¹Tedy vzal lid země Joachaza syna Joziášova, a ustanovili ho králem na místě otce jeho v Jeruzalémě.

¹Tedaj vzame ljudstvo dežele Joahaza, sina Josijevega, in ga postavijo za kralja na mestu očeta njegovega v Jeruzalemu.

²Ve třimecítma letech byl Joachaz, když počal kralovati, a tři měsíce kraloval v Jeruzalémě.

²Joahaz je bil triindvajset let star, ko je zakraljeval, in vladal je tri mesece v Jeruzalemu.

³Nebo vzal jej král Egyptský z Jeruzaléma, a uložil na zemi pokutu sto centnéřů stříbra a centnéř zlata.

³A kralj egiptovski ga je odstavil v Jeruzalemu in naložil deželi globo: sto talentov srebra in talent zlata.

⁴A ustanovil král Egyptský Eliakima bratra jeho nad Judou a Jeruzalémem za krále, a proměnil mu jméno jeho, aby sloul Joakim. Joachaza pak bratra jeho vzal Nécho, a zavedl ho do Egypta.

⁴In kralj egiptovski je postavil Eljakima, brata njegovega, za kralja nad Judo in Jeruzalemom in mu premenil ime v Jojakima. Joahaza pa, brata njegovega, je Neko vzel in odpeljal v Egipt.

⁵V pětmecítma letech byl Joakim, když počal kralovati, a jedenáct let kraloval v Jeruzalémě. A když činil to, což jest zlého před očima Hospodina Boha svého,

⁵Jojakim je bil petindvajset let star, ko je zakraljeval, in vladal je enajst let v Jeruzalemu in delal, kar je bilo hudo v očeh GOSPODA, Boga njegovega.

⁶Přitáhl proti němu Nabuchodonozor král Babylonský, a svázal jej řetězy ocelivými, aby jej zavedl do Babylona.

⁶Zoper njega je prišel Nebukadnezar, kralj babilonski, in ga zvezal z dvema bronastima verigama, da bi ga peljal v Babilon.

⁷Nádoby také domu Hospodinova zavezl Nabuchodonozor do Babylona, a dal je do chrámu svého v Babyloně.

⁷Nebukadnezar je prinesel tudi nekaj posod iz hiše GOSPODOVE v Babilon in jih je del v svoj tempelj v Babilonu.

⁸Jiné pak věci Joakimovy i ohavnosti jeho, kteréž páchal, i což se nalézalo při něm, to vše zapsáno jest v knize o králích Izraelských a Judských. I kraloval Joachin syn jeho místo něho.

⁸Kar je pa več praviti o Jojakimu, in gnusobe njegove, ki jih je počenjal, in kar se je našlo pri njem, glej, zapisano je v knjigi kraljev Izraelovih in Judovih. In Jojahin [Jekonija, Konija.], sin njegov, je zavladal na mestu njegovem.

⁹V osmi letech byl Joachin, když kralovati počal, a kraloval tři měsíce a deset dní v Jeruzalémě, a činil to, což bylo zlého před očima Hospodinovýma.

⁹Jojahin je bil osemnajst let star, ko je zakraljeval, in vladal je tri mesece in deset dni v Jeruzalemu; in delal je, kar je bilo hudo v očeh GOSPODOVIH.

¹⁰Potom pak po roce poslal král Nabuchodonozor, a dal ho zavésti do Babylona s klénoty domu Hospodinova, a ustanovil králem Sedechiáše, příbuzného jeho, nad Judou a Jeruzalémem.

¹⁰Ko je pa to leto minilo, pošlje Nebukadnezar ter ga veli peljati v Babilon z dragocenimi posodami iz hiše GOSPODOVE vred, in postavi Zedekija, brata njegovega, za kralja nad Judo in Jeruzalemom.

¹¹V jedenmecítma letech byl Sedechiáš, když počal kralovati, a jedenáct let kraloval v Jeruzalémě.

¹¹Zedekija je bil enoindvajset let star, ko je zakraljeval, in vladal je enajst let v Jeruzalemu;

¹²I činil to, což jest zlého před očima Hospodina Boha svého, aniž se pokořil před Jeremiášem prorokem mluvícím řeč Hospodinovu.

¹²in delal je, kar je bilo hudo v očeh GOSPODA, njegovega Boga, in se ni ponižal pred prorokom Jeremijem, ko mu je govoril iz ust GOSPODOVIH.

¹³Nýbrž i Nabuchodonozorovi králi se zprotivil, jenž ho byl přísahou zavázal skrze Boha, a zatvrdiv šíji svou, urputně uložil v srdci svém, aby se nenavracoval k Hospodinu Bohu Izraelskému.

¹³On se je tudi izneveril kralju Nebukadnezarju, ki ga je bil zavezal s prisego pri Bogu. In otrdil je zatilnik svoj in zakrknil svoje srce, da ne bi se preobrnil h GOSPODU, Bogu Izraelovemu.

