¹Vida pak lid, že by prodléval Mojžíš sstoupiti s hůry, sebrali se proti Aronovi a řekli jemu: Vstaň, udělej nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi, muži tomu, kterýž vyvedl nás z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo.

¹A keď videl ľud, že Mojžiš len neschádza s vrchu, shromaždil sa ľud na Árona, a povedali mu: Vstaň a sprav nám bohov, ktorí pojdú pred nami, lebo čo do toho Mojžiša, muža, ktorý nás vyviedol z Egyptskej zeme, nevieme, čo sa mu stalo.

²I řekl jim Aron: Odejměte náušnice zlaté, kteréž jsou na uších žen vašich, synů vašich i dcer vašich, a přineste ke mně.

²A Áron im povedal: Strhajte zlaté náušnice, ktoré sú na ušiach vašich žien, vašich synov a vašich dcér, a doneste ku mne.

³Tedy strhl všecken lid náušnice zlaté, kteréž byly na uších jejich, a přinesli k Aronovi.

³A všetok ľud, všetci si strhali zlaté náušnice, ktoré boly na ich ušiach, a doniesli k Áronovi.

⁴Kteréžto vzav z rukou jejich, dal je do formy, a udělal z nich tele slité. I řekli: Tito jsou bohové tvoji, Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.

⁴A vzal to z ich ruky a sformujúc to rydlom spravil z toho sliate teľa. A povedali: Toto sú tvoji bohovia, Izraelu, ktorí ťa vyviedli hore z Egyptskej zeme!

⁵Což vida Aron, vzdělal oltář před ním. I volal Aron, a řekl: Slavnost Hospodinova zítra bude.

⁵Keď to videl Áron, vystavil oltár pred ním, a Áron volal a riekol: Zajtra bude slávnosť Hospodinova.

⁶A nazejtří vstavše velmi ráno, obětovali zápaly, a přivedli oběti pokojné. I sedl lid, aby jedl a pil, potom vstali, aby hrali.

⁶Potom na druhý deň vstali skoro ráno a obetovali zápaly a doviedli pokojné obeti. A ľud sadol, aby jedol a pil, a vstali, aby sa hrali.

⁷Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi: Jdi, sstup, nebo porušil se lid tvůj, kterýž jsi vyvedl z země Egyptské.

⁷A Hospodin hovoril Mojžišovi: Idi, sídi, lebo sa porušil tvoj ľud, ktorý si vyviedol hore z Egyptskej zeme.

⁸Sešli brzo s cesty, kterouž jsem přikázal jim. Udělali sobě tele slité, a klaněli se mu, a obětovali jemu, řkouce: Tito jsou bohové tvoji, Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.

⁸Skoro sišli s cesty, ktorú som im prikázal; spravili si teľa, sliatinu, a klaňajú sa mu a obetujú mu a vravia: Toto sú tvoji bohovia, Izraelu, ktorí ťa vyviedli hore z Egyptskej zeme.

⁹Řekl také Hospodin Mojžíšovi: Viděl jsem lid tento, a aj, lid jest tvrdé šíje.

⁹A Hospodin riekol Mojžišovi: Videl som tento ľud, a hľa, je to ľud tvrdej šije.

¹⁰Protož nyní nech mne, abych v hněvě prchlivosti své vyhladil je, tebe pak učiním v národ veliký.

¹⁰A tak teraz ma nechaj, aby sa rozpálil môj hnev na nich, a aby som ich vyhladil, a učiním teba veľkým národom.

¹¹I modlil se Mojžíš Hospodinu Bohu svému, a řekl: Pročež, ó Hospodine, rozněcuje se prchlivost tvá na lid tvůj, kterýž jsi vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v ruce mocné?

¹¹Ale Mojžiš prosil pokorne Hospodina, svojho Boha, o milosť a vravel: Prečo sa, ó, Hospodine, roznecuje tvoj hnev na tvoj ľud, ktorý si vyviedol z Egyptskej zeme veľkou silou a mocnou rukou?

¹²A proč mají mluviti Egyptští, řkouce: Lstivě je vyvedl, aby zmordoval je na horách, a aby vyhladil je se svrchku země? Odvrať se od hněvu prchlivosti své, a lituj zlého, kteréžs uložil uvésti na lid svůj.

