¹Přišel pak tu náhodou člověk nešlechetný, jehož jméno bylo Seba, syn Bichri, muž Jemini. Ten zatroubil v troubu a řekl: Nemámeť my dílu v Davidovi, ani dědictví v synu Izai;obrať se jeden každý k stanům svým, ó Izraeli.

¹In prigodi se, da je bil ondi mož Belijalov, po imenu Seba, sin Bikrijev, Benjaminec; ta zatrobi v trobento in reče: Ni nam deleža pri Davidu, ne dediščine pri sinu Jesejevem. Vsak v šator svoj, o Izrael!

²A tak všickni muži Izraelští odstoupili od Davida za Sebou synem Bichri, ale muži Judští přídrželi se krále svého od Jordánu až do Jeruzaléma.

²Tedaj se vsi možje Izraelovi vzdignejo, da ne bi šli za Davidom, ter odidejo za Sebom, Bikrijevim sinom; ali možje Judovi so se držali kralja svojega od Jordana do Jeruzalema.

³David pak přišel do domu svého do Jeruzaléma. A vzal král deset ženin, kterýchž byl nechal, aby hlídaly doma, a dal je pod stráž, a choval je, ale nevcházel k nim. A zůstaly zavřené až do dne smrti své v vdovství.

³In David pride v hišo svojo v Jeruzalemu. In vzame kralj tistih deset žen priležnic, ki jih je bil popustil, da čuvajo hišo, in jih da v varstvo, ter jih je oskrboval z živežem, a ni hodil k njim. Tako so bile zaprte do dne smrti svoje, živeč v vdovstvu.

⁴Potom řekl král Amazovi: Svolej mi muže Judské do třetího dne, ty také se tu postav.

⁴Nato veli kralj Amasu: Skliči mi može Judove na tretji dan, tudi sam pridi sem!

⁵A tak odšel Amaza, aby svolal lid Judský, ale prodlil mimo určitý čas, kterýž mu byl uložil.

⁵In Amasa odide sklicat Judovce, a se zamudi, da ni prišel ob določenem času.

⁶Protož řekl David Abizai: Již nyní hůře nám činiti bude Seba syn Bichri, nežli Absolon. Vezmi služebníky pána svého, a hoň jej, aby sobě nenalezl měst hrazených, a tak ušel by nám s očí.

⁶Tedaj reče David Abisaju: Sedaj nam bo Seba, sin Bikrijev, več škodoval nego Absalom. Vzemi gospoda svojega hlapce in híti za njim, da si ne pridobi utrjenih mest ter nam uskoči izpred oči.

⁷Tedy táhli za ním muži Joábovi, i Cheretejští, i Peletejští, a všickni udatní vytáhli z Jeruzaléma, aby honili Sebu syna Bichri.

⁷šli so torej za njim možje Joabovi in Keretejci in Peletejci in vsi junaki; šli so iz Jeruzalema, da zasledujejo Seba, sina Bikrijevega.

⁸A když byli u kamene toho velikého, kterýž jest v Gabaon, Amaza potkal se s nimi. Joáb pak byl opásán po sukni, v kterouž byl oblečen, na níž také měl připásaný meč k bedrám v pošvě své, kterýž snadně vytrhnouti i zase vstrčiti mohl.

⁸Ko so bili pri tistem velikem kamenu, ki je v Gibeonu, jim pride Amasa naproti. Joab pa je bil oblečen v vojaško suknjo in čeznjo prepasan s pasom in na njem je visel meč v nožnici ob bedru njegovem, in ko je postopil, se je meč iztaknil.

⁹I řekl Joáb Amazovi: Dobře-li se máš, bratře můj? A ujal Joáb pravou rukou Amazu za bradu, aby ho políbil.

⁹In Joab reče Amasu: Se ti li dobro godi, brat moj? In Joab prime z desnico Amasa za brado, da ga poljubi.

¹⁰Ale Amaza nešetřil se meče, kterýž byl v ruce Joábově. I ranil ho jím pod páté žebro, a vykydl střeva jeho na zem jednou ranou, a umřel. I honili Joáb a Abizai, bratr jeho, Sebu syna Bichri.

¹⁰Amasa pa ni opazil meča, ki je bil v roki Joabovi, in on ga je ž njim pobodel pod rebra, da so se mu čreva izsula na zemljo, in ni ga pobodel v drugič; in je umrl. A Joab in Abisaj, brat njegov, sta se gnala za Sebom, sinom Bikrijevim.

¹¹Tedy stoje tu jeden podlé něho z služebníků Joábových, řekl: Kdokoli přeje Joábovi, a kdokoli drží s Davidem, jdi za Joábem.

¹¹In eden iz Joabovih hlapcev stopi poleg Amasa in reče: Kdor ljubi Joaba in kdor je za Davida, naj gre za Joabom!

¹²Amaza pak válel se ve krvi prostřed cesty. A vida onen, že se zastavoval všecken lid, odvlékl Amazu s cesty do pole, a uvrhl na něj roucho, vida, že každý, kdož šel mimo něj, zastavoval se.

