¹Poslal pak byl Jozue, syn Nun, z Setim dva muže špehéře tajně, řka: Jděte, shlédněte zemi, zvlášť Jericho. I šli a vešli do domu ženy nevěstky, jejíž jméno bylo Raab, a odpočinuli tu.

¹A Jozua, syn Núnov, poslal zo Šittíma dvoch mužov vyzvedačov, tajne, povediac: Iďte a prehliadnite zem i Jericho. A tak išli a prišli do domu ženy smilnice, ktorej bolo meno Rachab a tam ľahli, aby prenocovali.

²Ale jakž oznámeno bylo králi Jericha a povědíno: Aj, muži přišli sem této noci z synů Izraelských, aby shlédli zemi,

²Ale bolo oznámené kráľovi Jericha, a povedali mu: Hľa, nejakí mužovia prišli sem vnoci zo synov Izraelových prešpehovať zem.

³Tedy poslal král Jericha k Raab, řka: Vyveď muže, kteříž přišli k tobě, a vešli do domu tvého, nebo k vyšpehování vší země přišli.

³A kráľ Jericha poslal k Rachabi a odkázal jej: Vyveď tých mužov, ktorí prišli k tebe, ktorí vošli do tvojho domu, lebo prišli nato, aby prešpehovali celú zem.

⁴(Pojavši pak žena ty dva muže, skryla je.) Kteráž odpověděla: Pravda jest, přišliť jsou ke mně muži, ale nevěděla jsem, odkud jsou.

⁴A žena pojala tých dvoch mužov a skryla ich a povedala: Tak je, mužovia prišli ku mne, ale som nevedela, odkiaľ sú.

⁵A když bránu zavírati měli v soumrak, vyšli muži ti, a nevím, kam jsou šli; hoňte je rychle, nebo dostihnete jich.

⁵A stalo sa o tom čase, keď mali zavrieť bránu, za tmy, že vyšli mužovia. Neviem, kam išli tí mužovia. Hoňte ich rýchle, lebo ich ešte dostihnete.

⁶Ale ona rozkázala jim vstoupiti na střechu, a skryla je v pazdeří lněném, kteréž byla skladla na střeše.

⁶Ale ona ich vyviedla hore na postrešie a pokryla ich ľanovými steblami, ktoré mala poukladané na postreší.

⁷Muži pak vyslaní honili je cestou Jordánskou až k brodům; a zavřína jest brána, jakž vyšli ti, kteříž je honili.

⁷A vyslaní mužovia ich honili cestou smerom k Jordánu až ku brodom. A bránu zavreli, hneď ako vyšli tí, ktorí ich honili.

⁸Prvé pak, než usnuli špehéři, vstoupila k nim ona na střechu,

⁸No, prv ako by si oni boli ľahli spať, vyšla ona k nim na postrešie

⁹A řekla mužům těm: Vím, že Hospodin dal vám zemi tuto, nebo připadl na nás strach váš, tak že oslábli všickni obyvatelé země před tváří vaší.

⁹a povedala mužom: Viem, že vám Hospodin dal túto zem, a že váš strach padol na nás, a že zmalátneli pred vami všetci obyvatelia zeme, ani čo by sa boli rozplynuli jako voda.

¹⁰Slyšeli jsme zajisté, jak vysušil Hospodin vody moře Rudého před tváří vaší, když jste vyšli z Egypta, a co jste učinili dvěma králům Amorejským, kteříž byli za Jordánem, Seonovi a Ogovi, kteréž jste zahladili jako proklaté.

¹⁰Lebo sme počuli o tom, že Hospodin vysušil vody Rudého mora pred vami, keď ste vyšli z Egypta, jako aj o tom, čo ste učinili dvom amorejským kráľom, ktorí boli za Jordánom, Síchonovi a Ógovi, ktorých ste zariekli na úplnú záhubu a zničili.

¹¹Což když jsme uslyšeli, osláblo srdce naše, aniž zůstává více v kom duše před tváří vaší, nebo Hospodin Bůh váš jest Bůh na nebi svrchu, i na zemi dole.

¹¹Keď sme to počuli, ochablo naše srdce, ani čo by sa bolo rozlialo, ani nezostalo viacej v nikom ducha odvahy pred vami, lebo len Hospodin, váš Bôh, je Bohom na nebesiach hore i na zemi dole.

¹²Nyní tedy, prosím, přisáhněte mi skrze Hospodina, poněvadž jsem učinila vám milosrdenství, že i vy učiníte s domem otce mého milosrdenství, a dáte mi znamení jisté,

¹²A tak teraz mi prisahajte, prosím, na Hospodina, pretože som učinila milosrdenstvo s vami, a že aj vy učiníte milosrdenstvo s domom môjho otca a dáte mi znamenie pravdy

¹³Že budete živiti otce mého i matku mou, bratří mé i sestry mé a všecko, cožkoli jejich jest, a vysvobodíte duše naše od smrti.

