¹Ty pak synu člověčí, vezmi sobě cihlu, a polože ji před sebe, vyrej na ní město Jeruzalém.

¹Ti pa, sin človečji, si vzemi opeko, jo položi predse in zariši na njej mesto, Jeruzalem.

²A postav na ní obležení, a vzdělaje na ní šance, vysyp na ní násyp, a polož na ní vojska, a postav na ní berany válečné vůkol.

²In napravi oblego proti njemu in postavi obležne utrdbe zoper njega in zgradi obzidje okoli njega, in zasadi zidolome zoper njega kroginkrog.

³Potom vezmi sobě pánev železnou, a polož ji místo zdi železné, mezi tebou a mezi městem, a zatvrď tvář svou proti němu, ať jest obleženo, a oblehneš je. Toť bude znamením domu Izraelskému.

³In vzemi zase železno ponev in jo postavi kot železen zid med seboj in mestom; in vpri obličje svoje vanj, da bodi obleženo in da ga ti oblegaš. To bodi znamenje hiši Izraelovi.

⁴Ty pak lehni na levý bok svůj, a vlož na něj nepravost domu Izraelského. Podlé počtu dnů, v němž ležeti budeš na něm, poneseš nepravost jejich.

⁴Dalje lezi na svojo levo stran in deni nanjo krivico hiše Izraelove: kolikor dni boš ležal na njej, boš nosil njih krivico.

⁵A já dávám tobě léta nepravosti jejich v počtu dnů, tři sta a devadesáte dnů, v nichž poneseš nepravost domu Izraelského.

⁵Zakaj jaz sem ti premenil leta njih krivice v število dni: tristo in devetdeset dni; in tako boš nosil hiše Izraelove krivico.

⁶Když je pak vyplníš, budeš ležeti na pravém boku podruhé, a poneseš nepravost domu Judova čtyřidceti dnů. Den za rok, den za rok dávám tobě.

⁶In potem, ko jih dopolniš, lezi na desno stran svojo in nosi krivico hiše Judove štirideset dni; dan sem ti določil za leto, dan, pravim, za leto.

⁷K obležení, pravím, Jeruzaléma zatvrď tvář svou, ohrna ruku svou, a prorokuje proti němu.

⁷In vpri obličje z odkrito ramo svojo proti oblegi Jeruzalema in prorokuj zoper njega.

⁸A aj, dávám na tě provazy, abys se neobracel z boku jednoho na druhý, dokudž nevyplníš dnů obležení svého.

⁸In glej, jaz denem vrvi nate, da se ne boš mogel obrniti s strani na stran, dokler nisi dopolnil dni obleganja svojega.

⁹Protož ty vezmi sobě pšenice a ječmene, též bobu, šočovice, i prosa, a špaldy, a dej to do jedné nádoby, abys sobě nastrojil z toho pokrmu podlé počtu dnů, v nichž ležeti budeš na boku svém. Za tři sta a devadesáte dnů jísti jej budeš.

⁹Tudi si vzemi pšenice in ječmena in boba in leče in prosa in pirjevice ter deni to v eno posodo in si pripravi iz te zmesi toliko hlebov, kolikor dni boš ležal na svoji strani: tristo in devetdeset dni boš jedel to.

¹⁰Pokrmu pak tvého, kterýž jísti budeš, váha bude dvadceti lotů na den. Od času až do času jísti jej budeš.

¹⁰In tvoja jed, ki jo boš užival, bodi odtehtana, po dvajset seklov na dan; od roka do roka jo boš jedel.

¹¹Vodu také na míru píti budeš, šestý díl hin; od času do času píti budeš.

¹¹Tudi vodo boš pil na mero, šesti del hina; od roka do roka jo boš pil.

¹²Podpopelný pak chléb ječný, kterýž jísti budeš, ten lejny nečistoty lidské pec před očima jejich.

¹²In jedel jih boš kakor ječmenove kolače in pekel pred njih očmi s človeškim blatom.

¹³I řekl Hospodin: Tak budou jísti synové Izraelští chléb svůj nečistý pro pohany, kteréž tam shromáždím.

¹³In GOSPOD je rekel: Tako bodo morali sinovi Izraelovi jesti nečisti kruh svoj med poganskimi narodi, kamor jih razženem.

¹⁴Tedy řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, aj, duše má není poškvrněna mrchami, a udáveného nejedl jsem od dětinství svého až podnes, aniž vešlo v ústa má maso ohavné.

¹⁴Jaz pa sem rekel: Ah, Gospod Jehova! Glej, duša moja ni nikdar bila ognušena, kajti od mladosti svoje pa do zdaj nisem jedel mrline ali od zveri raztrganega in nikoli ni prišlo nečisto meso v usta moja.

¹⁵Kterýž řekl mi: Aj, dávámť kravince místo lejn lidských, abys sobě jimi napekl chleba.

¹⁵Tedaj mi reče: Glej, dovolim ti govejaka namesto človeškega blata, da na njem pripraviš kruh svoj.

¹⁶Za tím řekl mi: Synu člověčí, aj, já zlámi hůl chleba v Jeruzalémě, tak že jísti budou chléb na váhu, a to s zámutkem, a vodu na míru píti, a to s předěšením,

¹⁶Še mi reče: Sin človečji, glej, jaz potarem podporo kruha v Jeruzalemu – jedli bodo kruh na tehto in v skrbi in vodo pili na mero in strmeč –zato da bi jim zmanjkalo kruha in vode in da bi strmo gledali drug ob drugem in ginili v krivici svoji.

¹⁷Aby nedostatek majíce v chlebě a v vodě, děsili se jeden každý z nich, a svadli pro nepravost svou.

¹⁷zato da bi jim zmanjkalo kruha in vode in da bi strmo gledali drug ob drugem in ginili v krivici svoji.