¹I stalo se za dnů těch, že Filistinští sebrali vojska svá k boji, aby bojovali s Izraelem. I řekl Achis Davidovi: Věz nepochybně, že potáhneš se mnou na vojnu, ty i muži tvoji.

¹Zgodi se pa v tem času, da skličejo Filistejci bojne trume svoje na vojsko, da se bojujejo z Izraelom. In Ahis veli Davidu: Vedi za gotovo, da pojdeš z mano na vojsko, ti in moštvo tvoje.

²Odpověděl David Achisovi: Teprv ty poznáš, co učiní služebník tvůj. I řekl Achis Davidovi: Touť příčinou strážným života svého tě ustanovím po všecky dny.

²In David reče Ahisu: Potem tudi zveš, kaj stori hlapec tvoj. Ahis pa reče Davidu: Zato te postavim za varuha glave svoje vse svoje žive dni.

³(Samuel pak již byl umřel; pročež plakal ho všecken Izrael, a pochovali jej v Ráma, totiž v městě jeho. A Saul byl vyplénil věšťce a hadače z země.)

³Samuel pa je bil umrl, in ves Iz rael je žaloval po njem. In pokopali so ga v Rami, v mestu njegovem. Savel pa je bil odpravil iz dežele rotilce mrtvih in vražarje.

⁴Tedy shromáždivše se Filistinští, přitáhli a položili se u Sunem. Shromáždil i Saul všeho Izraele, a položili se v Gelboe.

⁴Ko se torej zbero Filistejci ter pridejo in se utabore v Sunemu, zbere tudi Savel vse Izraelce, in utabore se na Gilboi.

⁵Vida pak Saul vojsko Filistinské, bál se, a uleklo se srdce jeho velmi.

⁵In ko vidi Savel tabor Filistejcev, se zboji in srce mu obupa.

⁶I dotazoval se Saul Hospodina, ale Hospodin neodpovídal jemu ani skrze sny, ani skrze urim, ani skrze proroky.

⁶In Savel je vprašal za svet GOSPODA, a GOSPOD mu ni odgovoril ne po sanjah, ne po Urimu, ne po prorokih.

⁷Protož řekl Saul služebníkům svým: Pohledejte mi ženy mající ducha věštího, i půjdu k ní a poradím se skrze ni. Jemuž odpověděli služebníci jeho: Aj, žena mající ducha věštího v Endor.

⁷Tedaj veli Savel hlapcem svojim: Poiščite mi ženo, ki se peča z rotenjem mrtvih, da bi šel k njej in jo vprašal. In hlapci njegovi mu reko: Glej, v Endoru je žena, ki je rotilka mrtvih.

⁸Tedy změniv Saul oděv, oblékl se v roucho jiné, a šel sám a dva muži s ním, a přišli k ženě té v noci. I řekl: Medle hádej mi skrze ducha věštího, a způsob to, ať ke mně vyjde ten, kohož bych jmenoval tobě.

⁸In Savel se preobleče za drugo osebo in gre tja, in dva moža ž njim; in pridejo po noči k ženi. In on reče: Vedežuj mi, prosim, po duhu mrtvega in pripelji mi gori, kogar ti bom imenoval.

⁹Ale žena řekla jemu: Aj, ty víš, co učinil Saul, kterak vyhladil věšťce a hadače z země. Pročež tedy ty pokládáš osídlo duši mé, abys mne o hrdlo připravil?

⁹In žena mu reče: Glej, ti veš, kar je storil Savel, kako je potrebil iz dežele rotilce duhov in vražarje; zakal pa nastavljaš zanko duši moji, da me spraviš v smrt?

¹⁰I přisáhl jí Saul skrze Hospodina, řka: Živť jest Hospodin, že nepřijde na tě trestání pro tu věc.

¹⁰In Savel ji priseže pri GOSPODU, rekoč: Kakor res GOSPOD živi, za to te ne zadene nobena kazen!

¹¹Tedy řekla žena: Kohožť mám vyvésti? Kterýž řekl: Samuele mi vyveď.

¹¹Nato vpraša žena: Koga naj ti pripeljem gori? On reče: Pripelji mi Samuela!

¹²A když uzřela žena Samuele, zkřikla hlasem velikým, a řekla žena Saulovi takto: Pročež jsi mne oklamal! Nebo ty jsi Saul.

¹²In ko žena zagleda Samuela, zavpije z močnim glasom, in reče Savlu: Zakaj si me prekanil? ker ti si Savel!

¹³I řekl jí král: Neboj se. Což jsi pak viděla? Odpověděla žena Saulovi: Bohy jsem viděla vystupující z země.

¹³In kralj ji reče: Ne boj se! Kaj vidiš? Žena odgovori Savlu: Vidim boga stopati gori iz zemlje.

¹⁴Řekl jí opět: Jaký jest způsob jeho? Odpověděla jemu: Muž starý vystupuje a jest oděný pláštěm. Tedy srozuměl Saul, že by Samuel byl, a sehnuv se tváří k zemi, poklonil se jemu.

