¹Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi, a mluv k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid můj, ať mi slouží.

¹Vtedy riekol Hospodin Mojžišovi: Vojdi k faraonovi a budeš mu hovoriť: Takto hovorí Hospodin, Bôh Hebrejov: Prepusti môj ľud, aby mi slúžili!

²Pakli nebudeš chtíti propustiti, než předce držeti je budeš:

²Lebo ak nebudeš chcieť prepustiť a budeš ich ešte držať,

³Aj, ruka Hospodinova bude na dobytku tvém, kterýž jest na poli, na koních, na oslích, na velbloudích, na volích a na ovcech, mor těžký velmi.

³vtedy hľa, ruka Hospodinova bude na tvojom dobytku, ktorý je na poli; na koňoch, osloch, veľblúdoch, na voloch a na drobnom stáde; bude to mor; veľmi ťažký.

⁴A učiní Hospodin rozdíl mezi dobytky Izraelských a mezi dobytky Egyptských, aby nic neumřelo ze všeho, což jest synů Izraelských.

⁴A Hospodin učiní rozdiel medzi dobytkom Izraelovým a medzi dobytkom Egypťanov, takže zo všetkého toho, čo patrí synom Izraelovým, nezomrie nič.

⁵A uložil Hospodin čas jistý, řka: Zítra učiní Hospodin věc takovou na zemi.

⁵A Hospodin ustanovil čas a povedal: Zajtra učiní Hospodin tú vec v zemi.

⁶I učinil Hospodin tu věc na zejtří, a pomřel všecken dobytek Egyptským; z dobytku pak synů Izraelských ani jedno neumřelo.

⁶A Hospodin učinil tú vec na druhý deň. A pomrel všetok dobytok Egypťanov, ale z dobytka synov Izraelových nezomrelo ani jedno.

⁷I poslal Farao, a aj, neumřelo z dobytků Izraelských ani jedno. Ale obtíženo jest srdce Faraonovo, a nepropustil lidu.

⁷A faraon poslal zvedieť a hľa, nezomrelo z dobytka Izraelovho ani len jedno jediné. Ale oťaželo srdce faraonovo, a neprepustil ľudu.

⁸I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Vezměte sobě plné hrsti své popela z peci, a ať jej sype Mojžíš k nebi před očima Faraonovýma.

⁸Vtedy riekol Hospodin Mojžišovi a Áronovi: Vezmite si plné svoje hrsti popola z pece, a Mojžiš ho vrhne k nebu pred očima faraonovými.

⁹I obrátí se v prach po vší zemi Egyptské, a budou z něho na lidech i na hovadech vředové prýštící se neštovicemi po vší zemi Egyptské.

⁹A obráti sa na prach po celej zemi Egyptskej, a budú z neho na ľuďoch i na hovädách hnisajúce vredy nabehlé po celej zemi Egyptskej.

¹⁰Nabravše tedy popela z peci, stáli před Faraonem, a sypal jej Mojžíš k nebi. I byli vředové plní neštovic, prýštící se na lidech i na hovadech.

¹⁰Nabrali tedy popola z pece a postavili sa pred faraonom, a Mojžiš vrhol popol k nebu, a obrátil sa na hnisajúce vredy nabehlé na ľuďoch i na hovädách,

¹¹Aniž mohli čarodějníci státi před Mojžíšem pro vředy; nebo byli vředové na čarodějnících i na všech Egyptských.

¹¹takže nemohli vedomci stáť pred Mojžišom pre vredy, pretože boly vredy na vedomcoch i na všetkých Egypťanoch.

¹²I zsilil Hospodin srdce Faraonovo, a neposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi.

¹²Ale Hospodin zatvrdil srdce faraonovo, a neposlúchol ich, tak ako hovoril Hospodin Mojžišovi.

¹³Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vstana ráno, postav se před Faraonem, a rci k němu: Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejský: Propusť lid můj, ať mi slouží.

¹³A Hospodin riekol Mojžišovi: Vstaň skoro ráno a postav sa pred faraona a povieš mu: Takto hovorí Hospodin, Bôh Hebrejov: Prepusti môj ľud, aby mi slúžili!

¹⁴Nebo já teď již pošli všecky rány své na srdce tvé, i na služebníky tvé a na lid tvůj, abys věděl, žeť není podobného mně na vší zemi.

¹⁴Lebo teraz už pošlem všetky svoje rany na tvoje srdce a na tvojich služobníkov i na tvoj ľud, aby si zvedel, že nieto takého, jako som ja, na celej zemi.

¹⁵Nebo nyní, když jsem vztáhl ruku svou, byl bych tebe také ranil i lid tvůj morem tím; a tak bys byl vyhlazen z země.

¹⁵Lebo keby som bol teraz vystrel svoju ruku a bol by som zbil teba i tvoj ľud morom; bol by si zmiznul so zeme.

¹⁶Ale však proto jsem tě zachoval, abych ukázal na tobě moc svou, a aby vypravovali jméno mé na vší zemi.

¹⁶Ale práve preto som ťa postavil, aby som ti ukázal svoju moc, a aby rozprávali moje meno po celej zemi.

¹⁷Ještě ty pozdvihuješ se proti lidu mému, nechtěje ho propustiti?

¹⁷Či ešte sa budeš povyšovať nad môj ľud, že ho neprepustíš?

¹⁸Aj, já dštíti budu zítra v tentýž čas krupobitím těžkým náramně, jakéhož nebylo v Egyptě od toho dne, jakž založen jest, až do tohoto času.

¹⁸Hľa, zajtra o tomto čase dám; aby padal ľadovec, veľmi ťažký, jakého nebolo v Egypte od toho dňa, v ktorom bol založený, až doteraz.

