¹Slyštež to, ó kněží, a pozorujte, dome Izraelský, i dome královský, poslouchejte, nebo proti vám soud tento jest, proto že jste osídlo v Masfa, a sítka rozestřená na vrchu Tábor.

¹Čujte to, o duhovniki, in poslušajte, hiša Izraelova, in nagnite ušesa, hiša kraljeva! Kajti vam velja sodba, ker ste bili zadrga v Micpi in mreža razpeta na Taboru;

²Nýbrž k zabíjení uchylujíce se, připadají k zemi, ale já ztresci každého z nich.

²in odpadniki so globoko zabredli v popačenosti. Jaz pa jim bodem strahovalec v vsem.

³Známť já Efraima, a Izrael není ukryt přede mnou; nebo nyní smilníš, Efraime, poškvrňuje se Izrael.

³Jaz poznam Efraima in Izrael mi ni skrit; kajti sedaj si nečistoval, o Efraim, Izrael se je onečistil.

⁴Nemají se k tomu, aby se obrátili k Bohu svému, proto že duch smilství mezi nimi jest, Hospodina pak znáti nechtějí,

⁴Njih dejanja jim ne dopuščajo, da se vrnejo k svojemu Bogu; kajti duh nečistosti je v njih srcu in ne spoznavajo GOSPODA.

⁵Tak že hrdost Izraelova svědčí vůči proti němu; protož Izrael i Efraim padnou pro nepravost svou, padne také i Juda s nimi.

⁵In ošabnost Izraelova pričuje njemu v oči; zato padeta Izrael in Efraim po krivici svoji, tudi Juda pade ž njima.

⁶S stády bravů a skotů svých půjdou hledati Hospodina, však nenaleznou; vzdáliltě se od nich.

⁶S svojo drobnico in s svojimi govedi pojdejo iskat GOSPODA, a ga ne najdejo: umaknil se jim je.

⁷Hospodinu se zpronevěřili, nebo syny cizí zplodili; jižť je zžíře měsíc i s jměním jejich.

⁷Nezvesto so ravnali zoper GOSPODA, kajti rodili so tuje otroke; sedaj jih požre mesec [Ali: mlaj.] ž njih deleži.

⁸Trubte trubou v Gabaa, a na pozoun v Ráma; křičte v Betaven: Po tobě, ó Beniamine.

⁸Zatrobite na rog v Gibei in na trobento v Rami, močno vpijte v Betavenu: Sovražnik ti je za hrbtom, o Benjamin!

⁹Efraim zpuštěn bude v den kázně, v němž po pokoleních Izraelských uvedu v známost pravdu.

⁹Efraim postane pustota v dan svojega pokorjenja; o rodovih Izraelovih sem oznanil, kar se res zgodi.

¹⁰Knížata Judská jsou podobná těm, kteříž přenášejí mezník; vyleji na ně jako vodu prchlivost svou.

¹⁰Knezi Judovi so kakor tisti, ki prestavljajo mejnike; nadnje izlijem srd svoj kakor vodo.

¹¹Utištěn jest Efraim, potřín soudem, však sobě libuje choditi za rozkazem.

¹¹Efraim je potlačen, potrt vsled sodbe, ker se mu je ljubilo hoditi po postavi človeški.

¹²Protož i já byl jsem jako mol Efraimovi, a jako hnis domu Judovu.

¹²In jaz sem Efraimu kakor molj in kakor črvivost hiši Judovi.

¹³Pročež vida Efraim neduh svůj, a Juda nežit svůj, utekl se Efraim k Assurovi, a poslal k králi, kterýž by se o něj zasadil. Ale on nebude moci zhojiti vás, ani uzdraviti vás od nežitů.

¹³Ko je Efraim videl bolezen svojo in Juda rano svojo, je šel Efraim v Asirijo in poslal h kralju Jarebu; ali on vas ne more ozdraviti, tudi ne zaceli rane vaše.

¹⁴Nebo já jsem jako lítý lev Efraimovi, a jako lvíče domu Judovu; já, já uchvátím a ujdu, vezmu, a žádný nevytrhne.

¹⁴Kajti jaz bodem Efraimu kakor lev in hiši Judovi kakor levič: jaz, jaz raztrgam, in odidem; odnesem, in ne bo ga, ki bi otel.Odidem in se povrnem na mesto svoje, dokler ne priznajo krivde svoje in ne bodo iskali obličja mojega. V stiski svoji me bodo marljivo iskali in rekli:

¹⁵Odejda, navrátím se na místo své, až se vinni dadí, a hledati budou tváři mé.

¹⁵Odidem in se povrnem na mesto svoje, dokler ne priznajo krivde svoje in ne bodo iskali obličja mojega. V stiski svoji me bodo marljivo iskali in rekli: