¹Stalo se potom, když měl již vzíti Hospodin Eliáše u vichru do nebe, že vyšel Eliáš s Elizeem z Galgala.

¹Zgodi se pa, ko je hotel GOSPOD vzeti Elija v viharju gori v nebesa, da je šel Elija z Elizejem iz Gilgala.

²I řekl Eliáš Elizeovi: Medle, poseď tuto, nebo Hospodin poslal mne až do Bethel. Jemuž řekl Elizeus: Živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. I přišli do Bethel.

²In Elija veli Elizeju: Ostani tukaj, prosim; zakaj GOSPOD me je poslal tja do Betela. A Elizej reče: Kakor res živi GOSPOD in kakor živi tvoja duša, jaz te ne zapustim. Gresta torej doli v Betel.

³Tedy vyšli synové proročtí, kteříž byli v Bethel, k Elizeovi a řekli jemu: Víš-liž, že dnes Hospodin vezme pána tvého od tebe? Kterýž odpověděl: A já vím, mlčte.

³In proroški sinovi, ki so bili v Betelu, pridejo ven k Elizeju in mu reko: Veš li pa, da vzame danes GOSPOD tvojega učenika od tebe? On reče: Saj jaz vem, le molčite!

⁴Opět řekl jemu Eliáš: Elizee, medle poseď tuto, nebo Hospodin poslal mne do Jericha. Kterýž odpověděl: Živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. I přišli do Jericha.

⁴In Elija mu veli: Elizej, prosim, ostani tukaj; zakaj GOSPOD me je poslal v Jeriho. On reče: Kakor res živi GOSPOD in kakor živi duša tvoja, jaz te ne zapustim. In prideta v Jeriho.

⁵Přistoupivše pak synové proročtí, kteříž byli v Jerichu, k Elizeovi, řekli jemu: Víš-liž, že dnes vezme Hospodin pána tvého od tebe? I řekl: A já vím, mlčte.

⁵In proroški sinovi, ki so bili v Jerihu, pristopijo k Elizeju in mu reko: Veš li pa, da vzame danes GOSPOD tvojega učenika od tebe? In odgovori: Saj jaz vem, le molčite!

⁶Řekl mu ještě Eliáš: Poseď medle tuto, nebo Hospodin poslal mne k Jordánu. Kterýž odpověděl: Živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. Šli tedy oba.

⁶In Elija mu veli: Ostani, prosim, tukaj; zakaj GOSPOD me je poslal k Jordanu. On reče: Kakor res živi GOSPOD in kakor živi duša tvoja, jaz te ne zapustim. In gresta obadva naprej.

⁷Padesáte pak mužů z synů prorockých šli, a postavili se naproti zdaleka, ale oni oba zastavili se u Jordánu.

⁷A petdeset mož izmed proroških sinov je šlo, in postavijo se v nekoliki daljavi nasproti njima; onadva pa sta stala pri Jordanu.

⁸A vzav Eliáš plášť svůj, svinul jej a udeřil na vodu. I rozdělila se sem i tam, tak že přešli oba po suše.

⁸Tedaj vzame Elija svoj plašč ter ga zvije skup in udari ž njim ob vodo, in se razdeli na obe strani, in onadva preideta po suhem.

⁹V tom když přešli, řekl Eliáš Elizeovi: Žádej sobě, co chceš, prvé než vzat budu od tebe. I řekl Elizeus: Nechť jest, prosím, dvojnásobní díl ducha tvého na mně.

⁹In ko sta šla na drugo stran, reče Elija Elizeju: Prosi, kaj naj ti storim, preden bodem vzet od tebe! In Elizej reče: Prosim, da dobim dvojen delež od tvojega duha!

¹⁰Jemuž řekl: Nesnadnés věci požádal, a však jestliže uzříš mne, když budu vzat od tebe, staneť se tak; pakli nic, nestane se.

¹⁰Odgovori: Težke reči si prosil; če me boš videl, kadar bom vzet od tebe, se ti zgodi; ako pa ne, ne bode tega.

¹¹Takž stalo se, že když předce jdouce, rozmlouvali, aj, vůz ohnivý a koni ohniví rozdělili je na různo. I vstoupil Eliáš u vichru do nebe.

¹¹In ko gresta še skupaj in se pogovarjata, glej, ognjen voz in ognjeni konji, ki ju ločijo narazen. In Elija je šel v viharju gori v nebesa.

¹²To vida Elizeus, volal: Otče můj, otče můj! Vozové Izraelští i jezdci jeho! A neviděl ho více. Potom uchopiv roucho své, roztrhl je na dva kusy.

¹²In Elizej je videl to in je klical: Oče moj, oče moj! Vozovi Izraelovi in jezdeci njegovi! In ni ga videl več. Tedaj prime oblačila svoja ter jih raztrga na dva kosa.

