¹A umíniv Šalomoun stavěti dům jménu Hospodinovu, a dům svůj královský,

¹In Salomon se je namenil zgraditi hišo imenu GOSPODOVEMU in hišo za svoje kraljevanje.

²Odečtl Šalomoun sedmdesát tisíc nosičů a osmdesát tisíc těch, kteříž tesali na hoře, a úředníků nad nimi tři tisíce a šest set.

²In Salomon je odštel sedemdeset tisoč mož, da nosijo bremena, in osemdeset tisoč mož, da sekajo les v gorah, in tri tisoč in šeststo, da jih nadzorujejo.

³Poslal také Šalomoun k Chíramovi králi Tyrskému, řka: Jakž jsi se choval k Davidovi otci mému, posílaje mu dříví cedrové, aby sobě stavěl dům k bydlení, tak čiň i mně.

³In poslal je k Huramu, kralju tirskemu, in sporočil: Kakor si storil z očetom mojim Davidom, ko si mu poslal cedrovine, da si zgradi hišo za prebivanje, enako stóri z menoj.

⁴Nebo aj, já stavěti chci dům jménu Hospodina Boha svého, aby posvěcen byl jemu k tomu, aby se před ním kadilo vonnými věcmi, a k ustavičnému předkládání chlebů, i k zápalným obětem, ranním i večerním, ve dny sobotní a novoměsíčné, i na slavnosti Hospodina Boha našeho, což v Izraeli na věky trvati má.

⁴Glej, hišo hočem zidati imenu GOSPODA, Boga svojega, da mu jo posvetim, da bi se pred njim žgalo sladko dišečekadilo in se vsekdar vrstili kruhi in darovale žgalščine zjutraj in zvečer, ob sobotah in ob mlajih in ob določenih praznikih GOSPODA, našega Boga; večna je to postava Izraelu.

⁵Dům pak, kterýž stavěti chci, veliký býti má; nebo Bůh náš větší jest nade všecky bohy.

⁵Hiša pa, ki jo hočem graditi, bode velika, zakaj velik je Bog naš mimo vseh bogov.

⁶Ač kdo jest, ješto by mohl dům jemu vystavěti, poněvadž ho nebe i nebesa nebes obsáhnouti nemohou? Ano i já kdo jsem, abych jemu dům vystavěti měl, než toliko k tomu, aby se kadilo před ním?

⁶A kdo je zmožen graditi mu hišo? Saj nebo in nebesa nebes ga ne morejo obseči; kdo sem torej jaz, da bi mu zgradil hišo, samo le da se zažiga kadilo pred njim?

⁷Protož nyní pošli mi muže umělého, kterýž by uměl dělati na zlatě, na stříbře, na mědi, na železe, i z zlatohlavu a z červce, a z postavce modrého, a kterýž by uměl řezati řezby s jinými umělými, kteříž jsou u mne v Judstvu a v Jeruzalémě, kteréž zjednal David otec můj.

⁷Sedaj mi torej pošlji modrega moža, ki zna delati iz zlata, srebra, brona, železa in iz zagorelordečega, karmezinovega in višnjevega blaga in ki umeje izrezljavati rezbe, da dela z veščaki, ki so pri meni v Judeji in v Jeruzalemu, katere je priskrbel oče moj.

⁸Přes to pošli mi také dříví cedrového a jedlového, a algumim z Libánu; nebo vím, že služebníci tvoji umějí sekati dříví Libánské. A hle, služebníci moji budou s služebníky tvými,

⁸Pošlji mi tudi cedrovega, cipresovega in sandalovega lesa z Libanona; kajti vem, da znajo hlapci tvoji sekati libanonski les; in glej, hlapci moji bodo s hlapci tvojimi,

⁹Aby mi připravili dostatek dříví; nebo dům, kterýž já stavěti chci, veliký býti má a slavný.

⁹da mi pripravijo veliko lesa, zakaj hiša, ki jo hočem graditi, bo nenavadno velika.

¹⁰A aj, dám na dělníky, kteříž sekati mají dříví, pšenice semlené služebníkům tvým dvadcet tisíc měr, a dvadcet tisíc měr ječmene, a dvadcet tisíc lák vína, a dvadcet tisíc tun oleje.

