¹Jestliže by kdo ukradl vola aneb dobytče, a zabil by je neb prodal: pět volů navrátí za toho vola, a čtvero dobytčat za to dobytče.

¹Keby niekto ukradol vola alebo nejaké dobytča, a zabije to alebo to predá, nahradí päť hoviad za vola alebo štyri kusy drobného stáda za dobytča.

²(Jestliže by zloděj zastižen byl při podkopávání a ubit jsa, umřel by: ten, kdo ho ranil, nebude vinen smrtí.

²(Keby bol zlodej pristihnutý pri vlamačstve, a bude uderený tak, že zomrie, nebude pre neho viny na krvi.

³Pakli by to ve dne učinil, smrtí vinen bude.) Bez prodlévání ať navrátí; pakli nemá co, prodán bude pro zlodějství své.

³Ale ak vzišlo nad ním slnce, je pre neho vina na krvi.) Istotne nahradí a keď nemá čím, predá sa pre svoju krádež.

⁴Jestliže nalezena bude v rukou jeho krádež, buď vůl, neb osel, buď dobytče ještě živé, dvénásobně navrátí.

⁴Keď sa najde ukradené v jeho ruke, už či je to vôl či osol či nejaké dobytča, a je živé, nahradí dvojnásobne.

⁵Jestliže by kdo spásl pole neb vinici, a vpustil hovado své, aby se páslo na cizím poli: což nejlepšího má na poli svém neb vinici své, tím tu škodu nahradí.

⁵Keby niekto spásol pole alebo vinicu a pustil by svoje hovädo, aby sa páslo na cudzom poli, najlepším svojho poľa a najlepším svojej vinice nahradí.

⁶Vyšel-li by oheň, a chytilo by se trní, a shořel by stoh neb stojaté obilí neb pole: nahradí ten, kdož zapálil, to, což shořelo.

⁶Keby vyšiel oheň a našiel by tŕnie, a zhorel by stoh alebo stojace obilie alebo pole, istotne nahradí škodu ten, kto zapálil požiar.

⁷Kdyby někdo dal schovati bližnímu svému peníze neb nádoby, a bylo by ukradeno z domu muže toho, jestliže nalezen bude zloděj, dvojnásobně navrátí.

⁷Keby dal niekto svojmu blížnemu schovať peniaze alebo nádoby, a ukradlo by sa z domu toho človeka, keď sa najde zlodej, nahradí dvojnásobne.

⁸Pakli nebude zloděj nalezen, tedy postaven bude pán domu toho před soudce, a přisáhne, že nevztáhl ruky své na věc bližního svého.

⁸Keď sa nenajde zlodej, pán toho domu bude predvedený pred Bohov, či azda nesiahol svojou rukou na vec svojho blížneho.

⁹O všelijakou věc, o niž by byla nesnáz, buď o vola neb osla, dobytče neb roucho, pro všelikou věc ztracenou, když by kdo pravil, že to jest: před soudce přijde pře obou dvou; ten, kohož oni vinného usoudí, dvojnásobně navrátí bližnímu svému.

⁹Pre každé také previnenie, už či ide o vola či osla či o nejaké dobytča či o rúcho či o čokoľvek ztratené, o ktorom by niekto vravel, že je to, vec obidvoch prijde až pred Bohov, a ten, koho Bohovia uznajú za vinného, nahradí svojmu blížnemu dvojnásobne.

¹⁰Jestliže by kdo dal bližnímu svému k chování osla neb vola, neb dobytče a jakékoli hovado, a umřelo by neb ochromělo, neb zajato bylo, že žádný neviděl:

¹⁰Keby dal niekto svojmu blížnemu osla alebo vola alebo nejaké dobytča alebo jakékoľvek hovädo do opatery, a keby uhynulo alebo keby sa dolámalo alebo keby zajaté bolo tak, čo by nikto nevidel,

¹¹Přísaha Hospodinova vkročí mezi oba, že nevztáhl ruky své k věci bližního svého; a přijme jej v tom pán věci té, a onen nebude povinen navraceti.

¹¹prísaha Hospodinova bude medzi obidvoma, aby sa zvedelo, či azda nesiahol svojou rukou na vec svojho blížneho, a pán veci prijme prísahu; a tamten nenahradí.

¹²Pakli by krádeží vzato bylo od něho, navrátiti zase má pánu jeho.

¹²Ale keby sa ukradlo od neho, nahradí jeho pánovi.

¹³Pakli by udáveno bylo, postaví svědka a nebude povinen upláceti toho, což udáveno jest.

¹³Ak by bolo roztrhané divou zverou, donesie to na svedoctvo; toho, čo bolo roztrhané, nenahradí.