¹²Prečo majú povedať Egypťania, že vraj ich vyviedol na zlé, aby ich pobil na vrchoch a aby ich vyhladil s tvári zeme! Odvráť sa od prchlivosti svojho hnevu a ľutuj zlého, ktoré si usúdil svojmu ľudu!

¹³Rozpomeň se na Abrahama, Izáka a Izraele, služebníky své, jimž jsi zapřisáhl skrze sebe samého a mluvil jsi jim: Rozmnožím símě vaše jako hvězdy nebeské, a všecku zemi tuto, o kteréž jsem mluvil, dám semeni vašemu, a dědičně obdržíte ji na věky.

¹³Pamätaj na Abraháma, Izáka a na Izraela, na svojich služobníkov, ktorým si prisahal sám na seba a hovoril si im: Rozmnožím vaše semeno jako hviezdy nebies a celú túto zem, o ktorej som hovoril, dám vášmu semenu, a zdedia ju na veky.

¹⁴I litoval Hospodin zlého, kteréž řekl, že učiní lidu svému.

¹⁴A Hospodin ľutoval zlého, o ktorom hovoril, že ho učiní svojmu ľudu.

¹⁵A obrátiv se Mojžíš, sstoupil s hůry, dvě dsky svědectví maje v rukou svých, dsky po obou stranách psané; s jedné i s druhé strany byly popsané.

¹⁵A Mojžiš obrátiac sa sišiel s vrchu, a dve dosky svedoctva mal vo svojej ruke, dosky, popísané na oboch stranách; z jednej i z druhej strany boly popísané.

¹⁶A dsky ty dílo Boží byly; písmo také písmo Boží bylo vyryté na dskách.

¹⁶Dosky boly dielom Božím, písmo bolo písmom Božím, ktoré bolo vyryté na doskách.

¹⁷Uslyšev pak Jozue hlas lidu křičícího, řekl Mojžíšovi: Hřmot boje v táboru jest.

¹⁷A keď počul Jozua hlas ľudu, že kričí, povedal Mojžišovi: Krik boja je v tábore.

¹⁸Kterýžto odpověděl: Není to křik vítězících, ani křik poražených, hlas zpívajících já slyším.

¹⁸A on povedal: Nie je to krik, ako sa ozýva víťazstvo, ani nie je to krik, ako sa ozýva porážka; ja čujem hlas spevu.

¹⁹I stalo se, když se přiblížil k stanům, že uzřel tele a tance. A rozhněvav se Mojžíš velmi, povrhl z rukou svých dsky, a rozrazil je pod Horou.

¹⁹A stalo sa, keď sa priblížil k táboru a keď uvidel teľa a kolotance, že sa rozpálil hnev Mojžišov a hodil dosky zo svojich rúk a rozbil ich pod vrchom.

²⁰Vzal také tele, kteréž byli udělali, a spálil je v ohni, a setřel je až na prach, a vsypav na vodu, dal píti synům Izraelským.

²⁰Potom vzal teľa, ktoré spravili, a spálil ho v ohni a rozdrvil až na prach a vysypúc to na vody dal piť synom Izraelovým.

²¹A řekl Mojžíš Aronovi: Coť učinil lid tento, že jsi uvedl na něj hřích veliký?

²¹A Mojžiš povedal Áronovi: Čo ti urobil tento ľud, že si naň uviedol veľký hriech?

²²Odpověděl Aron: Nehněvej se, pane můj. Ty víš, že lid tento k zlému nakloněn jest.

²²A Áron povedal: Nech sa neroznecuje hnev môjho pána! Ty znáš tento ľud, že je náchylný ku zlému.

²³Nebo řekli mi: Udělej nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi, muži tomu, kterýž vyvedl nás z země Egyptské, nevíme, co se stalo.

²³Povedali mi: Sprav nám bohov, ktorí pojdú pred nami, lebo čo do toho Mojžiša, muža, ktorý nás vyviedol hore z Egyptskej zeme, nevieme, čo sa mu stalo.

