¹To když uslyšel Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne, že by táhl Izrael tou cestou, kterouž byli špehéři šli, bojoval s ním, a zajal jich množství.

¹A keď počul Kananej, kráľ Arádu, ktorý býval na juhu, že prišiel Izrael cestou vyzvedačov, bojoval proti Izraelovi a zajal niektorých z neho do zajatia.

²Tedy Izrael učinil slib Hospodinu, řka: Jestliže dáš lid tento v ruce mé, do gruntu zkazím města jejich.

²Vtedy sľúbil Izrael Hospodinovi sľub a povedal: Ak naozaj vydáš tento ľud do mojej ruky, podvrátim ich mestá tak, že ich zarieknem na úplnú záhubu.

³I uslyšel Hospodin hlas Izraele a dal mu Kananejské, kterýžto do gruntu zkazil je i města jejich, a nazval jméno toho místa Horma.

³A Hospodin uslyšal hlas Izraelov a vydal Kananeja, a tak ich pobil, zarieknutých na záhubu, aj ich mestá podvrátil. A nazvali meno toho miesta Chorma.

⁴Potom hnuli se s hory Hor cestou k moři Rudému, aby obešli zemi Idumejskou; i ustával lid velice na cestě.

⁴Potom sa rušali od vrchu Hora cestou k Červenému moru, aby obišli zem Edomovu, a ľud ustával v duši na ceste.

⁵A mluvil lid proti Bohu a proti Mojžíšovi: Proč jste vyvedli nás z Egypta, abychom zemřeli na poušti? Nebo ani chleba ani vody není, a duše naše chléb tento ničemný sobě již zošklivila.

⁵A ľud vravel proti Bohu a proti Mojžišovi: Prečo ste nás vyviedli hore z Egypta? Aby sme pomreli tu na púšti? Lebo niet ani chleba ani vody. A naša duša si už zošklivila ten ničomný chlieb.

⁶Protož dopustil Hospodin na lid hady ohnivé, kteříž jej štípali, tak že množství lidu zemřelo z Izraele.

⁶A Hospodin poslal na ľud jedovatých hadov ohnivých, ktorí štípali ľud, takže zomrelo množstvo ľudu z Izraela.

⁷Tedy přišel lid k Mojžíšovi a řekli: Zhřešili jsme nebo jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modl se Hospodinu, ať odejme od nás ty hady. I modlil se Mojžíš za lid.

⁷Preto prišiel ľud k Mojžišovi a vraveli: Zhrešili sme, keď sme hovorili proti Hospodinovi i proti tebe. Modli sa Hospodinovi, aby odstránil od nás hada. A Mojžiš sa modlil za ľud.

⁸I řekl Hospodin Mojžíšovi: Udělej sobě hada podobného těm ohnivým, a vyzdvihni jej na sochu; a každý ušťknutý, když pohledí na něj, živ bude.

⁸A Hospodin riekol Mojžišovi: Sprav si takého ohnivého hada a vystav ho na tyč. A stane sa, že každý, kto je uštipnutý, keď ho uvidí, bude žiť.

⁹I udělal Mojžíš hada měděného, a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se, když ušťkl had někoho, a on vzhlédl na hada měděného, že zůstal živ.

⁹Vtedy spravil Mojžiš medeného hada a vystavil ho na tyč. A bolo tak, že keď uštipol had niekoho, a keď pozrel uštipnutý na medeného hada, žil.

¹⁰Tedy hnuli se odtud synové Izraelští, a položili se v Obot.

¹⁰Potom sa zase rušali synovia Izraelovi a rozložili sa táborom v Obóte.

¹¹Potom pak hnuvše se z Obot, položili se při pahrbcích hor Abarim na poušti, kteráž jest naproti zemi Moábské k východu slunce.

¹¹Keď odišli z Obóta, rozložili sa táborom na vŕškoch Abárima, na púšti, ktorá je naproti Moábovi od východu slnca.

¹²Odtud brali se, a položili se v údolí Záred.

¹²Odtiaľ sa rušali a rozložili sa táborom v doline Zárede.

¹³Opět hnuvše se odtud, položili se u brodu potoka Arnon, kterýž jest na poušti, a vychází z končin Amorejských. Nebo Arnon jest pomezí Moábské mezi Moábskými a Amorejskými.

¹³Zase sa rušali a rozložili sa táborom na druhej strane potoka Arnona, ktorý je na púšti a vychádza od hranice Amoreja, lebo Arnon je hranicou Moába, medzi Moábom a medzi Amorejom.

¹⁴Protož praví se v knize bojů Hospodinových, že proti Vahebovi u vichřici bojoval, a proti potokům Arnon.

¹⁴Preto sa hovorí v knihe bojov Hospodinových: Vahéb zaujal víchricou i údolia potoka Arnona

¹⁵Nebo tok těch potoků, kterýž se nachyluje ku položení Ar, ten jde vedlé pomezí Moábského.

¹⁵jako i tok potokov, ktorý sa kloní k sídlu Ára, a opiera sa o hranicu Moábovu.

¹⁶A odtud táhli do Beer; a to jest to Beer, o němž byl řekl Hospodin k Mojžíšovi: Shromažď lid, a dám jim vodu.

¹⁶A odtiaľ odišli do Béri. To je tá Bér, o ktorej povedal Hospodin Mojžišovi: Sober ľud, a dám im vody.

¹⁷Tedy zpíval lid Izraelský písničku tuto: Vystupiž studnice, prozpěvujte o ní;

¹⁷Vtedy spieval Izrael túto pieseň: Vystúp, studňo! Spievajte o nej!

