¹I sebrali Filistinští vojska svá k boji, a shromáždili se u Socho, kteréž jest Judovo, a položili se mezi Socho a Azeka na pomezí Dammim.

¹Filistejci pa zbero vojske svoje na boj in se skupijo pri Soku, ki je Judovo, in se ušatorijo med Sokom in Azeko, v Efesdamimu.

²Ale Saul a muži Izraelští sebravše se, položili se v údolí Elah, a sšikovali se k bitvě proti Filistinským.

²Tudi Savel in možje Izraelovi se zbero in se utabore ob Hrastovi dolini, in se pripravljajo za boj zoper Filistejce.

³I stáli Filistinští na hoře s strany jedné, a Izraelští stáli na hoře s strany druhé, a údolí bylo mezi nimi.

³In Filistejci so stali na gori po tej strani, Izraelci pa so stali na gori po oni strani, in dolina je bila med njimi.

⁴I vyšel muž bojovník z vojska Filistinského, Goliáš jménem, z Gát, zvýší šesti loket a dlani.

⁴In iz tabora Filistejcev stopi dvobojnik, po imenu Goliat, iz Gata, visok šest komolcev in dlan.

⁵Lebka pak ocelivá na hlavě jeho, a v pancíř brněný byl oblečen, kterýžto pancíř vážil pět tisíc lotů oceli.

⁵In je imel bronasto čelado na glavi in luskinast oklep na sebi, in teža oklepa njegovega je bila pet tisoč seklov brona.

⁶Též plechovice ocelivé byly na nohách jeho, a pavéza ocelivá mezi rameny jeho.

⁶In na nogah je imel bronaste škornje in bronast ščit na plečih;

⁷A dřevo u kopí jeho jako vratidlo tkadlcovské, železo pak ostré kopí jeho vážilo šest set lotů železa; a ten, kterýž nosil braň jeho, šel před ním.

⁷in njegovo suličišče je bilo kakor tkalsko vratilo, in bodalo njegove sulice je imelo šeststo seklov železa; in tisti, ki mu je nosil ščit, je stopal pred njim.

⁸I postavil se, a volal na vojska Izraelská, řka k nim: Nač jste to vyšli, vojensky se sšikovavše? Zdaliž já nejsem Filistinský, a vy služebníci Saulovi? Vybeřte z sebe muže, kterýž by sstoupil ke mně.

⁸In se ustopi in kliče proti vojnim vrstam Izraelovim in jim reče: Čemu ste se šli pripravljat na boj? Nisem li jaz Filistejec in vi hlapci Savlovi? Izvolite moža za sebe, naj pride sem doli k meni!

⁹Jestližeť mi bude moci odolati a zabije mne, tedy budeme služebníci vaši; pakliť já přemohu jej a zabiji ho, budete vy služebníci naši, a sloužiti budete nám.

⁹Ako se more boriti z menoj in me ubije, bodemo vam hlapci; ako pa ga jaz premorem in ubijem, bodete nam hlapci in nam morate služiti.

¹⁰Pravil také ten Filistinský: Já jsem dnes zhaněl vojska Izraelská. Vydejtež mi muže, abychom se bili spolu.

¹⁰Še reče Filistejec: Danes sem spravil v sramoto vojne vrste Izraelove; dajte mi moža, da se skupaj bojujeva!

¹¹A když uslyšel Saul i všecken Izrael slova Filistinského taková, ulekli se a báli se velmi.

¹¹In ko Savel in vsi Izraelci slišijo te besede Filistejca, se prestrašijo in se silno bojé.

¹²David pak ten syn muže Efratejského z Betléma Judova, (jehož jméno Izai, kterýž měl osm synů, a již se byl sstaral za dnů Saule, přiblíživ se k lidem sešlým.

¹²David pa je bil sin tistega Efratejca iz Betlehema na Judovem, ki mu je bilo ime Jesej in je imel osem sinov; in ta mož je bil že starec v Savlovih dnevih in prileten med možmi.

¹³Tři také synové Izai starší šedše, táhli na vojnu s Saulem. Jména těch tří synů jeho, kteříž byli šli k boji: Eliáb prvorozený, a druhý po něm Abinadab, třetí pak Samma.

