¹I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

²Přikaž synům Izraelským, ať vyženou z stanů každého malomocného a každého trpícího tok semene, i každého nad mrtvým poškvrněného.

²Prikáž synom Izraelovým, aby vyhnali z tábora všetkých malomocných a všetkých, ktorý tečú, i všetkých nečistých, poškvrnených od mŕtveho,

³I muže i ženu vyženete, ven za stany vyženete je, aby nepoškvrňovali vojska těch, mezi nimiž já přebývám.

³vyženiete jako osoby mužského tak aj osoby ženského pohlavia; von za tábor ich vyženiete, aby nezanečisťovali svojich táborov, medzi ktorými ja bývam.

⁴I učinili tak synové Izraelští, a vyhnali je ven za stany. Jakož byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští.

⁴A synovia Izraelovi učinili tak a vyhnali ich von za tábor, tak ako hovoril Hospodin Mojžišovi, tak učinili synovia Izraelovi.

⁵Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:

⁵A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

⁶Mluv k synům Izraelským: Muž aneb žena, když učiní nějaký hřích lidský, dopouštěje se výstupku proti Hospodinu, a byla by vinna duše ta:

⁶Hovor synom Izraelovým: Keby niektorý muž alebo niektorá žena učinili nejaký hriech, akýkoľvek hriech človeka, dopustiac sa tajne prestúpenia proti Hospodinovi, a previnila by sa tá duša,

⁷Tedy vyzná hřích svůj, kterýž učinil, navrátí pak to, čímž vinen byl, v cele, a pátý díl přidá nad to, a dá tomu, proti komuž zavinil.

⁷vtedy vyznajú svoj hriech, ktorý učinili. A človek navráti to, čím sa previnil, v jeho plnej sume a pridá k tomu jeho pätinu a dá tomu, proti komu sa previnil.

⁸A neměl-li by muž ten přítele, jemuž by nahradil tu škodu, pokuta dána buď Hospodinu a knězi, mimo skopce očištění, jímž očištěn býti má.

⁸A keby oškodený človek nemal príbuzného, ktorému by vrátil to, čím sa previnil, bude vrátené Hospodinovi, kňazovi, krome barana obeti pokrytia hriechu, ktorým pokryjú na ňom jeho hriech.

⁹Též všeliká obět všech věcí posvěcených od synů Izraelských, kterouž přinesou knězi, jemu se dostane.

⁹A každá obeť pozdvihnutia, čo do jakýchkoľvek svätých vecí od synov Izraelových, ktoré by doniesli kňazovi, jeho bude.

¹⁰Tak i věci posvěcené od kohokoli jemu se dostanou; a dal-li kdo co knězi, také jeho bude.

¹⁰A čo kto má zo svätých vecí, jeho bude. Čo kto dá kňazovi, jeho bude.

¹¹Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹¹A Hospodin hovoril Mojžišovi a riekol:

¹²Mluv k synům Izraelským a rci jim: Kdyby od některého muže uchýlila se žena, a dopustila by se výstupku proti němu,

¹²Hovor synom Izraelovým a povieš im: Nech by to bol ktorýkoľvek muž, keby sa odchýlila jeho žena a dopustila by sa proti nemu hriechu nevery,

¹³Tak že by obýval někdo jiný s ní, a bylo by to skryto před očima muže jejího, a tajila by se, jsuci poškvrněna, a svědka by nebylo proti ní, a ona nebyla by postižena;

¹³takže by ležal niekto s ňou a obcoval telesne, a bolo by to skryté pred očima jej muža, a tajila by sa, kým by bola poškvrnená, a nebolo by svedka proti nej, a sama by nebola prichytená,

¹⁴Pohnul-li by se duch muže horlivostí velikou, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by poškvrněna byla; aneb pohnul-li by se duch muže velikou horlivostí, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by poškvrněna nebyla:

¹⁴a keby prišiel na neho duch žiarlivosti, takže by žiarlil na svoju ženu a ona by bola skutočne poškvrnená, alebo keby prišiel na neho duch žiarlivosti, takže by žiarlil na svoju ženu, kým by ona nebola poškvrnená,

¹⁵Tedy přivede muž ženu svou k knězi, a přinese obět její při ní, desátý díl efi mouky ječné. Nenalejeť na ni oleje, aniž dá na ni kadidla; nebo obět veliké horlivosti jest, obět suchá pamětná, uvozující v pamět nepravost.

¹⁵vtedy dovedie človek svoju ženu ku kňazovi a donesie i jej obetný dar s ňou, desatinu efy jačmennej múky. Nenaleje na ňu oleja ani nedá k nej kadiva, lebo je to obilná obeť z veľkej žiarlivosti, obilná obeť pamätná, upomínajúca na neprávosť.

¹⁶I bude ji kněz obětovati, a postaví ji před Hospodinem.

¹⁶A kňaz ju dovedie a postaví ju pred Hospodina.

¹⁷A nabere vody svaté do nádoby hliněné, a vezma prachu, kterýž jest na zemi v příbytku, dá jej do té vody.

¹⁷Potom naberie kňaz svätej vody do hlinenej nádoby a kňaz vezme i prachu, ktorý bude na zemi v príbytku, a dá do vody.