²⁴Jimž jsem odpověděl: Kdo má zlato, strhněte je s sebe. I dali mi, a uvrhl jsem je do ohně, a udělalo se to tele.

²⁴A povedal som im: Kto má zlato, strhajte si! A dali mi, a hodil som ho do ohňa, a vyšlo toto teľa.

²⁵A vida Mojžíš lid obnažený, že obnažil jej Aron ku potupě před nepřátely, kteříž povstati měli proti nim,

²⁵A keď videl Mojžiš ľud, že je rozuzdený, pretože ho rozuzdil Áron na zlú povesť a na posmech medzi tými, ktorí povstávali proti nim,

²⁶Stoje v bráně táboru, řekl: Kdo jest Hospodinův, přistup ke mně. I shromáždili se k němu všickni synové Léví.

²⁶vtedy sa postavil Mojžiš v bráne tábora a povedal: Kto je Hospodinov, nech pristúpi ku mne! A shromaždili sa k nemu všetci synovia Léviho.

²⁷Jimž řekl: Tak praví Hospodin Bůh Izraelský: Připaš jeden každý meč svůj k boku svému; přejděte sem i tam od brány táboru k bráně, a zabí jeden každý bratra svého, a každý přítele svého i bližního svého.

²⁷A povedal im: Takto hovorí Hospodin, Bôh Izraelov: Pripášte každý svoj meč na svoje bedrá, prejdite ta i nazpät, od brány k bráne v tábore, a zabite každý svojho brata a každý svojho priateľa a každý svojho blížneho.

²⁸I učinili synové Léví podlé řeči Mojžíšovy, a padlo jich v ten den z lidu na tři tisíce mužů.

²⁸A synovia Léviho učinili podľa slova Mojžišovho, a padlo z ľudu toho dňa tak asi tri tisíce mužov.

²⁹Nebo řekl byl Mojžíš: Posvěťtež dnes rukou svých Hospodinu, jeden každý na synu svém a na bratru svém, aby vám dal dnes požehnání.

²⁹A Mojžiš povedal: Naplňte každý svoju ruku dnes a tak sa posväťte Hospodinovi, lebo každý vykonal súd na svojom synovi a na svojom bratovi, nato, aby dal dnes na vás požehnanie.

³⁰A když bylo nazejtří, řekl Mojžíš lidu: Vy jste zhřešili hříchem velikým. Protož nyní vstoupím k Hospodinu, zda bych ho ukrotil pro hřích váš.

³⁰A stalo sa na druhý deň, že povedal Mojžiš ľudu: Vy ste zhrešili veľkým hriechom, a tak teraz odídem hore k Hospodinovi, ak by som mohol nejako smieriť váš hriech.

³¹Tedy navrátiv se Mojžíš k Hospodinu, řekl: Prosím, zhřešilť jest lid ten hříchem velikým; nebo udělali sobě bohy zlaté.

³¹Potom sa navrátil Mojžiš k Hospodinovi a povedal: Prosím, ó, Pane, tento ľud zhrešil veľkým hriechom, a spravili si zlatých bohov.

³²Nyní pak neb odpusť hřích jejich, a pakli nic, vymaž mne, prosím, z knihy své, kteroužs psal.

³²A tak teraz, ak odpustíš ich hriech -; a keď nie, vytri ma, prosím, zo svojej knihy, ktorú si napísal.

³³I řekl Hospodin Mojžíšovi: Kdo zhřešil proti mně, toho vymaži z knihy své.

³³A Hospodin riekol Mojžišovi: Kto zhrešil proti mne, toho vytriem zo svojej knihy.

³⁴Protož nyní jdi, veď lid tento, kamž jsem rozkázal tobě. Aj, anděl můj půjde před tebou; v den pak navštívení mého navštívím i na nich hřích jejich.

³⁴A tak teraz iď, a veď ľud ta, kam som ti hovoril. Hľa, môj anjel pojde pred tebou. Ale keď prijde deň môjho navštívenia, navštívim na nich ich hriech.

³⁵I bil Hospodin lid, proto že učinili tele, kteréž byl udělal Aron.

³⁵A Hospodin bil ľud preto, že boli spravili to teľa, ktoré spravil Áron.