¹³In trije starejši sinovi Jesejevi so bili šli za Savlom na vojsko; in imena treh sinov njegovih, ki so šli na vojsko, so bila: Eliab prvenec, in po njem Abinadab, drugi, in tretji Sama.

¹⁴Ale David byl nejmladší. A tak ti tři synové starší odešli s Saulem).

¹⁴David pa je bil najmlajši. In ko so bili šli trije starejši za Savlom,

¹⁵David tedy odšel od Saule a navrátil se, aby pásl stádo otce svého v Betlémě.

¹⁵je šel zopet David od Savla past očeta svojega ovce v Betlehemu.

¹⁶I přicházel ten Filistinský ráno a večer, a stavěl se po čtyřidceti dní.

¹⁶A Filistejec je prihajal zjutraj in na večer in se je kazal štirideset dni.

¹⁷Tedy řekl Izai Davidovi synu svému: Vezmi i hned pro bratří své efi pražmy této a deset chlebů těchto, a běž do vojska k bratřím svým.

¹⁷Tedaj veli Jesej Davidu, sinu svojemu: Vzemi za brate svoje to efo prepraženega zrnja in teh deset hlebov, in teci k bratom svojim v tabor.

¹⁸A deset syřečků mladých těchto doneseš hejtmanu, a navštívě bratří své, pozdravíš jich, a základ jejich vyzdvihneš.

¹⁸In teh deset svežih sirov donesi poveljniku njih tisoča, in obišči svoje brate in poglej, ali se jim dobro godi, in prinesi znamenje od njih.

¹⁹Saul pak i oni, i všickni muži Izraelští byli v údolí Elah, bojujíce proti Filistinským.

¹⁹Savel pa in oni in vsi možje Izraelovi so bili v Hrastovi dolini, vojskujoč se s Filistejci.

²⁰A tak vstav David tím raněji a zanechav stáda při strážném, vzal to a šel, jakž mu byl přikázal Izai. I přišel až k šancům, a aj, vojsko vycházelo do šiku a křičelo k bitvě.

²⁰David torej vstane zgodaj zjutraj in izroči ovce varuhu in vzame darila ter odrine, kakor mu je Jesej zapovedal, in pride do vozne zagrade; vojska pa, ki je ravnokar šla ven v boj, je zagnala bojni krik.

²¹I sšikovali se Izraelští, ano i Filistinští, vojsko proti vojsku.

²¹Kajti Izraelci so se razvrstili za boj in tudi Filistejci, vojne čete proti četam.

²²Protož David zanechav břemene, kteréž s sebe složil u strážného při břemeních, běžel do vojska; a když přišel, tázal se bratří svých, jak se mají.

²²David pa pusti svoje stvari v roki čuvaja prtljage in teče v vojne vrste ter dospe in pozdravi svoje brate.

²³A když on s nimi mluvil, aj, muž bojovník jménem Goliáš, Filistinský z Gát, vycházel z vojska Filistinských a mluvil jako i prvé; což slyšel i David.

²³In ko govori ž njimi, glej, dvobojnik, Filistejec iz Gata, po imenu Goliat, pride iz vrst Filistejcev in govori kakor poprej; in David je slišal.

²⁴Všickni pak muži Izraelští, jakž uzřeli toho muže, utíkali před tváří jeho, a báli se náramně.

²⁴Vsi možje Izraelovi pa, videč tega moža, so bežali pred njim in se silno bali.

²⁵I mluvili Izraelští mezi sebou: Viděli-li jste toho muže, kterýž vyšel? Nebo aby pohanění uvedl na Izraele, vyšel. Kdož by ho zabil, zbohatí ho král bohatstvím velikým, a dceru svou dá jemu, i dům otce jeho osvobodí v Izraeli.

²⁵In možje Izraelovi pravijo: Ste li videli tega moža, ki je stopal sem gori? Res, da postavi na sramoto Izraela, je stopil gori proti nam. Zatorej kdor ga ubije, njega kralj silno obogati in mu da hčer svojo in svobodno naredi njegovega očeta hišo v Izraelu.

