¹Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

²Synům také Izraelským díš: Kdo by koli z synů Izraelských a z příchozích, kteříž by byli pohostinu v Izraeli, dal z semene svého modle Moloch, smrtí umře. Lid země té kamením jej uhází.

²Povieš synom Izraelovým: Ktokoľvek zo synov Izraelových ako i z pohostínov, kto pohostíni v Izraelovi, kto by dal zo svojho semena Molochovi, istotne zomrie, ľud zeme ho ukameňuje.

³Nebo já postavím tvář svou proti takovému, a vyhladím ho z prostředku lidu jeho, proto že z semene svého dal modle Moloch, a tak zprznil svatyni mou, a poškvrnil jména svatosti mé.

³A ja obrátim svoju tvár proti tomu človekovi a vytnem ho zprostred jeho ľudu, pretože dal zo svojho semena Molochovi, aby zanečistil moju svätyňu a aby poškvrnil meno mojej svätosti.

⁴Jestliže by pak lid země té všelijak přehlídal to na člověku tom, kterýž by dal z semene svého modle Moloch, a nezahubil by ho:

⁴A keby nechcúc vidieť zavreli ľudia zeme svoje oči a odvrátili ich od toho človeka, keďby dal zo svojho semena Molochovi, a nezabili by ho,

⁵Tedy já postavím tvář svou proti muži tomu a proti čeledi jeho, a vyhladím ho i všecky, kteříž smilníce, odcházeli po něm, aby smilnili, následujíce Molocha, z prostředku lidu jeho.

⁵vtedy ja postavím svoju tvár proti tomu človekovi i proti jeho čeľadi a vytnem ho i všetkých tých, ktorí smilnili idúc za ním, ktorí smilniac pošli za Molochom, z prostredku ich ľudu.

⁶Duše, kteráž by se obrátila k hadačům a věšťcům, aby smilnila, postupujíc po nich: postavím tvář svou proti duši té, a vyhladím ji z prostředku lidu jejího.

⁶A čo do duše, ktorá by sa obrátila k veštcom, vyvolávajúcim duchov, alebo k vedomcom, aby smilnila idúc za nimi, obrátim svoju tvár proti tej duši a vytnem takého človeka zprostred jeho ľudu.

⁷A protož posvěťte se a buďte svatí, nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

⁷Preto sa posväťte a budete svätí, lebo ja som Hospodin, váš Bôh.

⁸A ostříhejte ustanovení mých, a čiňte je: Já jsem Hospodin posvětitel váš.

⁸A budete ostríhať moje ustanovenia a budete ich činiť. Ja som Hospodin, ktorý vás posväcujem.

⁹Kdož by koli zlořečil otci svému neb matce své, smrtí umře. Otci svému a matce své zlořečil, krev jeho bude na něm.

⁹Lebo ktokoľvek by zlorečil svojmu otcovi alebo svojej materi, istotne zomrie; zlorečil svojmu otcovi a svojej materi; jeho krv bude na ňom.

¹⁰Muž, pak, kterýž by se cizoložství dopustil s ženou něčí, že zcizoložil s ženou bližního svého, smrtí umře cizoložník ten i cizoložnice.

¹⁰A človek, ktorý by sa dopustil cudzoložstva s niečou ženou, ktorý by zcudzoložil so ženou svojho blížneho, istotne zomrie i cudzoložník i cudzoložnica.

¹¹A kdož by koli obcoval s ženou otce svého, hanbu otce svého odkryl. Smrtí umrou oba dva, krev jejich bude na ně.

¹¹A človek, ktorý by ležal so ženou svojho otca, odkryl nahotu svojho otca, istotne zomrú obidvaja; ich krv bude na nich.

¹²Kdož by pak obcoval s nevěstou svou, smrtí umrou oba dva. Mrzkosti se dopustili, krev jejich bude na ně.

¹²A človek, ktorý by ležal so svojou nevestou, istotne zomrú obidvaja, urobili premrštenosť; ich krv bude na nich.

¹³A kdož by se scházel s pohlavím mužským jako s ženou, ohavnost učinili oba dva. Smrtí umrou, krev jejich bude na ně.

¹³A človek, ktorý by ležal s mužským pohlavím, tak ako sa líha so ženou, obidvaja spáchali ohavnosť, istotne zomrú; ich krv bude na nich.

¹⁴A kdož by vzal ženu a matku její nešlechetnost jest. Ohněm spálí i jej i je, aby nebylo nešlechetností u prostřed vás.

¹⁴A človek, ktorý by si vzal ženu i jej matku, to je mrzká vec, spália ho ohňom aj tie ženy, aby nebolo mrzkosti medzi vami.

¹⁵Kdož by pak obcoval s hovadem, smrtí umře, a hovado zabijete.

¹⁵A človek, ktorý by v súloži obcoval s hovädom, istotne zomrie, a hovädo zabijete.