¹⁴On jo vpraša: Kakšna je njegova podoba? Ona reče: Star mož prihaja gori, ogrnjen s plaščem. In Savel zazna, da je Samuel, in se skloni z obličjem k tlom in stori poklon.

¹⁵I řekl Samuel Saulovi: Proč mne nepokojíš, že jsi mne zavolati rozkázal? Odpověděl Saul: Úzkostmi sevřín jsem velice; nebo Filistinští bojují proti mně, a Bůh odstoupil ode mne, a neodpovídá mi více, ani skrze proroky, ani skrze sny. Protož povolal jsem tě, abys mi oznámil, co bych měl činiti.

¹⁵In Samuel reče Savlu: Zakaj me vznemirjaš s tem, da me kličeš gori? In Savel odgovori: V stiski sem veliki, kajti Filistejci se vojskujejo z menoj, in Bog me je zapustil in mi ne odgovarja več, ne po prorokih, ne po sanjah; zato sem dal poklicati tebe, da mi oznaniš, kaj naj storim.

¹⁶I řekl Samuel: Proč tedy se mne dotazuješ, poněvadž Hospodin odstoupil od tebe, a jest s nepřítelem tvým?

¹⁶Samuel reče: Čemu pa vprašuješ mene, ker te je GOSPOD zapustil in je postal tvoj nasprotnik?

¹⁷Učiniltě zajisté jemu Hospodin, jakož mluvil skrze mne, a odtrhl Hospodin království od ruky tvé, a dal je bližnímu tvému, Davidovi.

¹⁷In GOSPOD je storil zase, kakor je po meni govoril, in GOSPOD je odtrgal kraljestvo iz roke tvoje in ga je dal bližnjiku tvojemu, Davidu.

¹⁸Nebo že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, a nevykonals hněvu prchlivosti jeho nad Amalechem, protož učinil tobě to dnes Hospodin.

¹⁸Ker nisi poslušal glasu GOSPODOVEGA in nisi izvršil silne jeze njegove nad Amalekom, zato ti je takole storil GOSPOD sedaj.

¹⁹Nadto vydá Hospodin i Izraele s tebou v ruku Filistinských, a zítra budeš ty i synové tvoji se mnou. I vojska Izraelská vydá Hospodin v ruku Filistinských.

¹⁹Vrhutega bo dal GOSPOD Izraela s teboj vred v roko Filistejcem, in jutri bodeš ti in sinovi tvoji pri meni; tudi vojsko Izraelovo da GOSPOD Filistejcem v roke.

²⁰I padl Saul náhle tak, jak dlouhý byl, na zem, nebo se byl ulekl náramně slov Samuelových. K tomu ani síly v něm nebylo, nebo nic nejedl celý ten den a celou tu noc.

²⁰Tedaj pade Savel naglo na tla, kakor je bil dolg, kajti silno se je prestrašil zaradi Samuelovih besed, in ni bilo nič moči več v njem, zakaj zaužil ni kruha cel dan in celo noč.

²¹Přistoupivši pak ta žena k Saulovi a uzřevši, že jest předěšen náramně, řekla jemu: Aj, uposlechla děvka tvá hlasu tvého, a opovážila jsem se života svého, že jsem uposlechla slov tvých, kteráž jsi mluvil ke mně.

²¹In tista žena pristopi k Savlu in, videč, da je zelo preplašen, mu reče: Glej, dekla tvoja je poslušala glas tvoj, in izpostavila sem nevarnosti življenje svoje, poslušajoč besede tvoje, ki si mi jih govoril.

²²Nyní tedy uposlechni i ty, prosím, hlasu děvky své, a položím před tebe kousek chleba, abys jedl a posilil se, a tak jíti mohl cestou svou.

²²Sedaj pa poslušaj tudi ti, prosim, dekle svoje glas: predložim ti grižljaj kruha, in jej, da si opomoreš, ko pojdeš svojo pot.

²³Kterýž odepřel a řekl: Nebuduť jísti. I přinutili ho služebníci jeho, ano i ta žena, tak že uposlechl hlasu jejich, a vstav s země, sedl na lůžko.

²³On pa se brani in reče: Nočem jesti. Ali hlapca njegova s tisto ženo vred ga silita, in poslušal je njih glas. In vstane s tal in sede na posteljo.

²⁴Měla pak ta žena tele tučné v domě, kteréž spěšně zabila, a vzavši mouky, zadělala, a napekla z ní chlebů přesných.

²⁴Žena pa je imela v hiši pitano tele, in hitro ga zakolje, in vzame moke in jo zamesi in speče opresnike.Potem prinese pred Savla in njegova hlapca, in jedli so. Nato vstanejo in odidejo še tisto noč.

²⁵Potom přinesla před Saule a služebníky jeho, kteříž jedli, a vstavše v touž noc, odešli.

²⁵Potem prinese pred Savla in njegova hlapca, in jedli so. Nato vstanejo in odidejo še tisto noč.