¹Léta desátého, desátého měsíce, dvanáctého dne téhož měsíce, stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹V desetem letu, dvanajsti dan desetega meseca, mi je prišla beseda GOSPODOVA, govoreč:

²Synu člověčí, obrať tvář svou proti Faraonovi králi Egyptskému, a prorokuj proti němu i proti všemu Egyptu.

²Sin človečji, obrni obličje proti Faraonu, kralju v Egiptu, in prorokuj zoper njega in zoper ves Egipt,

³Mluv a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobě jsem, ó Faraone králi Egyptský, draku veliký, kterýž ležíš u prostřed řek svých, ješto říkáš: Já mám řeku svou, já zajisté jsem ji přivedl sobě.

³govori in reci: Tako pravi Gospod Jehova: Glej, jaz sem zoper tebe, Faraon, kralj egiptovski, veliki zmaj, ki ležiš sredi svojih rek, ki si rekel: Moja reka je moja in jaz sem jo sebi naredil.

⁴Protož dám udici do čelistí tvých, a učiním, že zváznou ryby řek tvých na tvých šupinách; i vyvleku tě z prostředku řek tvých,i všecky ryby řek tvých na šupinách tvých zvázlé.

⁴A denem ti trnek v čeljusti in storim, da se prilepijo ribe tvojih rek tebi na luskine, in izvlečem te gori iz rek tvojih z vsemi ribami tvojih rek vred, ki se tvojih luskin drže.

⁵A nechám tě na poušti, tebe i všech ryb řek tvých. Na svrchku pole padneš, nebudeš sebrán ani shromážděn; šelmám zemským i ptactvu nebeskému dám tě k sežrání.

⁵In vržem te v puščavo, tebe in vse ribe tvojih rek; na planem polju padeš; ne pobero te, ne spravijo te: zverinam zemlje in pticam nebeškim sem te dal za jed.

⁶I zvědí všickni obyvatelé Egyptští, že já jsem Hospodin, proto že jste holí třtinovou domu Izraelskému.

⁶In zvedeli bodo vsi prebivalci Egipta, da sem jaz GOSPOD, zato ker so bili trstovec hiši Izraelovi.

⁷Když se chytají tebe rukou, lámeš se, a roztínáš jim všecko rameno; a když se na tě zpodpírají, ztroskotána býváš, ačkoli nastavuješ jim všech bedr.

⁷Kadar so te z roko prijeli, si se zlomil in jim predrl vse rame; kadar so se pa nate oprli, si se prelomil in storil, da jim je omahovalo vse ledje.

⁸Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já přivedu na tě meč, a vypléním z tebe lidi i hovada.

⁸Zatorej pravi tako Gospod Jehova: Glej, pripeljem meč nadte ter iztrebim ljudi in živino iz tebe,

⁹I bude země Egyptská pustinou a pouští, i zvědí, že já jsem Hospodin, proto že říkal: Řeka má jest, já zajisté jsem ji přivedl.

⁹in dežela Egiptovska bode v puščavo in samoto. In spoznajo, da sem jaz GOSPOD. Ker Faraon govori: Reka je moja in jaz sem jo naredil,

¹⁰Protož aj, já budu proti tobě i proti řece tvé, a obrátím zemi Egyptskou v pustiny, v poušť přehroznou od věže Sevéne až do pomezí Mouřenínského.

¹⁰zato, glej, sem jaz zoper tebe in zoper reke tvoje, in naredim deželo Egiptovsko v suhe, puste pustinje, od Migdola do Siene, prav do meje Etiopije.

¹¹Nepůjdeť přes ni noha člověka, ani noha dobytčete půjde přes ni, a nebude v ní bydleno za čtyřidceti let.

¹¹Ne bo hodila skozi njo ne človeška, ne živalska noga, in ne bodo v njem prebivali štirideset let.

