¹Když mluvíval Efraim, býval strach; vznešený byl v Izraeli, ale prohřešiv při Bálovi, tožť umřel.

¹Ko je Efraim govoril, je napravljal strah; povzdignil se je v Izraelu. Ali ko se je pregrešil z Baalom, je umrl.

²A i nyní ještě předce hřeší. Nebo dělají sobě a slévají z stříbra svého podlé rozumu svého strašidla, ješto všecko to není než dílo řemeslníků, o čemž říkají: Lidé, kteříž obětují, telata ať líbají.

²Še vedno nakladajo greh na greh in si delajo ulite podobe iz srebra, malike po svojem razumu. Delo umetnikov je vse to; prav o teh pravijo: Ljudje, ki darujejo, poljubljajo teleta!

³Protož budou jako oblak ranní a jako rosa jitřní, kteráž odchází, jako plevy vichřicí zachvácené z humna, a jako dým z komínu,

³Zatorej bodo kakor jutranji oblak in kakor rosa, ki hitro izgine, kakor pleve, ki jih vihar pobere z gumna, in kakor dim iz dimnika.

⁴Ješto já jsem Hospodin Bůh tvůj od vyjití z země Egyptské, a Boha kromě mne nepoznal jsi, aniž jest jiný vysvoboditel kromě mne.

⁴Jaz pa sem GOSPOD, Bog tvoj, od dežele Egiptovske doslej; in ne poznaš nobenega boga razen mene in ni ga razen mene rešitelja.

⁵Jáť jsem tě poznal na poušti v zemi velmi vyprahlé.

⁵Poznal sem te v puščavi, v deželi velike suhote.

⁶Dobré pastvy měvše, nasyceni jsou, ale když se nasytili, pozdvihlo se srdce jejich, protož zapomenuli na mne.

⁶Ko so se pasli, so se nasitili, nasitili so se in njih srce se je povzdignilo; zato so me pozabili.

⁷Pročež budu jim jako lítý lev, jako pardus vedlé cesty číhati budu.

⁷Tako sem jim postal enak levu; kakor pard prežim ob potu;

⁸Potkám se s nimi jako nedvěd osiřelý, a roztrhám všecko srdce jejich, a sežeru je tam jako lev, jako zvěř divoká roztrhující je.

⁸planem nadnje kakor medvedka, ki so ji vzeli mladiče, in raztrgam zaklep njih srca, in tedaj jih požrem kakor lev; poljske zveri jih raztrgajo.

⁹Z tebeť jest zhouba tvá, ó Izraeli, ješto ve mně všecka pomoc tvá.

⁹Tvoja poguba je, o Izrael, da si zoper mene, zoper pomoč svojo.

¹⁰Kdež jest král tvůj? Kdež jest? Nechť tě zachová ve všech městech tvých. Aneb soudcové tvoji, o nichž jsi řekl: Dej mi krále a knížata?

¹⁰Kje je sedaj kralj tvoj, da te reši po vseh mestih tvojih, in kje so sodniki tvoji, ki si rekel o njih: Daj mi kralja in kneze!

¹¹Dal jsem tobě krále v hněvě svém, a odjal jsem v prchlivosti své.

¹¹Dal sem ti kralja v jezi svoji in sem ga vzel v srdu svojem.

¹²Svázánať jest nepravost Efraimova, schován jest hřích jeho.

¹²Zvezana je krivica Efraimova, shranjen njegov greh.

¹³Bolesti rodičky přijdou na něj; jest syn nemoudrý, sic jinak nezůstával by tak dlouho v životě matky.

¹³Bolečina kakor porodnice pridejo nanj; on je nespameten sin; kajti kadar je čas, ne pride v porod.

¹⁴Z ruky hrobu vyplatím je, od smrti vykoupím je; budu zhoubcím tvým, ó smrti, budu zkažením tvým, ó hrobe, želení skryto bude od očí mých.

¹⁴Iz oblasti pekla [Hebr. šeol.] jih rešim, iz smrti jih odkupim. Kje je tvoj pomor, o smrt? kje je, pekel, tvoja poguba? Kesanje je skrito mojim očem.

¹⁵Nebo on mezi bratřími ovoce ponese, ač prv přijde vítr východní, vítr Hospodinův od pouště vstupující, a vysuší studnice jeho, osuší i vrchoviště jeho; onenno rozchvátá poklad všech nejdražších klénotů.

¹⁵Čeprav je Efraim sadovit med brati svojimi, vendar pride vzhodni veter, veter GOSPODOV se vzdigne od puščave, in vir njegov usahne in njegov studenec se posuši. On opleni zakladnico vseh dragotin.Samarija se bo pokorila za krivdo svojo, ker se je uprla zoper svojega Boga; popadajo pod mečem, njih otroke raztrupajo in njih noseče razparajo.

¹⁶Zpuštěna bude Samaří, proto že se protivila Bohu svému; od meče padnou, dítky jejich zrozrážíny budou, a těhotné ženy jejich zroztínány.

¹⁶Samarija se bo pokorila za krivdo svojo, ker se je uprla zoper svojega Boga; popadajo pod mečem, njih otroke raztrupajo in njih noseče razparajo.