¹O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.

¹Zastran tega pa, kar ste mi pisali: Dobro je človeku, žene se ne dotikati.

²Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.

²A da ne bo nečistosti, zato imej vsak svojo ženo in vsaka imej svojega moža.

³Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.

³Ženi mož izpolnjuj dolžnost, takisto tudi žena možu.

⁴Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.

⁴Žena nad svojim telesom nima oblasti, temuč mož; takisto tudi nad svojim telesom nima oblasti mož, temuč žena.

⁵Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.

⁵Ne odtegujta se drug drugemu, razen z dogovorom za čas, da bi bolj utegnila moliti in bi zopet skupaj bivala, da vaju ne izkuša satan za voljo nezdržljivosti vajine.

⁶Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.

⁶To pa govorim kot dopuščenje, ne kot zapoved.

⁷Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.

⁷Hotel bi pa, da bi bili vsi ljudje, kakor sem jaz; toda vsak ima svoj dar milosti od Boga, ta tako, a drugi tako.

⁸Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.

⁸Pravim pa neoženjenim in vdovam: Dobro jim je, če ostanejo, kakor jaz.

⁹Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.

⁹Če se pa ne morejo zdržati, naj stopijo v zakon, ker je bolje stopiti v zakon nego pa goreti.

¹⁰Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.

¹⁰Zakonskim pa naročam ne jaz, ampak Gospod, naj se ne loči žena od moža

¹¹Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.

¹¹(če pa se vendar loči, naj ostane brez moža ali pa naj se spravi z možem), in mož naj ne odpušča žene.

¹²Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.

¹²Drugim pa pravim jaz, ne Gospod: Če ima kateri brat ženo nevernico in ona privoljuje prebivati ž njim, naj se ne loči ž njo.

¹³A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.

¹³In žena, če ima moža nevernika in on privoljuje prebivati ž njo, naj se ne loči ž njim.

¹⁴Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.

¹⁴Posvečen je namreč mož nevernik po ženi in žena nevernica je posvečena po bratu; ker bi sicer bili nečisti vaši otroci, sedaj pa so sveti.

¹⁵Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh.

¹⁵Če se pa hoče nevernik ločiti, naj se loči. Ni suženjski vezan brat ali sestra v takih slučajih; na mir pa nas je poklical Bog.

¹⁶A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?

¹⁶Ker kaj veš, žena, če moža zveličaš? ali kaj veš, mož, če ženo zveličaš?

¹⁷Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.

¹⁷Le kakor je vsakemu podelil Gospod, kakor je vsakega poklical Bog, tako naj ravna. In tako velevam po vseh cerkvah.

¹⁸Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.

¹⁸Obrezan li je kdo poklican? Naj se ne dela neobrezanega. V neobrezi je kdo poklican? Naj se ne obrezuje.

¹⁹Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.

¹⁹Obreza ni nič in neobreza ni nič, ampak izpolnjevanje Božjih zapovedi.

²⁰Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.

²⁰Vsak naj ostane v tem poklicu, v katerem je bil poklican.

²¹Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.

²¹Suženj si bil poklican? Ne maraj; ali če moreš postati svoboden, poprimi se rajši svobode.

²²Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův.

²²Kajti kdor je v Gospodu poklican suženj, je svobodnik Gospodov, tako tudi kdor je poklican svobodnik, je suženj Kristusov.

²³Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.

²³Za drago ceno ste kupljeni; ne postanite sužnji ljudem.

²⁴Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.

²⁴Vsakdo, bratje, naj ostane pri Bogu v tem, v čemer je bil poklican.

²⁵O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.

²⁵Zastran devic pa nimam Gospodove zapovedi, ali dajem svet, kakor kateri sem prejel milost od Gospoda, da bi bil zvest.

²⁶Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.

²⁶Menim torej, da je to dobro spričo sedanje nuje, namreč da je dobro biti človeku tako, kakor je.

²⁷Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.

²⁷Si li privezan na ženo, ne išči razveze. Si li prost žene, ne išči žene.

²⁸Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.

²⁸A če se tudi oženiš, se ne pregrešiš; tudi devica, če se omoži, se ne pregreši; toda telesne nadloge bodo imeli taki; jaz bi vam pa rad prizanesel.

²⁹Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.

²⁹To pa pravim, bratje: čas je prikrajšan, da bodo odslej tudi tisti, ki imajo žene, kakor bi jih ne imeli;

³⁰A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,

³⁰in kateri jokajo, kakor bi ne jokali; in kateri se vesele, kakor bi se ne veselili; in kateri kupujejo, kakor bi v lasti ne imeli;

³¹A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.

³¹in kateri uživajo ta svet, kakor bi ga ne uživali; kajti prehaja obraz tega sveta.

³²A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.

³²Hotel bi pa da ste brez skrbi. Kdor je neoženjen, skrbi za to, kar je Gospodovega, kako bi bil Gospodu po volji.

³³Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.

³³Kdor se je pa oženil, skrbi za to, kar je na svetu, kako bi ženi ugajal. Razloček je tudi med ženo in devico.

³⁴Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.

³⁴Katera je brez moža, skrbi za to, kar je Gospodovega, da bi bila sveta s telesom in z duhom. Omožena pa skrbi za to, kar je na svetu, kako bo ugajala možu.

³⁵Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.

³⁵To pa govorim vam samim na korist, ne da vržem zanko na vas, temuč da spodobno ravnate in stanovitno služite Gospodu brez ovire.

³⁶Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.

³⁶A če kdo meni, da spravi v sramoto devico svojo, ko bi bila v prezreli dobi, in potreba tako zahteva, kar hoče, naj dela, ne greši; naj se možé!

³⁷Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.

³⁷Kdor pa stoji trden v srcu svojem in nima potrebe, a ima oblast nad lastno voljo, in je tako odločil v srcu svojem, da obvaruje svojo devico, stori dobro.

³⁸A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.

³⁸Tako kdor moži devico svojo, dela tudi dobro, a kdor je ne omoži, stori bolje.

³⁹Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.

³⁹Žena je vezana, dokler živi njen mož; ako ji pa mož umre, je prosta, da se moži, s komer hoče, samo v Gospodu.Ali srečnejša je po mojem mnenju, če ostane tako; mislim pa, da imam tudi jaz Duha Božjega.

⁴⁰Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.

⁴⁰Ali srečnejša je po mojem mnenju, če ostane tako; mislim pa, da imam tudi jaz Duha Božjega.