²⁶I mluvil David mužům, kteříž stáli u něho, a řekl: Co bude dáno muži tomu, kterýž by zabil toho Filistinského a odjal pohanění od Izraele? Nebo kdo jest Filistinský neobřezaný ten, že pohanění uvodí na vojsko Boha živého?

²⁶In David vpraša može, ki so stali okoli njega, rekoč: Kaj dobi mož, ki ubije tega Filistejca in sramote reši Izraela? Kdo je pač Filistejec, ta neobrezanec, da sme v sramoto spravljati živega Boga vojne vrste?

²⁷Odpověděl jemu lid v táž slova, řka: To bude dáno muži, kterýž by ho zabil.

²⁷In ljudstvo mu odgovori kakor poprej, rekoč: To dobi mož, ki ga ubije.

²⁸A uslyšev Eliáb, bratr jeho nejstarší, že mluví s těmi muži, rozhněval se Eliáb velmi na Davida, a řekl: Proč jsi sem přišel? A komus nechal kolikasi těch ovec na poušti? Známť já pýchu tvou a zlost srdce tvého, žes přišel dívati se bitvě.

²⁸Ali Eliab, najstarejši brat njegov, ga je slišal govoriti z možmi; in razvname se Eliabu jeza zoper Davida, in reče: Zakaj si prišel doli? In pri kom si pustil tistih malo ovac v puščavi? Dobro poznam tvojo prevzetnost in srca tvojega hudobnost! Kajti prišel si doli, da gledaš bitko.

²⁹I řekl David: Což jsem pak učinil? Zdaž mi nebylo poručeno?

²⁹David pa reče: Kaj sem storil zdaj? Ni li mi razloga za to?

³⁰Tedy šel od něho k jinému, jehož se tázal jako i prvé. I odpověděl jemu lid tak jako i prvé.

³⁰In obrne se od njega proti drugemu in govori kakor poprej; in ljudstvo mu zopet odgovori kakor prvikrat.

³¹A tak roznesla se slova, kteráž mluvil David, a oznámili je Saulovi. Kterýžto povolal ho.

³¹In ko so slišali besede, ki jih je govoril David, jih povedo pred Savlom; in Savel pošlje ponj.

³²I řekl David Saulovi: Nechť se neleká srdce člověka pro něho; služebník tvůj půjde a bude se bíti s Filistinským tímto.

³²In David reče Savlu: Nikomur naj ne upade srčnost zaradi njega; hlapec tvoj pojde in se bo bojeval s tem Filistejcem.

³³Ale Saul řekl Davidovi: Nebudeš moci jíti proti Filistinskému tomu, abys se potýkal s ním; nebo mládenček jsi, on pak jest muž bojovný od mladosti své.

³³A Savel reče Davidu: Ne moreš iti proti temu Filistejcu, da se bojuješ ž njim; zakaj ti si mladenič, a on je vojščak od mladosti svoje.

³⁴Odpověděl David Saulovi: Služebník tvůj pastýřem byl stáda otce svého, a když přicházel lev aneb nedvěd, a bral dobytče z stáda,

³⁴David odgovori Savlu: Hlapec tvoj je pasel ovce očeta svojega; in kadar je prišel lev ali medved in odnesel ovčico iz črede,

³⁵Já dostihal jsem ho a bil jsem jej, a vydíral jsem je z hrdla jeho. Pakli se na mne obořil, tedy ujma ho za čelist, bil jsem jej, až jsem ho i zabil.

³⁵sem šel za njim in ga udaril, in sem jo otel iz žrela njegovega. In ako se je postavil zoper mene, sem ga popadel za brado in ga udaril in ubil.

³⁶I lva i nedvěda zabil služebník tvůj; budeť tedy Filistinský neobřezanec ten jako který z nich, nebo zhaněl vojska Boha živého.

³⁶I leva i medveda je ubil hlapec tvoj: bodi torej ta Filistejec, neobrezanec, kakor teh eden, zato ker je kidal sramoto na živega Boga vojne vrste.

