¹Tato jsou ustanovení a soudové, kterýchž ostříhati budete, činíce je v zemi, kterouž Hospodin Bůh otců tvých dá tobě, abys dědičně vládl jí po všecky dny, v nichž živi budete na zemi.

¹To so postave in sodbe, na katere vam je paziti, da jih izpolnjujete v deželi, ki ti jo je dal GOSPOD, Bog tvojih očetov, da jo posedete, vse dni, dokler boste živeli na zemlji.

²Zkazíte do gruntu všecka místa, na nichž sloužili národové, (kteréž vy dědičně opanujete), bohům svým, na vrších vysokých a na pahrbcích, a pod každým stromem ratolestným.

²Ugonobite docela vse kraje, v katerih so narodi, ki jih dobite v last, služili svojim bogovom, na visokih gorah, na hribih in pod vsakim zelenim drevesom;

³Oltáře jejich zbořte, a obrazy jejich ztlucte, háje také jejich ohněm spalte a rytiny bohů jejich stroskotejte, a vyhlaďte jméno jejich z místa toho.

³in zrušite njih oltarje in zdrobite njih poslikane stebre in z ognjem požgite njih Ašere in podobe njih bogov posekajte, tudi njih ime potrebite iz teh krajev.

⁴Neučiníte tak Hospodinu Bohu svému,

⁴Ne delajte pa tako GOSPODU, svojemu Bogu,

⁵Ale kteréž by místo vyvolil Hospodin Bůh váš ze všech pokolení vašich, aby položil jméno své tu, a bydlil na něm, hledati ho, a tam choditi budete.

⁵temuč iščite njegovo prebivališče na mestu, ki si ga izvoli GOSPOD, vaš Bog, izmed vseh rodov vaših, da ustanovi ondi ime svoje. In tja prihajajte,

⁶Tam také přinášeti budete zápaly své a oběti i desátky své, oběti rukou svých i sliby své, dobrovolné oběti své, i prvorozené z skotů a bravů svých,

⁶tja tudi prinašajte žgalščine in klalščine in desetine svoje in podvig iz rok svojih in obljube svoje in prostovoljna darila in prvorojeno govedi in drobnice svoje,

⁷A jísti budete tam před Hospodinem Bohem svým, a veseliti se budete v každé věci, k níž přičiníte ruky své, vy i domové vaši,v nichž požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj.

⁷in tam jejte pred GOSPODOM, svojim Bogom, ter veselite se vi in vaše rodbine vsega pridelka svojih rok, ki ti ga je blagoslovil GOSPOD, tvoj Bog.

⁸Nebudete dělati tak, jakž my nyní zde činíme, jeden každý což se mu dobrého vidí.

⁸Ne delajte tako, kakor delamo mi danes tu, vsakdo, karkoli se mu vidi prav:

⁹Nebo až dosavad nepřišli jste k odpočinutí a dědictví, kteréž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.

⁹zakaj zdaj še niste prišli v pokoj in v dediščino, ki ti jo da GOSPOD, tvoj Bog.

¹⁰Ale když přejdouce Jordán, bydliti budete v zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dá vám, abys jí vládl právem dědičným, a odpočinutí dá vám ode všech vůkol nepřátel vašich, a bydliti budete bezpečně:

¹⁰Toda ko preidete Jordan in boste prebivali v deželi, ki vam jo pripravlja v dediščino GOSPOD, vaš Bog, in ko vam da pokoj pred vsemi vašimi sovražniki naokrog, da boste prebivali brez skrbi,

¹¹Tedy k místu tomu, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh váš, aby tam přebývalo jméno jeho, přinášeti budete všecky věci, kteréž já přikazuji vám, zápaly své, oběti své a desátky své, a oběti rukou svých a všecko, což předního jest v slibích vašich, kteréž byste činili Hospodinu.

¹¹tedaj bodi tako: na mesto, ki si ga izvoli GOSPOD, vaš Bog, da bi ondi prebivalo njegovo ime, tja prinašajte vse, kar vam zapovedujem: žgalne in klalne daritve in desetine svoje in podvig iz rok svojih in vso izbiro obljub, ki jih obetate GOSPODU;

¹²A veseliti se budete před Hospodinem Bohem svým, vy i synové vaši i dcery vaše, služebníci vaši i děvky vaše, i Levíta, kterýž jest v branách tvých, nebo nemají dílu a dědictví s vámi.

