¹Běda synům zpurným, dí Hospodin, skládajícím radu, kteráž není ze mne, a přikrývajícím ji přikrytím, ale ne z ducha mého, aby hřích k hříchu přidávali;

¹Gorje sinom upornim, pravi GOSPOD, ki delajo naklepe, ali ne iz mene, in narejajo pogodbe, ali ne po duhu mojem, da bi kopičili greh na greh!

²Kteříž chodí a sstupují do Egypta, nedotazujíce se úst mých, aby se zmocňovali v síle Faraonově, a doufali v stínu Egyptském.

²ki se napotujejo doli v Egipt, a niso poprašali ust mojih, da se okrepčajo z močjo Faraonovo in si oskrbe zavetje v senci Egipta!

³Nebo síla Faraonova bude vám k hanbě, a to odpočívání v stínu Egyptském k lehkosti,

³Zato vam bode moč Faraonova v sramoto in zavetje v senci Egipta v nečast.

⁴Proto že knížata jeho byli v Soan, a poslové jeho do Chanes chodili.

⁴Ko bodo v Zoanu knezi Judovi in pridejo poslanci njegovi v Hanes,

⁵Všeckyť k zahanbení přivede skrze lid, kterýž jim nic neprospěje, aniž bude ku pomoci, ani k užitku, ale k hanbě toliko a k útržce.

⁵vsi se bodo sramovali ljudstva, ki jim ne more koristiti, ki jim ni v pomoč, ne v korist, temuč v sramoto in zasmeh.

⁶Břímě hovad poledních v zemi nátisku a ssoužení, odkudž lev a lvíče, ještěrka a drak ohnivý létající, odnesou na hřbetě hovádek bohatství svá, a na hrbu velbloudů poklady své k lidu, kterýž jim nic neprospěje.

⁶Prorokovanje o živini na jugu. Skozi deželo stiske in nadloge, odkoder so levinja in lev, gad in ognjena kača leteča, poneso na oslovskih plečih bogastvo svoje in na grbah velblodov zaklade svoje k ljudstvu, ki jim nič ne koristi.

⁷Nebo Egyptští nadarmo a na prázdno pomáhati budou. Pročež ohlašuji to, že by síla jejich byla s pokojem seděti.

⁷Kajti Egipt bo ničevo pomagal in brez uspeha. Zato ga imenujem Rahab, ki mirno sedi.

⁸Nyní jdi, napiš to na tabuli před očima jejich, a na knize vyrej to, aby to zůstávalo do nejposlednějšího dne, a až na věky věků,

⁸Sedaj pojdi, zapiši to na desko vpričo njih in v knjigo začrkaj to, da bode za prihodnji čas, v pričevanje na vekomaj.

⁹Že lid tento zpurný jest, synové lháři, synové, kteříž nechtí poslouchati zákona Hospodinova;

⁹Zakaj to je uporno ljudstvo, otroci lažnivi, otroci, ki nočejo poslušati postave GOSPODOVE;

¹⁰Kteříž říkají vidoucím: Nemívejte vidění, a prorokům: Neprorokujte nám toho, což pravého jest; mluvte nám pochlebenství, prorokujte oklamání.

¹⁰ki velevajo videčim: Ne vidite! in gledalcem prikazni: Ne prorokujte nam, kar je prav! govorite nam dobrikavo, vidite varljive nam prikazni!

¹¹Sejděte s cesty, svozujte od stezky, nechať se vzdálí od tváří naší Svatý Izraelský.

¹¹Zapustite pot, krenite s steze, dejte, da se umakne nam izpred obličja Svetnik Izraelov!

¹²Protož takto praví Svatý Izraelský: Proto že pohrdáte slovem tím, a doufáte ve lsti a v převrácenosti, a spoléháte na ni:

¹²Zatorej pravi tako Svetnik Izraelov: Ker zametate to besedo, a se zanašate na zatiranje in napačno vedenje ter se opirate nanje,

¹³Z té příčiny bude vám tato nepravost jako zed tržená padající, a vydutí na zdi vysoké, jejíž brzké a náhlé bývá oboření.

¹³zato vam bode tista krivičnost kakor razpoka v zidu, ki že hoče pasti, kakor izpah v visokem zidu, ki se nagloma, mahoma podere.