¹⁸Potom postaví kněz ženu tu před Hospodinem, a odkryje hlavu její, a dá jí do rukou obět suchou pamětnou, kteráž jest obět veliké horlivosti; v ruce pak kněze bude voda hořká zlořečená.

¹⁸A kňaz postaví ženu pred Hospodina a rozpustí hlavu ženy a dá na jej ruky obilnú obeť pamätnú; je to obilná obeť veľkej žiarlivosti, a v ruke kňaza bude horká voda, ktorá pôsobí kliatbu.

¹⁹I zaklínati bude ji kněz a řekne k ní: Jestliže neobcoval s tebou žádný, a jestliže jsi neuchýlila se k nečistotě od muže svého, budiž čistá od vody této hořké zlořečené.

¹⁹A kňaz ju zaviaže prísahou, a povie žene: Ak neležal s tebou cudzí muž, a jestli si sa neodchýlila od svojho muža do nečistoty, buď čistá od tejto horkej vody, ktorá pôsobí kliatbu.

²⁰Paklis se uchýlila od muže svého a nečistá jsi, a obcoval-li někdo jiný s tebou kromě manžela tvého,

²⁰Ale jestli si sa ty odchýlila od svojho muža a jestli si poškvrnená, a ležal s tebou a obcoval s tebou telesne niekto iný krome tvojho muža -

²¹(Zaklínati pak bude kněz tu ženu, čině klatbu zlořečenství, a řekne jí:) Dejž tebe Hospodin v zlořečení a v prokletí u prostřed lidu tvého, dopustě, aby lůno tvé hnilo a břicho tvé oteklo.

²¹a tedy zaviaže kňaz ženu prísahou kliatby, a kňaz povie žene: Nech ťa vydá Hospodin v zlorečenstvo a v preklínanie prostred tvojho ľudu dajúc Hospodin to, aby tvoje bedro padalo s teba a tvoje brucho napuchlo.

²²Vejdiž voda zlořečená tato do života tvého, aby oteklo břicho tvé, a lůno tvé shnilo. I odpoví žena ta: Amen, amen.

²²A vtedy vojde táto voda, ktorá pôsobí kliatbu, do tvojho života, aby spôsobila to, že by napuchlo tvoje brucho a odpadlo tvoje bedro. A žena povie na to: Ameň, ameň.

²³Napíše pak všecko zlořečenství toto do knihy, a smyje je tou vodou hořkou.

²³Potom zapíše kňaz tieto kliatby do knihy a smyje do horkej vody

²⁴I dá ženě, aby pila vodu hořkou a zlořečenou; a vejdeť do ní voda zlořečená, a obrátí se v hořkosti.

²⁴a dá žene piť horkú vodu, ktorá pôsobí kliatbu, a voda, ktorá pôsobí kliatbu, vojde do nej a obráti sa na horkosť.

²⁵Potom vezme kněz z ruky ženy obět veliké horlivosti, a obraceti ji bude sem i tam před Hospodinem, a bude ji obětovati na oltáři.

²⁵Potom vezme kňaz z ruky ženy obilnú obeť veľkej žiarlivosti a bude ju sem a ta vznášať pred Hospodinom a bude ju obetovať na oltári.

²⁶A vezma plnou hrst pamětného jejíhoz oběti suché, páliti to bude na oltáři; a potom dá vypíti ženě tu vodu.

²⁶A kňaz vezme za hrsť z obilnej obeti, jej obeť na pamäť, a bude páliť na oltári a potom dá žene vypiť vodu.

²⁷A když jí dá píti tu vodu, stane se, jestliže nečistá byla, a dopustila se výstupku proti muži svému, že vejde do ní voda zlořečená,a obrátí se v hořkost, i odme se břicho její, a vyhnije lůno její; i bude žena ta v zlořečení u prostřed lidu svého.

²⁷A keď jej dá vypiť vodu, stane sa, ak je poškvrnená a dopustila sa hriechu nevery proti svojmu mužovi, že vojde do nej voda, ktorá pôsobí kliatbu, a obráti sa na horkosť, a jej brucho napuchne, a jej bedro odpadne, a žena bude na kliatbu prostred svojho ľudu.

²⁸Pakli není poškvrněna žena ta, ale čistá jest, tedy bez viny bude, a roditi bude děti.

²⁸Ale ak je žena nie poškvrnená, ale je čistá, bude nevinná a bude rodiť deti.

²⁹Ten jest zákon veliké horlivosti, když by se uchýlila žena od muže svého, a byla by poškvrněna,

²⁹To je zákon o žiarlivosti, keby sa odchýlila žena od svojho muža a poškvrnila sa,

³⁰Aneb když by se pohnul duch veliké horlivosti v manželu, tak že by horlil velmi proti ženě své, aby postavil ji před Hospodinem, a aby vykonal při ní kněz všecko vedlé zákona tohoto.

³⁰alebo zákon o mužovi, na ktorého by prišiel duch žiarlivosti a žiarlil by na svoju ženu. A postaví ženu pred Hospodina, a kňaz jej učiní všetko podľa toho zákona.

³¹I bude ten muž očištěn od hříchu, žena pak ponese nepravost svou.

³¹A muž bude prostý neprávosti. Ale taká žena ponesie svoju neprávosť.