¹²in veselite se pred GOSPODOM, svojim Bogom, vi in vaši sinovi in hčere in vaši hlapci in dekle in levit, ki je v vašem mestu, ker on nima deleža, ne dediščine kakor vi.

¹³Vystříhej se, abys neobětoval zápalných obětí svých na žádném místě, kteréž bys sobě obhlédl.

¹³Varuj se, da ne daruješ žgalnih daritev svojih na katerembodi mestu, ki ga ugledaš,

¹⁴Ale na tom místě, kteréž by vyvolil Hospodin v jednom z pokolení tvých, tam obětovati budeš zápaly své, a tam učiníš všecko, což já přikazuji tobě.

¹⁴temuč na mestu, ki ga GOSPOD izvoli v enem tvojih rodov, ondi daruj žgalščine in ondi izvršuj vse, kar ti zapovedujem.

¹⁵A však jestliže by se kdy zalíbilo duši tvé, zabiješ sobě, a jísti budeš maso vedlé požehnání Hospodina Boha svého, kteréž by dal tobě ve všech městech tvých; nečistý i čistý jísti je bude, jako srnu i jelena.

¹⁵Vendar pa smeš po vsej želji duše svoje klati in jesti meso v vseh svojih mestih, po blagoslovu GOSPODA, svojega Boga, ki ti ga je dodelil; čisti in nečisti naj jé od tega, kakor od srne in od jelena.

¹⁶Krve toliko jísti nebudete, na zemi vycedíte ji jako vodu.

¹⁶Samo krvi ne jejte, na zemljo jo izlijte kakor vodo.

¹⁷Nebudeš moci jísti v městě svém desátků obilí svého, vína a oleje svého, i prvorozených skotů a bravů svých, i všeho, k čemuž se slibem zavážeš, dobrovolných obětí svých a obětí rukou svých.

¹⁷Ne smeš jesti v svojih mestih desetine žita in vina in olja svojega, ne prvostorjenega govedi in drobnice svoje, ne vseh obljub, ki jih obljubiš, ne prostovoljnih daril, ne podviga rok svojih;

¹⁸Ale před Hospodinem Bohem svým jísti je budeš na místě, kteréž vyvolil Hospodin Bůh tvůj, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj a děvka tvá, i Levíta, kterýž jest v branách tvých, a veseliti se budeš před Hospodinem Bohem svým ve všech věcech, k nimž bys přičinil ruky své.

¹⁸ampak uživaj jih pred GOSPODOM, svojim Bogom, na mestu, ki si ga izvoli GOSPOD, tvoj Bog, ti in sin tvoj in hči tvoja, hlapec tvoj in dekla tvoja in levit, ki je v tvojem mestu, in veséli se pred GOSPODOM, svojim Bogom, vsega pridelka svojih rok.

¹⁹Vystříhejž se, abys neopouštěl Levítů v zemi své po všecky dny své.

¹⁹Varuj se, da ne zapustiš levita vse dni, dokler živiš na zemlji svoji.

²⁰Když rozšíří Hospodin Bůh tvůj pomezí tvé, jakož mluvil tobě, a řekl bys sám v sobě: Budu jísti maso, proto že žádá duše tvá jísti maso, vedlé vší líbosti své jísti budeš maso.

²⁰Ko razširi GOSPOD, tvoj Bog, tvoje meje, kakor ti je obljubil, in porečeš: Hočem jesti meso, ker poželi tvoja duša jesti meso, po vsej želji svoje duše smeš jesti meso.

²¹Jestliže by daleko bylo od tebe místo, kteréž vyvolí Hospodin Bůh tvůj, aby přebývalo tam jméno jeho, zabiješ hovado z skotů neb bravů svých, kteréž by dal Hospodin tobě, jakžť jsem přikázal tobě, a jísti budeš v městě svém, vedlé vší líbosti duše své.

²¹Ako bode daleč od tebe mesto, ki si ga izvoli GOSPOD, tvoj Bog, da tja umesti svoje ime, tedaj smeš klati od govedi in drobnice, ki ti jo je dal GOSPOD, kakor sem ti velel, in jesti v mestu svojem po vsej želji duše svoje.