¹³A zdvih plášť Eliášův, kterýž byl spadl s něho, navrátil se a stál na břehu Jordánském.

¹³In vzdigne plašč Elijev, ki mu je spadel, in se vrne ter stopi na breg Jordana.

¹⁴Tedy vzav plášť Eliášův, kterýž byl spadl s něho, udeřil na vodu a řekl: Kdež jest Hospodin Bůh Eliášův i on sám? A udeřil, pravím, na vodu, kteráž rozstoupila se sem i tam. I přešel Elizeus.

¹⁴In vzame plašč Elijev, ki mu je spadel, in udari vodo in reče: Kje je Jehova, Bog Elijev? In ko je tudi udaril vodo, se razdeli na obe strani, in Elizej preide.

¹⁵Což vidouce synové proročtí z Jericha, naproti stojíce, řekli: Odpočinul duch Eliášův na Elizeovi. I šli proti němu a poklonili se mu až k zemi.

¹⁵In ko ga vidijo proroški sinovi, ki so stali pri Jerihu njemu nasproti, reko: Duh Elijev počiva nad Elizejem. In pridejo mu naproti in se mu poklonijo do tal.

¹⁶A řekli jemu: Aj, nyní jest s služebníky tvými padesáte mužů silných, medle nechť jdou a hledají pána tvého. Snad ho zanesl duch Hospodinův, a povrhl jej na některé hoře aneb v některém údolí. Kterýž řekl: Neposílejte.

¹⁶In mu reko: Glej, med nami, hlapci tvojimi, je petdeset močnih mož; naj gredo, prosimo, in iščejo učenika tvojega! Morda ga je duh GOSPODOV vzel in vrgel kje na goro ali v dolino. On pa veli: Nikar ne pošiljajte!

¹⁷Ale když na něj vždy dotírali, tak že mu to obtížné bylo, řekl: Pošlete. I poslali padesáte mužů, a hledajíce za tři dni, nenalezli ho.

¹⁷Ali oni so silili vanj, da ga je bilo sram. In reče: Naj gredo! Pošljejo torej petdeset mož; ti ga iščejo tri dni, a ga ne najdejo.

¹⁸A když se k němu navrátili, (on pak bydlil v Jerichu), řekl jim: Zdaliž jsem vám neřekl: Nechoďte?

¹⁸In ko se vrnejo k njemu (stanoval je pa v Jerihu), jim reče: Nisem vam li rekel, da ne hodite?

¹⁹Muži pak města toho řekli Elizeovi: Hle, nyní byt v městě tomto jest výborný, jakož, pane můj, vidíš, ale vody jsou zlé a země neúrodná.

¹⁹In možje iz mesta reko Elizeju: Glej, prosimo, v tem mestu je dobro prebivati, kakor vidi gospod moj, ali voda je nezdrava in zemlja nerodovitna.

²⁰Tedy řekl: Přineste mi nádobu novou, a dejte do ní soli. I přinesli mu.

²⁰On veli: Prinesite mi novo čašo in denite soli vanjo! In mu prineso.

²¹A vyšed k pramenu těch vod, vsypal tam sůl a řekl: Takto praví Hospodin: Uzdravuji vody tyto; nebudeť více odtud smrti, ani nedochůdčete.

²¹On pa gre ven k studencu in vrže vanj soli in reče: Tako pravi GOSPOD: Ozdravil sem to vodo, odslej ne bo iz nje več smrti ali nerodovitnosti.

²²A tak uzdraveny jsou ty vody až do dnešního dne, vedlé řeči Elizeovy, kterouž byl mluvil.

²²In voda je bila zdrava do tega dne po besedi Elizeja, ki jo je bil govoril.

²³Potom šel odtud do Bethel. A když šel cestou, pacholata malá vyšedše z města, posmívali se jemu, říkajíce: Jdi lysý, jdi lysý!

²³In šel je odondod gori v Betel. Ko pa gre gori po poti, pridejo mali dečki iz mesta in ga zasmehujejo in mu govore: Plešivec, pridi gori! Plešivec, pridi gori!

²⁴Kterýž ohlédna se, uzřel je a zlořečil jim ve jménu Hospodinovu. Protož vyskočivše dvě nedvědice z lesa, roztrhaly z nich čtyřidcatero a dvé dětí.

²⁴In se ozre, in ko jih vidi, jih prekolne v imenu GOSPODOVEM. In prideta dve medvedki iz gozda in raztrgata izmed njih dvainštirideset otrok.In šel je odtod na goro Karmel in odondod se je vrnil v Samarijo.

²⁵I šel odtud na horu Karmel, odkudž navrátil se do Samaří.

²⁵In šel je odtod na goro Karmel in odondod se je vrnil v Samarijo.