³⁷Řekl také David: Hospodin, kterýž vytrhl mne z moci lva a z moci nedvěda, onť mne vytrhne z ruky Filistinského tohoto. Tedy řekl Saul Davidovi: Jdi, a Hospodin budiž s tebou.

³⁷Še reče David: GOSPOD, ki me je otel iz krempljev levu in medvedu, me otme iz tega Filistejca roke. In Savel veli Davidu: Pojdi, GOSPOD bodi s teboj!

³⁸I dal Saul obléci Davida v šaty své, a vstavil lebku ocelivou na hlavu jeho, a oblékl ho v pancíř.

³⁸In Savel obleče Davida v svoje oblačilo ter mu posadi bronasto čelado na glavo in ga obda z oklepom.

³⁹Připásal také David meč jeho na ty šaty jeho, a chtěl jíti, ale že tomu nezvykl, protož řekl David Saulovi: Nemohuť v tom jíti, nebo jsem nepřivykl. I složil to David s sebe.

³⁹Potem si David pripaše njegov meč čez obleko in poskusi iti; kajti ni bil vajen temu. Pa reče David Savlu: Ne morem iti v tem, zakaj nisem se privadil. Sleče torej to David.

⁴⁰A vzav hůl svou do ruky své, vybral sobě pět kamenů hladkých z potoku, a vložil je do mošničky pastýřské, kterouž měl, totiž do pytlíku, a prak svůj v ruce nesl, a přiblížil se k Filistinskému.

⁴⁰In vzame svojo palico v roko in si izbere pet gladkih kamenov iz potoka ter jih dene v pastirsko spravo, ki jo je imel, v torbo, in vzame pračo svojo v roko in gre proti Filistejcu.

⁴¹Bral se také i Filistinský, jda a přibližuje se k Davidovi, a muž ten, kterýž nesl braň jeho, šel před ním.

⁴¹Tudi Filistejec prikoraka in se približa Davidu, in mož, ki mu je nosil ščit, gre pred njim.

⁴²A když pohleděl Filistinský a uzřel Davida, pohrdal jím, proto že byl mládenček, a ryšavý, a krásného vzezření.

⁴²In ko se Filistejec ozre in ugleda Davida, ga zaničuje; zakaj bil je mladenček in rdečkast, pa lepega obraza.

⁴³I řekl Filistinský Davidovi: Což jsem pes, že jdeš proti mně s holí? A zlořečil Filistinský Davidovi skrze bohy své.

⁴³In Filistejec reče Davidu: Sem li mar pes, da greš s palico k meni? In Filistejec preklinja Davida pri bogovih svojih;

⁴⁴Řekl také Filistinský Davidovi: Poď ke mně, a dámť tělo tvé ptákům nebeským a šelmám zemským.

⁴⁴in reče Davidu: Pridi k meni, in dam meso tvoje pticam pod nebom in zverem na polju.

⁴⁵Odpověděl David Filistinskému: Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s pavézou, ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk Izraelských, kterémuž jsi ty utrhal.

⁴⁵Tedaj reče David Filistejcu: Ti greš k meni z mečem, s sulico in s kopjem, a jaz grem k tebi v imenu GOSPODA nad vojskami, Boga vojnih vrst Izraelovih, ki si jih sramotil.

⁴⁶Dnešního dne zavře tě Hospodin v ruku mou, a zabiji tě, a setnu hlavu tvou s tebe, a vydám těla vojska Filistinského dnes ptákům nebeským a šelmám zemským, a pozná všecka země, žeť jest Bůh v Izraeli.

⁴⁶Današnji dan te GOSPOD izda v roko mojo, in udarim te in ti vzamem glavo, in dam danes trupla filistejske vojske pticam pod nebom in zverinam na zemlji; in vsa zemlja spozna, da je Bog v Izraelu.

⁴⁷A zvíť všecko shromáždění toto, že ne mečem ani kopím vysvobozuje Hospodin; (nebo Hospodinův jest boj), protož vydáť vás v ruce naše.

⁴⁷In ves ta zbor spozna, da GOSPOD rešuje, a ne z mečem, ne s sulico; zakaj GOSPODOV je boj, in on vas da v roko našo!