²²Jakž se jídá srna a jelen, tak je jísti budeš; nečistý i čistý bude je jísti.

²²Kakor ješ srno in jelena, tako jej od tega; nečisti in čisti naj enako jesta.

²³Toliko buď stálý, abys krve nejedl; nebo krev jest duše, protož nebudeš jísti duše s masem jejím.

²³Samo v tem bodi neupogljiv, da ne ješ krvi, zakaj kri je duša, in ne smeš jesti duše z mesom.

²⁴Nejeziž jí, ale na zem ji vyceď jako vodu.

²⁴Ne jej je torej, na zemljo jo izlij kakor vodo.

²⁵Nebudeš jísti jí, aby tobě dobře bylo i synům tvým po tobě, když bys činil, což dobrého jest před očima Hospodinovýma.

²⁵Ne jej je, da bi se dobro godilo tebi in tvojim otrokom za teboj, ko boš delal, kar je prav v očeh GOSPODOVIH.

²⁶Ale posvěcené věci své, kteréž bys měl, a což bys slíbil, vezmeš, a doneseš na místo, kteréž vyvolí Hospodin,

²⁶Samo svete reči svoje, kar jih imaš, in obljube svoje vzemi in pridi na mesto, ki si ga izbere GOSPOD;

²⁷A obětovati budeš oběti své zápalné, maso a krev, na oltář Hospodina Boha svého; ale krev jiných obětí tvých vylita bude na oltář Hospodina Boha tvého, maso pak jísti budeš.

²⁷in daruj žgalne daritve svoje, meso in kri, na oltarju GOSPODA, svojega Boga; in kri tvojih žrtev naj se izlije na oltar GOSPODA, tvojega Boga, meso pa smeš užiti.

²⁸Ostříhej a poslouchej všech slov těchto, kteráž já přikazuji tobě, aby tobě dobře bylo i synům tvým po tobě až na věky, když bys činil, což dobrého a pravého jest, před očima Hospodina Boha svého.

²⁸Hrani in poslušaj vse te besede, ki ti jih zapovedujem, da se bo dobro godilo tebi in tvojim otrokom za teboj do vekomaj, ko delaš, kar je dobro in prav v očeh GOSPODA, Boga tvojega.

²⁹Když by pak vyplénil Hospodin Bůh tvůj od tváři tvé národy ty, k nimž ty tudíž vejdeš, abys dědičně vládl jimi, a dědičně je opanoval, a bydlil v zemi jejich,

²⁹Ko iztrebi GOSPOD, tvoj Bog, narode pred teboj ondi, kamor greš, da posedeš njih last, in ko se jih polastiš in se naseliš v njih deželi,

³⁰Vystříhej se, abys neuvázl v osídle, jda za nimi, když by již vyhlazeni byli od tváři tvé. Nevyptávej se na bohy jejich, říkaje: Jak jsou sloužili národové ti bohům svým, tak i já učiním.

³⁰varuj se, da se ne zapleteš v zanko, posnemaje jih, potem ko bodo pokončani izpred tebe, ter da ne vprašaš po njih bogovih, govoreč: Kako so služili ti narodi svojim bogovom? tudi jaz hočem kakor oni delati.

³¹Neučiníš tak Hospodinu Bohu svému, nebo všecko, což v ohavnosti má Hospodin, a čehož nenávidí, činili bohům svým; také i syny své a dcery své ohněm pálili ke cti bohům svým.

³¹Ne delaj tako GOSPODU, svojemu Bogu, zakaj vse, kar je GOSPODU gnusoba, kar on sovraži, so delali svojim bogovom; saj so celo svoje sinove in hčere sežigali v ognju bogovom svojim.Na vse, karkoli vam zapovedujem, pazite, da izpolnjujete; ničesar ne pristavi in tudi ne vzemi od tega.

³²Cožkoli já přikazuji vám, ostříhati budete, činíce to; nepřidáte k tomu, aniž co z toho ujmete.

³²Na vse, karkoli vam zapovedujem, pazite, da izpolnjujete; ničesar ne pristavi in tudi ne vzemi od tega.