¹²A tak uvedu zemi Egyptskou v pustinu nad jiné země pusté, a města její nad jiná města zpuštěná pustá budou za čtyřidceti let, když rozptýlím Egyptské mezi národy, a rozženu je do rozličných zemí.

¹²In naredim deželo Egiptovsko v puščavo sredi opustošenih dežel in mesta njegova bodo puščava med pustimi mesti štirideset let; in razkropim Egipčane med narode ter jih razženem pa deželah.

¹³A však takto praví Panovník Hospodin: Po skonání čtyřidceti let shromáždím Egyptské z národů, kamž rozptýleni budou.

¹³Ali tako pravi Gospod Jehova: Ob koncu štiridesetih let zberem Egipčane izmed narodov, med katere so bili razkropljeni,

¹⁴A přivedu zase zajaté Egyptské, a uvedu je zase do země Patros, do země přebývání jejich, i budou tam královstvím sníženým.

¹⁴in pripeljem nazaj ujetništvo egiptovsko in jih privedem v deželo Patros, v deželo njih rojstva, in tam bodo neznatno kraljestvo.

¹⁵Mimo jiná království bude sníženější, aniž se bude vynášeti více nad jiné národy; zmenším je zajisté, aby nepanovali nad národy.

¹⁵In bode nižje nego druga kraljestva in ne bo se več poviševalo nad narodi; in zmanjšam jih, da ne bodo več gospodovali narodom.

¹⁶I nebude více domu Izraelskému doufáním, kteréž by na pamět přivodilo nepravost, když by se obraceli za nimi; nebo zvědí, že já jsem Panovník Hospodin.

¹⁶In ne bode več hiši Izraelcev v upanje, ki jih spominja njih krivice, da so se k njemu obračali. In spoznajo, da sem jaz Gospod Jehova.

¹⁷Potom bylo dvadcátého sedmého léta, prvního měsíce, prvního dne, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

¹⁷In zgodilo se je v sedemindvajsetem letu, prvi dan prvega meseca, da mi pride beseda GOSPODOVA, govoreč:

¹⁸Synu člověčí, Nabuchodonozor král Babylonský podrobil vojsko své v službu velikou proti Týru. Každá hlava oblezla, a každé rameno odříno jest, mzdy pak nemá, on ani vojsko jeho, z Týru za tu službu, kterouž sloužili proti němu.

¹⁸Sin človečji! Nebukadnezar, kralj babilonski, je naložil svoji vojski trdo službo zoper Tir. Vsaka glava je oplešena in vsaka rama je oguljena; od Tira pa ni bilo nobenega plačila njemu in vojski njegovi za službo, ki jo je storil zoper njega.

¹⁹Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dávám Nabuchodonozorovi králi Babylonskému zemi Egyptskou, aby pobral zboží její, a rozebral loupeže její, i rozchvátal kořisti její, aby mělo mzdu vojsko jeho.

¹⁹Zatorej pravi tako Gospod Jehova: Glej, jaz dam Nebukadnezarju, kralju babilonskemu, deželo Egiptovsko, da odnese bogastvo njeno ter jo oropa in opleni, in to bode plačilo vojski njegovi.

²⁰Za práci jejich, kterouž mi sloužili, dám jim zemi Egyptskou, proto že mně pracovali, praví Panovník Hospodin.

²⁰V povračilo, za katero je delal, sem mu dal deželo Egiptovsko, ker so delali zame, govori Gospod Jehova.Tisti dan storim, da zraste hiši Izraelovi rog, in tebi odprem usta sredi njih; in spoznajo, da sem jaz Gospod.

²¹V ten den rozkáži vypučiti se rohu domu Izraelského. Tobě též způsobím, že otevřeš ústa u prostřed nich, i zvědí, že já jsem Hospodin.

²¹Tisti dan storim, da zraste hiši Izraelovi rog, in tebi odprem usta sredi njih; in spoznajo, da sem jaz Gospod.