¹⁴Kdyby pak někdo vypůjčil něčeho od bližního svého, a ochromělo by aneb umřelo v nepřítomnosti pána jeho, bez výmluvy navrátí zase.

¹⁴A keby si niekto vypožičal niečo od svojho blížneho, a dolámalo by sa alebo by zomrelo, kým by jeho pán nebol s ním, istotne nahradí.

¹⁵Pakli by pán jeho byl s ním, není povinen platiti, poněvadž bylo za peníze najaté, a přišlo za mzdu svou.

¹⁵Ak bol jeho pán s ním, nenahradí; ak to bolo najaté, prišlo za svoju mzdu.

¹⁶Jestliže by kdo namluvil pannu, kteráž není zasnoubena, a spal by s ní: dáť jí věno, a vezme ji sobě za manželku.

¹⁶A keby niekto zviedol pannu, ktorá ešte nebola zasnúbená, a ležal by s ňou, dá jej veno a vezme si ju za ženu.

¹⁷Pakli by otec její nikoli nechtěl jí dáti jemu, odváží stříbra podlé obyčeje věna panenského.

¹⁷Ak by mu ju jej otec nechcel dať nijakým činom, odváži toľko striebra, koľko sa dáva pannám do vena.

¹⁸Čarodějnici nedáš živu býti.

¹⁸Čarodejnici nedáš žiť.

¹⁹Kdo by koli scházel se s hovadem, smrtí ať umře.

¹⁹Ktokoľvek by ležal s hovädom, istotne zomrie.

²⁰Kdo by obětoval bohům, kromě samému Hospodinu, jako proklatý vyhlazen bude.

²⁰Ten, kto by obetoval bohom krome samému Hospodinovi, nech je vyhladený pod kliatbou na úplnú záhubu.

²¹Příchozímu neučiníš křivdy, aniž utiskneš ho; nebo příchozí byli jste v zemi Egyptské.

²¹Pohostínovi neučiníš krivdy ani ho nebudeš utláčať, lebo ste boli pohostínmi v Egyptskej zemi.

²²Žádné vdovy neb sirotka trápiti nebudete.

²²Nebudeš trápiť niktorú vdovu ani sirotu.

²³Pakli bez lítosti trápiti je budete, a oni by volali ke mně, vězte, že vyslyším křik jejich.

²³Keby si ju trápil, sirotu, vtedy vedz, že ak bude kričať ku mne o pomoc, istotne počujem jej krik,

²⁴A rozhněvá se prchlivost má, i zbiji vás mečem; a budou ženy vaše vdovy a děti vaši sirotci.

²⁴a rozpáli sa môj hnev, a pobijem vás mečom, a tak budú vaše ženy vdovy a vaši synovia siroty.

²⁵Půjčíš-li peněz lidu mému chudému, kterýž jest s tebou: nebudeš jemu jako lichevník, aniž ho lichvou obtížíš.

²⁵Ak požičiaš peniaze môjmu ľudu, niektorému strápenému, ktorý je s tebou, nebudeš mu jako úžerník, nevložíš na neho úžerného úroku.

²⁶Pakli v základu vezmeš roucho bližního svého, do západu slunce jemu je navrátíš.

²⁶Keby si vzal do zálohu rúcho svojho blížneho, do západu slnca mu to vrátiš,

²⁷Nebo ten jediný má oděv, to jest roucho, jímž přikrývá tělo své, a na němž spí. Když bude volati ke mně, tedy uslyším, nebo jsem milosrdný.

²⁷lebo to je jeho jediný odev; to je jeho rúcho na pokrytie jeho tela. V čomže by ležal? A stalo by sa, keby kričal ku mne o pomoc, že by som počul, lebo ja som milosrdný.

²⁸Soudcům nebudeš utrhati, a knížeti lidu svého zlořečiti nebudeš.

²⁸Sudcom nebudeš zlorečiť ani kniežaťu vo svojom ľude nebudeš kliať.

²⁹Z hojnosti obilí, a tekutých věcí svých neobmeškáš prvotin obětovati. Prvorozeného z synů svých mně dáš.

²⁹Z hojnosti svojho obilia ani zo svojich tekutín neomeškáš doniesť prvotiny. Prvorodeného zo svojich synov dáš mne.

³⁰Tak učiníš s volem svým a s dobytkem svým: Sedm dní bude s matkou svou, dne pak osmého mně je dáš.

³⁰Tak učiníš so svojím volom i so svojím drobným stádom: sedem dní bude so svojou materou; ôsmeho dňa ho dáš mne.

³¹Lid svatý budete mi, a nebudete jísti masa z udáveného na poli; psu je vržete.

³¹Budete mi svätými ľuďmi, a mäsa z roztrhaného zverou na poli nebudete jesť; hodíte to psovi.