1Stalo se zatím, že umřel Náhas král Ammonitský, a kraloval syn jeho místo něho.
1In zgodi se potem, da je umrl Nahas, kralj sinov Amonovih, in sin njegov je zakraljeval na mestu njegovem.
2I řekl David: Učiním milosrdenství s Chanunem synem Náhasovým, nebo učinil otec jeho milosrdenství nade mnou. Tedy poslal David posly, aby ho potěšili pro otce jeho. I přišli služebníci Davidovi do země synů Ammon k Chanunovi, aby ho těšili.
2In David reče: Milost izkažem Hanunu, sinu Nahasovemu, kajti oče njegov mi je izkazal milost. Pošlje torej David sporočnike, da ga potolaži za očetom njegovim. In Davidovi hlapci pridejo v deželo sinov Amonovih k Hanunu, tolažit ga.
3Tedy řekla knížata Ammonitská Chanunovi: Cožť se zdá, že David činí poctivost otci tvému, že poslal k tobě, kteříž by tě potěšili? Zdali ne proto, aby shlédli a vyšpehovali, i podvrátili zemi tuto, přišli služebníci jeho k tobě?
3Ali knezi sinov Amonovih reko Hanunu: Meniš li, da David spoštuje očeta tvojega, ker je poslal tolažnike k tebi? Niso li prišli hlapci njegovi k tebi, da preiščejo deželo in jo ugonobe, ko jo ogledajo?
4Pročež Chanun vzav služebníky Davidovy, oholil je a zustřihoval roucha jejich polovici až do rozkroků, a propustil je.
4Hanun vzame torej hlapce Davidove in jih obrije in jim odreže polovico oblačil do ledja, in jih pošlje nazaj.
5Tedy odešli někteří, a oznámili Davidovi o těch mužích. I poslal proti nim, (nebo byli muži ti zlehčeni velice), a rozkázal jim král: Pobuďte v Jerichu, dokudž neobrostou brady vaše; potom se navrátíte.
5In nekateri so šli in povedali Davidu o tistih možeh. In pošlje jim naproti; kajti tisti možje so bili silno osramočeni. In kralj sporoči: Ostanite v Jerihu, dokler vam ne porasto brade, potem se vrnite!
6Vidouce pak Ammonitští, že se zošklivili Davidovi, poslal Chanun a synové Ammon tisíc hřiven stříbra, aby sobě najali ze mzdy z Mezopotamie a z Syrie Maacha a z Soba vozů a jezdců.
6In ko so videli sinovi Amonovi, da so se naredili mrzke Davidu, pošljejo Hanun in sinovi Amonovi tisoč talentov srebra, da si najmejo voz in konjikov iz Mezopotamije in iz Aram-Maake in iz Zobe.
7A najali sobě ze mzdy třidceti a dva tisíce vozů, a krále Maachu i lid jeho. Kteřížto přitáhše, položili se s vojskem naproti Medaba. Ammonitští také shromáždivše se z měst svých, přitáhli k té bitvě.
7Najeli so torej dvaintrideset tisoč voz in kralja iz Maake z moštvom njegovim; ti pridejo in se utabore pred Medebo. In sinovi Amonovi se zbero iz svojih mest in pridejo na boj.
8Což uslyšav David, poslal Joába se vším vojskem udatných.
8Ko pa to izve David, pošlje Joaba in vso vojsko, hrabre može.
9A tak vytáhše Ammonitští, sšikovali se k boji u brány města toho. Králové pak, kteříž byli přitáhli, byli zvláště na poli.
9In sinovi Amonovi izidejo in se pripravijo za boj ob mestnih vratih; kralji pa, ki so prišli od drugod; so bili posebe na polju.
10A protož vida Joáb proti sobě sšikovaný lid z předu i z zadu, vybrav některé ze všech výborných Izraelských, sšikoval je také proti Syrským.
10Ko torej Joab vidi, da je spredaj in zadaj naskok naperjen proti njemu, izbere iz vseh najboljših mož Izraelovih in jih postavi v boj zoper Sirce.
11Ostatek pak lidu dal pod správu Abizaie bratra svého, a sšikovali se proti Ammonitským.
11Ostalo ljudstvo pa da pod roko bratu svojemu Abisaju, in pripravijo se na boj zoper sinove Amonove.
12I řekl Joáb: Jestliže Syrští budou mne silnější, přispěješ mi na pomoc; pakli Ammonitští silnější budou tebe, já pomohu tobě.
12In veli: Ako mi bodo Sirci premočni, bodi mi v pomoč; ako pa bodo sinovi Amonovi tebi premočni, pomorem ti jaz!
13Posiliž se, a zmužile se mějme, bojujíce za lid náš a za města Boha našeho, Hospodin však, což mu se dobře líbí, nechť učiní.
13Bodi srčen in junaški se bojujva za naše ljudstvo in za mesta Boga našega, in GOSPOD naj stori, kar se mu vidi dobro!
14Takž přistoupil Joáb i lid, kterýž při něm byl, k bitvě proti Syrským. Ale oni utekli před ním.
14Joab torej in ljudstvo, ki je bilo pri njem, se približa Sircem na boj, in zbeže pred njim.
15V tom Ammonitští vidouce, že utíkají Syrští, utekli také i oni před Abizaiem bratrem jeho, a ušli do města. Joáb též navrátil se do Jeruzaléma.
15Ko pa vidijo sinovi Amonovi, da beže Sirci, pobegnejo tudi oni pred Abisajem, bratom njegovim, in priteko v mesto. Tedaj pride Joab v Jeruzalem.
16A tak vidouce Syrští, že jsou poraženi od Izraelských, poslali posly, a vyvedli Syrské, kteříž bydlejí za řekou, a Sofach kníže vojska Hadarezerova vedl je.
16In ko vidijo Sirci, da so morali pobegniti pred Izraelom, pošljejo poslance in izvabijo Sirce, ki so bili onkraj reke, in Sofaha, poveljnika vojske Hadarezerjeve, ki jim je bil na čelu.
17I oznámeno to Davidovi. Kterýžto shromáždiv všecken lid Izraelský, přepravil se přes Jordán, a přitáhl k nim, a sšikoval vojsko proti nim. A když sšikoval David vojsko proti Syrským k bitvě, bojovali s ním.
17In to se sporoči Davidu; in zbere vsega Izraela in preide čez Jordan in pride nadnje ter se pripravi na boj ž njimi. In ko se je David postavil zoper Sirce, so se bojevali ž njim.
18Tedy utekli Syrští před Izraelem. I porazil David z Syrských sedm tisíc vozů, a čtyřidceti tisíc lidu pěšího, až i Sofacha hejtmana vojska toho zabil.
18A Sirci zbeže pred Izraelom; in David je pobil izmed Sircev sedemtisoč bojevnikov na vozeh in štirideset tisoč pešcev; usmrtil je tudi Sofaha, poveljnika vojske.In ko so videli hlapci Hadarezerjevi, da so bili poraženi pred Izraelom, so sklenili mir z Davidom in so mu bili podložni. In niso hoteli Sirci več pomagati sinovom Amonovim.
19Pročež když viděli služebníci Hadarezerovi, že jsou poraženi od Izraele, vešli v pokoj s Davidem, a sloužili jemu. A nechtěli více Syrští táhnouti na pomoc Ammonitským.
19In ko so videli hlapci Hadarezerjevi, da so bili poraženi pred Izraelom, so sklenili mir z Davidom in so mu bili podložni. In niso hoteli Sirci več pomagati sinovom Amonovim.