¹Vyšla pak Dína, dcera Líe, kterouž porodila Jákobovi, aby se dívala na dcery té země.

¹A Dína, dcéra Leina, ktorú porodila Jakobovi, vyšla sa podívať na dcéry zeme.

²Kteroužto uzřev Sichem, syn Emora Hevejského, knížete v krajině té, vzal ji, i ležel s ní, a ponížil jí.

²Ale keď ju videl Sichem, syn Chamora Hevejského, kniežaťa zeme, vzal ju a ležal s ňou a ponížil ju.

³I připojila se duše jeho k Díně, dceři Jákobově; a zamilovav děvečku, mluvil k srdci jejímu.

³A jeho duša priľnula k Díne, dcére Jakobovej, a zamiloval si dievča a hovoril k jeho srdcu.

⁴Mluvil potom Sichem k Emorovi, otci svému, těmito slovy: Vezmi mi děvečku tuto za manželku.

⁴A Sichem povedal Chamorovi, svojmu otcovi, a riekol: Vezmi mi to dievča za ženu.

⁵Uslyšev pak Jákob, že poškvrnil Díny dcery jeho, (a synové jeho byli s stádem na poli), mlčel, až oni přišli.

⁵A Jakob počul o tom, že poškvrnil Dínu, jeho dcéru, a jeho synovia boli vtedy s jeho dobytkom na poli, ale Jakob mlčal, až prišli.

⁶Tedy vyšel Emor, otec Sichemův, k Jákobovi, aby mluvil s ním o to.

⁶A Chamor, otec Sichemov, vyšiel k Jakobovi, aby hovoril s ním.

⁷A v tom synové Jákobovi přišli s pole; a uslyšavše o tom, bolestí naplněni jsou muži ti, a rozhněvali se velmi, proto že hanebnou věc učinil v Izraeli, ležav se dcerou Jákobovou, čehož činiti nenáleželo.

⁷A synovia Jakobovi prišli s poľa, keď to počuli, a mužovia boli naplnení bolesťou a rozhnevali sa veľmi, lebo vykoval bláznovstvo v Izraelovi, ležať s dcérou Jakobovou, čo sa tak nerobí.

⁸I mluvil Emor s nimi na tento způsob: Sichem, syn můj, hoří milostí k vaší dceři; prosím, dejte mu ji za manželku.

⁸A Chamor hovoril s nimi a vravel: Duša môjho syna Sichema visí na vašej dcére; dajte mu ju, prosím vás, za ženu.

⁹A spřízněte se s námi: Dcery své dávejte nám, a naše dcery pojímejte sobě.

⁹A sošvagrite sa s nami; svoje dcéry dávajte nám, a naše dcéry berte sebe,

¹⁰A bydlete s námi, nebo všecka země bude před vámi; osaďte se a obchod veďte v ní, a vládněte jí.

¹⁰bývajte s nami, a zem bude pred vami; osaďte sa a obchodujte s ňou a vlastnite v nej.

¹¹Mluvil i Sichem otci jejímu, a bratřím jejím: Nechť naleznu milost před očima vašima, dám, co mi koli díte.

¹¹Aj Sichem hovoril jej otcovi a jej bratom: Nech najdem milosť vo vašich očiach, a čo mi poviete, dám.

¹²Jmenujte mi věno i dary jak chcete veliké, dám, jak mi koli řeknete; jen mi tu děvečku dejte za manželku.

¹²Žiadajte odo mňa akékoľvek veľké veno a dar, a dám, ako mi poviete, len mi dajte dievča za ženu.

¹³Odpovídajíce pak synové Jákobovi Sichemovi a Emorovi, otci jeho, lstivě mluvili, proto že poškvrnil Díny sestry jich.

¹³A synovia Jakobovi odpovedali Sichemovi a Chamorovi, jeho otcovi, ľstivo a tak i vraveli, pretože poškvrnil Dínu, ich sestru.

¹⁴A řekli jim: Nemůžeme učiniti toho, abychom dali sestru svou za muže neobřezaného; nebo to ohavnost jest u nás.

¹⁴Povedali im: Nemôžeme urobiť takú vec, aby sme dali svoju sestru mužovi, ktorý nie je obrezaný, lebo to nám je mrzkosťou.

¹⁵Než na tento způsob vám povolíme: Jestliže se chcete srovnati s námi, aby obřezán byl každý z vás pohlaví mužského:

¹⁵Len na takýto spôsob vám povolíme: ak budete jako my, aby sa vám obrezal každý mužského pohlavia.

¹⁶Tedy budeme dávati dcery své vám, a dcery vaše bráti sobě; a budeme bydliti s vámi, a budeme lid jeden.

¹⁶Vtedy dáme svoje dcéry vám, a vaše dcéry budeme brať sebe. A tak budeme bývať s vami a budeme jedným ľudom.

¹⁷Pakli neuposlechnete nás, abyste se obřezali, vezmeme zase dceru svou a odejdeme.

