¹I mluvil Hospodin Mojžíšovi, řka:

¹A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

²Mluv k Aronovi a synům jeho i ke všechněm synům Izraelským, a rci jim: Tato jest věc, kterouž přikázal Hospodin, řka:

²Hovor Áronovi a jeho synom i všetkým synom Izraelovým a povieš im: Toto je vec, ktorú prikázal Hospodin povediac:

³Kdož by koli z domu Izraelského zabil vola aneb beránka, neb kozu, buď mezi stany, aneb kdož by zabil vně za stany,

³Ktokoľvek z domu Izraelovho, kto by zabil vola alebo ovcu alebo kozu v tábore, alebo kto by zabil vonku za táborom,

⁴A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by ho, aby obětoval obět Hospodinu před příbytkem Hospodinovým: vinen bude krví, nebo krev vylil; protož vyhlazen bude muž ten z prostředku lidu svého.

⁴a nedoviedol by toho ku dveriam stánu shromaždenia, aby obetoval obetný dar Hospodinovi pred príbytkom Hospodinovým, za krv sa to bude počítať tomu človekovi; vylial krv, a ten človek bude vyťatý z prostredku svojho ľudu,

⁵Přivedou tedy synové Izraelští oběti své, kteréž by na poli zabíjeti chtěli, přivedou je, pravím, k Hospodinu ke dveřím stánku úmluvy, k knězi, a obětovati budou oběti pokojné Hospodinu.

⁵nato, aby synovia Izraelovi dovádzali svoje bitné obeti, ktoré obetujú na šírom poli, aby ich dovádzali Hospodinovi ku dveriam stánu shromaždenia, ku kňazovi, a budú ich obetovať Hospodinovi bitnými obeťmi pokojnými.

⁶A pokropí kněz krví na oltáři Hospodinovu u dveří stánku úmluvy, a páliti bude tuk u vůni líbeznou Hospodinu.

⁶A kňaz pokropí krvou na oltár Hospodinov pri dveriach stánu shromaždenia a bude kadiac páliť tuk na upokojujúcu vôňu Hospodinovi.

⁷A nikoli více nebudou obětovati obětí svých ďáblům, po nichžto odcházejíce, oni smilní. Zákon tento bude jim věčný i všechněm potomkům jejich.

⁷A nebudú viacej obetovať svojich bitných obetí capom-démonom, za ktorými smilnia. To im bude večným ustanovením po ich pokoleniach.

⁸Protož povíš jim: Kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž by pohostinu byli mezi vámi, obětoval zápal aneb jinou obět,

⁸A preto im povieš: Ktokoľvek z domu Izraelovho alebo i z pohostínov, kto pohostíni medzi nimi, kto by obetoval zápalnú obeť alebo bitnú obeť

⁹A ke dveřím stánku úmluvy nepřivedl by jí, aby ji obětoval Hospodinu; tedy vyhlazen bude člověk ten z lidu svého.

⁹a nedoviedol by jej ku dveriam stánu shromaždenia, aby ju obetoval Hospodinovi, ten človek bude vyťatý zo svojho ľudu.

¹⁰A kdož by koli z domu Izraelského aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi nimi, jedl jakou krev: postavím tvář svou proti člověku tomu, a vyhladím jej z prostředku lidu jeho.

¹⁰A ktokoľvek z domu Izraelovho alebo i z pohostínov, kto pohostíni medzi nimi, kto by jedol nejakú krv, proti takej duši, ktorá by jedla krv, obrátim svoju tvár a vytnem ju zprostred jej ľudu,

¹¹Nebo duše všelikého těla ve krvi jest, já pak oddal jsem vám ji k oltáři, k očišťování duší vašich. Nebo sama krev na duši očišťuje.

¹¹lebo duša tela je v krvi, a ja som vám ju dal na oltár pokryť ňou hriech na vašich dušiach, lebo práve krv pokrýva hriech na duši.

¹²Protož řekl jsem synům Izraelským: Nižádný z vás nebude jísti krve; ani příchozí, kterýž pohostinu jest mezi vámi, nebude krve jísti.

¹²Preto som povedal synom Izraelovým: Niktorá duša z vás nebude jesť krvi, ani pohostín, ktorý pohostíni medzi vami, nebude jesť krvi.

¹³A kdož by koli z synů Izraelských aneb z příchozích, kteříž jsou pohostinu mezi vámi, honě, ulovil zvíře aneb ptáka, což se jísti může, tedy vycedí krev jeho a zasype ji prstí.

¹³A ktokoľvek zo synov Izraelových alebo i z pohostínov, kto pohostíni medzi nimi, kto by ulovil nejaké zviera alebo vtáka, ktorý sa jie, a keď vyleje jeho krv, pokryje ju zemou.

¹⁴Nebo duše všelikého těla jest krev jeho, kteráž jest v duši jeho. Protož jsem pověděl synům Izraelským: Krve žádného těla jísti nebudete, nebo duše všelikého těla jest krev jeho; kdož by koli jedl ji, vyhlazen bude.

¹⁴Lebo dušou jakéhokoľvek tela je jeho krv v jeho duši. Preto som povedal synom Izraelovým: Nebudete jesť krvi niktorého tela, lebo dušou ktoréhokoľvek tela je jeho krv: ktokoľvek by ju jedol, bude vyťatý.

¹⁵Kdož by pak koli jedl tělo mrtvé aneb udávené, buď on doma zrozený aneb příchozí: zpéře roucha svá, a umyje se vodou, a nečistý bude až do večera, potom pak čistý bude.

¹⁵A každá duša, ktorá by jedla zdochlinu alebo roztrhané zverou, už či by to bol zrodený doma a či pohostín, operie svoje rúcho, umyje sa vodou a bude nečistý až do večera a potom bude čistý.

¹⁶A pakli nezpéře roucha svého, a těla svého neumyje, tedy ponese nepravost svou.

¹⁶A keby neopral a svojho tela by neumyl, ponesie svoju neprávosť.