¹Tedy všecken lid Judský vzali Uziáše, kterýž byl v šestnácti letech, a ustanovili jej za krále na místě otce jeho Amaziáše.

¹In vse ljudstvo Judovo vzame Uzija [Se imenuje Azarija.], ki je bil šestnajst let star, ter ga postavijo za kralja namesto očeta njegovega Amazija.

²Onť jest vzdělal Elot, a dobyl ho zase Judovi, když již umřel král s otci svými.

²On je sezidal Elot, pridobivši ga za Judo, potem ko je bil kralj legel k očetom svojim.

³V šestnácti letech byl Uziáš, když kralovati počal, a kraloval padesáte a dvě létěv Jeruzalémě. Jméno pak matky jeho Jecholia z Jeruzaléma.

³Šestnajst let star je bil Uzija, ko je zakraljeval, in vladal je dvainpetdeset let v Jeruzalemu; in materi njegovi je bilo ime Jekolija iz Jeruzalema.

⁴Ten činil to, což pravého bylo před očima Hospodinovýma, podlé všeho, což byl činil Amaziáš otec jeho.

⁴In delal je, kar je bilo prav v očeh GOSPODOVIH, po vsem, kar je bil delal Amazija, oče njegov.

⁵A hledal s pilností Boha ve dnech Zachariáše, rozumějícího vidění Božímu, a po ty dny, v nichž hledal Hospodina, šťastný prospěch dal jemu Bůh.

⁵In iskal je Boga v dnevih Zeharija, ki je razumel prikazni Božje; in dokler je iskal GOSPODA, mu je Bog dajal srečo.

⁶Nebo vytáh, bojoval proti Filistinským, a probořil zed města Gát, a zed města Jabne, i zed města Azotu, a vystavěl města okolo Azotu, i v zemi Filistinské.

⁶In šel je in se bojeval zoper Filistejce, in razdrl je obzidje v Gatu in obzidje v Jabni in obzidje v Asdodu, in sezidal je mesta v kraju Asdodskem in med Filistejci.

⁷Bůh zajisté pomáhal jemu proti Filistinským a proti Arabským, kteříž bydlili v Gurbal, i proti Maonitským.

⁷In Bog mu je pomagal zoper Filistejce in zoper Arabce, ki so prebivali v Gurbaalu, in zoper Meunime.

⁸I dávali Ammonitští dary Uziášovi, a rozneslo se jméno jeho až do Egypta; nebo zsilil se na nejvyšší.

⁸In Amonci so dajali darove Uziju; in ime njegovo je zaslovelo povsod, celo v Egiptu; kajti postal je silno mogočen.

⁹A vzdělal Uziáš věže v Jeruzalémě u brány úhlové, a u brány údolí, a u Mikzoa, i upevnil je.

⁹In Uzija je tudi zgradil stolpe v Jeruzalemu na Vogelnih vratih in na Dolinskih vratih in na voglu zidovja ter jih je utrdil.

¹⁰Vystavěl také věže na poušti, a vykopal studnic mnoho, proto že měl stád mnoho, jakož při údolí tak i na rovinách, oráče tolikéž a vinaře po horách i na místech úrodných; nebo laskav byl na rolí.

¹⁰In sezidal je stolpe v puščavi in izkopal mnogo vodnjakov, kajti imel je veliko živine v nižavi in na planjavi; imel je tudi kmetovalcev in vinogradnikov v gorah in na rodovitnih poljanah, zakaj ljubil je poljedelstvo.

¹¹Měl také Uziáš vojsko bojovníků, vycházejících k boji po houfích v jistém počtu, jakž vyčteni byli od Jehiele kanclíře, a Maaseiáše úředníka, uvedené pod správu Chananiášovi knížeti královskému.

¹¹Vrhutega je imel Uzija vojsko, pripravno za boj, ki je hodila na vojno po četah, po številu, kakor jih je preštel Jegiel, pisar, in Maaseja, oblastnik, pod roko Hananija, enega kraljevih poveljnikov.

¹²Všecken počet knížat čeledí otcovských, mužů udatných, dva tisíce a šest set.

¹²Vse število poglavarjev očetovin, hrabrih junakov, je bilo dva tisoč in šeststo.

¹³A pod spravou jejich lidu válečného třikrát sto tisíc, sedm tisíc a pět set bojovníků udatných, aby pomáhali králi proti nepříteli.

¹³In pod njih roko je bila izurjena vojska, trikrat sto tisoč in sedem tisoč in petsto, ki so se bojevali v krepki moči, da pomagajo kralju zoper sovražnika.

¹⁴Připravil pak Uziáš všemu tomu vojsku pavézy, kopí, lebky, pancíře, lučiště i kamení prakové.

