¹Břímě Týru. Kvělte lodí mořské; nebo popléněn jest, tak že není ani domu. Aniž kdo přichází z země Citim; známé učiněno jest jim.

¹Prorokovanje o Tiru. Tulite, ladje tarsiške! kajti opustošen je Tir, da ni hiše nobene, nobenega vhoda več. Iz dežele Kitimske jim je prišlo naznanilo.

²Umlknětež obyvatelé ostrovu, kterýž kupci Sidonští, plavíce se přes moře, naplňovali,

²Molčite, prebivalci otoka Tirskega! Kupci sidonski, ki se prepeljavajo po morju, so te napolnjevali;

³A jehož úrody na velikých vodách, símě Sichor, žeň jeho, užitek potoka, a kterýž byl skladem národů.

³in po velikih vodah je bila setev Sihorjeva, žetev Nilova njegov pridelek, in bil je tržišče narodom.

⁴Zastyď se, Sidone, nebo praví moře, pevnost mořská, řkuc: Nepracuji ku porodu, a nerodím, a nevychovávám mládenců, aniž odchovávám panen.

⁴Sram te bodi, Sidon, ker morje govori, trdnjava morska pravi: Nisem imela porodnih bolečin, nisem porodila, ne vzredila mladeničev, ne odgojila devic.

⁵Jakož nad pověstí o Egyptu, tak žalostiti budou nad pověstí o Týru.

⁵Ko pride poročilo v Egipt, bodo trepetali ob tem naznanilu iz Tira.

⁶Přepravte se do Tarsu, kvělte obyvatelé ostrovu.

⁶Pojdite na drugo stran v Tarsis; tulite, prebivalci na otoku!

⁷To-liž by se vždycky veselilo? Jestiť starožitnost jeho ode dnů starodávních, ale zavedouť je daleko nohy jeho.

⁷Je li to vaše veselo mesto, ki mu je postanek od starodavnih dni, ki ga noge vodijo, da se naseli v daljavi?

⁸Kdo že to usoudil proti Týru, korunujícímu jiné, jehož kupci jsou jako knížata, a kramáři jeho znamenití v zemi?

⁸Kdo je sklenil to zoper Tir, ki je dajal krone drugim, katerega kupci so bili knezi, katerega trgovci najbolj češčeni na zemlji?

⁹Hospodin zástupů usoudil to, aby zohavil pýchu všelikého slavného, a za nic položil všecky znamenité země.

⁹GOSPOD nad vojskami je sklenil to, da oskruni vse slave napuh, da spravi v zaničevanje vse najbolj češčene na zemlji.

¹⁰Navrať se do země své jako řeka, ó dcero Tarská, neníť tam více ani pasu.

¹⁰Razlij se po deželi svoji kakor Nil, o hči tarsiška; ni več brzde zate.

¹¹Vztáhl ruku svou na moře, pohnul královstvími; Hospodin přikázal o tržišti, aby zkaženy byly pevnosti jeho.

¹¹Roko svojo je iztegnil Bog čez morje, potresel je kraljestva; GOSPOD je ukazal zoper Kanaana pogubiti trdnjave njegove

¹²A řekl: Nebudeš se více veseliti, trpěc nátisk, panno, dcero Sidonská. Povstaň, beř se do Citim, ale i tam nebudeš míti odpočinutí.

¹²in je velel: Nič več se ne raduj, o devica oskrunjena, hči sidonska! Vstani, pojdi na ono stran v Kitim; tudi tam ti ne bode pokoja.

¹³Aj, země Kaldejská, ten lid nebyl lidem. Assur vzdělal ji pro obyvatele pustin, vystavěli věže jejich, vzdělali paláce její, tak že i Assyrii vyvrátil.

¹³Glej deželo Kaldejcev – to ljudstvo, ki ga prej ni bilo (Asur jo je določil zverem v puščavi), si gradi obležne stolpe, razdeva palače njegove, ga ruši v razvaline.

¹⁴Kvělte lodí mořské, nebo zpuštěna jest pevnost vaše.

¹⁴Tulite, ladje tarsiške, ker je trdnjava vaša pokončana!

¹⁵I stane se v ten den, že v zapomenutí bude Týrus za sedmdesáte let, jako za věk krále jednoho. Do skonání sedmdesáti let bude míti Týrus jako písničku nevěstky.

¹⁵In zgodi se v tistem času, da bo Tir pozabljen sedemdeset let, kolikor je življenja enega kralja; ko preteče sedemdeset let, se bo godilo Tiru, kakor se poje v pesmi o vlačugi:

¹⁶Vezmi harfu, obcházej město, ó nevěstko v zapomenutí daná, hrej dobře, zpívej dlouho, abys v pamět uvedena byla.

¹⁶„Vzemi strune, hodi po mestu, o vlačuga pozabljena! vrlo bij na strune, pevaj pridno, da se ponovi spomin tvoj.“

¹⁷I bude po dokonání sedmdesáti let, že navštíví Hospodin Týr, ale on navrátí se zase k nevěstčí mzdě své, a smilniti bude se všemi královstvími země na okršlku světa.

¹⁷Zgodi se namreč, ko preteče sedemdeset let, da obišče GOSPOD Tir, ki se povrne k svojemu zaslužku in bode ljubovnica vsem kraljestvom zemlje, po vsem svetu.A njegova kupčija in zaslužek njegov bode svet GOSPODU, ne položi se v zaklad in shranjeval se ne bo; kajti njegova kupčija bode za nje, ki stanujejo pred GOSPODOM, da jedo dositega in se krasno oblačijo.

¹⁸Však kupectví jeho a mzda jeho svatá bude Hospodinu. Nebude na poklad skládána, ani schovávána, ale pro ty, kteříž přebývají před Hospodinem, bude kupectví jeho, aby jedli do sytosti, a měli roucho dobré.

¹⁸A njegova kupčija in zaslužek njegov bode svet GOSPODU, ne položi se v zaklad in shranjeval se ne bo; kajti njegova kupčija bode za nje, ki stanujejo pred GOSPODOM, da jedo dositega in se krasno oblačijo.