¹⁰In glej, jaz dam hlapcem tvojim, delavcem, ki bodo tesali les, v živež dvajset tisoč meric pšenice in dvajset tisoč meric ječmena in dvajset tisoč batov vina in dvajset tisoč batov olja.

¹¹I odpověděl Chíram král Tyrský psáním, kteréž poslal k Šalomounovi: Jistě, žeť miluje Hospodin lid svůj, protož tě ustanovil nad nimi za krále.

¹¹Nato odgovori Huram, kralj tirski, v pismu, katero pošlje Salomonu: Ker GOSPOD ljubi ljudstvo svoje, zato te je postavil za kralja nad njimi.

¹²Řekl dále Chíram: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž učinil nebe i zemi, a kterýž dal králi Davidovi syna moudrého, umělého, rozumného a opatrného, aby vystavěl dům Hospodinu a dům svůj královský.

¹²Še reče Huram: Hvaljen bodi GOSPOD, Bog Izraelov, ki je naredil nebesa in zemljo, da je dal kralju Davidu modrega sina, obdarovanega s previdnostjo in razumnostjo, ki bo gradil hišo GOSPODU in hišo za svoje kraljevanje.

¹³Protož posílámť teď muže moudrého, umělého a opatrného, kterýž byl u Chírama otce mého,

¹³In sedaj pošiljam modrega moža, obdarovanega z razumnostjo, Hurama, svojega očeta,

¹⁴Syna jedné ženy ze dcer Dan, otce pak měl Tyrského, kterýž umí dělati na zlatě, na stříbře, na mědi, železe, kamení a na dříví, i z šarlatu, z postavce modrého, z kmentu a z červce, tolikéž řezati všelijaké řezby, a vymysliti všelijaké dílo, kteréž dáno mu bude s moudrými tvými, a s moudrými pána mého Davida otce tvého.

¹⁴ki je sin žene izmed Danovih hčera, oče njegov pa je bil Tirec. Ta zna delati iz zlata, srebra, brona, železa, kamena, lesa, iz zagorelordečega in višnjevega blaga, iz tenčice in karmezina, tudi izrezljavati vsakovrstno rezbo ter izmišljati kakršnokoli umetnino, ki se mu naloži, da dela s tvojimi umetniki in z umetniki gospoda mojega Davida, očeta tvojega.

¹⁵Pšenice však toliko a ječmene, oleje a vína, což řekl pán můj, nechť pošle služebníkům svým.

¹⁵Poslej naj pošilja torej gospod moj hlapcem svojim pšenice in ječmena, olja in vina, kakor je obljubil.

¹⁶My pak nasekáme dříví z Libánu, což ho koli bude potřebí tobě, a připlavíme je tobě v vořích po moři k Joppe, a ty dáš je voziti do Jeruzaléma.

¹⁶Mi pa bomo sekali les z Libanona, kolikor ti ga bo treba, in ti ga spravimo na plaveh po morju v Japo, ti pa poskrbiš, da ga peljejo gori v Jeruzalem.

¹⁷A tak sečtl Šalomoun všecky cizozemce, kteříž byli v zemi Izraelské po sečtení tom, kterýmž sečtl je David otec jeho, a nalezeno jich sto a padesát tisíc, tři tisíce a šest set.

¹⁷In Salomon je preštel vse tujce v deželi Izraelovi, po štetju, po katerem jih je preštel David, oče njegov, in našteli so jih sto in triinpetdeset tisoč in šeststo.In postavil jih je sedemdeset tisoč, da nosijo bremena, in osemdeset tisoč, da sekajo les v gorah, in tri tisoč in šeststo za nadzornike, da priganjajo ljudstvo k delu.

¹⁸I vybral z nich sedmdesát tisíc nosičů, a osmdesát tisíc těch, kteříž sekali na hoře, tři pak tisíce a šest set úředníků, kteříž lid k dílu přídrželi.

¹⁸In postavil jih je sedemdeset tisoč, da nosijo bremena, in osemdeset tisoč, da sekajo les v gorah, in tri tisoč in šeststo za nadzornike, da priganjajo ljudstvo k delu.