¹⁴A rozrazí ji, jako rozrážejí nádobu hrnčířskou rozbitou; neodpustíť, tak že nebude nalezena po rozražení jejím ani střepina k nabrání ohně z ohniště, anebo k nabrání vody z louže.

¹⁴In zdrobi ga, kakor se zdrobi posoda lončarjeva, ki jo človek razbije brez usmiljenja, in od katere, ko je razbita, ni najti čepinje, da se ž njo vzame ogenj z ognjišča ali se zajme voda iz luže.

¹⁵Nebo tak řekl Panovník Hospodin, Svatý Izraelský: Obrátíte-li se, a spokojíte-li se, zachováni budete. V utišení se a v doufání bude síla vaše. Ale nechcete.

¹⁵Kajti tako pravi Gospod Jehova, Svetnik Izraelov: Če se vrnete in bodete pokojni, boste rešeni, v mirovanju in upanju bode vaša moč. Ali niste hoteli,

¹⁶Nýbrž říkáte: Nikoli, ale na koních utečeme. Protož utíkati budete. Na rychlých ujedeme. Ale rychlejší budou stihající vás.

¹⁶temuč ste rekli: „Nikakor, kajti sedeč na konjih bomo bežali!“ zato boste bežali; in: „Na brzih živalih bomo jezdili!“ zato vas bodo preganjalci vaši prehiteli.

¹⁷Jeden tisíc před okřiknutím jednoho, a před okřiknutím pěti utíkati budete, až (jestliže však vás co pozůstane), budete zanecháni jako okleštěné dřevo na vrchu hory, a jako korouhev na pahrbku.

¹⁷Tisoč vas bo bežalo pred grožnjo enega, pred grožnjo petih boste bežali vsi, dokler ne ostanete kakor kol na vrhu gore in kakor praporec na griču.

¹⁸Protoť pak shovívá Hospodin, milost vám čině, a protoť se vyvýší, aby se smiloval nad vámi; nebo Hospodin jest Bůh spravedlivý. Blahoslavení všickni, kteříž očekávají na něj.

¹⁸In zato bo GOSPOD odlašal storiti vam milost in zato se umakne v višavo, preden se vas usmili; kajti GOSPOD je Bog sodbe. Blagor jim vsem, ki ga čakajo!

¹⁹Lid zajisté na Sionu a v Jeruzalémě bydliti bude. Nikoli plakati nebudeš; k hlasu volání tvého bude všelijak milost činiti s tebou. Hned jakž uslyší, ohlásíť se.

¹⁹Zakaj ljudstvo bo prebivalo na Sionu, v Jeruzalemu; ne boš se nikdar več jokalo, gotovo ti stori milost na glas vpitja tvojega: kakor hitro te začuje, ti odgovori.

²⁰A ačkoli Pán dá vám chleba úzkosti a vody ssoužení, však nebudou více odjati tobě učitelé tvoji, ale očima svýma vídati budeš učitele své,

²⁰Dal vam bo res Gospod stiske kruh in vodo nadloge; a učitelji tvoji se ne bodo več skrivali, temuč oči tvoje bodo videle učitelje svoje

²¹A ušima svýma slýchati slovo tobě po zadu řkoucích: Toť jest ta cesta, choďte po ní, buď že byste se na pravo neb na levo uchýlili.

²¹in ušesa tvoja bodo slišala, ko krenete na desno ali na levo, besedo zadaj za teboj govorečih: To je tisti pot, hodite po njem!

²²Tedy zavržete obestření rytin svých stříbrných, a oděv slitin svých zlatých; odloučíš je jako nemoc svou trpící, řka jim: Táhněte tam.

²²In oskrunili boste prevleko svojih rezanih podob iz srebra in obleko svojih ulitih podob iz zlata; in jih proč vržeš kakor skrunobo: „Poberi se!“ porečeš jim vsem.

²³Dáť i déšť na rozsívání tvé, kterýmž bys osíval zemi, a chléb z úrody země, kterýž bude jadrný a zdárný; v ten den pásti se bude i dobytek tvůj na pastvišti širokém.

²³Tedaj bo dal dežja setvi tvoji, s katero poseješ zemljo, in kruha kot pridelek zemlje, in ta bode obilen in tečen. Črede tvoje se bodo pasle tisti dan po pašniku širokem;

²⁴Volové také i oslové, dělající zemi, píci čistou jísti budou, kteráž opálkou a věječkou vyčištěna bývá.