⁴⁸Stalo se pak, že když vstal ten Filistinský, a šel, přibližuje se proti Davidovi, pospíšil i David a běžel proti Filistinskému, aby se s ním potýkal.

⁴⁸In ko se je vzdignil Filistejec in šel bliže proti Davidu, pohiti David in teče k bojnim vrstam Filistejcu nasproti.

⁴⁹V tom David vztáh ruku svou k mošničce, vyňal z ní kámen, kterýmž hodil z praku, a udeřil Filistinského v čelo jeho tak, že kámen uvázl v čele jeho. I padl tváří svou na zem.

⁴⁹In David seže z roko v torbo in vzame iz nje kamen in ga zaluči ter zadene Filistejca v čelo; in kamen mu predere čelo, in pade z obrazom na zemljo.

⁵⁰A tak přemohl David Filistinského prakem a kamenem, a udeřiv Filistinského, zabil jej, ačkoli David žádného meče v ruce neměl.

⁵⁰Tako je David premogel Filistejca s pračo in s kamenom in ga je udaril in umoril; in ni bilo meča v roki Davidovi.

⁵¹A přiběh David, stál nad Filistinským. Potom pochytiv meč jeho, dobyl ho z pošvy a zabil jej, a sťal jím hlavu jeho. To vidouce Filistinští, že umřel nejsilnější jejich, utíkali.

⁵¹In David priteče in stopi na Filistejca, in zgrabi meč njegov in ga potegne iz nožnice, ter ga usmrti in mu ž njim odseka glavo. In ko Filistejci vidijo, da je njih junak mrtev, zbeže.

⁵²A protož vstavše muži Izraelští a Judští, zkřikli a honili Filistinské, až kde se vchází do údolí, a až k branám Akaron. I padali, raněni jsouce, Filistinští po cestě k Saraim, až do Gát a až do Akaron.

⁵²Možje Izraelovi in Judovi pa vstanejo in zaženo bojni krik in pode Filistejce tja do doline in do vrat v Ekron. In padali so ranjeni izmed Filistejcev po poti do Saraima, do Gata in do Ekrona.

⁵³A navrátivše se synové Izraelští od honění Filistinských, vzebrali tábor jejich.

⁵³In ko so sinovi Izraelovi bili pregnali Filistejce, so se vrnili in oplenili njih taborišče.

⁵⁴Potom David vzav hlavu toho Filistinského, přinesl ji do Jeruzaléma, a odění jeho složil v stanu svém.

⁵⁴David pa je vzel glavo Filistejčevo in jo prinesel v Jeruzalem, njegovo orožje pa je zložil v šatoru svojem.

⁵⁵Tehdáž pak, když viděl Saul Davida jdoucího proti tomu Filistinskému, řekl Abnerovi hejtmanu vojska: Abner, čí jest syn ten mládenček? Odpověděl Abner: Jako jest živa duše tvá, králi, že nevím.

⁵⁵Ko pa je videl Savel Davida gredočega proti Filistejcu, reče Abnerju, poveljniku vojske: Abner, čigav sin je ta mladenič? Abner pa reče: Kakor res živi duša tvoja, o kralj, ne vem.

⁵⁶Ale král řekl: Zeptej ty se, čí jest syn mládenec ten.

⁵⁶In kralj veli: Vprašaj torej, čigav sin je ta mladenič!

⁵⁷Když se pak vracoval David od zabití Filistinského toho, pojav ho Abner, přivedl jej před Saule, an drží hlavu Filistinského v ruce své.

⁵⁷Ko se vrne David po uboju Filistejca, ga vzame Abner in ga pripelje pred Savla, ko je še držal glavo Filistejčevo v roki.In Savel mu reče: Čigav sin si, mladenič? David odgovori: Sin sem tvojega hlapca, Jeseja Betlehemskega.

⁵⁸I řekl jemu Saul: Čí jsi syn, mládenče? Odpověděl David: Syn služebníka tvého Izai Betlémského.

⁵⁸In Savel mu reče: Čigav sin si, mladenič? David odgovori: Sin sem tvojega hlapca, Jeseja Betlehemskega.