¹Tedy stalo se léta sedmého, a dne desátého, pátého měsíce, přišli někteří z starších Izraelských raditi se s Hospodinem, a posadili se přede mnou.

¹In zgodi se v sedmem letu, deseti dan petega meseca, da so prišli nekateri iz starejšin Izraelovih vpraševat GOSPODA in so sedli predme.

²Tehdy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

²In beseda GOSPODOVA pride do mene, govoreč:

³Synu člověčí, mluv k starším Izraelským a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Zdali, abyste se se mnou radili, vy přicházíte? Živ jsem já, že vy se neradíte se mnou, dí Panovník Hospodin.

³Sin človečji, ogovori starejšine Izraelove in jim reci: Tako pravi Gospod Jehova: Ste li prišli mene vpraševat? Kakor resnično živim, govori Gospod Jehova, ne bom vam odgovoril.

⁴Zdali jich zastávati budeš? Zdali zastávati budeš, synu člověčí? Oznam jim ohavnosti otců jejich,

⁴Jih li hočeš soditi, sin človečji? hočeš li soditi? Oznani jim gnusobe njih očetov

⁵A rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: V ten den, v kterýž jsem zvolil Izraele, zdvihl jsem ruku svou semeni domu Jákobova, a v známost jsem se uvedl jim v zemi Egyptské; zdvihlť jsem jim ruku svou, řka: Já jsem Hospodin Bůh váš.

⁵ter jim reci: Tako pravi Gospod Jehova: V dan, ko sem izvolil Izraela in povzdignil roko v prisego semenu hiše Jakobove in sem se jim dal spoznati v deželi Egiptovski in jim, povzdignivši roko svojo, rekel: Jaz sem GOSPOD, Bog vaš –

⁶V ten den zdvihl jsem jim ruku svou, že je vyvedu z země Egyptské do země, kterouž jsem jim obhlédl, tekoucí mlékem a strdí, jenž jest okrasa všech jiných zemí.

⁶tisti dan sem jim povzdignil roko v prisego, da jih izpeljem iz dežele Egiptovske v deželo, ki sem jo razgledal zanje, kjer teče mleko in med, ki je lepota vsem deželam.

⁷A řekl jsem jim: Jeden každý ohavnosti očí svých zavrzte, a ukydanými bohy Egyptskými se nepoškvrňujte, nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

⁷In sem jim rekel: Sleherni vrzi od sebe ostude, ki so mu pred očmi, in ne oskrunjajte se z grdimi maliki Egipčanov; jaz sem GOSPOD, Bog vaš.

⁸Ale zpurně se postavovali proti mně, aniž mne chtěli slyšeti, aniž kdo ohavnosti očí svých zavrhl, a ukydaných bohů Egyptských nezanechali.Protož jsem řekl: Vyleji prchlivost svou na ně, a vyplním hněv svůj na nich u prostřed země Egyptské.

⁸Ali oni so se mi uprli in me niso hoteli poslušati; nobeden ni vrgel od sebe ostude, ki jih je imel pred očmi, in grdih malikov Egipčanov niso zapustili. Zato sem mislil izliti srd svoj nadnje, da dopolnim jezo svojo zoper nje sredi dežele Egiptovske.

⁹A však učinil jsem pro jméno své, aby nebylo zlehčeno před očima těch národů, mezi nimiž byli, před jejichž očima jsem se jim v známost uvedl, že je chci vyvesti z země Egyptské.

⁹Ali ravnal sem z ozirom na ime svoje, da ne bodi onečaščeno pred očmi narodov, med katerimi so bivali, vpričo katerih sem se jim dal spoznati, da bi jih peljal iz dežele Egiptovske.

¹⁰Takž jsem je vyvedl z země Egyptské, a přivedl jsem je na poušť,

¹⁰In storil sem, da so šli iz Egipta, in sem jih pripeljal v puščavo.

¹¹A dal jsem jim ustanovení svá, a soudy své v známost jsem jim uvedl, ješto činil-li by je kdo, jistě že by živ byl skrze ně.

¹¹In dal sem jim postave svoje in jim oznanil sodbe svoje, po katerih bo živel človek, če jih izpolnjuje.

¹²Nadto i soboty své vydal jsem jim, aby byly na znamení mezi mnou a mezi nimi, aby znali, že já Hospodin jsem posvětitel jejich.

¹²Pa tudi sobote svoje sem jim dal, naj bodo znamenje med menoj in njimi, da bi spoznali, da sem jaz GOSPOD, ki jih posvečujem.

¹³Ale dům Izraelský zpurně se postavovali proti mně na poušti, v ustanoveních mých nechodili, a soudy mými pohrdli, ješto činil-li by je kdo, jistě že by živ byl skrze ně; též soboty mé poškvrnili náramně. Pročež jsem řekl: Že vyleji prchlivost svou na ně na poušti, abych je docela vyhladil.

