¹I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

²Posvěť mi všeho prvorozeného, cožkoli otvírá každý život mezi syny Izraelskými, tak z lidí jako z hovad, nebo mé jest.

²Posväť mi všetko prvorodené, čo otvára jakýkoľvek život medzi synmi Izraelovými jako u ľudí tak i u hoviad; to je moje.

³Protož řekl Mojžíš lidu: Pamatujte na den tento, v kterémž jste vyšli z Egypta, z domu služby; nebo v silné ruce vyvedl vás odsud Hospodin, aniž kdo jez co kvašeného.

³A Mojžiš povedal ľudu: Pamätajte na tento deň, v ktorom ste vyšli z Egypta, z domu sluhov, lebo silnou rukou vás vyviedol Hospodin odtiaľto, a preto sa nebude jesť kvasené.

⁴Dnes vycházíte vy, měsíce Abib.

⁴Dneská vychádzate, v mesiaci abibe.

⁵Když tedy uvede tě Hospodin do země Kananejských, Hetejských, Amorejských, Hevejských a Jebuzejských, tak jakž přisáhl otcům tvým, a dá tobě zemi oplývající mlékem a strdí: tedy vykonávati budeš službu tuto v tento měsíc.

⁵A bude, keď ťa vovedie Hospodin do zeme Kananeja, Heteja, Amoreja, Heveja a Jebuzeja, o ktorej prisahal tvojim otcom, že ju dá tebe, zem, ktorá oplýva mliekom a medom, vtedy budeš konať túto službu v tomto mesiaci.

⁶Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.

⁶Sedem dní budeš jesť nekvasené chleby, a siedmeho dňa bude slávnosť Hospodinova.

⁷Přesní chlebové jedeni budou za dnů sedm, aniž spatříno bude u tebe co kvašeného, aniž se uhlédá u tebe kvas ve všech končinách tvých.

⁷Nekvasené chleby sa budú jesť tých sedem dní, a nebude u teba vidieť ničoho kvaseného, ani nebude u teba vidieť kvasu vo všetkých tvojich krajoch!

⁸A vypravovati budeš synu svému v ten den, řka: Proto, což mi učinil Hospodin, když jsem vycházel z Egypta.

⁸A oznámiš toho dňa svojmu synovi a povieš: To je pre to, čo mi učinil Hospodin, keď som išiel z Egypta.

⁹A budeť tobě to jako nějaké znamení na ruce tvé, a jako památka před očima tvýma, aby zákon Hospodinův byl v ústech tvých; nebo v ruce silné vyvedl tě Hospodin z Egypta.

⁹A bude ti to znamením na tvojej ruke a pamiatkou medzi tvojimi očima, aby bol zákon Hospodinov v tvojich ústach, lebo silnou rukou ťa vyviedol Hospodin z Egypta.

¹⁰Protož zachovávati budeš ustanovení toto v čas jistý, rok po roce.

¹⁰Preto budeš ostríhať toto ustanovenie na jeho určený čas s roka na rok.

¹¹A když by tě uvedl Hospodin do země Kananejských, tak jakž přisáhl tobě a otcům tvým, a dal by ji tobě:

¹¹A stane sa, keď ťa vovedie Hospodin do zeme Kananeja, tak ako prisahal tebe i tvojim otcom, a dá ti ju,

¹²Tedy všecko, což otvírá život, oddělíš Hospodinu, i každý plod hovada tvého otvírající život, což by koli bylo samců, Hospodinovo jest.

¹²že oddelíš všetko to, čo otvára život, Hospodinovi, ako aj každý, život otvárajúci plod hoviad, ktorý budeš mať, mužského, pohlavia, bude Hospodinovi.

¹³Každé pak prvorozené osle vyplatíš hovádkem; pakli bys nevyplatil, zlom jemu šíji; každého také prvorozeného člověka mezi syny svými vyplatíš.

