1Tehdy na Azariáše syna Odedova sstoupil duch Boží.
1In duh Božji pride nad Azarija, sina Odedovega;
2Pročež vyšed vstříc Azovi, řekl jemu: Slyšte mne, Azo i všecko pokolení Judovo a Beniaminovo. Hospodin byl s vámi, dokudž jste byli s ním, a budete-li ho hledati, najdete ho; pakli ho opustíte, opustíť vás.
2in pride naproti Asu ter mu reče: Poslušajte me, Asa in ves Juda in Benjamin! GOSPOD je z vami, dokler ste vi ž njim. In ko ga iščete, ga najdete; ako ga pa zapustite, zapusti on vas.
3Po mnohé zajisté dny Izrael jest bez pravého Boha a bez kněží, učitelů i bez zákona,
3Saj dosti dni je bil Izrael brez pravega Boga in brez duhovnika-učitelja in brez postave;
4Ješto, kdyby se v úzkosti své k Hospodinu Bohu Izraelskému byli obrátili a hledali ho, byliť by ho nalezli.
4ali ko so se v stiski svoji obrnili h GOSPODU, Bogu Izraelovemu, in ga iskali, so ga našli.
5Ale časů těchto není bezpečno vycházeti ani vcházeti; nebo nepokoj veliký jest mezi všemi obyvateli země,
5In v tistih časih ni bilo miru njemu, ki je odhajal, ne njemu, ki je prihajal, temuč velika nemirnost je vladala nad vsemi prebivalci dežel.
6Tak že šlapá národ po národu, a město po městu, proto že Bůh kormoutí je všelijakými úzkostmi.
6In narod se je ljuto bojeval z narodom in mesto z mestom, kajti Bog jih je vznemirjal z vsakovrstno bridkostjo.
7Protož vy posilňte se, a neopouštějte rukou svých; nebo má mzdu práce vaše.
7A vi bodite močni, in naj vam ne omagajo roke! zakaj delo vaše prejme plačilo.
8A když slyšel Aza slova ta a proroctví Odeda proroka, posilil se, a vyplénil ohavnosti ze vší země Judské a Beniaminské, i z měst, kteráž byl vzal na hoře Efraim, a obnovil oltář Hospodinův, kterýž byl před síní Hospodinovou.
8In ko je slišal Asa te besede in prorokovanje sinu Odedovega, proroka, se ohrabri in odpravi gnusobe iz vse dežele Judove in Benjaminove in iz mest, ki jih je dobil na Efraimskem gorovju, ter obnovi oltar GOSPODOV, ki je stal pred vežo GOSPODOVO.
9Potom shromáždil všecko pokolení Judovo i Beniaminovo, a příchozí s nimi z Efraima, Manassesa a Simeona; nebo jich bylo uteklo k němu z lidu Izraelského velmi mnoho, vidouce, že Hospodin Bůh jeho jest s ním.
9In skliče ves rod Judov in Benjaminov in tiste, ki so tujčevali pri njih iz Efraima in Manaseja in iz Simeona, kajti veliko jih je iz Izraela bilo prestopilo k njemu, ko so videli, da je bil ž njim GOSPOD, njegov Bog.
10I sebrali se do Jeruzaléma třetího měsíce, patnáctého léta kralování Azova,
10In zbero se v Jeruzalemu tretji mesec v petnajstem letu kraljevanja Asovega.
11A obětovali Hospodinu v ten den z kořistí přihnaných, volů sedm set a ovcí sedm tisíc.
11In darovali so GOSPODU tisti dan iz plena, ki so ga bili pripeljali, sedemsto volov in sedem tisoč ovac.
12A vešli v smlouvu, aby hledali Hospodina Boha otců svých, z celého srdce svého a ze vší duše své,
12In so stopili v zavezo, da bodo iskali GOSPODA, Boga očetov svojih, iz vsega srca in iz vse duše svoje,
13A kdož by koli nehledal Hospodina Boha Izraelského, aby byl usmrcen, buď malý neb veliký, buď muž neb žena.
13ter da mora umreti, kdorkoli bi ne iskal GOSPODA, Boga Izraelovega, bodisi majhen ali velik, bodisi mož ali žena.
14I přisáhli Hospodinu hlasem velikým, s zvukem na trouby i na pozouny.
14In prisegli so GOSPODU z močnim glasom in z ukanjem ob donenju trobent in rogov.
15Všecken zajisté lid Judský radoval se z přísahy té; nebo celým srdcem svým přisáhli, a se vší ochotností hledali ho, a nalezli jej. I dal jim odpočinutí Hospodin se všech stran.
15In ves Juda je bil vesel te prisege, zakaj prisegli so iz vsega srca svojega in iskali GOSPODA z vso voljo svojo, ter so ga našli; in GOSPOD jim je dal pokoj vseokoli.
16Nadto i Maachu matku ssadil Aza král, aby nebyla královnou, proto že byla vzdělala v háji hroznou modlu. I podťal Aza modlu tu hroznou, a zdrobil i spálil ji při potoku Cedron.
16In kralj Asa je tudi odstavil Maako, mater svojo, da ne bo v kraljičji časti, ker je bila naredila ostudno podobo Ašeri. In Asa je posekal njeno ostudno podobo in jo stolkel v prah ter sežgal pri potoku Kidronu.
17Ačkoli výsosti nebyly zkaženy v lidu Izraelském, srdce však Azovo bylo celé po všecky dny jeho.
17Toda višave niso bile odpravljene iz Izraela, vendar pa je bilo srce Asovo nerazdeljeno vse njegove žive dni.
18Vnesl také ty věci, kteréž posvěceny byly od otce jeho, i to, čehož sám posvětil, do domu Božího, stříbro, zlato i nádoby.
18In ponesel je v hišo Božjo, kar je bil posvetil oče njegov in kar je bil sam posvetil, srebro, zlato in posode.In vojne ni bilo nobene do petintridesetega leta Asovega vladanja.
19A nebylo války až do léta třidcátého pátého kralování Azova.
19In vojne ni bilo nobene do petintridesetega leta Asovega vladanja.