¹Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi v zemi Egyptské, řka:

¹In GOSPOD je govoril Mojzesu in Aronu v deželi Egiptovski, rekoč:

²Tento měsíc počátek měsíců vám bude; první vám bude mezi měsíci ročními.

²Ta mesec vam bodi začetek mesecev, ta vam bodi prvi med meseci v letu.

³Mluvte ke všemu shromáždění Izraelskému, řkouce: Desátého dne měsíce tohoto vezmete sobě jeden každý beránka po čeledech, beránka na každý dům.

³Govorita vsemu zboru Izraelovemu, rekoč: Deseti dan tega meseca naj si priskrbi vsakdo jagnje za rodbinsko hišo, eno jagnje za hišo.

⁴Byl-li by pak dům tak malý, že by s beránka býti nemohl, přivezme souseda svého, kterýž jest blízký domu jeho, podlé počtu duší; jeden každý počte tolik osob, kolikž by jich snísti mohlo beránka.

⁴Če je pa hiša premajhna za eno jagnje, naj ga vzame on in njegov sosed, najbližji hiši njegovi, po številu duš; vsakterega štejte po tem, kolikor jé, na jagnje.

⁵Beránka bez vady, samce ročního míti budete, kteréhož z ovcí aneb z koz vezmete.

⁵Jagnje bodi brez madeža, samec, leto staro; vzemite ga izmed ovac ali pa izmed koz.

⁶A chovati ho budete až do čtrnáctého dne měsíce tohoto; a zabije ho všecko množství shromáždění Izraelského k večerou.

⁶In hranili ga boste do štirinajstega dne tega meseca, in zakolje ga ves zbor občine Izraelove proti večeru.

⁷A vezmouce krve, pomaží obou veřejí a nade dveřmi u domů, v nichž jej jísti budou.

⁷In vzamejo naj krvi in pomažejo ž njo oba podboja in naddurje pri hišah, v katerih ga bodo jedli.

⁸I budou jísti noci té maso pečené ohněm, s chleby přesnými; s bylinami hořkými jísti jej budou.

⁸In jedli bodo meso njegovo tisto noč, pečeno na ognju, in opresne kruhe; z grenkimi zelišči naj ga jedo.

⁹Nebudete jísti z něho nic surového ani v vodě vařeného, ale pečené ohněm, s hlavou jeho i s nohami a droby.

⁹Ne smete jesti ničesar od njega sirovega, tudi ne v vodi kuhanega, temuč pečeno na ognju: glavo njegovo z njegovimi nogami in z njegovim drobom vred.

¹⁰Nezanecháte z něho ničehož do jitra; pakli by co pozůstalo z něho až do jitra, ohněm spálíte.

¹⁰In ne pustite, da bi od njega kaj ostalo do jutra; če pa preostane kaj do jutra, sežgite na ognju.

¹¹Takto jej pak jísti budete: Bedra svá přepásaná míti budete, obuv svou na nohách svých a hůl svou v ruce své, a jísti budete s chvátáním; nebo Jití jest Hospodinovo.

¹¹Takole ga pa boste jedli: Ledja imejte opasana, opanke svoje na nogah in palico v roki; in jedli ga boste, kakor da proč hitite. GOSPODOVA je pasha [T. j. mimohod.].

¹²V tu noc zajisté půjdu po zemi Egyptské, a budu bíti všecko prvorozené v zemi Egyptské, od člověka až do hovada, a nade všemi bohy Egyptskými učiním soud: Já Hospodin.

¹²Zakaj to noč pojdem skozi deželo Egiptovsko, in udarim vso prvenščino v deželi Egiptovski, od človeka do živali, in nad vsemi bogovi egiptovskimi napravim sodbo, jaz, GOSPOD.

¹³Krev pak ta na domích, v nichž budete, budeť vám na znamení; a když uzřím krev, pominu vás, a nebude mezi vámi rána zahubující, když bíti budu prvorozené v zemi Egyptské.

¹³In ona kri vam bodi v znamenje na hišah, v katerih bodete: in ko zagledam kri, pojdem mimo vas, in ne pride nad vas šiba, vam v pogubljenje, kadar udarim deželo Egipt.

¹⁴A budeť vám den ten na památku, a slaviti jej budete slavný Hospodinu po rodech svých; právem věčným slaviti jej budete.

