¹Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

²Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.

²Prikáž synom Izraelovým, aby nasnášali k tebe čistého oleja olivového, získaného tlčením, na svetlo, aby sa postavila lampa, ktorá by vždycky horela.

³Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.

³Zvonku, pred oponou svedoctva, v stáne shromaždenia ju bude upravovať Áron, aby horela od večera až do rána pred Hospodinom vždycky. To bude večným ustanovením po vašich pokoleniach.

⁴Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.

⁴Na čistý svietnik bude upravovať lampy pred Hospodinom vždycky.

⁵A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.

⁵A vezmúc jemnej múky bielej upečieš z nej dvanásť koláčov; jeden koláč bude zo dvoch desatín efy.

⁶A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.

⁶Položíš ich vo dva rady, do jedného radu šesť, na čistý stôl pred Hospodinom.

⁷Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.

⁷A dáš na oba rady čistého kadiva, a bude ku chlebu na pamätnú obeť, ohňovú to obeť Hospodinovi.

⁸Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.

⁸Každého dňa sobotného to budú upravovať pred Hospodinom, vždycky, od synov Izraelových, večnou smluvou.

⁹I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.

⁹A bude to Áronovi a jeho synom, a budú to jesť na svätom mieste, lebo mu to bude svätosvätým z ohňových obetí Hospodinových večným ustanovením.

¹⁰Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.

¹⁰A vyšiel syn izraelskej ženy, ktorého otec bol Egypťan, medzi synov Izraelových, a vadili sa v tábore, syn tej izraelskej ženy a nejaký muž izraelský.

¹¹I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)

¹¹Pri tom rúhavo urážal syn izraelskej ženy meno Hospodinovo a zlorečil. Preto ho doviedli k Mojžišovi. A meno jeho matky bolo Šelomita; bola to dcéra Dibriho, z pokolenia Dánovho.

¹²A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.

¹²Dali ho pod stráž, aby im bolo oznámené od Hospodina, čo mu urobiť.

¹³Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹³A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

¹⁴Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.

¹⁴Vyveď toho ruhača von za tábor, a všetci, ktorí to počuli, položia svoje ruky na jeho hlavu a ukameňujú ho, celá obec.

¹⁵Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.

¹⁵A synom Izraelovým budeš hovoriť a povieš: Keby niekto zlorečil svojmu Bohu, ponesie svoj hriech, nech by to bol ktokoľvek.

¹⁶Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.

¹⁶A ten, kto by rúhavo urážal meno Hospodinovo, zomrie; bez milosti ho ukameňujú, celá obec; ako pohostín tak zrodený doma, keby rúhavo urážal meno Hospodinovo, zomrie bez milosti.

¹⁷Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.

¹⁷Tak podobne i ten, kto by zabil niektorého človeka, istotne zomrie.

¹⁸Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.

¹⁸A ten, kto by zabil nejaké hovädo, nahradí ho, život za život.

¹⁹Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:

¹⁹A keby niekto dal na svojho blížneho nejakú vadu, jako urobil, tak sa mu urobí:

²⁰Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.

²⁰zlomeninu za zlomeninu, oko za oko, zub za zub; tak, ako dal vadu na človeka, tak sa dá na neho.

²¹Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.

²¹A ten, kto by zabil nejaké hovädo, nahradí ho; ale ten, kto by zabil človeka, zomrie bez milosti.

²²Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

²²Jeden a ten istý súd vám bude; pohostín bude tak súdený jako zrodený doma, lebo ja som Hospodin, váš Bôh.

²³Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.

²³A Mojžiš hovoril synom Izraelovým, aby vyviedli toho, ktorý to zlorečil, von za tábor, a ukameňovali ho. A synovia Izraelovi urobili tak, ako prikázal Hospodin Mojžišovi.