¹Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích.

¹Tako naj o nas misli človek, kakor da smo služabniki Kristusovi oskrbniki skrivnosti Božjih.

²Dále pak vyhledává se při šafářích toho, aby každý z nich věrný nalezen byl.

²Seveda se tu zahteva od oskrbnikov, da se vsak izkaže zvestega.

³Mně pak to za nejmenší věc jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž aniž sám sebe soudím.

³Meni je pa to najmanjše, da me sodite vi ali človeški sodni dan; ali tudi sam sebe ne sodim;

⁴Nebo ačkoli do sebe nic bezbožného nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, ješto mne soudí, Pán jest.

⁴kajti ničesar nimam sam sebi očitati, ali to me ne opravičuje; sodnik pa mi je Gospod.

⁵Protož nesuďtež nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha.

⁵Tako ne sodite ničesar pred časom, dokler ne pride Gospod, ki razsvetli, kar je skritega v temi, in odkrije misli src; in tedaj se hvala zgodi vsakemu od Boga.

⁶Tyto pak věci, bratří moji, v podobenství obrátil jsem na sebe a na Apollo, pro vás, abyste se na nás učili nad to, což psáno jest, výše nesmýšleti, a abyste jeden pro druhého nenadýmali se proti někomu.

⁶To sem pa, bratje, obrnil nase in na Apola zavoljo vas, da se od naju naučite ne više meriti, nego je pisano, da se nihče ne napihuje, vnet za enega zoper drugega.

⁷Nebo kdož tě soudí? A co máš, ješto bys nevzal? A když jsi vzal, proč se chlubíš, jako bys nevzal?

⁷Ker kdo je, ki te odlikuje? kaj pa imaš, česar nisi prejel? Če si pa tudi prejel, kaj se hvališ, kakor da nisi prejel?

⁸Již jste nasyceni, již jste zbohatli, bez nás kralujete. Ale ó byste kralovali, abychom i my také spolu s vámi kralovali.

⁸Že ste nasičeni, že ste obogateli, brez nas ste zakraljevali; in želim, da bi bili res zakraljevali, da bi mogli tudi mi z vami kraljevati!

⁹Za to mám jistě, že nás Bůh apoštoly poslední okázal jako k smrti oddané; nebo učiněni jsme divadlo tomuto světu, i andělům, i lidem.

⁹Mislim namreč, da je Bog nas apostole poslednje postavil kakor tiste, ki so odločeni za smrt, ker smo postali gledišče svetu, i angelom i ljudem.

¹⁰My blázni pro Krista, ale vy opatrní v Kristu; my mdlí, vy pak silní; vy slavní, ale my opovržení.

¹⁰Mi smo neumni za voljo Kristusa, a vi razumni v Kristusu, mi slabi, a vi močni, vi slavni, a mi brez časti.

¹¹Až do tohoto času i lačníme, i žízníme, i nahotu trpíme, i poličkováni býváme, i místa nemáme,

¹¹Prav dosore trpimo lakoto in žejo, in goli smo in bijejo nas za ušesa, in nimamo stalnega mesta

¹²A pracujeme, dělajíce rukama vlastníma; uhaněni jsouce, dobrořečíme; protivenství trpíce, mile snášíme.

¹²in trudimo se, delajoč z lastnimi rokami; ko nas zmerjajo, blagoslavljamo; ko nas preganjajo, voljno trpimo;

¹³Když se nám rouhají, modlíme se za ně; jako smeti tohoto světa učiněni jsme, a jako povrhel u všech, až posavad.

¹³ko nas preklinjajo, molimo; kakor smeti sveta smo postali, izvržek vseh, prav do sedaj.

¹⁴Ne proto, abych vás zahanbil, píši toto, ale jako svých milých synů napomínám.

¹⁴Ne pišem tega, da bi vas sramotil, marveč svarim vas kakor svoje ljubljene otroke.

¹⁵Nebo byste pak deset tisíc pěstounů měli v Kristu, však proto nemnoho máte otců. Nebo v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil.

¹⁵Zakaj čeprav bi imeli deset tisoč učiteljev v Kristusu, vendar nimate mnogo očetov, ker v Kristusu Jezusu po evangeliju sem vas jaz rodil.

¹⁶Protož prosím vás, buďtež následovníci moji.

¹⁶Prosim vas torej, bodite moji posnemalci.

¹⁷Pro tu příčinu poslal jsem vám Timotea, kterýžto jest syn můj milý a věrný v Pánu. Tenť vám připomínati bude, které jsou cesty mé v Kristu, jakž všudy v každé církvi učím.

¹⁷Zato sem vam poslal Timoteja, ki je dete moje ljubljeno in verno v Gospodu, ki vas opomni mojih poti, ki so v Kristusu, kakor učim povsod v vsaki cerkvi.

¹⁸Rovně jako bych neměl k vám přijíti, tak se naduli někteří.

¹⁸Nekateri pa so se napihnili, češ, da ne pridem k vam.

¹⁹Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch nadutých, ale moc.

¹⁹Ali pridem kmalu k vam, če Gospod hoče, in spoznam ne besed napihnjencev, ampak njih moč.

²⁰Neboť nezáleží v řeči království Boží, ale v moci.

²⁰Kajti ni v besedah kraljestvo Božje, temuč v moči.Kaj hočete? da naj pridem k vam s šibo, ali z ljubeznijo in v duhu krotkosti?

²¹Co chcete? S metlou-li abych přišel k vám, čili s láskou, a s duchem tichosti?

²¹Kaj hočete? da naj pridem k vam s šibo, ali z ljubeznijo in v duhu krotkosti?