¹⁴In ta dan vam bodi za spomin, in praznovali ga boste v praznik GOSPODU; kot večno postavo v svojih prihodnjih rodovih ga praznujte.

¹⁵Za sedm dní přesné chleby jísti budete, a hned prvního dne vyprázdníte kvas z domů vašich; nebo kdožkoli jedl by co kvašeného od prvního až do sedmého dne, vyhlazena bude duše ta z Izraele.

¹⁵Sedem dni boste jedli opresne kruhe; takoj prvi dan odstranite kvas iz hiš svojih: zakaj kdorkoli bi jedel kaj kvašenega od prvega do sedmega dne, ta duša bo iztrebljena iz Izraela.

¹⁶A v den první budeť shromáždění svaté; dne také sedmého shromáždění svaté míti budete. Žádného díla nebude děláno v nich; toliko čehož se užívá k jídlu od každého, to samo připraveno bude od vás.

¹⁶In prvega dne imejte sveto zborovanje, tudi sedmega dne sveto zborovanje; nobenega dela ne boste ta čas opravljali, samo kar je treba vsakemu za živež, pripravite.

¹⁷A ostříhati budete přesnic, nebo v ten den vyvedl jsem vojska vaše z země Egyptské; protož zachovávati budete den ten po rodech svých právem věčným.

¹⁷Spoštujte torej praznik opresnikov, zakaj ravno tisti dan sem odpeljal trume vaše iz dežele Egiptovske; hranite torej ta dan v prihodnjih rodovih svojih kot večno postavo.

¹⁸Prvního měsíce, čtrnáctého dne téhož měsíce, u večer jísti budete chleby přesné, až do dne jedenmecítmého téhož měsíce k večerou.

¹⁸Štirinajsti dan prvega meseca zvečer boste jedli opresnike do edenindvajsetega dne istega meseca zvečer.

¹⁹Za sedm dní nebude nalezeno kvasu v domích vašich; nebo kdo by koli jedl něco kvašeného, vyhlazena bude duše ta z shromáždění Izraelského, tak příchozí jako zrozený v zemi.

¹⁹Sedem dni ne bodi kvasu v hišah vaših, zakaj kdorkoli jé kaj kvašenega, iztrebljena bode duša njegova iz Izraelove občine, bodisi tujec ali rojen v deželi.

²⁰Nic kvašeného jísti nebudete, ale ve všech příbytcích vašich jísti budete chleby přesné.

²⁰Nič kvašenega ne boste jedli, v vseh prebivališčih svojih jejte kruhe opresne.

²¹Tedy svolal Mojžíš všecky starší Izraelské, a řekl jim: Vybeřte a vezměte sobě beránka po čeledech svých, a zabíte Fáze.

²¹In pokliče Mojzes vse starejšine Izraelove in jim reče: Izberite in vzemite zase drobnico, po rodbinah svojih, in zakoljite pasho.

²²Vezmete také svazček yzopu, a omočíte v krvi, kteráž bude v medenici, a pomažete nade dveřmi a na obou veřejích tou krví, kteráž bude v nádobě; z vás pak žádný nevycházej ze dveří domu svého až do jitra.

²²In vzemite šopek izopa in pomočite ga v kri, ki je v medenici, in pomažite naddurje in oba podboja s krvjo, ki je v medenici; a nihče izmed vas naj ne hodi ven skozi duri hiše svoje do jutra.

²³Neboť půjde Hospodin, aby bil Egypt, a kde uzří krev nade dveřmi a na obou veřejích, přeskočí Hospodin ty dvéře, aniž dopustí zhoubci vjíti do domů vašich k hubení.

²³GOSPOD namreč pojde skozi Egipt, da udari Egipčane; ko bo pa videl kri na naddurju in na obeh podbojih, pojde GOSPOD mimo hišnih duri ter ne dopusti, da bi šel morilec v hiše vaše vas pogubljat.

²⁴Protož ostříhati budete věci této za ustanovení tobě i synům tvým až na věky.

²⁴Izpolnjujte torej to kot postavo zase in za otroke svoje vekomaj.

²⁵A když vejdete do země, kterouž dá Hospodin vám, jakž zaslíbil, zachovávati budete službu tuto.