¹³Toda hiša Izraelova se mi je uprla v puščavi: niso živeli po postavah mojih in so zaničevali sodbe moje, po katerih bo živel človek, če jih izpolnjuje; in silno so oskrunjali sobote moje. Zato sem mislil izliti nadnje srd svoj, da jih pokončam.

¹⁴Ale učinil jsem pro jméno své, aby nebylo zlehčeno před očima těch národů, před jejichž očima jsem je vyvedl.

¹⁴Ali ravnal sem z ozirom na ime svoje, da ne bodi onečaščeno pred očmi narodov, vpričo katerih sem jih izpeljal.

¹⁵A však i já také přisáhl jsem jim na té poušti, že jich neuvedu do země, kterouž jsem byl dal, tekoucí mlékem a strdí, jenž jest okrasa všech jiných zemí,

¹⁵Vendar pa sem povzdignil roko svojo njim v prisego v puščavi, da jih ne bom peljal v deželo, ki sem jo jim dal, kjer teče mleko in med, ki je lepota vsem deželam,

¹⁶Proto že soudy mými pohrdli, a v ustanoveních mých nechodili, a soboty mé poškvrnili, a že za ukydanými bohy jejich srdce jejich chodí.

¹⁶ker so zavrgli sodbe moje in niso živeli po mojih postavah in oskrunili sobote moje; zakaj njih srce je šlo za njih grdimi maliki.

¹⁷Však odpustilo jim oko mé, tak že jsem jich nezahladil, a neučinil jim konce na poušti.

¹⁷Ali prizaneslo jim je oko moje, da jih nisem pogubil ter jih nisem dočista pokončal v puščavi.

¹⁸A řekl jsem synům jejich na též poušti: V ustanoveních otců svých nechoďte, a soudů jejich neostříhejte, a ukydanými bohy jejich se nepoškvrňujte.

¹⁸In dejal sem njih otrokom v puščavi: Po postavah očetov svojih ne živite in po njih šegah se ne ravnajte, tudi ž njih maliki se ne oskrunjajte.

¹⁹Já jsem Hospodin Bůh váš, v ustanoveních mých choďte, a soudů mých ostříhejte, a čiňte je.

¹⁹Jaz sem GOSPOD, Bog vaš: po mojih postavah živite in moje pravde izpolnjujte ter po njih ravnajte;

²⁰Též soboty mé svěťte, i budou na znamení mezi mnou a vámi, aby známé bylo, že já jsem Hospodin Bůh váš.

²⁰in sobote moje posvečujte, da bodo v znamenje med menoj in vami, da bi vedeli, da sem jaz GOSPOD, Bog vaš.

²¹Ale zpurně se měli ke mně ti synové, v ustanoveních mých nechodili, a soudů mých nešetřili, aby je činili, (ješto činil-li by je kdo, jistě že by živ byl skrze ně), i soboty mé poškvrnili. I řekl jsem: Že vyleji prchlivost svou na ně, abych vyplnil hněv svůj na nich na té poušti.

²¹Ali otroci so se mi uprli: niso živeli po postavah mojih in niso hranili pravd mojih, da bi jih izpolnjevali, po katerih bo živel človek, če jih izpolnjuje; sobote moje so oskrunjevali. Tedaj sem mislil izliti nadnje srd svoj, da dopolnim jezo svojo nad njimi v puščavi.

²²Ale odvrátil jsem zase ruku svou; což jsem učinil pro jméno své, aby nebylo zlehčeno před očima těch národů, před jejichž očima jsem je vyvedl.

²²A zadržal sem roko svojo in ravnal sem z ozirom na ime svoje, da ne bodi oskrunjeno pred očmi narodov, vpričo katerih sem jih izpeljal.

²³Také i těm přisáhl jsem na poušti, že je rozptýlím mezi pohany, a že je rozženu po krajinách,

²³Tudi sem povzdignil roko in jim prisegel v puščavi, da jih razkropim med narode in raztresem po deželah,

²⁴Proto že soudů mých nečinili, a ustanoveními mými pohrdli, a soboty mé poškvrnili, a že k ukydaným bohům otců svých zření měli.

²⁴ker niso izvrševali sodb mojih, ampak zaničevali so postave moje in oskrunjevali sobote moje in njih oči so gledale za maliki očetov svojih.

²⁵Pročež já také dal jsem jim ustanovení nedobrá, a soudy, skrze něž nebudou živi.

²⁵Pa tudi jaz sem jim dal postave, ki niso dobre, in sodbe, po katerih se niso mogli ohraniti v življenju.

²⁶A poškvrnil jsem jich s jejich dary, (proto že provodili všecko, což otvírá život), abych je zkazil, aby poznali, že já jsem Hospodin.

