¹Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.

¹In David je govoril GOSPODU besede te pesmi v dan, ko ga je GOSPOD otel iz roke vseh sovražnikov njegovih in iz roke Savlove,

²A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.

²in dejal je: GOSPOD je skala moja in visok grad moj in rešitelj moj, prav moj.

³Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.

³Bog skale moje, v njem mi bode zavetje, ščit moj in rešenja mojega rog, visoka trdnjava moja in moje pribežališče. Moj rešitelj, ti me rešuješ nasilstva!

⁴Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.

⁴Hvale vrednega GOSPODA bom klical in tako se rešim sovražnikov svojih.

⁵Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.

⁵Kajti valovi smrti so me zagrnili, hudourniki Belijalovi so me prestrašili.

⁶Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne.

⁶Peklenske vezi [Hebr. vezi šeola.] so me opele, smrtne zanke so me zajele.

⁷V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.

⁷V stiski svoji sem klical GOSPODA, da, klical sem k Bogu svojemu, in začul je glas moj iz svetišča svojega in vpitje moje je prišlo do ušes njegovih.

⁸Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

⁸Tu se je zgenila in stresla zemlja, podstave nebes so se gibale in majale, ker se je srdil.

⁹Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.

⁹Dim se je valil iz nosnic njegovih, in ogenj iz ust njegovih je požiral, žerjavica je prhala od njega.

¹⁰Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

¹⁰Nagnil je nebo ter stopil doli, in oblačna temota mu je bila pod nogami.

¹¹I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.

¹¹In sedeč na kerubu, je letel, in videti ga je bilo na vetra perotih.

¹²Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.

¹²In temo si je napravil za šatore okoli sebe, grmade vodá, roje oblakov.

¹³Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.

¹³Od svita pred njim se je vnela žerjavica ognjena.

¹⁴Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.

¹⁴Na nebesih je grmel GOSPOD, in Najvišji je dal slišati svoj glas.

¹⁵Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.

¹⁵In izstrelil je pšice ter sovražnike razkropil, strelo, in jih je zbegal.

¹⁶I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.

¹⁶Tedaj so se prikazale struge morja, podstave zemlje so se odgrnile po svarilu GOSPODOVEM, od sape jeze njegove.

¹⁷Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.

¹⁷Iz višine je posegel in me prijel, potegnil me je iz mnogih vodá.

¹⁸Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

¹⁸Rešil me je močnega neprijatelja mojega, sovražilcev mojih, ker so mi bili premočni.

¹⁹Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

¹⁹Naskočili so me ob dnevu nesreče moje, a GOSPOD mi je bil podpora

²⁰Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.

²⁰in me je izpeljal na plano, rešil me je, ker me je ljubil.

²¹Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.

²¹Podelil mi je GOSPOD po pravičnosti moji, po čistosti mojih rok mi je povrnil.

²²Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

²²Kajti držal sem se poti GOSPODOVIH ter se nisem zlobno odvrnil od Boga svojega.

²³Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.

²³Zakaj vse sodbe njegove so bile pred mojimi očmi, in od postav njegovih nisem odstopil.

²⁴A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.

²⁴In popolnoma sem mu bil vdan ter sem se varoval, da ne ravnam krivično.

²⁵Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.

²⁵In povrnil mi je GOSPOD po pravičnosti moji, po čistosti moji pred njegovimi očmi.

²⁶Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.

²⁶Milosrčnemu se izkazuješ milosrčnega, popolnoma vdanemu se izkazuješ popolnega;

²⁷K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

²⁷kdor je čist, njemu se kažeš čistega, a popačenemu nasprotnega.

²⁸Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.

²⁸In ljudstvo ubogo otimlješ, proti prevzetnim pa so tvoje oči, da jih ponižaš.

²⁹Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.

²⁹Kajti ti si svetilnica moja, o GOSPOD! GOSPOD razjasnjuje tmine moje.

³⁰Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.

³⁰Kajti s teboj prodiram skozi krdelo, z Bogom svojim preskakujem zid.

³¹Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.

³¹Tega Boga mogočnega pot je brezmadežna; govor GOSPODOV je prečiščen; ščit je vsem, ki pribegajo k njemu.

³²Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?

³²Kajti kdo je Bog mogočni razen GOSPODA? in kdo skala razen našega Boga?

³³Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.

³³Bog mogočni je močna trdnjava moja in vodi v popolnosti mojo pot.

³⁴Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.

³⁴Stori noge moje enake jelenjim in me stavi na višine moje.

³⁵Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.

³⁵Vadi za boj roke moje, da napnem z ramo svojo lok bronasti.

³⁶Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.

³⁶Dal si mi tudi zveličanja svojega ščit, in ljubeznivost tvoja me je poveličala.

³⁷Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.

³⁷Razširil si prostor korakom mojim pod mano, in členki mojih nog niso omagovali.

³⁸Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.

³⁸Zasledoval sem sovražnike svoje in jih zatiral, in nisem se vrnil, dokler niso bili pokončani.

³⁹Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.

³⁹Pokončal sem jih in zdrobil, da ne morejo vstati, da, padli so mi pod noge.

⁴⁰Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.

⁴⁰Ker ti si me opasal z močjo za boj, upognil si podme nje, ki so se vzpenjali zoper mene.

⁴¹Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.

⁴¹In zapodil si v beg sovražnike moje, da jih ugonobim, ki me sovražijo.

⁴²Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

⁴²Ozirali so se, a ni ga bilo, ki bi jih rešil – h GOSPODU, a ni jih uslišal.

⁴³I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.

⁴³Tedaj sem jih strl kakor prah zemlje, pogazil in razteptal sem jih kakor blato na ulicah.

⁴⁴Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.

⁴⁴Ti si me tudi otel iz prepirov ljudstva mojega in si me ohranil, da bodem narodom za glavo; ljudstvo, ki ga nisem poznal, mi bo služilo.

⁴⁵Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.

⁴⁵Tujci se mi bodo vdajali z laskanjem; komaj začujejo o meni, se mi bodo pokorili.

⁴⁶Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.

⁴⁶Tujci bodo koprneli in pritrepetavali iz gradov svojih.

⁴⁷Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,

⁴⁷Živ je GOSPOD; in hvaljena bodi skala moja in naj se povišuje Bog, skala rešenja mojega,

⁴⁸Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.

⁴⁸ta Bog mogočni, ki mi daje maščevanje in spravlja ljudstva podme

⁴⁹Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.

⁴⁹in me izpeljava izsredi sovražnikov mojih. Da, ti me povzdiguješ nadnje, ki vstajajo zoper mene, siloviteža me otimlješ.

⁵⁰Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.

⁵⁰Zato te bom hvalil, o GOSPOD, med narodi in psalme prepeval imenu tvojemu.Veliko in obilo rešenje daje kralju svojemu in milost izkazuje maziljencu svojemu, Davidu, in semenu njegovemu na veke.

⁵¹Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.

⁵¹Veliko in obilo rešenje daje kralju svojemu in milost izkazuje maziljencu svojemu, Davidu, in semenu njegovemu na veke.