²⁵In ko pridete v deželo, ki vam jo da GOSPOD, kakor je bil obljubil, izpolnjujte to službo.

²⁶Když by pak řekli vám synové vaši: Jaká jest to služba vaše?

²⁶In kadar vam poreko vaši otroci: Kaj vam pomeni ta služba?

²⁷Tedy díte: Obět Fáze toto jest Hospodinu, kterýž pominul domů synů Izraelských v Egyptě, když bil Egypt, domy pak naše vysvobodil. A lid sklonivše hlavy, poklonu učinili.

²⁷odgovorite: Daritev pashe je to GOSPODU, ki je šel mimo hiš Izraelovih sinov v Egiptu, ko je tepel Egipčane, in naše hiše je otel. In ljudstvo se je priklonilo in molilo Boga.

²⁸A rozšedše se synové Izraelští, učinili, jakž byl Hospodin přikázal Mojžíšovi a Aronovi; tak a nejinak učinili.

²⁸In sinovi Izraelovi so šli in storili tako; kakor je bil GOSPOD ukazal Mojzesu in Aronu, tako so storili.

²⁹Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, kterýž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného vězně, kterýž byl v žaláři, i všecko prvorozené hovad.

²⁹In zgodilo se je opolnoči, da je GOSPOD udaril vse prvorojeno v Egiptovski deželi, od prvenca Faraonovega, ki bi bil sedel na njegovem prestolu, do prvenca jetnikovega, ki je bil v ječi, tudi vso prvenščino živali.

³⁰Tedy vstal Farao noci té, a všickni služebníci jeho i všickni Egyptští, a vzešel křik veliký v Egyptě; nebo žádného nebylo domu, v němž by nebylo něčeho mrtvého.

³⁰In vstane Faraon po noči, on in vsi služabniki njegovi in vsi Egipčani, in nastalo je veliko vpitje po Egiptu, kajti ni bilo hiše, v kateri bi ne bilo mrtveca.

³¹A povolav Mojžíše a Arona v noci, řekl: Vstaňte, vyjděte z prostředku lidu mého, i vy i synové Izraelští, a odejdouce, služte Hospodinu, jakž jste mluvili.

³¹In pokliče Mojzesa in Arona po noči in veli: Vstanite in odidite izmed ljudstva mojega, vidva in sinovi Izraelovi, in pojdite, služite GOSPODU, kakor sta govorila.

³²Ovce také vaše i voly vaše vezměte, jakž jste žádali, a jděte; a dejte mi také požehnání.

³²Tudi črede svoje in goveda svoja vzemite s seboj, kakor sta govorila, in pojdite; in me tudi blagoslovite!

³³I nutkali Egyptští lid, aby co nejrychleji vyšli z země; nebo pravili: Všickni již teď zemřeme.

³³In Egipčani so ljudstvo silili, da se hitro odpravi iz dežele; kajti govorili so: Vsi poginemo!

³⁴Protož vzal lid těsto své, prvé než zkysalo, obaliv je v šaty své, na ramena svá.

³⁴In vzelo je ljudstvo testo svoje, preden se je skisalo, in svoje ponvice za pečenje, zavite v plaščih, na rame svoje.

³⁵Učinili pak synové Izraelští podlé rozkazu Mojžíšova; nebo vyžádali byli od Egyptských klínotů stříbrných a zlatých, i šatů.

³⁵In storili so sinovi Izraelovi, kakor je bil govoril Mojzes, in izprosili so od Egipčanov srebrnih in zlatih dragotin in oblačil.

³⁶A Hospodin dal milost lidu před očima Egyptských, tak že půjčovali jim. I obloupili Egyptské.

³⁶GOSPOD pa je podelil ljudstvu milost v očeh Egipčanov, da so jim dali, česar so prosili. In oplenili so Egipčane.

³⁷Tedy táhli synové Izraelští z Ramesses k Sochot, okolo šestkrát sto tisíc pěších, mužů toliko kromě dětí.

³⁷In odrinili so sinovi Izraelovi iz Ramesesa v Sukot, okoli šeststo tisoč pešcev, mož brez otrok.

³⁸Ano také jiného lidu mnoho vyšlo s nimi, ovec také a volů, dobytka velmi mnoho.

³⁸Pa tudi dosti mešane druhali je šlo gori ž njimi, in črede in goveda, živine jako veliko.

