¹Nebo byl řekl Hospodin Abramovi: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, i z domu otce svého do země, kterouž ukáži tobě.

¹A Hospodin riekol Abramovi: Vyjdi zo svojej zeme a zo svojho príbuzenstva i z domu svojho otca a iď do zeme, ktorú ti ukážem.

²A učiním tě v národ veliký, a požehnám tobě, a zvelebím jméno tvé, a budeš požehnání.

²A učiním ťa veľkým národom a požehnám ťa a zvelebím tvoje meno, a budeš požehnaním.

³Požehnám také dobrořečícím tobě, a zlořečícím tobě zlořečiti budu; ano požehnány budou v tobě všecky čeledi země.

³A požehnám tých, ktorí ťa žehnajú, a tých, ktorí ti zlorečia, prekľajem, a budú požehnané v tebe všetky čeľade zeme.

⁴I vyšel Abram, tak jakž mu byl mluvil Hospodin, a šel s ním Lot. (Byl pak Abram v sedmdesáti pěti letech, když vyšel z Cháran.)

⁴Vtedy išiel Abram tak, ako mu hovoril Hospodin, a išiel s ním Lot. A Abramovi bolo sedemdesiatpäť rokov, keď vyšiel z Chárana.

⁵A vzal Abram Sarai manželku svou, a Lota syna bratra svého, a všecko zboží své, kteréhož nabyli, i duše, kterýchž dosáhli v Cháran. A vyšedše, brali se do země Kananejské, až i přišli do ní.

⁵A Abram vzal Sáraj, svoju ženu, i Lota, syna svojho brata, a všetok ich nadobudnutý majetok, ktorý nadobudli, i duše, ktoré získali v Chárane, a vyšli, aby išli do zeme Kanaána, a prišli do zeme Kanaána.

⁶I prošel Abram tu zemi až k místu Sichem, to jest až k rovině More. A tehdáž Kananejští byli v zemi.

⁶A Abram prešiel zem až po miesto Sichem, až k dubu Móre. A vtedy bol v zemi Kananej.

⁷I ukázal se Hospodin Abramovi a řekl: Semeni tvému dám zemi tuto. Tedy vzdělal tu oltář Hospodinu, kterýž se byl ukázal jemu.

⁷A Hospodin sa ukázal Abramovi a riekol: Tvojmu semenu dám túto zem. A postavil tam oltár Hospodinovi, ktorý sa mu ukázal.

⁸A odtud podal se k hoře, kteráž leží na východ od Bethel, kdežto rozbil stan svůj, tak že mu Bethel byl na západ, Hai pak na východ; i vzdělal tam oltář Hospodinu, a vzýval jméno Hospodinovo.

⁸Potom sa poberal odtiaľ k vrchu, ktorý je od východu Bét-ela, kde postavil svoj stán, takže mu bol Bét-el od mora, od západu, a Haj od východu, a postavil tam Hospodinovi oltár a vzýval meno Hospodinovo.

⁹Potom hnul se Abram dále, a odebral se odtud ku poledni.

⁹A odtiaľ sa pomaly rušal Abram na juh.

¹⁰Byl pak hlad v té zemi; protož sstoupil Abram do Egypta, aby tam byl pohostinu; nebo veliký byl hlad v té zemi.

¹⁰Potom povstal hlad v zemi, a Abram odišiel dolu do Egypta, aby sa tam zdržoval do času jako hosť, pretože bol veľký hlad v zemi.

¹¹I stalo se, že když přicházel blízko k Egyptu, řekl k Sarai manželce své: Aj, nyní znám, že jsi žena krásné tváři.

¹¹A stalo sa, keď sa už priblížil, aby vošiel do Egypta, že povedal Sáraji, svojej žene: Nože hľa, viem, že si ty žena krásneho vzozrenia.

¹²A stane se, že když tě uzří Egyptští, řeknou: To jest manželka jeho; i zabijí mne, tebe pak živé nechají.

¹²A stane sa, keď ťa uvidia Egypťania, že povedia: To je jeho žena! A tak mňa zabijú a teba nechajú žiť.

¹³Prav medle, že jsi sestra má, aby mi dobře bylo příčinou tvou, a živa zůstala duše má pro tebe.

¹³Hovor tedy, prosím, že si moja sestra, aby mi bolo dobre za teba, a moja duša bude žiť pre teba.

¹⁴I stalo se, když všel Abram do Egypta, viděli Egyptští ženu, že krásná byla náramně.

¹⁴A stalo sa, keď vošiel Abram do Egypta, že videli Egypťania ženu, že je veľmi krásna.

¹⁵A vidouce ji knížata Faraonova, schválili ji před ním; i vzata jest žena do domu Faraonova.

¹⁵A uvidiac ju kniežatá faraonove chválili ju faraonovi, a žena bola vzatá do domu faraonovho.

¹⁶Kterýžto i Abramovi dobře učinil pro ni; a měl ovce a voly a osly, i služebníky a děvky, též oslice a velbloudy.

¹⁶A Abramovi robili dobra za ňu, a mal drobný dobytok, ovce a kozy, a voly a oslov a sluhov a dievky a oslice a veľblúdov.

¹⁷Ale Hospodin trápil Faraona ranami velikými, i dům jeho, pro Sarai manželku Abramovu.

¹⁷Ale Hospodin bil faraona veľkými ranami i jeho dom pre Sáraj, ženu Abramovu.

¹⁸Protož povolal Farao Abrama a řekl: Cos mi to učinil? Pročežs mi neoznámil, že ona manželka tvá jest?

¹⁸Vtedy povolal faraon Abrama a povedal: Čo si mi to urobil? Prečo si mi neoznámil, že je to tvoja žena?

¹⁹Proč jsi řekl: Sestra má jest? A vzal jsem ji sobě za ženu. Protož nyní, teď máš manželku svou, vezmi a jdi.

¹⁹Prečo si hovoril: Je moja sestra? A ja som si ju vzal za ženu. A tak teraz hľa, tu máš svoju ženu, vezmi a iď!

²⁰I poručil o něm Farao mužům, a propustili ho, i manželku jeho i všecko, což měl.

²⁰A faraon rozkázal o ňom svojim mužom, a poslali ho preč i jeho ženu i so všetkým, čo bolo jeho.