¹Odšed pak muž jeden z domu Léví, vzal dceru z pokolení Léví.

¹A nejaký muž z domu Léviho odišiel a vzal si za ženu dcéru z pokolenia Léviho.

²I počala žena ta, a porodila syna; a viduci, že jest krásný, kryla ho za tři měsíce.

²A žena počala a porodila syna a vidiac ho, že je krásny, kryla ho tri mesiace.

³A když ho nemohla déle tajiti, vzala mu ošitku z sítí, a omazala ji klím a smolou; a vložila do ní to dítě, a vyložila do rákosí u břehu řeky.

³A keď ho už nemohla ďalej ukryť, vzala pre neho koš z trsti a omazala ho glejovinou a smolou, vložila do neho dieťa a potom položila do rákosia pri brehu rieky.

⁴A postavila sestru jeho zdaleka, aby zvěděla, co se s ním díti bude.

⁴A jeho sestra sa postavila zďaleka, aby zvedela, čo sa s ním bude diať.

⁵A v tom sešla dcera Faraonova, aby se myla v řece; a děvečky její procházely se po břehu řeky. A uzřevši ošitku mezi rákosím, poslala děvečku svou, a vzala ji.

⁵V tom sišla dcéra faraonova na pokraj rieky kúpať sa, a jej dievčatá sa prechádzaly popri rieke. A keď uvidela koš medzi rákosím, poslala svoju dievku a vzala ho.

⁶A když otevřela, uzřela dítě; a aj, plakalo pacholátko. A slitovavši se nad ním, řekla: Z dětí Hebrejských jest toto.

⁶A otvoriac kôš uvidela ho, dieťa, a hľa, plačúce chlapča. A zľutovala sa nad ním a riekla: Toto je z hebrejských detí.

⁷I řekla sestra jeho k dceři Faraonově: Mám-li jíti a zavolati tobě chůvy z žen Hebrejských, kteráž by odchovala tobě dítě?

⁷A jeho sestra povedala dcére faraonovej: Či mám ísť a zavolať ti ženu dojku, z hebrejských žien, aby ti odchovala dieťa?

⁸Odpověděla dcera Faraonova: Jdi. Tedy šla děvečka a zavolala matky toho dítěte.

⁸A dcéra faraonova jej riekla: Iď! A deva išla a zavolala matku dieťaťa.

⁹I řekla jí dcera Faraonova: Vezmi toto dítě, a odchovej mi je; a jáť dám mzdu tvou. I vzala žena dítě, a chovala je.

⁹A dcéra faraonova jej riekla: Odnes toto dieťa a odchovaj mi ho, a ja ti dám tvoju mzdu. A žena vzala dieťa a chovala ho.

¹⁰A když odrostlo pachole, dovedla je k dceři Faraonově, kteráž jej měla za syna; a nazvala jméno jeho Mojžíš, řkuci: Nebo jsem ho z vody vytáhla.

¹⁰A keď odrástlo dieťa, doviedla ho k dcére faraonovej. A bol jej za syna, a nazvala jeho meno Mojžiš, a riekla: Lebo som ho vytiahla z vody.

¹¹I stalo se ve dnech těch, když vyrostl Mojžíš, že vyšel k bratřím svým, a hleděl na trápení jejich. Uzřel také muže Egyptského, an tepe muže Hebrejského, jednoho z bratří jeho. A sem i tam se ohlédna, vida, že žádného tu není, zabil Egyptského, a zahrabal jej v písku.

¹¹A stalo sa v tých dňoch, keď vyrástol Mojžiš, že vyšiel ku svojim bratom a hľadel na ich ťažkú prácu. A videl egyptského muža, ktorý bil hebrejského muža, jedného z jeho bratov.

¹²Vyšed potom druhého dne, a aj, dva muži Hebrejští vadili se. I řekl tomu, kterýž křivdu činil: Proč tepeš bližního svého?

¹²A obzrúc sa sem i ta a vidiac, že nieto nikoho, zabil Egypťana a ukryl ho v piesku.

