost.

¹⁸Aby nebolo medzi vami muža alebo ženy, čeľade alebo pokolenia, ktorého srdce by sa dnes odvrátilo od Hospodina, nášho Boha, aby išiel slúžiť bohom tých národov, aby nebolo medzi vami koreňa, plodiaceho jed a horkosť,

¹⁹I stalo by se, že uslyše takový slova zlořečení tohoto, dobrořečil by sobě v srdci svém, řka: Pokoj míti budu, bychť pak i chodil podlé žádosti srdce svého; i přidal by opilou žíznivé.

¹⁹a stalo by sa, keby počul slová tejto kliatby, že by si dobrorečil vo svojom srdci a riekol by: Nič to, budem mať pokoj, i keď budem chodiť podľa umienenosti svojho srdca; aby som odpratal mokré so suchým.

²⁰Nechceť Hospodin odpustiti takovému, nebo tehdáž rozpálí se prchlivost Hospodinova a zůřivost jeho proti takovému člověku, tak že připadne na něj všeliké zlořečení, o kterémž psáno jest v knize této; i vyhladí Hospodin jméno jeho pod nebem.

²⁰Tomu nebude chcieť Hospodin odpustiť, lebo vtedy vzplanie hnev Hospodinov, a jeho revnivosť na toho človeka a zaľahne na neho celá kliatba, napísaná v tejto knihe, a Hospodin vyhladí jeho meno zpod nebies.

²¹A odloučí jej Hospodin s jeho zlým ode všech pokolení Izraelských, vedlé všech zlořečení smlouvy zapsané v této knize zákona,

²¹A Hospodin ho odlúči na zlé od všetkých pokolení Izraelových podľa všetkých kliatob smluvy, napísanej v tejto knihe zákona,

²²Tak že řekne věk potomní, synové vaši, kteříž povstanou po vás, i cizozemec, kterýž přijde z země daleké, (když uzří rány země této, i neduhy její, kteréž uvedl na ni Hospodin,

²²takže povie budúce pokolenie, vaši synovia, ktorí povstanú po vás, i cudzinec, ktorý prijde z ďalekej zeme, keď uvidia rany úderov tej zeme a jej neduhy, ktoré uvedie Hospodin na ňu,

²³Sirou a solí vypálenou všecku tu zemi, a že se nemůž síti, ani co vzcházeti, ani jaké byliny růsti na ní, rovně jako na místě, kdež jest podvrácena Sodoma a Gomora, Adama a Seboim, kteréž podvrátil Hospodin v hněvě svém a v prchlivosti své),

²³sírou a soľou, že je pohoreniskom celá ich zem; že sa neposieva ani že nerodí, ani že nerastie na nej nijaká bylina, že je podvrátená jako Sodoma a Gomora, jako Adma a Cebojim, ktoré podvrátil Hospodin vo svojom hneve a vo svojej prchlivosti.

²⁴Řeknou všickni národové: Proč jest tak učinil Hospodin zemi této? Kteraký jest to hněv prchlivosti jeho náramné?

²⁴A povedia všetky národy; Prečo tak učinil Hospodin tejto zemi? Čo znamená páľa tohoto veľkého hnevu?

²⁵A bude odpovědíno: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha otců svých, kterouž učinil s nimi, když je vyvedl z země Egyptské.

²⁵A povedia: Preto, že opustili smluvu Hospodina, Boha svojich otcov, ktorú učinil s nimi vtedy, keď ich vyviedol z Egyptskej zeme,

²⁶Nebo odcházejíce, sloužili bohům cizím a klaněli se jim, bohům, kterýchž neznali, kteříž se s nimi také ničímž dobrým nezdělili.

²⁶a odišli a slúžili iným bohom a klaňali sa im, bohom, ktorých neznali, a ktorých im nebol udelil.

²⁷I rozhněvala se prchlivost Hospodinova na tu zemi, tak že uvedl na ni všecko zlořečení zapsané v knize této.

²⁷Preto sa zapálil hnev Hospodinov na tú zem, aby uviedol na ňu všetku tú kliatbu, napísanú v tejto knihe,

²⁸Protož vyplénil je Hospodin z země jejich v hněvě, v rozpálení a v prchlivosti veliké, a vyvrhl je do země jiné, jakž to ukazuje dnešní den.

²⁸a Hospodin ich vyplienil z ich zeme v hneve a v prchlivosti a ľutosti, veľkej, a vyvrhol ich do inej zeme, jako je tomu dnes.

²⁹Věci skryté jsou Hospodina Boha našeho, věci pak zjevené ty jsou naše a synů našich, abychom plnili všecka slova zákona tohoto.

²⁹Skryté veci patria Hospodinovi, nášmu Bohu, a zjavené nám a našim synom až na veky, aby sme činili všetky slová tohoto zákona.