¹Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,

¹Odloživši torej vso hudobnost in vso zvijačnost in licemerstvo in zavist in vse obrekovanje,

²Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,

²hrepenite kakor novorojena deteta po nepokvarjenem mleku iz besede Božje, da po njem rastete v zveličanje,

³Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.

³če ste res okusili, da je Gospod dobrotljiv.

⁴K kterémužto přistupujíce, jakožto k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,

⁴K njemu pristopajoč, kamenu živemu, ki so ga sicer zavrgli ljudje, pri Bogu pa je izvoljen in dragocen,

⁵I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.

⁵se sezidavate tudi vi kot živi kameni v hišo duhovno, sveto duhovništvo, da darujete duhovne daritve, prijetne Bogu po Jezusu Kristusu.

⁶A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.

⁶Kajti pisano je v pismu: „Glej, polagam na Sionu vogelni kamen, izvoljen, dragocen, in kdor veruje vanj, ne bo osramočen“.

⁷Vám tedy věřícím jest drahý, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli ti, jenž stavěli, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,

⁷Vam torej, ki verujete, je čast; nevernim pa je „ta kamen, ki so ga zavrgli zidarji, postal za glavo voglu“

⁸Totiž těm, jenž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.

⁸in „kamen spotike in skala pohujšanja“; kateri se, ker so nepokorni besedi, spotikajo, za kar so bili tudi postavljeni.

⁹Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.

⁹Vi pa ste rod izvoljeni, kraljevsko duhovništvo, svet narod, ljudstvo Bogu za last, da oznanjate kreposti njega, ki vas je poklical iz teme v čudovito svetlobo svojo;

¹⁰Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, již nyní jste došli milosrdenství.

¹⁰ki nekdaj niste bili ljudstvo, sedaj pa ste ljudstvo Božje, nekdaj ne deležni milosti, sedaj pa pomiloščeni.

¹¹Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,

¹¹Ljubljeni, opominjam vas kot tujce in popotnike, da se zdržujete mesenih poželenj, ki se vojskujejo zoper dušo;

¹²Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.

¹²vedenje vaše med pogani bodi lepo, da bodo v tem, v čemer vas obrekujejo kakor hudodelnike, slavili zaradi vaših dobrih del, ki jih vidijo, Boga v dan obiskovanja.

¹³Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,

¹³Pokorite se vsaki naredbi človeški zavoljo Gospoda: bodisi kralju kakor najvišjemu,

¹⁴Buďto vladařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících a k chvále dobře činících.

¹⁴bodisi poglavarjem kakor od njega poslanim v kaznovanje hudodelnikov in v pohvalo teh, ki delajo dobro.

¹⁵Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých lidí z neznámosti vám utrhajících.

¹⁵Kajti taka je volja Božja, da z dobrimi deli zavežite jezik nevednosti nespametnih ljudi;

¹⁶Buďtež jako svobodní, však ne jako zastření majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.

¹⁶kakor svobodni, a ne za pokrivalo hudobnosti imajoč svobodo, temveč kakor hlapci Božji.

¹⁷Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v uctivosti mějte.

¹⁷Vse spoštujte, bratovščino ljubite, Boga se bojte, kralja častite!

¹⁸Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.

¹⁸Hlapci, bodite pokorni v vsem strahu gospodarjem, ne samo dobrim in krotkim, ampak tudi osornim.

¹⁹Neb toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.

¹⁹Kajti to je milost, ako kdo iz vestnosti do Boga prenaša težave, po krivem trpeč.

²⁰Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.

²⁰Kakšna namreč hvala, če boste grešeč in zato tepeni trpeli? Ampak če ste, dobo delajoč in pri tem trpeč, stanovitni, to je prijetno pri Bogu.

²¹Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abychom následovali šlépějí jeho.

²¹Kajti za to ste bili poklicani, ker je tudi Kristus trpel za vas in vam zapustil zgled, da hodite po sledovih njegovih:

²²Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.

²²on ni storil greha, tudi zvijača se ni našla v ustih njegovih;

²³Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel křivdy tomu, jenž spravedlivě soudí.

²³on psovan ni psoval, trpeč ni pretil, temuč vse je prepuščal tistemu, ki sodi pravično;

²⁴Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.

²⁴on je grehe naše sam na telesu svojem nesel na les, da bi grehom odmrli in živeli pravičnosti; ž njegovimi ranami ste bili ozdravljeni.Bili ste namreč kakor ovce tavajoče, ali povrnili ste se zdaj k Pastirju in Škofu duš svojih.

²⁵Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale již nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší vašich.

²⁵Bili ste namreč kakor ovce tavajoče, ali povrnili ste se zdaj k Pastirju in Škofu duš svojih.