³⁹I napekli z těsta, kteréž vynesli z Egypta, koláčů nekvašených; nebo ještě bylo nezkynulo, proto že vypuzeni byli z Egypta, a nemohli prodlévati, a ani pokrmů na cestu nepřipravili sobě.

³⁹In spekli so iz testa, ki so ga prinesli iz Egipta, opresne podpepelnike; kajti ni bilo skvašeno, ker so jih spodili iz Egipta, da se niso smeli obotavljati, pa tudi brašna si niso utegnili pripraviti.

⁴⁰Čas pak bydlení synů Izraelských, kteříž byli v Egyptě, byl čtyři sta a třidceti let.

⁴⁰In prebivanja Izraelovih sinov, odkar so bivali v Egiptu, je bilo štiristo in trideset let.

⁴¹A když se vyplnilo čtyři sta a třidceti let, právě toho dne vyšla všecka vojska Hospodinova z země Egyptské.

⁴¹In zgodilo se je ob koncu teh štiristo in tridesetih let, zgodilo se je ravno tisti dan, da so odrinile vse vojske GOSPODOVE iz Egipta.

⁴²Noc tato pilně ostříhána býti má Hospodinu, v níž vyvedl je z země Egyptské; tať tedy noc Hospodinova ostříhána bude ode všech synů Izraelských po národech jejich.

⁴²To je noč, ki naj se slovesno praznuje GOSPODU, ker jih je odpeljal iz dežele Egiptovske; to je noč GOSPODOVA, ki naj se slovesno praznuje pri vseh Izraelovih sinovih v njih pokolenjih.

⁴³I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Tentoť bude řád při slavnosti Fáze: Žádný cizozemec nebude jísti z něho.

⁴³In govoril je GOSPOD Mojzesu in Aronu: To bodi postava o velikonočnem jagnjetu [Hebr. pashi.]: Noben tujec ne sme jesti od njega.

⁴⁴Každý pak služebník váš za stříbro koupený, když by obřezán byl, teprv jísti bude z něho.

⁴⁴Vsakega hlapca pa, ki ga je kdo kupil z denarjem, obreži, potem naj jé od njega.

⁴⁵Příchozí a nájemník nebude jísti z něho.

⁴⁵Priseljenec in najemnik ne jej od njega.

⁴⁶V témž domě jísti jej budeš, nevyneseš z domu ven masa jeho; a kostí v něm nezlámete.

⁴⁶V eni hiši se bo jedlo: nič mesa njegovega ne nosite iz hiše in kosti nobene mu ne zlomite.

⁴⁷Všecko shromáždění Izraelské tak s ním učiní.

⁴⁷Vsa občina Izraelova naj ga obhaja.

⁴⁸Jestliže by pak cizozemec bydlil s tebou pohostinu, a slaviti by chtěl Fáze Hospodinu, prvé obřezán bude každý pohlaví mužského; a tehdy přistoupí k slavení jeho, a bude jako tu v zemi zrozený; žádný pak neobřezaný nebude jísti z něho.

⁴⁸Če pa pri tebi biva tujec in želi obhajati pasho GOSPODU, naj se obreže vsak moški, in potem naj pristopi in jo praznuje, in bodi on kakor rojen v deželi. Ali noben neobrezanec ne jej od njega.

⁴⁹Jednostejné právo bude tu zrodilému a příchozímu, kterýž jest pohostinu u prostřed vás.

⁴⁹Ista postava veljaj za domačina in za tujca, ki biva med vami.

⁵⁰Tedy učinili všickni synové Izraelští, jakž přikázal Hospodin Mojžíšovi a Aronovi; tak učinili.

⁵⁰In vsi sinovi Izraelovi so to storili: kakor je bil ukazal GOSPOD Mojzesu in Aronu, tako so storili.In zgodilo se je ravno tisti dan, da je GOSPOD peljal sinove Izraelove iz Egiptovske dežele po njih vojnih krdelih.

⁵¹A tak stalo se právě toho dne, že vyvedl Hospodin syny Izraelské z země Egyptské s vojsky jejich.

⁵¹In zgodilo se je ravno tisti dan, da je GOSPOD peljal sinove Izraelove iz Egiptovske dežele po njih vojnih krdelih.