¹Potom pak přišli Mojžíš s Aronem, a řekli Faraonovi: Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Propusť lid můj, ať mi slaví svátky na poušti.

¹Potom prišli, Mojžiš a Áron, a riekli faraonovi: Takto hovorí Hospodin, Bôh Izraelov: Prepusti môj ľud, aby mi slávil slávnosť na púšti.

²Odpověděl Farao: Kdo jest Hospodin, abych poslechl hlasu jeho a propustil Izraele? Hospodina neznám, Izraele také nepropustím.

²Ale faraon odpovedal: Kto je Hospodin, aby som poslúchol jeho hlas a prepustil Izraela? Neznám Hospodina ani neprepustím Izraela.

³I řekli: Bůh Hebrejský potkal se s námi. Nechť medle jdeme cestou tří dní na poušť, a obětujeme Hospodinu Bohu našemu, aby nedopustil na nás moru neb meče.

³A riekli: Bôh Hebrejov sa stretol s nami. Nože nech ideme, prosíme, tri dni cesty na púšť a obetujeme Hospodinovi, svojmu Bohu, aby nedopustil na nás moru alebo meča.

⁴I řekl jim král Egyptský: Proč ty Mojžíši a Arone, odtrhujete lid od prací jejich? Jděte k robotám svým.

⁴A egyptský kráľ im povedal: Prečo vy, Mojžišu a Árone, chcete uvoľniť ten ľud od jeho prác? Iďte ku svojim robotám!

⁵Řekl také Farao: Hle, již nyní mnoho jest lidu toho v zemi, a vy odvozujete je od robot jejich.

⁵A faraon povedal ešte: Hľa, už teraz je mnoho ľudu v zemi, a zdržujete ich od ich robôt.

⁶I přikázal Farao v ten den úředníkům nad lidem a šafářům jeho, řka:

⁶A faraon prikázal toho dňa pohoničom, ktorí boli nad ľudom, a jeho úradníkom a povedal:

⁷Nedávejte již více slámy lidu k dělání cihel jako prvé; nechať jdou sami a sbírají sobě slámu.

⁷Nebudete viacej dávať ľudu slamy na robenie tehiel ako doteraz. Nech idú sami a sbierajú si slamu.

⁸Však touž summu cihel, kterouž udělávali prvé, uložte na ně, nic neujímejte z ní; neboť zahálejí, a protož volají, řkouce: Poďme, obětujme Bohu našemu.

⁸Ale ten istý počet tehiel, ktorý robili dosiaľ, im naložte i ďalej, neujmete ničoho z neho, lebo sú leniví a zaháľajú a preto kričia, poďme vraj a obetujme svojmu Bohu!

⁹Nechť se přitíží robot mužům těm; a nechť pracují v nich, aby se neohlédali na slova lživá.

⁹Nech ťažko dolieha robota na tých mužov, a nech pracujú v nej, aby nedbali na falošné slová.

¹⁰Vyšedše tedy úředníci nad lidem a šafáři jeho, mluvili k lidu, řkouce: Takto praví Farao: Já nebudu vám dávati slámy.

¹⁰A tak vyšli pohoniči ľudu a jeho úradníci a vraveli ľudu: Takto hovorí faraon: Nebudem vám dávať slamy.

¹¹Sami jděte, beřte sobě slámu, kdekoli naleznete; ale nic nebude ujato díla vašeho.

¹¹Iďte sami, berte si slamu odtiaľ, kde najdete, lebo nič sa neujme z vašej práce.

¹²I rozběhl se lid po vší zemi Egyptské, aby trhal strniště místo slámy.

¹²Vtedy sa rozbehol ľud po celej Egyptskej zemi, aby trhal strnište miesto slamy.

¹³A úředníci nutili je, řkouce: Vyplňte díla svá, úkol denní v den jeho, jako když sláma byla.

¹³A pohoniči ich nútili a vraveli: Vykonajte svoju prácu, každý deň to, čo ste povinní, jako vtedy, keď bolo slamy.

¹⁴I biti jsou šafáři synů Izraelských, kteréž ustanovili nad nimi úředníci Faraonovi, a mluveno k nim: Proč jste nevyplnili úkolu svého v díle cihel, jako prvé, ani včera ani dnes?

¹⁴A úradníci synov Izraelových, ktorých ustanovili nad nimi pohoniči faraonovi, boli bití, a vraveli im: Prečo ste nevykonali svojej úlohy, ani včera ani dnes, tak aby ste boli spravili toľko tehiel ako driev?

¹⁵I přišli šafáři synů Izraelských, a volali k Faraonovi, řkouce: Proč tak děláš služebníkům svým?

¹⁵A úradníci synov Izraelových prišli a kričali k faraonovi a vraveli: Prečo tak robíš svojim služobníkom?

¹⁶Slámy se nedává služebníkům tvým, a říkají nám: Dělejte cihly; a hle, služebníci tvoji biti bývají, a hřeší lid tvůj.

¹⁶Slamy sa nedáva svojim služobníkom a hovoria nám: Robte tehly! A hľa, tvoji služobníci sú bití, a tvoj ľud hreší.

¹⁷I řekl: Zahálíte, zahálíte, a protož mluvíte: Poďme, obětujme Hospodinu.

¹⁷A on povedal: Zaháľate, zaháľate, preto hovoríte: Poďme, obetujme Hospodinovi!

¹⁸Protož nyní jděte, dělejte; slámy se vám dávati nebude, ale vy summu cihel vyplňujte.

¹⁸A tak teraz iďte, robte! A slamy sa vám nebude dávať, ale uložený počet tehiel dáte.

¹⁹Vidouce šafáři synů Izraelských, že zle s nimi, poněvadž řečeno: Neujmete počtu cihel vašich z úkolu denního v den jeho,

¹⁹A úradníci synov Izraelových videli, že je s nimi zle, pretože im bolo povedané: Neujmete z počtu svojich tehiel, ktoré máte vystanoviť v ktorý deň.

²⁰Potkali se s Mojžíšem a Aronem, kteříž stáli, aby jim vstříc vyšli, když by se vraceli od Faraona.

²⁰A stretli Mojžiša a Árona, ktorí im stáli oproti, keď vychádzali od faraona,

²¹A mluvili jim: Pohlediž Hospodin na vás, a suď; nebo zošklivili jste nás před Faraonem a služebníky jeho, a dali jste meč v ruku jejich, aby nás zamordovali.

²¹a povedali im: Nech pohliadne na vás Hospodin a súdi, lebo ste zosmradili náš čuch v očiach faraonových a v očiach jeho služobníkov a dali ste meč do ich ruky, aby nás pobili.

²²I navrátil se Mojžíš k Hospodinu a řekl: Pane, proč jsi tyto zlé věci uvedl na lid tento? Proč jsi mne sem poslal?

²²A Mojžiš sa navrátil k Hospodinovi a povedal: Pane, prečo si učinil tak zle tomuto ľudu? Prečo si ma poslal?

²³Nebo od té chvíle, jakž jsem všel k Faraonovi, abych mluvil jménem tvým, hůře nakládá s lidem tímto, a ty jsi vždy nevysvobodil lidu svého.

²³Lebo odvtedy, odkedy som vošiel k faraonovi, aby som s ním hovoril v tvojom mene, robí zle tomuto ľudu, a vytrhnúť nevytrhol si svojho ľudu z jeho moci.