¹⁹Protož nyní pošli, shromažď dobytek svůj a cokoli máš na poli. Na všecky lidi i hovada, kteráž by nalezena byla na poli, a nebyla by shromážděna do domu, spadne krupobití, a pomrou.

¹⁹A tak teraz pošli a sožeň rýchle svoj dobytok a všetko, čo máš na poli, lebo na každého človeka i na hovädo, ktoré sa najde na poli a nebude spratané do domu, sostúpi ľadovec, a zomrie.

²⁰Kdo tedy z služebníků Faraonových ulekl se slova Hospodinova, svolal hbitě služebníky své i dobytek svůj do domu.

²⁰Kto tedy zo služobníkov faraonových sa bál slova Hospodinovho, postaral sa o to, aby jeho sluhovia i jeho dobytok utiekli do domov.

²¹Ale kdož nepřiložil srdce svého k slovu Hospodinovu, nechal služebníků svých a dobytka svého na poli.

²¹Ale kto nepriložil svojho srdca k slovu Hospodinovmu, zanechal svojich sluhov i svoj dobytok na poli.

²²I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou k nebi, ať jest krupobití po vší zemi Egyptské, na lidi i na hovada i na všelikou bylinu polní v zemi Egyptské.

²²A Hospodin riekol Mojžišovi: Vystri svoju ruku k nebu, aby povstal ľadovec po celej zemi Egyptskej a bil na ľudí i na hovädá i na každú bylinu poľnú v Egyptskej zemi.

²³Tedy vztáhl Mojžíš hůl svou k nebi, a Hospodin vydal hřímání a krupobití. I sstoupil oheň na zem, a dštil Hospodin krupobitím na zemi Egyptskou.

²³Tedy vztiahol Mojžiš svoju palicu k nebu, a Hospodin vydal hromobitie a ľadovec, a oheň sostupoval na zem, a tedy Hospodin dal, aby padal ľadovec na Egyptskú zem.

²⁴I bylo krupobití a oheň smíšený s krupobitím těžký velmi, jakéhož nebylo nikdy ve vší zemi Egyptské, jakž v ní bydliti lidé začali.

²⁴A tak padal ľadovec, a oheň šľahal prostred ľadovca, veľmi ťažkého, jakého nebolo nikde v celej zemi Egyptskej, odkedy len bola národom.

²⁵I ztloukly kroupy po vší zemi Egyptské, cožkoli bylo na poli od člověka až do hovada; všecku také bylinu polní potloukly kroupy, i všecko stromoví na poli zpřerážely.

²⁵A ľadovec pobil po celej zemi Egyptskej všetko, čo bolo vonku na poli, od človeka až do hoväda, i všetku bylinu poľnú potĺkol ľadovec i všetky stromy na poli dolámal.

²⁶Toliko v zemi Gesen, v níž byli synové Izraelští, nebylo krupobití.

²⁶Len v zemi Gózena, kde boli synovia Izraelovi, nebolo ľadovca.

²⁷Poslav tedy Farao, povolal Mojžíše a Arona a řekl jim: Zhřešil jsem i nyní. Hospodinť jest spravedlivý, ale já a lid můj bezbožní jsme.

²⁷Vtedy poslal faraon a povolal Mojžiša a Árona a povedal im: Zhrešil som tento raz. Hospodin je spravedlivý, a ja a môj ľud sme bezbožní.

²⁸Modlte se Hospodinu, (nebo dosti jest), ať není hřímání Božího a krupobití. Tedy propustím vás, aniž déle zůstávati budete.

²⁸Modlite sa Hospodinovi, lebo je dosť; nech nie je už hromobitia Božieho a ľadovca, a prepustím vás, a nebudete ďalej stáť.

²⁹I řekl jemu Mojžíš: Když vyjdu ven z města, rozprostru ruce své k Hospodinu, a hřímání přestane, i krupobití více nebude, abys poznal, že Hospodinova jest země.

²⁹A Mojžiš mu povedal: Hneď ako vyjdem z mesta, rozprestriem svoje ruky k Hospodinovi. Hromobitie prestane, ani ľadovca viacej nebude, aby si vedel, že Hospodinova je zem.

³⁰Ale vím, že ani ty, ani služebníci tvoji ještě se nebudete báti tváři Hospodina Boha.

³⁰Ale ja viem, že ani ty ani tvoji služobníci sa ešte nebojíte tvári Hospodina, Boha.

³¹I potlučen jest len a ječmen; nebo ječmen se byl vymetal, len také byl v hlávkách.

³¹A potlčený bol i ľan i jačmeň, lebo jačmeň bol v klase, a ľan bol vypustil bobuľky.

³²Ale pšenice a špalda nebyla ztlučena, nebo pozdní byla.

³²Ale pšenica a tenkeľ neboly zbité, pretože boly pozdné.

³³Tedy Mojžíš vyšed od Faraona z města, rozprostřel ruce své k Hospodinu. I přestalo hřímání a krupobití, a ani déšť nelil se na zemi.

³³A Mojžiš vyšiel od faraona von z mesta a rozprestrel svoje ruky k Hospodinovi, a prestalo hromobitie i ľadovec, ani dážď sa nelial na zem.

³⁴Uzřev pak Farao, že přestal déšť a krupobití a hřímání, opět hřešil; a více obtížil srdce své, on i služebníci jeho.

³⁴Ale keď videl faraon, že prestal dážď, ľadovec a hromobitie, zase len hrešil a zatvrdil svoje srdce on i jeho služobníci.

³⁵I zsililo se srdce Faraonovo, a nepropustil synů Izraelských, tak jakž byl mluvil Hospodin skrze Mojžíše.

³⁵A posilnilo sa srdce faraonovo, a neprepustil synov Izraelových, tak ako to hovoril Hospodin skrze Mojžiša.