¹²Amasa pa se je valjal v krvi svoji sredi ceste. In ko je videl mož, da se ustavlja vse ljudstvo, odnese Amasa s ceste na polje ter vrže nanj oblačilo, videč, da se ustavi, kdorkoli gre mimo.

¹³A když byl odvlečen z cesty, šel jeden každý za Joábem, aby honili Sebu syna Bichri.

¹³Ko je torej bil odpravljen s ceste, je šlo vse ljudstvo naprej za Joabom, da pode Seba, sina Bikrijevega.

¹⁴(Kterýžto prošel všecka pokolení Izraelská do Abel Betmaacha se všechněmi Berejskými, kteříž se byli shromáždili a šli za ním.)

¹⁴Ta pa je bil šel skozi vse rodove Izraelove do Abela in Betmaaka in skozi ves kraj Berimcev; in zbrali so se in šli tudi za njim.

¹⁵A přitáhše, oblehli jej v Abel Betmaacha, a udělali násyp proti městu, kteréž se bránilo z bašt; všecken pak lid, kterýž byl s Joábem, usiloval podvrátiti zed.

¹⁵Oni pa so prišli ter ga oblegli v Abel-Betmaaki in so napravili nasip okoli mesta, da je stal proti zidovju; in vse ljudstvo, ki je bilo z Joabom, je podkopalo zid, da bi ga podrli.

¹⁶V tom zvolala jedna rozumná žena z města: Slyšte, slyšte! Rcete medle Joábovi: Přistup sem, a budu s tebou mluviti.

¹⁶Tedaj zakliče modra žena iz mesta: Čujte, čujte! Recite Joabu: Pristopi sem, da govorim s teboj!

¹⁷Kterýž když k ní přistoupil, řekla žena: Ty-li jsi Joáb? Odpověděl: Jsem. I řekla jemu: Poslyš slov služebnice své. Odpověděl: Slyším.

¹⁷In on se ji približa. Žena pa vpraša: Si li ti Joab? Odgovori: Sem. Tedaj mu reče: Čuj besede dekle svoje! On reče: Poslušam.

¹⁸Protož mluvila, řkuci: Takť jsou rozmlouvali hned s počátku, řkouce: Bez pochyby žeť se ptáti budou Abelských, a tak se spraví.

¹⁸Tedaj govori ona, rekoč: V starih časih so rekali: Povprašajte za svet v Abelu! In s tem so končali vsako stvar.

¹⁹Jáť jsem jedno z pokojných a věrných Izraelských, ty pak usiluješ zkaziti město, a to ještě hlavní město v Izraeli. I pročež usiluješ sehltiti dědictví Hospodinovo?

¹⁹Jaz sem eno iz miroljubnih in zvestih mest v Izraelu, in ti hočeš ugonobiti mesto in mater v Izraelu? Zakaj hočeš požreti dediščino GOSPODOVO?

²⁰Tedy odpověděl Joáb a řekl: Odstup, odstup to ode mne, abych sehltiti a zkaziti chtěl.

²⁰In Joab odgovori in reče: Nikakor ne, nikakor ne, da bi jaz požiral ali razdeval!

²¹Neníť toho, ale muž z hory Efraim, jménem Seba, syn Bichri, pozdvihl ruky své proti králi Davidovi. Vydejte ho samého, a odtrhnemť od města. I řekla žena Joábovi: Hle, hlava jeho vyvržena bude tobě přes zed.

²¹Stvar ni taka, ampak mož z Efraimskega gorovja, Seba, sin Bikrijev, po imenu, je vzdignil roko svojo zoper kralja, zoper Davida. Izročite njega samega, in odidem od mesta. In žena reče Joabu: Glej, glava njegova se ti bo vrgla čez zid.

²²A tak zjednala to žena ta u všeho lidu moudrostí svou, že sťavše hlavu Seby syna Bichri, vyhodili ji Joábovi. Kterýžto když zatroubil v troubu, rozešli se od města jeden každý do stanů svých. Joáb také vrátil se do Jeruzaléma k králi.

²²Nato gre žena in govori vsemu ljudstvu v modrosti svoji. In odsekajo glavo Sebu, sinu Bikrijevemu, in jo vržejo ven Joabu. In zatrobi na trobento, in razidejo se od mesta, vsak v mesto svoje. Joab pa se vrne v Jeruzalem h kralju.

²³Byl pak Joáb představen všemu vojsku Izraelskému, a Banaiáš syn Joiadův nad Cheretejskými a Peletejskými.

²³Bil pa je Joab nad vso vojsko Izraelovo, in Benaja, sin Jojadov, je bil nad Keretejci in Peletejci;

²⁴Též Aduram byl nad platy, a Jozafat syn Achiludův byl kanclířem,

²⁴in Adoram je bil nad robotniki, in Josafat, sin Ahiludov, je bil deželni letopisec,

²⁵A Seiáš písařem, Sádoch pak a Abiatar byli kněžími.

²⁵in Seva je bil pisar, Zadok in Abiatar pa sta bila duhovnika,tudi Ira Jairski je bil prvi dvornik Davidu.

²⁶Híra také Jairský byl knížetem Davidovým.

²⁶tudi Ira Jairski je bil prvi dvornik Davidu.