¹³Kterýžto odpověděl: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí nad námi? Zdali zabiti mne myslíš, jako jsi zabil Egyptského? Protož ulekl se Mojžíš a řekl: Jistě známá jest ta věc.

¹³Potom vyšiel na druhý deň, a hľa, dvaja hebrejskí mužovia sa vadili. A riekol tomu, ktorý krivdil: Prečo biješ svojho blížneho?

¹⁴A uslyšav Farao tu věc, hledal zabiti Mojžíše. Ale Mojžíš utekl od tváři Faraonovy, a bydlil v zemi Madianské; i usadil se podlé studnice.

¹⁴Ale ten odpovedal: Kto ťa ustanovil za knieža alebo za sudcu nad nami? Či ma azda chceš zabiť, ako si zabil toho Egypťana? A Mojžiš sa bál a povedal: Vec sa istotne vie.

¹⁵Kníže pak Madianské mělo sedm dcer. Kteréžto přišedše, vážily vodu, a nalívaly do koryt, aby napájely dobytek otce svého.

¹⁵A keď počul faraon tú vec, hľadal zabiť Mojžiša. Ale Mojžiš utiekol od tvári faraonovej a býval v Madianskej zemi. A keď prišiel ta, sadol si pri studni.

¹⁶I přišli pastýři, a odehnali je. Tedy Mojžíš vstav, pomohl jim a napojil dobytek jejich.

¹⁶A madianský kňaz mal sedem dcér, ktoré prišly a ťahaly vodu a nalievaly do válovov, aby napojily stádo oviec a kôz svojho otca.

¹⁷A když se navrátily k Raguelovi, otci svému, řekl on: Jakž jste to dnes tak brzo přišly?

¹⁷Ale prijdúc pastieri odohnali ich. Vtedy vstal Mojžiš a pomohol im a napojil ich stádo.

¹⁸Odpověděly: Muž Egyptský vysvobodil nás z ruky pastýřů; ano také ochotně navážil nám vody, a napojil dobytek.

¹⁸Keď potom prišly k Reguelovi, svojmu otcovi, povedal: Prečo ste sa dnes poponáhľaly a prišly ste tak skoro?

¹⁹I řekl dcerám svým: Kdež pak jest? Pročež jste pustily muže toho? Povolejte ho, ať pojí chleba.

¹⁹A ony riekly: Nejaký Egypťan nás vyslobodil z ruky pastierov, ba ešte nám i naťahal vody a napojil stádo.

²⁰A svolil Mojžíš k tomu, aby bydlil s mužem tím. Kterýžto dal Zeforu, dceru svou, Mojžíšovi.

²⁰A povedal svojim dcéram: A kdeže je? Prečo ste tam nechaly človeka? Zavolajte ho, a bude jesť chlieb.

²¹I porodila syna, a nazval jméno jeho Gerson; nebo řekl: Příchozí jsem byl v zemi cizí.

²¹A Mojžiš privolil bývať s mužom. A Reguel dal Mojžišovi Ciporu, svoju dcéru za ženu.

²²Stalo se pak po mnohých časích, že umřel král Egyptský; a synové Izraelští úpěli pro roboty, a křičeli. I vstoupil k Bohu křik jejich pro roboty.

²²A porodila syna, a nazval jeho meno Geršom, lebo povedal: Pohostín som v cudzej zemi.

²³A uslyšel Bůh naříkání jejich, a rozpomenul se Bůh na smlouvu svou s Abrahamem, Izákem a Jákobem.

²³A stalo sa po dlhom čase, že zomrel egyptský kráľ. A synovia Izraelovi vzdychali od ťažkej roboty a kričali, a ich volanie o pomoc vystúpilo hore k Bohu od tej roboty.

²⁴I vzhlédl Bůh na syny Izraelské, a poznal Bůh.

²⁴A Bôh počul ich nárek, a Bôh sa rozpamätal na svoju smluvu s Abrahámom, Izákom a Jakobom.

²⁵A Bôh videl synov Izraelových a Bôh zvedel.