¹³Ale každý plod osla, otvárajúci život, vykúpiš dobytčaťom, ovcou alebo kozou. A keď nevykúpiš, zlomíš mu krk. Ale každého prvorodeného z ľudí medzi svojimi synmi vykúpiš.

¹⁴A když by se tebe vzeptal syn tvůj potom, a řekl: Co jest to? tedy povíš jemu: V ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta, z domu služebnosti.

¹⁴A bude, keď sa ťa voľakedy zajtra opýta tvoj syn a povie: Čo to znamená? Povieš mu: Silnou rukou nás vyviedol Hospodin z Egypta, z domu sluhov.

¹⁵Nebo když se byl zatvrdil Farao, a nechtěl nás propustiti, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného z lidí, až do prvorozeného z hovad; i tou příčinou já obětuji Hospodinu všecky samce otvírající život, ale všecko prvorozené z synů svých vyplacuji.

¹⁵Lebo stalo sa, keď zatvrdil faraon svoje srdce tak, že nás nechcel prepustiť, že Hospodin pobil všetko prvorodené v Egyptskej zemi, od prvorodeného z ľudí až do prvorodeného z hoviad. Preto ja obetujem Hospodinovi všetko otvárajúce život, čo je mužského pohlavia, a každého prvorodeného zo svojich synov vykupujem.

¹⁶Mějž to tedy jako znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma, že v ruce silné vyvedl nás Hospodin z Egypta.

¹⁶A bude to znamením na tvojej ruke a pamätným poväzkom medzi tvojimi očima, lebo silnou rukou nás vyviedol Hospodin z Egypta.

¹⁷Stalo se pak, když pustil Farao lid, že nevedl jich Bůh cestou země Filistinské, ačkoli bližší byla; nebo řekl Bůh: Aby nepykal lid, když by uzřel, an válka nastává, a nevrátili se do Egypta.

¹⁷A stalo sa, keď prepustil faraon ľud, že ich neviedol Bôh cestou do zeme Filištínov, hoci bola bližšia, pretože Bôh riekol: Aby neľutoval ľud, keď by uvidel vojnu, a vrátil by sa do Egypta.

¹⁸Ale obvedl Bůh lid cestou přes poušť, kteráž jest při moři Rudém. A vojensky zpořádaní vyšli synové Izraelští z země Egyptské.

¹⁸Preto Bôh viedol ľud okolo, cestou na púšť, smerom k Červenému moru. A synovia Izraela vyšli vyzbrojení a vojensky zriadení hore z Egyptskej zeme.

¹⁹Vzal také Mojžíš kosti Jozefovy s sebou; nebo byl přísahou zavázal syny Izraelské, řka: Jistotně navštíví vás Bůh, protož vyneste odsud kosti mé s sebou.

¹⁹A Mojžiš vzal kosti Jozefove so sobou, pretože bol veľmi zaviazal synov Izraelových prísahou povediac: Istotne vás navštívi Bôh, a preto vynesiete moje kosti odtiaľto hore so sebou.

²⁰Vytáhše tedy z Sochot, položili se v Etam při kraji pouště.

²⁰Potom tiahli zo Sukkóta a rozložili sa táborom v Étame, na kraji púšte.

²¹Hospodin pak předcházel je ve dne v sloupu oblakovém, aby je vedl cestou, v noci pak v sloupu ohnivém, aby svítil jim, aby ve dne i v noci jíti mohli.

²¹A Hospodin išiel pred nimi, vodne v oblakovom stĺpe, aby ich viedol cestou, a vnoci v ohnivom stĺpe, aby im svietil, tak aby mohli ísť vodne i vnoci.

²²Neodjal sloupu oblakového ve dne, ani ohnivého sloupu v noci od tváři toho lidu.

²²Neučinil Hospodin tak, aby bol uhnul oblakový stĺp vodne alebo ohnivý stĺp vnoci zpred ľudu.