¹⁴In Uzija je oskrbel njim, vsej vojski, ščite in sulice, čelade in oklepe, loke in kamenje za prače.

¹⁵Nadělal také v Jeruzalémě vtipně vymyšlených nástrojů válečných, aby byli na věžech a na úhlech k střílení střelami a kamením velikým. I rozneslo se jméno jeho daleko, proto že divné pomoci měl, až se i zmocnil.

¹⁵Naredil je tudi stroje v Jeruzalemu, iznajdbe umetnikov, da bodo na stolpih in utrdbah, da se ž njimi streljajo pšice in veliki kameni. In ime njegovo je daleč slovelo, ker mu je bilo čudno pomagano, da je postal mogočen.

¹⁶Ale když se zmocnil, pozdvihlo se srdce jeho k zahynutí jeho, a zhřešil proti Hospodinu Bohu svému; nebo všel do chrámu Hospodinova, aby kadil na oltáři, na němž se kadívalo.

¹⁶Toda ko je postal mogočen, se je prevzelo srce njegovo, njemu v pogubo, in ravnal je nezvesto zoper GOSPODA, Boga svojega; kajti šel je v tempelj GOSPODOV kadit na kadilnem oltarju.

¹⁷I všel za ním Azariáš kněz, a s ním jiných kněží Hospodinových osmdesáte, mužů udatných.

¹⁷A Azarija duhovnik je šel noter za njim in ž njim osemdeset duhovnikov GOSPODOVIH, junaški možje,

¹⁸Kteříž postavili se proti Uziášovi králi, a mluvili jemu: Ne tobě, Uziáši, náleží kaditi Hospodinu, ale kněžím, synům Aronovým, kteříž posvěceni jsou, aby kadili. Vyjdiž z svatyně, nebo jsi zhřešil, aniž to bude tobě ke cti před Hospodinem Bohem.

¹⁸in so stopili proti Uziju kralju in mu dejali: Tebi se ne spodobi, Uzija, da žgeš kadilo GOSPODU, temuč duhovnikom, sinovom Aronovim, ki so posvečeni, da žgo kadilo. Idi ven iz svetišča, zakaj pregrešil si se, in to ti ne bode nikakor v čast pred GOSPODOM Bogom.

¹⁹Pročež rozhněval se Uziáš, (v ruce pak své měl kadidlnici, aby kadil). A když se spouzel na kněží, ukázalo se malomocenství na čele jeho před kněžími v domě Hospodinově u oltáře, na němž se kadilo.

¹⁹Tedaj se Uzija razjezi, držeč kadilnico v roki, da bi kadil; in ko izpušča jezo svojo proti duhovnikom, se mu izrinejo gobe po čelu vpričo duhovnikov v hiši GOSPODOVI, pred kadilnim oltarjem.

²⁰A pohleděv na něj Azariáš, nejvyšší kněz, a všickni kněží, a aj, byl malomocný na čele svém. Protož rychle jej vyvedli ven, nýbrž i sám se nutil vyjíti, proto že ho ranil Hospodin.

²⁰In Azarija, prvi duhovnik, in vsi duhovniki se ozro nanj, in glej, gobav je po čelu! Tedaj ga hitro izženo odondod, da, sam je hitel ven, ker ga je udaril GOSPOD.

²¹A tak byl Uziáš král malomocný až do dne smrti své, a bydlil v domě obzvláštním, jsa malomocný; nebo byl vyobcován z domu Hospodinova. Mezi tím Jotam syn jeho byl nad domem královským, soudě lid země.

²¹In kralj Uzija je bil gobav do dne smrti svoje in prebival je v hiši posebe kot gobavec; zakaj izločen je bil od hiše GOSPODOVE. In Jotam, sin njegov, je bil nad kraljevim dvorom in je sodil ljudstvo dežele.

²²O jiných pak věcech Uziášových, prvních i posledních, psal Izaiáš prorok, syn Amosův.

²²A druga dejanja Uzijeva, prva in poslednja, je zapisal prorok Izaija, sin Amozov.In legel je Uzija k očetom svojim, in pokopali so ga na pogrebnem polju, ki je bilo kraljevsko, zakaj dejali so: Gobavec je! In Jotam, sin njegov, je zakraljeval na mestu njegovem.

²³I usnul Uziáš s otci svými, a pochovali jej s otci jeho na poli hrobů královských; nebo řekli: Malomocný jest. I kraloval Jotam syn jeho místo něho.

²³In legel je Uzija k očetom svojim, in pokopali so ga na pogrebnem polju, ki je bilo kraljevsko, zakaj dejali so: Gobavec je! In Jotam, sin njegov, je zakraljeval na mestu njegovem.