¹⁶Tolikéž žena, kteráž by přistoupila k některému hovadu, aby obcovala s ním, zabiješ ji i to hovado. Smrtí umrou, krev jejich bude na ně.

¹⁶A žena, ktorá by sa priblížila k nejakému hovädu, aby s ním obcovala v súloži, zabiješ takú ženu i to hovädo, istotne zomrú; ich krv bude na nich.

¹⁷Kdož by koli vezma sestru svou, dceru otce svého, aneb dceru matky své, viděl by hanbu její, a ona také viděla by hanbu jeho, mrzkost jest. Protož vyhlazeni budou před očima synů lidu svého; nebo hanbu sestry své odkryl, nepravost svou ponese.

¹⁷Človek, ktorý by si vzal svoju sestru, dcéru svojeho otca alebo dcéru svojej matere, a videl by jej nahotu, a ona by tiež videla jeho nahotu; to je šeredná vec. Preto budú zahladení pred očami synov svojho ľudu; odkryl nahotu svojej sestry; ponesie svoju neprávosť.

¹⁸A kdož by koli spal s ženou v její nemoci a obnažil by hanbu její, a tok její by odkryl, i ona ukázala by krvotok svůj: vyhlazeni budou oba z prostředku lidu svého.

¹⁸A človek, ktorý by ležal so ženou, ktorá má svoju nemoc, a odkryl by jej nahotu a obnažil by jej prameň, a ona by tiež odkryla prameň svojej krvi, obidvaja budú vyťatí zprostred svojho ľudu.

¹⁹Hanby sestry matky své a sestry otce svého neodkryješ. Nebo kdož by to učinil, krevní přítelkyni svou by obnažil; protož nepravost svou ponesou.

¹⁹Ani neodkryješ nahoty sestry svojej matere ani sestry svojho otca, lebo taký človek by obnažil svoju pokrevnú; niesli by svoju neprávosť.

²⁰Kdož by pak spal s ženou strýce svého, hanbu strýce svého odkryl. Ponesou hřích svůj, bez dětí zemrou.

²⁰Človek, ktorý by ležal so svojou strynou alebo tetkou, odkryl nahotu svojho strýca alebo ujca; ponesú svoj hriech; zomrú bez detí.

²¹Tolikéž kdož by vzal manželku bratra svého, mrzkost jest. Hanbu bratra svého obnažil, protož bez dětí budou.

²¹A človek, ktorý by si vzal ženu svojho brata, to je necudnosť; odkryl nahotu svojho brata; budú bez detí.

²²Ostříhejtež tedy všech ustanovení mých a všech soudů mých, a čiňte je, aby nevyvrátila vás země, do níž já uvozuji vás, abyste v ní bydlili.

²²A tedy budete ostríhať všetky moje ustanovenia a všetky moje súdy a budete ich činiť, aby vás nevyvrátila zem, do ktorej vás vediem, aby ste bývali v nej.

²³Aniž choďte v ustanoveních národu toho, kterýž já vyvrhu od tváři vaší; nebo všecky ty věci činili, a měl jsem je v ošklivosti.

²³A nebudete chodiť v ustanoveniach národa, ktorý ja vyženiem zpred vašej tvári, lebo robia všetko to zlé, a preto sa mi zošklivili.

²⁴Vám jsem pak řekl: Vládnouti budete zemí jejich, a já dám ji vám, abyste ji dědičně obdrželi, zemi tekoucí mlékem a strdí. Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vás oddělil od jiných národů.

²⁴A vám som povedal: Vy zdedíte ich zem, a ja ju dám vám, aby ste ju mali dedične, zem, ktorá oplýva mliekom a medom. Ja som Hospodin, váš Bôh, ktorý som vás oddelil od iných národov.

²⁵Protož vy mějte rozdíl mezi hovadem čistým a nečistým, a mezi ptákem čistým a nečistým, a nepoškvrňujte duší svých hovady a ptactvem, a tím vším, což se plazí po zemi, kteréž jsem já vám oddělil, abyste je měli za nečisté.

²⁵Preto budete robiť rozdiel medzi čistým hovädom a nečistým a medzi nečistým vtákom a čistým a nebudete zošklivovať svojich duší hovädom ani vtákom ani ničím, čo sa plazí po zemi, ktoré som vám oddelil, aby ste ich mali za nečisté.

²⁶Ale budete mi svatí; nebo svatý jsem já Hospodin, a oddělil jsem vás od jiných národů, abyste byli moji.

²⁶A budete mi svätí, lebo svätý som ja Hospodin a preto som vás oddelil od iných národov, aby ste boli moji.

²⁷Muž pak neb žena, kteříž by měli ducha čarodějného a věštího, smrtí umrou. Kamením uházejí je, krev jejich bude na ně.

²⁷A muž alebo žena, v ktorých by bol veštiaci duch, vyvolávajúci duchov, alebo duch vedomca, istotne zomrú, ukameňujú ich; ich krv bude na nich.