¹⁸Studnice, kterouž kopala knížata, kterouž vykopali přední z lidu s vydavatelem zákona holemi svými. Z pouště pak brali se do Matana,

¹⁸Studňa, ktorú kopaly kniežatá, vyvrtali ju prední z ľudu, berlou, svojimi palicami! A z púšte prešli do Mattana,

¹⁹A z Matana do Nahaliel, z Nahaliel do Bamot,

¹⁹a z Mattana do Nachaliela, a z Nachaliela do Bámot,

²⁰A z Bamot do údolí, kteréž jest na poli Moábském, až k vrchu hory, kteráž leží na proti poušti.

²⁰z Bámot do údolia, ktoré je na moábskom poli, až k temenu vrchu Pizga, ktorý hľadí na šírinu púšte.

²¹Tedy poslal lid Izraelský posly k Seonovi králi Amorejskému, řka:

²¹A Izrael poslal poslov k Síchonovi, amorejskému kráľovi, a povedal:

²²Nechť jdeme skrze zemi tvou. Neuchýlíme se ani do pole, ani do vinic, ani z studnic vody píti nebudeme, ale cestou královskou půjdeme, dokavadž nepřejdeme pomezí tvého.

²²Dovoľ, prosím, aby som prešiel cez tvoju zem. Neuhneme sa na pole ani do vinice, nebudeme piť vody zo studne, pojdeme cestou kráľovou, dokiaľ neprejdeme tvojho územia.

²³I nedopustil Seon jíti lidu Izraelskému skrze krajinu svou, nýbrž sebrav Seon všecken lid svůj, vytáhl proti lidu Izraelskému na poušť, a přitáh do Jasa, bojoval proti Izraelovi.

²³Ale Síchon nedal Izraelovi, aby prešiel cez jeho územie, lež soberúc Síchon všetok svoj ľud vyšiel oproti Izraelovi na púšť a prijdúc do Johsy bojoval proti Izraelovi.

²⁴I porazil jej lid Izraelský mečem, a vzal v dědictví zemi jeho, od Arnon až do Jabok, a až do země synů Ammon; nebo pevné bylo pomezí Ammonitských.

²⁴A Izrael ho porazil ostrím meča a zaujal dedične jeho zem od Arnona až po Jabbok, až po zem synov Ammonových. Lebo hranica synov Ammonových bola pevná.

²⁵Tedy vzal Izrael všecka ta města, a přebýval ve všech městech Amorejských, v Ezebon a ve všech městečkách jeho.

²⁵A Izrael vzal všetky tie mestá a tak býval Izrael vo všetkých mestách Amoreja, v Chešbone a vo všetkých jeho dcéro-mestách.

²⁶Nebo Ezebon bylo město Seona krále Amorejského, kterýž když bojoval proti králi Moábskému prvnímu, vzal mu všecku zemi jeho z rukou jeho až do Arnon.

²⁶Lebo Chešbon bolo mesto Síchona, amorejského kráľa, ktorý bojoval proti drievnejšiemu kráľovi moábskemu, a vzal celú jeho zem z jeho ruky až po Arnon.

²⁷Protož říkávali v přísloví: Poďte do Ezebon, aby vystaveno bylo a vzděláno město Seonovo.

²⁷Preto povedali básnici, ktorí hovorili v prísloví: Poďte do Chešbona, nech sa vybuduje a nech sa pevne postaví mesto Síchonovo!

²⁸Nebo oheň vyšel z Ezebon, a plamen z města Seon, i spálil Ar Moábských a obyvatele výsosti Arnon.

²⁸Lebo oheň vyšiel z Chešbona a plameň z mesta Síchonovho a strávil Ár Moábovo, pánov výšin Arnona.

²⁹Běda tobě Moáb, zahynuls lide Chámos; dal syny své v utíkání, a dcery své v zajetí králi Amorejskému Seonovi.

²⁹Beda tebe, Moábe! Zahynul si, ľude Chámošov! Dal svojich synov za ubehlíkov a svoje dcéry do zajatia, amorejskému kráľovi Síchonovi.

³⁰A království jejich zahynulo od Ezebon až do Dibon, a vyhladili jsme je až do Nofe, kteréž jest až k Medaba.

³⁰Strieľali sme do nich. Zahynul Chešbon až po Díbon, a spustošili sme všetko až po Nófach, ktoré sahá až po Médebu.

³¹A tak bydlil Izrael v zemi Amorejské.

³¹A tak býval Izrael v zemi Amoreja.

³²Potom poslal Mojžíš, aby shlédli Jazer, kteréž vzali i s městečky jeho; a tak vyhnal Amorejské, kteříž tam bydlili.

³²Potom poslal Mojžiš vyzvedieť Jazer, a vzali jeho dcéro-mestá. A vyhnal Amoreja, ktorý bol tam.

³³Obrátivše se pak, táhli cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nim, on i všecken lid jeho, aby bojoval v Edrei.

³³A obrátiac sa išli hore cestou do Bázana. A vyšiel Óg, kráľ Bázana, proti nim, on i všetok jeho ľud, do boja v Edrei.

³⁴Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Neboj se ho; nebo v ruce tvé dal jsem jej, i všecken lid jeho, i zemi jeho, a učiníš jemu tak, jakož jsi učinil Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon.

³⁴A Hospodin riekol Mojžišovi: Neboj sa ho, lebo som ho dal do tvojej ruky i všetok jeho ľud i jeho zem, a učiníš mu, jako si učinil Síchonovi, amorejskému kráľovi, ktorý býval v Chešbone.

³⁵I porazili jej i syny jeho, i všecken lid jeho, tak že žádný živý po něm nezůstal, a uvázali se dědičně v zemi jeho.

³⁵A porazili ho i jeho synov i všetok jeho ľud, takže mu nezostal nikto živý, a zaujali jeho zem dedične.