¹Po těch věcech a stálém nařízení jejich, přitáh Senacherib král Assyrský, vtrhl do Judstva, a položil se proti městům hrazeným, a uložil jich zdobývati sobě.

¹Po teh dogodbah in po tej zvestobi je prišel Senaherib, kralj asirski, in je vdrl na Judovo in oblegal utrjena mesta, da bi jih pograbil zase.

²Vida pak Ezechiáš, že přitáhl Senacherib, a že tvář jeho obrácena jest k boji proti Jeruzalému,

²In ko vidi Ezekija, da je prišel Senaherib ter da se je namenil bojevati zoper Jeruzalem,

³Uradil se s knížaty a rytíři svými, aby zasypali vody studnic, kteréž byly vně za městem. I pomáhali jemu.

³se posvetuje s svojimi knezi in oblastniki, da bi zamašili studence, ki so bili zunaj mesta; in oni so mu pomagali.

⁴Nebo shromáždilo se lidu množství, a zasypali všecky studnice i potok rozvodňující se u prostřed země, řkouce: Proč přijdouce králové Assyrští, mají najíti vody tak mnoho?

⁴Zbere se torej veliko ljudi in zamaše vse studence in potok, ki teče po sredi dežele, rekoč: Čemu naj najdejo kralji asirski veliko vode, kadar pridejo?

⁵A posiliv se, vystavěl všecku zed zbořenou, a zopravoval věže, a vně zed druhou. Upevnil i Mello města Davidova, k tomu také nadělal braně velmi mnoho i pavéz.

⁵In Ezekija se ohrabri in popravi vse zidovje, ki je bilo luknjasto, ter zgradi stolpe na njem in še drugi zid odzunaj in utrdi Milo v mestu Davidovem in napravi veliko orožja in ščitov.

⁶Zřídil též hejtmany válečné nad lidem, a shromáždil je k sobě do ulice u brány městské, a mluvil jim přívětivě, řka:

⁶In postavi vojne poveljnike nad ljudstvom in jih zbere k sebi v široko ulico ob mestnih vratih ter jim govori na srce takole:

⁷Posilňte se a zmužile sobě počínejte, nebojte se, ani strachujte tváři krále Assyrského, ani všeho množství, kteréž jest s ním; nebo větší jest s námi, než s ním.

⁷Bodite močni in srčni, ne bojte se in ne plašite se pred asirskim kraljem, ne pred vso to množico, ki je pri njem! Zakaj večji je z nami nego ž njim:

⁸S nímť jest rámě člověka, s námi pak jest Hospodin Bůh náš, ku pomoci naší a k bojování za nás. I zpolehl lid na slova Ezechiáše krále Judského.

⁸ž njim je mesena roka, z nami pa je GOSPOD, naš Bog, da nam pomaga in za nas vodi boj. In ljudstvo se je zaneslo na besede Ezekija, kralja Judovega.

⁹Potom poslal Senacherib král Assyrský služebníky své do Jeruzaléma, (sám pak ležel u Lachis, a všecko království jeho bylo s ním), k Ezechiášovi králi Judskému, i ke všemu lidu Judskému, kterýž byl v Jeruzalémě, řka:

⁹Potem pošlje Senaherib, kralj asirski, hlapce svoje v Jeruzalem (stal pa je pred Lahisom in vsa vojna moč njegova ž njim) k Ezekiju, kralju Judovemu, in k vsem Judovim, ki so bili v Jeruzalemu, in sporoči:

¹⁰Takto praví Senacherib král Assyrský: V čem vy doufáte, že zůstáváte v ohradě v Jeruzalémě?

¹⁰Tako pravi Senaherib, kralj asirski: Na koga stavite upanje, da sedite v obleganem Jeruzalemu?

¹¹Zdaliž Ezechiáš nenavodí vás, aby vás zmořil hladem a žízní, pravě: Hospodin Bůh náš vytrhne nás z ruky krále Assyrského?

¹¹Vas li ne zapeljuje Ezekija, da vas izda v smrt z lakoto in žejo, govoreč: GOSPOD, Bog naš, nas otme iz roke kralja asirskega?

¹²Zdaliž jest sám Ezechiáš nepobořil výsostí jeho a oltářů jeho, a přikázal Judovi a obyvatelům Jeruzalémským, řka: Před jedním oltářem klaněti se budete, a na něm kaditi.

¹²Ni li on tisti Ezekija, ki je odpravil njegove višave in oltarje in velel Judi in Jeruzalemu: Pred edinim oltarjem molite in na njem žgite kadilo?