¹⁷Ale ak nás neposlúchnete, aby ste sa obrezali, vezmeme svoju dcéru a pojdeme.

¹⁸Tedy líbila se řeč jejich Emorovi i Sichemovi, synu Emorovu.

¹⁸A ich slová sa ľúbily Chamorovi aj Sichemovi, synovi Chamorovmu.

¹⁹A nemeškal mládenec učiniti toho; nebo se mu zalíbila dcera Jákobova. A on byl nejvzácnější ze všech v domě otce svého.

¹⁹A mládenec nemeškal urobiť tú vec, lebo sa mu veľmi ľúbila dcéra Jakobova, a on bol najváženejší zo všetkých v dome svojho otca.

²⁰I přišel Emor a Sichem, syn jeho, k bráně města svého; a mluvili mužům města svého, řkouce:

²⁰A Chamor prišiel i Sichem, jeho syn, k bráne svojho mesta, a hovorili mužom svojho mesta a riekli:

²¹Muži tito pokojně se mají k nám, nechť tedy bydlí v zemi této, a obchod vedou v ní, (nebo země jest dosti široká a prostranná před nimi;) dcery jejich budeme sobě bráti za manželky, a dcery své budeme dávati jim.

²¹Títo mužovia sa chovajú pokojne naproti nám; nech tedy bývajú v zemi a obchodujú s ňou, a zem, hľa, je dosť široká a priestranná pred nimi. Berme si ich dcéry za ženy a svoje dcéry dávajme im.

²²Než na tento způsob přivolí nám ti muži k tomu, aby bydlili s námi, a abychom byli jeden lid: Jestliže obřezán bude každý pohlaví mužského mezi námi, tak jako oni jsou obřezáni.

²²Avšak len na taký spôsob nám privolia mužovia bývať s nami, aby sme totiž boli jedným ľudom: keď sa nám obreže každý mužského pohlavia, ako sú aj oni obrezaní.

²³Dobytek jejich a statek jejich, i všecka hovada jejich, zdaliž nebudou naše? Toliko v tom jim povolme, a budou bydliti s námi.

²³A pri tom či ich dobytok, ich majetok a všetky ich hovädá nebudú vtedy naše? Len im povoľme, a budú bývať s nami.

²⁴I uposlechli Emora a Sichema, syna jeho, všickni vycházející branou města jeho; a obřezali se všickni pohlaví mužského, což jich koli vycházelo z brány města jeho.

²⁴A poslúchli Chamora a Sichema, jeho syna, všetci, ktorí vychádzavali bránou jeho mesta, a obrezali sa všetci mužského pohlavia, všetci, ktorí vychádzavali bránou jeho mesta.

²⁵A toť dne třetího, když oni největší bolest měli, dva synové Jákobovi, Simeon a Léví, bratří Díny, vzav každý z nich meč svůj, vpadli do města směle, a pomordovali všecky pohlaví mužského.

²⁵A stalo sa tretieho dňa, keď mali najväčšiu bolesť, že vzali dvaja synovia Jakobovi, Simeon a Lévi, bratia Dínini, každý svoj meč a prišli smelo na mesto a pobili všetkých mužského pohlavia.

²⁶Emora také a Sichema, syna jeho, zamordovali mečem, a vzavše Dínu z domu Sichemova, odešli.

²⁶I Chamora i Sichema, jeho syna, zabili ostrím meča, a vezmúc Dínu z domu Sichemovho vyšli.

²⁷Potom synové Jákobovi přišedše na zbité, vzebrali město, proto že poškvrnili sestry jejich.

²⁷Potom prišli synovia Jakobovi na pobitých a olúpili mesto, pretože poškvrnili ich sestru.

²⁸Stáda jejich, a voly i osly jejich, a což bylo v městě i po poli, pobrali.

²⁸Ich stádo drobného dobytka, ich voly, ich oslov a to, čo bolo v meste a čo na poli, všetko pobrali.

²⁹K tomu i všecko jmění jejich, a všecky malé dítky jejich, a ženy jejich zajali, a vybrali, co kde v domích bylo.

²⁹Aj všetko ich imanie ako aj všetky ich malé deti a ich ženy zajali a zlúpili, i všetko, čo kde bolo v ktorom dome.

³⁰Řekl pak Jákob Simeonovi a Léví: Zkormoutili jste mne, a zošklivili jste mne u obyvatelů krajiny této, u Kananejských a Ferezejských, a já jsem s malým počtem lidí. Seberou-li se na mne, zbijí mne, a tak vyhlazen budu já i dům můj.

³⁰A Jakob povedal Simeonovi a Lévimu: Zarmútili ste ma a spôsobili ste mi trápenie, lebo ste ma zosmradili obyvateľom zeme, Kananejom a Ferezejom, a ja mám len málo ľudí. Ak sa shromaždia na mňa, zabijú ma, a budem vyhladený ja i môj dom.

³¹A oni odpověděli: A což měli jako nevěstky zle užívati sestry naší?

³¹A povedali: Či má niekto zaobchodiť s našou sestrou jako so smilnicou?