²⁶In oskrunil sem jih ž njih darili, s tem, da so vodili skozi ogenj vse prvorojeno: da bi jih opustošil, da spoznajo, da sem jaz GOSPOD.

²⁷Protož mluv k domu Izraelskému, synu člověčí, a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Ještě i tímto rouhali se mi otcové vaši, dopouštějíce se proti mně přestoupení,

²⁷Zatorej, sin človečji, govori družini Izraelovi in jim reci: Tako pravi Gospod Jehova: Še s tem so me zasramovali očetje vaši, ko so zagrešili nezvestobo zoper mene:

²⁸Že, když jsem je uvedl do země, o kteréž jsem přisáhl, že jim ji dám, kdež spatřili který pahrbek vysoký, aneb které dřevo husté, hned tu obětovali oběti své, a tu dávali popouzející dary své, tu kladli i vůni svou příjemnou, a tu obětovali mokré oběti své.

²⁸Ko sem jih pripeljal v deželo, za katero sem povzdignil roko svojo, da jim jo dam, so gledali po vsakem visokem griču in po vsakem košatem drevesu, in ondi so darovali klalne žrtve svoje in dajali darila svoja v draženje nevolje in ondi napravljali prijeten duh in izlivali pitne daritve svoje.

²⁹A ačkoli jsem říkal jim: Což jest ta výsost, kamž vy chodíváte? ale ona slove výsostí až do tohoto dne.

²⁹In rekel sem jim: Kaj pomeni tista višava, na katero hodite? In imenuje se njeno ime „višava“ do današnjega dne.

³⁰Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Cestou-liž otců vašich vy se máte poškvrňovati, a s ohavnostmi jejich máte smilniti?

³⁰Zato reci hiši Izraelovi: Tako pravi Gospod Jehova: Kako? skrunite se po navadi očetov svojih in hodite nečistovat za njih grdobami;

³¹Též přinášejíce dary své, vodíce syny své skrze oheň, máte-liž se poškvrňovati při všech ukydaných bozích vašich až do tohoto dne, a ode mne vždy rady hledati, ó dome Izraelský? Živť jsem já, dí Panovník Hospodin, že vy se nebudete mne více raditi.

³¹in skrunite se še do tega dne ob vseh grdih malikih svojih, ko darujete darila svoja, ko vodite sinove svoje skozi ogenj! in jaz naj vam odgovorim, ko me vprašujete, družina Izraelova? Kakor res živim, govori Gospod Jehova, ne maram, da bi me vprašali!

³²To pak, což jste sobě v mysli uložili, nikoli se nestane, že říkáte: Budeme jako jiní národové, jako čeledi jiných zemí, sloužíce dřevu a kameni.

³²In tisto, kar preudarjate v srcu, se nikakor ne uresniči; ko govorite: Enaki hočemo biti poganskim narodom, rodovinam po deželah, da služimo lesu in kamenju.

³³Živ jsem já, praví Panovník Hospodin, že rukou silnou a ramenem vztaženým, a prchlivostí vylitou kralovati budu nad vámi.

³³Kakor res živim, govori Gospod Jehova, gotovo bom z mogočno roko in z iztegnjeno ramo in v razlitem srdu kraljeval nad vami!

³⁴Vyvedu vás zajisté z národů, a shromáždím vás z zemí, do nichž jste rozptýleni, rukou silnou a ramenem vztaženým, i prchlivostí vylitou.

³⁴In izpeljem vas izmed ljudstev in zberem vas iz dežel, po katerih ste raztreseni, z mogočno roko in z iztegnjeno ramo in v razlitem srdu.

³⁵A vodě vás po poušti těch národů, souditi se budu s vámi tam tváří v tvář.

³⁵In pripeljem vas v puščavo ljudstev in tam se bom pravdal z vami od obličja do obličja;

³⁶Tak jako jsem se soudil s otci vašimi na poušti země Egyptské, tak se budu souditi s vámi, praví Panovník Hospodin.

³⁶kakor sem se pravdal z očeti vašimi v puščavi dežele Egiptovske, tako se bom pravdal z vami, govori Gospod Jehova.

³⁷A proženu vás pod hůl, abych vás uvedl do závazku smlouvy.

³⁷In velel vam bom preiti pod palico in peljal vas bom v vezi zaveze.

³⁸Ale ty, jenž se mi zprotivili a zpronevěřili, vymísím z vás; z země, v níž pohostinu jsou, vyvedu je, do země však Izraelské nevejdou. I zvíte, že já jsem Hospodin.

³⁸In izločim izmed vas upornike in tiste, ki so odpadli od mene; odpeljem jih iz dežele, kjer bivajo kot tujci, ali v zemljo Izraelovo ne pridejo. In spoznate, da sem jaz GOSPOD.