¹³Nevíte-liž, co jsem učinil já i otcové moji všechněm národům zemí? Zdaliž jak mohli bohové národů a zemí vytrhnouti země své z ruky mé?

¹³Ne veste li, kaj sem storil jaz in očetje moji vsem narodom po deželah? So li mar bili bogovi narodov po deželah kaj zmožni, da bi oteli deželo svojo iz moje roke?

¹⁴Kdo byl mezi všemi bohy národů těch, kteréž jsou vyplénili otcové moji, kterýž by mohl vytrhnouti lid svůj z ruky mé? Aby pak mohl Bůh váš vytrhnouti vás z ruky mé?

¹⁴Kateri je med vsemi bogovi tistih narodov, ki so jih pokončali očetje moji, ki je mogel oteti ljudstvo svoje iz moje roke, da bi vaš Bog vas mogel oteti iz moje roke?

¹⁵Protož tedy nechť vás nesvodí Ezechiáš, ani vás namlouvá, aniž mu věřte. Kdyžtě nemohl žádný bůh všech národů a království vytrhnouti lidu svého z ruky mé, jako i z ruky otců mých, nadtoť ovšem bohové vaši nevytrhnou vás z ruky mé.

¹⁵Naj vas torej sedaj ne prekani Ezekija, tudi se mu ne dajte pregovoriti in ne verujte mu! Zakaj ako ni mogel noben bog kateregakoli naroda ali kraljestva oteti ljudstva svojega iz moje in mojih očetov roke, kako bi li vas otel vaš Bog iz roke moje?

¹⁶Přes to ještě mluvili služebníci jeho i proti Hospodinu Bohu, i proti Ezechiášovi služebníku jeho.

¹⁶In še več so govorili hlapci njegovi zoper GOSPODA Boga in zoper hlapca njegovega Ezekija.

¹⁷Psal také listy, rouhaje se Hospodinu Bohu Izraelskému, a mluvě proti němu, řka: Jakož bohové národů zemských nevytrhli lidu svého z ruky mé, tak nevytrhne Bůh Ezechiášův lidu svého z ruky mé.

¹⁷Tudi liste je pisal, da bi kidal sramoto na GOSPODA, Izraelovega Boga, in zoper njega govoril, češ, kakor bogovi narodov po deželah niso svojega ljudstva oteli iz roke moje, tako tudi ne otme Ezekijev Bog iz moje roke ljudstva svojega.

¹⁸Křičeli pak hlasem velikým Židovsky proti lidu Jeruzalémskému, kterýž byl na zdi, aby strach na ně pustili a předěsili je, aby tak vzali město.

¹⁸In glasno so vpili po judovsko proti ljudstvu iz Jeruzalema, ki je bilo na obzidju, da ga spravijo v strah in obup, da bi tako dobili mesto.

¹⁹A tak mluvili o Bohu Jeruzalémském, jako o jiných bozích národů země, dílu rukou lidských.

¹⁹In govorili so o Bogu Jeruzalema kakor o bogovih ljudstev po deželah, ki so človeških rok delo.

²⁰Tedy modlil se Ezechiáš král, a Izaiáš prorok syn Amosův z příčiny té, a volali k nebi.

²⁰Kralj Ezekija pa in prorok Izaija, sin Amozov, sta spričo tega molila in vpila v nebo.

²¹I poslal Hospodin anděla, kterýž vyhladil každého udatného i vývodu i kníže v vojště krále Assyrského, tak že se s hanbou velikou navrátil do země své. A když všel do chrámu boha svého, ti, kteříž vyšli z života jeho, zamordovali ho tam mečem.

²¹In GOSPOD je poslal angela, ki je pobil vse močne junake in vojvode in poveljnike v taboru kralja asirskega, da se je z očitno sramoto vrnil v deželo svojo. In ko je prišel v svojega boga hišo, sta ga ondi z mečem umorila, ki sta bila po rodu njegova.

²²A tak vysvobodil Hospodin Ezechiáše a obyvatele Jeruzalémské z ruky Senacheriba krále Assyrského, a z ruky všech, a provázel je všudy vůkol.

²²Tako je GOSPOD rešil Ezekija in prebivalce v Jeruzalemu roke Senaheriba, kralja asirskega, in roke vseh drugih in jih je vodil, da so bili varni z vseh strani.

²³Tedy mnozí přinášeli oběti Hospodinu do Jeruzaléma, ano i dary drahé Ezechiášovi králi Judskému, tak že potom vznešen jest u všech národů.