¹³a zachováte pri živote môjho otca i moju matku i mojich bratov i moje sestry a všetko, čo majú, a vytrhnete naše duše zo smrti.

¹⁴I řekli jí muži ti: Duše naše za vás nechť jsou na smrt; jestliže však nepronesete řeči naší této, takť se jistě stane, že když nám dá Hospodin zemi tuto, tehdy učiníme s tebou milosrdenství a pravdu.

¹⁴A mužovia jej povedali: Náš život nech je za vás na smrť, ak neoznámite tejto našej veci, a bude, keď nám dá Hospodin zem, že učiníme s tebou milosrdenstvo a pravdu.

¹⁵Protož spustila je oknem po provazu; nebo dům její byl při zdi městské, a na zdi ona bydlila.

¹⁵A spustila ich po povraze cez oblok, lebo jej dom bol na múre hradby mesta, a bývala na hradbe.

¹⁶I řekla jim: Jděte k této hoře, aby se nepotkali s vámi, kteříž vás honí, a krejte se tam za tři dni, až se oni zase navrátí, a potom půjdete cestou svou.

¹⁶A povedala im: Iďte na vrch, aby sa nestretli s vami tí, ktorí vás honia, a skrývajte sa tam tri dni, dokiaľ sa nenavrátia tí, ktorí vás honia, a potom pojdete svojou cestou.

¹⁷Tedy řekli muži k ní: Prosti budeme od této přísahy tvé, kterouž jsi zavázala nás,

¹⁷A mužovia jej povedali: Prostí budeme tejto tvojej prísahy, ktorou si nás zaviazala, ak neučiníš tohoto:

¹⁸Jestliže, když vejdeme do země, neuvážeš provázku tohoto z nití hedbáví červeného dvakrát barveného v tomto okně, jímž jsi nás spustila, také otce svého a matky své, i bratří svých, a všeho domu otce svého neshromáždíš-li k sobě do domu.

¹⁸Hľa, my prijdeme do zeme. Tento povrázok z nití z červca, dvakrát farebného, uviažeš na oblok, ktorým si nás spustila, a svojho otca i svoju matku a svojich bratov ako i celý dom svojho otca shromaždíš k sebe do domu.

¹⁹Také kdo by vyšel ven ze dveří domu tvého, krev jeho bude na hlavu jeho, ale my budeme bez viny; a každého toho, kdož bude s tebou v domě, jestliže by se kdo rukou dotekl, krev jeho na hlavy naše připadni.

¹⁹A bude, že ktokoľvek by vyšiel von zo dverí tvojho domu, toho krv bude na jeho hlavu, a my budeme bez viny, a zase krv každého, kto bude s tebou v dome, bude na našu hlavu, keby sa ho dotkla niečia ruka.

²⁰Jestliže pak proneseš tuto řeč naši, budeme prosti od přísahy tvé, kterouž jsi nás zavázala.

²⁰A keď oznámiš túto našu vec, tiež budeme prostí od tvojej prísahy, ktorou si nás zaviazala.

²¹Odpověděla ona: Nechť jest tak, jakž jste řekli. I propustila je a odešli; i uvázala provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného v tom okně.

²¹Na to povedala: Nech je tak, ako ste riekli. Potom ich prepustila, a išli, a uviazala povrázok z červca, dvakrát farebného, na oblok.

²²Odšedše pak, přišli na horu, a pobyli tam za tři dni, dokudž se nenavrátili, kteříž je honili; nebo jich hledali ti, kteříž je honili po všech cestách, ale nic nenalezli.

²²A oni odíduc prišli na vrch a zostali tam tri dni, dokiaľ sa nenavrátili tí, ktorí ich honili. A tí, ktorí ich honili, hľadali ich po všetkých cestách, ale teda nenašli.

²³Ti pak dva muži sšedše s hory, navrátili se a přeplavili se přes Jordán; i přišli k Jozue, synu Nun, a vypravovali jemu všecko, co se s nimi dálo.

²³A tí dvaja mužovia sa vrátili a sišli s vrchu a prejdúc cez Jordán prišli k Jozuovi, synovi Núnovmu, a porozprávali mu všetko, čo sa im prihodilo.

²⁴A řekli k Jozue: Dalť jest Hospodin v ruce naše všecku zemi, nebo se zděsili všickni obyvatelé země tváři naší.

²⁴A riekli Jozuovi: Je isté, že Hospodin dal celú zem do našej ruky, jako aj že zmalátneli všetci obyvatelia zeme pred nami.