²⁴in voli in osliči, ki obdelujejo zemljišče, bodo jedli osoljeno zmes, ki je prevejana z velnico in rešetom.

²⁵Budou také na všeliké hoře vysoké, a na všelikém pahrbku vyvýšeném pramenové a potokové vod, v den porážky veliké, když padnou věže.

²⁵In na vsaki visoki gori in na vsakem griču vzvišenem bodo potoki in reke vodá ob dnevi velikega klanja, ko bodo padali stolpi.

²⁶Bude i světlo měsíce jako světlo slunce, světlo pak slunce bude sedmernásobní, jako světlo sedmi dnů, v den, v kterýž uváže Hospodin zlámání lidu svého, a ránu zbití jeho uzdraví.

²⁶In lune svetloba bode kakor solnca svetloba, solnčna svetloba pa bode sedemkrat močnejša, kakor sedmih dni svetloba, tisti dan, ko GOSPOD obveže poškodbo ljudstva svojega in ozdravi vsekane mu rane.

²⁷Aj, jméno Hospodinovo přichází z daleka, jehožto hněv hořící a těžká pomsta; rtové jeho naplněni jsou prchlivostí, a jazyk jeho jako oheň sžírající.

²⁷Glej, ime GOSPODOVO prihaja iz daljave. Jeza njegova gorí in gost dim se vzdiguje; ustne njegove so polne nevolje in jezik njegov je kakor uničujoč ogenj;

²⁸Duch pak jeho jako potok rozvodnilý, kterýž až do hrdla dosáhne, aby tříbil národy, až by v nic obráceni byli, a uzdou svíral čelisti národů.

²⁸in dih njegov je kakor poplavljajoč hudournik, ki sega prav do grla, da bi presejal narode na situ ničemurnosti in dejal uzdo, v zmotnjavo vodečo, ljudstvom na čeljusti.

²⁹I budete zpívati, jako když se v noci zasvěcuje slavnost, a veseliti se srdečně, jako ten, kterýž jde s píšťalkou, bera se na horu Hospodinovu, k skále Izraelově,

²⁹Vi pa boste peli kakor v noči, ko se posvečuje praznik, in srčno se veselili kakor tisti, ki gredo s piščaljo, da stopijo na goro GOSPODOVO, k Skali Izraelovi.

³⁰Když dá slyšeti Hospodin hlas důstojnosti své, a ukáže vztaženou ruku svou s hněvem prchlivosti a plamenem ohně sžírajícího, an vše rozráží i přívalem i kamenným krupobitím.

³⁰In GOSPOD stori, da se začuje glasa njegovega veličastvo, in pokaže ramo svojo iztegnjeno z ljuto togoto in s plamenom požrešnega ognja, s povodnijo in z viharjem in s kameneno točo.

³¹Hlasem zajisté Hospodinovým potřín bude Assur, kterýž jiné kyjem bijíval.

³¹Kajti po glasu GOSPODOVEM bo potrt Asirec, ki je bil vajen tepsti s šibo.

³²Ale stane se, že každé udeření holí, kterouž doloží na něj Hospodin, silně dolehne; s bubny a harfami a bitvou veselou bojovati bude proti němu.

³²In vsak udarec določene šibe, ki bo ž njo švigal GOSPOD po njem, se bo godil med glasom bobnov in strun; in mahaje z ramo proti njemu, se bo bojeval ž njim.Zakaj pripravljen je že oddavna pogube kraj [Hebr. Tofet.]; ta je tudi kralju samemu namenjen: globokega in širokega so ga naredili, v grmadi njegovi je ognja in drv obilo; dih GOSPODOV jo zapali kakor s hudournikom žveplenim.

³³Nebo připraveno jest již dávno peklo, také i samému králi připraveno jest. Hluboké a široké je učinil, hranic jeho, ohně a dříví mnoho; dmýchání Hospodinovo jako potoksiry je zapaluje.

³³Zakaj pripravljen je že oddavna pogube kraj [Hebr. Tofet.]; ta je tudi kralju samemu namenjen: globokega in širokega so ga naredili, v grmadi njegovi je ognja in drv obilo; dih GOSPODOV jo zapali kakor s hudournikom žveplenim.