²³In mnogi so prinašali darila GOSPODU v Jeruzalem in dragocenosti Ezekiju, kralju Judovemu, tako da se je odslej povišal pred očmi vseh narodov.

²⁴V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti, i modlil se Hospodinu. Kterýž promluvil k němu, a ukázal mu zázrak.

²⁴V tistih dneh zboli Ezekija na smrt. Tedaj je molil h GOSPODU, in on mu je govoril ter mu dal čudno znamenje.

²⁵Ale Ezechiáš nebyl vděčen dobrodiní sobě učiněného, nebo pozdvihlo se srdce jeho. Pročež povstala proti němu prchlivost, i proti Judovi a Jeruzalému.

²⁵Ali Ezekija ni povrnil dobrote, ki mu je bila dana. Zakaj njegovo srce se je prevzelo, in zato je prišel srd nad njega in nad Judo in Jeruzalem.

²⁶Ale když se pokořil Ezechiáš pro to pozdvižení srdce svého i s obyvateli Jeruzalémskými, nepřišla na ně prchlivost Hospodinova za dnů Ezechiášových.

²⁶Ko pa se je Ezekija ponižal zato, ker se je bilo prevzelo srce njegovo, s prebivalci jeruzalemskimi vred, ni prišel srd GOSPODOV nadnje v dnevih Ezekijevih.

²⁷Měl pak Ezechiáš bohatství a slávu velmi velikou; nebo nashromáždil sobě pokladů stříbra a zlata i kamení drahého a vonných věcí, i pavéz i všelijakých klénotů.

²⁷In Ezekija je imel silno veliko bogastva in časti in si je oskrbel zakladnice za srebro in za zlato, za drage kamene in za dišave, za ščite in za vsakovrstno dragoceno orodje.

²⁸A měl špižírny pro úrody obilí, mstu, oleje, i stáje pro všeliká hovada a chlévy pro dobytek.

²⁸Imel je tudi skladišča za pridelke žita, vina in olja, in hleve za vsakovrstno živino in tamare za drobnico.

²⁹Města také zdělal sobě, a měl bravů a skotů množství; nebo Bůh dal jemu zboží náramně veliké.

²⁹Napravil si je tudi mesta in imel je veliko drobnice in govedi, kajti Bog mu je dal silno veliko imetja.

³⁰Tentýž Ezechiáš zasypal tok vody Gihonu hořejší, a přímo vedl jej dolů k západní straně města Davidova, a šťastně se vedlo Ezechiášovi ve všech skutcích jeho.

³⁰On, Ezekija, je tudi bil tisti, ki je zamašil gorenji iztok Gihonske vode ter jo napeljal naravnost doli po zahodni strani mesta Davidovega. In Ezekija je imel srečo v vseh svojih podjetjih.

³¹Toliko při poselství knížat Babylonských poslaných k němu, aby se vyptali na zázrak, kterýž se byl stal v zemi, opustil ho Bůh, aby ho zkusil, aby známé bylo všecko, co bylo v srdci jeho.

³¹Toda ko so bili k njemu poslani vojvod babilonskih poslanci, da bi vprašali po čudnem znamenju, ki se je bilo zgodilo v deželi, ga je Bog zapustil, da ga je izkusil, da bi spoznal vse, kar je bilo v srcu njegovem.

³²Jiné pak věci Ezechiášovy i pobožnost jeho zapsány jsou v proroctví Izaiáše proroka syna Amosova, a v knize o králích Judských a Izraelských.

³²A druge zgodbe Ezekijeve in njegova pobožna dela, glej, zapisana so v prikazni Izaija proroka, sinu Amozovega, v knjigi kraljev Judovih in Izraelovih.In Ezekija je legel k očetom svojim, in pokopali so ga ob stopnicah, ki vodijo gori h grobovom sinov Davidovih; in ves Juda in prebivalci jeruzalemski so mu izkazali čast ob njegovi smrti. In Manase, sin njegov, je zakraljeval na mestu njegovem.

³³I usnul Ezechiáš s otci svými, a pochovali jej výše nad hroby potomků Davidových, a učinili jemu poctivost při smrti jeho všecken Juda i obyvatelé Jeruzalémští. A kraloval Manasses syn jeho místo něho.

³³In Ezekija je legel k očetom svojim, in pokopali so ga ob stopnicah, ki vodijo gori h grobovom sinov Davidovih; in ves Juda in prebivalci jeruzalemski so mu izkazali čast ob njegovi smrti. In Manase, sin njegov, je zakraljeval na mestu njegovem.