³⁹Vy tedy, ó dome Izraelský, takto praví Panovník Hospodin: Jdětež, služte každý ukydaným bohům svým i napotom, poněvadž neposloucháte mne, a jména mého svatého nepoškvrňujte více dary svými, a ukydanými bohy svými.

³⁹Vi torej, družina Izraelova, tako pravi Gospod Jehova: Pojdite, služite vsak malikom svojim! A pozneje – me boste resnično poslušali in imena svetosti moje ne boste več oskrunjevali z darili svojimi in z grdimi maliki svojimi.

⁴⁰Nebo na hoře mé svaté, na hoře vysoké Izraelské, dí Panovník Hospodin, tam mi sloužiti budou všecken dům Izraelský, což jich koli bude v té zemi. Tam je laskavě přijmu, a tam vyhledávati budu od vás obětí vzhůru pozdvižení i prvotin darů vašich, se všemi svatými věcmi vašimi.

⁴⁰Zakaj na gori svetosti moje, na gori višine Izraelove, govori Gospod Jehova, tam mi bo vsa družina Izraelova služila, vsi čiherni v deželi; tam jih milo sprejmem in tam bom zahteval vaše dari povzdignjenja in prvine vaših daril z vsem vred, kar posvečujete.

⁴¹S vůní libou laskavě vás přijmu, když vás vyvedu z národů, a shromáždím vás z těch zemí, do nichž jste rozptýleni byli, a tak posvěcen budu v vás před očima těch národů.

⁴¹Kakor prijeten duh vas milo sprejmem, ko vas odpeljem izmed ljudstev in vas zberem iz dežel, po katerih ste bili razkropljeni, in se nad vami izkažem svetega pred očmi poganskih narodov.

⁴²I poznáte, že já jsem Hospodin, když vás uvedu do země Izraelské, do země té, o kteréž jsem přisáhl, že ji dám otcům vašim.

⁴²In spoznate, da sem jaz GOSPOD, ko vas pripeljem v zemljo Izraelovo, v tisto deželo, za katero sem povzdignil roko svojo, da jo dam očetom vašim.

⁴³A tu se rozpomenete na cesty své a na všecky činy své, jimiž jste se poškvrňovali, tak že sami se býti hodné ošklivosti uznáte, pro všecky nešlechetnosti vaše, kteréž jste činívali.

⁴³In ondi se spomnite vseh potov svojih in vseh dejanj svojih, s katerimi ste se oskrunjali, in sami sebi se boste studili zavoljo vseh hudobnosti, ki ste jih zakrivili.

⁴⁴Tu poznáte, že já jsem Hospodin, když vám to učiním pro jméno své, ne podlé cest vašich zlých, ani podlé činů vašich porušených, dome Izraelský, praví Panovník Hospodin.

⁴⁴In spoznate, da sem jaz GOSPOD, ko bom z vami ravnal z ozirom na svoje ime, ne po vaših hudobnih potih in ne po vaših izprijenih dejanjih, o družina Izraelova, govori Gospod Jehova.

⁴⁵I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

⁴⁵In beseda GOSPODOVA mi pride, govoreč:

⁴⁶Synu člověčí, obrať tvář svou k straně polední, a vypusť jako rosu na poledne, a prorokuj proti lesu toho pole, kteréž jest na poledne.

⁴⁶Sin človečji, obrni obličje proti poldnevu in kapljaj besede proti jugu in prorokuj zoper gozd poljane na Jugu,

⁴⁷A rci lesu polednímu: Slyš slovo Hospodinovo: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já zanítím v tobě oheň, kterýž sežere v tobě každé dřevo zelené i každé dřevo suché; nezhasneť plamen přeprudký, a budou jím opáleny všecky tváře od poledne až na půlnoci.

⁴⁷in reci gozdu na Jugu: Čuj besedo GOSPODOVO! Tako pravi Gospod Jehova: Glej, jaz podnetim ogenj v tebi, ki požre vse zeleno drevje v tebi in vse suho drevje; plamteči ogenj ne bo mogel pogasniti in osmodil bo vse obraze od poldneva do polnoči.

⁴⁸I uzří všeliké tělo, že jsem já Hospodin zapálil jej; nezhasneť.

⁴⁸In vse meso bo videlo, da sem ga podnetil jaz GOSPOD; ne ugasne.Tedaj sem rekel: Ah Gospod Jehova! Oni govore o meni: Ali ne govori ta zgolj v prilikah?

⁴⁹I řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, oni mi říkají: Však tento v přísloví nám toliko mluví.

⁴⁹Tedaj sem rekel: Ah Gospod Jehova! Oni govore o meni: Ali ne govori ta zgolj v prilikah?