¹⁴Ano i všecka knížata, kněží i lid v mnohá přestoupení se vydali, podlé všech ohavností pohanských, a poškvrnili domu Hospodinova, jehož byl posvětil v Jeruzalémě.

¹⁴Vrhutega so vsi poglavarji duhovnikov in ljudstvo jako množili verolomnost, delajoč po vseh gnusobah poganov, in onečistili so hišo GOSPODOVO, ki jo je bil posvetil v Jeruzalemu.

¹⁵A když posílal Hospodin Bůh otců jejich k nim posly své, ráno vstávaje a posílaje, proto že se přívětivě měl k lidu svému a k příbytku svému:

¹⁵In Jehova, Bog njih očetov, jih je opominjal po svojih poslancih, od ranega jutra in neprenehoma, ker se mu je smililo ljudstvo njegovo in prebivališče njegovo.

¹⁶Posmívali se poslům Božím, a pohrdali slovy jeho, a za svůdce měli proroky jeho, až se rozpálila prchlivost Hospodinova na lid jeho, tak aby nebylo žádného uléčení.

¹⁶A oni so zasmehovali poslance Božje in zaničevali besede njegove in za norce imeli njegove proroke, dokler ni zrasla jeza GOSPODOVA nad ljudstvom njegovim, da ni bilo več lečitve.

¹⁷I přivedl na ně krále Kaldejského, kterýž zmordoval mládence jejich mečem v domě svatyně jejich, a neodpustil mládenci ani panně, starci ani kmeti. Všecky dal v ruku jeho.

¹⁷Zato je pripeljal nadnje kralja Kaldejcev, ki so pomorili njih mlado moštvo z mečem v hiši njih svetinje in niso prizanesli mladeniču, ne devici, ne starcu, ne sivolascu; vse jih je izdal njemu v roko.

¹⁸K tomu i všecky nádoby domu Božího, veliké i malé, i poklady domu Hospodinova, i poklady královské i knížat jeho, všecko zavezl do Babylona.

¹⁸In vse posode hiše Božje, velike in male, in zaklade hiše Božje in zaklade kralja in knezov njegovih, vse te je odpeljal v Babilon.

¹⁹A vypálili dům Boží, a zbořili zed Jeruzalémskou, též i všecky paláce v něm popálili, ano i všelijaké klénoty drahé v něm zkazili.

¹⁹In sežgali so z ognjem hišo Božjo in porušili zidovje jeruzalemsko in požgali vse palače v njem in uničili vse dragocene posode v njih.

²⁰A což jich pozůstalo po meči, to převedl do Babylona, a byli služebníci jeho i synů jeho, dokudž nekraloval král Perský,

²⁰In kar jih je preostalo po meču, so odvedli ujete v Babilon, in bili so hlapci njemu in sinovom njegovim, dokler ni zavladalo kraljestvo perzijsko,

²¹Aby se naplnila řeč Hospodinova skrze ústa Jeremiášova, dokudž země nevykonala sobot svých; po všecky dny, pokudž byla pustá, odpočívala, až se vyplnilo sedmdesáte let.

²¹da bi se dopolnila beseda GOSPODOVA po ustih Jeremijevih, „dokler se ne bo dežela naužila sobot svojih“. Dokler je ležala pusta, je uživala soboto, da se je izpolnilo sedemdeset let.

²²Potom léta prvního Cýra krále Perského, aby se naplnila řeč Hospodinova skrze ústa Jeremiášova, vzbudil Hospodin ducha Cýrova krále Perského. Kterýž dal provolati po všem království svém, ano také i rozepsal, řka:

²²V prvem letu pa Cira, kralja Perzije, da bi se dopolnila beseda GOSPODOVA po ustih Jeremijevih, je GOSPOD obudil duha Cira, kralja Perzije, da je velel proglasiti po vsej kraljevini svoji, pa tudi pismeno naznaniti:Tako pravi Cir, kralj Perzije: Vsa kraljestva zemlje mi je dal GOSPOD, Bog nebes, in mi je naročil zgraditi mu hišo v Jeruzalemu, ki je na Judovem. Kdorkoli torej je med vami iz vsega ljudstva njegovega, s tem bodi GOSPOD, njegov Bog, in pojdi tja gori!

²³Toto praví Cýrus král Perský: Všecka království země dal mi Hospodin Bůh nebeský, a ten mi poručil, abych mu vystavěl dům v Jeruzalémě, kterýž jest v Judstvu. Kdo jest mezi vámi ze všeho lidu jeho, Hospodin Bůh jeho budiž s ním, a ať jde.

²³Tako pravi Cir, kralj Perzije: Vsa kraljestva zemlje mi je dal GOSPOD, Bog nebes, in mi je naročil zgraditi mu hišo v Jeruzalemu, ki je na Judovem. Kdorkoli torej je med vami iz vsega ljudstva njegovega, s tem bodi GOSPOD, njegov Bog, in pojdi tja gori!