¹Přistuptež národové, abyste slyšeli, a lidé pozorujte. Nechať slyší země i plnost její, okršlek zemský i všeliký plod jeho.

¹Pristopite, narodi, da poslušate, in ljudstva, čujte! Sliši naj zemlja in kar jo napolnjuje, naseljeni svet in vse, kar se rodeva na njem!

²Proto že hněv Hospodinův jest proti všechněm národům, a prchlivost proti všemu vojsku jejich: vyhubí je jako proklaté, a vydá je k zabití.

²Zakaj goreča je jeza GOSPODOVA zoper vse narode in srditost zoper vso njih vojsko; proklel jih je v pokončanje, izročil jih je v klanje.

³I budou povrženi zbití jejich, a z těl mrtvých jejich vzejde smrad, a rozplynou se hory od krve jejich.

³In njih prebodenci bodo tja pometani, in od njih mrličev bo prihajal smrad, in gore se bodo topile v njih krvi.

⁴Chřadnouti bude i všecko vojsko nebeské, a svinuta budou nebesa jako kniha, a všecko vojsko jejich sprchne, jako prší list s vinného kmene, a jako nezralé ovoce s fíku.

⁴In izgine vsa vojska nebeška, in nebo se zvije kakor knjiga, in vsa njegova vojska odpade, kakor odpade listje s trte in kakor odpade list s smokve.

⁵Nebo opojen jest na nebi meč můj; na Idumejské sstoupí, a na lid, na nějž jsem klatbu vydal, aby trestán byl.

⁵Kajti upijanil se je moj meč v nebesih; glej, nad Edomce pride doli v sodbo in nad ljudstvo, ki sem ga odmenil v prokletje.

⁶Meč Hospodinův bude plný krve, umastí se tukem a krví beranů a kozlů, tukem ledvin skopových; obět zajisté bude míti Hospodin v Bozra, a zabijení veliké v zemi Idumejské.

⁶Meč GOSPODOV je poln krvi, masten od tolšče, od krvi jagnjet in kozlov, od tolšče ovnovih ledij: kajti žrtvovanje je GOSPODU v Bozri in veliko klanje v deželi Edomcev.

⁷Sstoupí s nimi i jednorožcové a volčata s voly, i opije se země jejich krví, a prach jejich tukem se omastí.

⁷Padejo tudi divji bivoli ž njimi in junci s krepkimi biki, tako da se zemlja upijani njih krvi in prah bo napojen ž njih mastjo.

⁸Nebo den pomsty Hospodinovy, léto odplacování se, aby mštěno bylo Siona.

⁸Kajti dan GOSPODOVEGA maščevanja je leto povračila, da se reši pravda Sionova.

⁹A obráceni budou potokové její v smolu, a prach její v siru, a země její obrátí se v smolu hořící.

⁹In potoki Edomovi se premene v smolo in prah njegov v žveplo, in zemlja njegova bo kakor goreča smola.

¹⁰V noci ani ve dne neuhasne, na věky vystupovati bude dým její, od národu až do pronárodu pustá zůstane, na věky věků nebude, kdo by šel přes ni.

¹⁰Po dnevi in po noči ne ugasne, vekomaj bo vzhajal dim njen; od roda do roda ostane pusta, vekomaj nihče ne pojde skozi njo.

¹¹Ale osednou ji pelikán a výr, kalous také a krkavec budou bydliti v ní, a roztáhne po ní šňůru zahanbení a závaží marnosti.

¹¹Ali podedovala jo bosta pelikan in jež ter sova in vran bosta prebivala v njej. In potegne čez njo mersko vrvico pustote in svinčnico praznote.

¹²Šlechticů jejích volati budou k království, ale nebude tam žádného, nebo všecka knížata její zhynou.

¹²Plemenitnikov njenih ne bode nobenega, da bi oklical kraljestvo, in vsi knezi njeni bodo v nič.

¹³A vzroste na palácích jejích trní, kopřivy a bodláčí na hradích jejích, a bude příbytkem draků a obydlím sov.

¹³In v gradovih njenih požene trnje, kopriva in osat po trdnjavah njenih, in bode v brlog šakalom, za pašo mladim nojem.

¹⁴Tam se budou potkávati spolu zvěř s ptactvem, a příšera jedna druhé se ozývati; tam toliko noční přeluda se usadí, a odpočinutí sobě nalezne.

¹⁴In stekale se bodo zveri puščave z divjimi psi in kosmatin bo klical druga svojega; ponočni škrat bo bival ondi in našel si pokoja mesto.

¹⁵Tam se zhnízdí sup, a škřečeti bude, a když vysedí, shromáždí je pod stín svůj; tam také shledají se luňáci jeden s druhým.

¹⁵Tam si napravi kača gnezdo in bo legla jajca, in ko se izvalé mladiči, jih bo zbirala v senco svojo; ondi se bodo zbirali jastrebi, vsak z družetom svojim.

¹⁶Hledejte v knize Hospodinově, a čtěte. Ani jedno z těch nechybí, a jeden každý bez své druže nebude; nebo to ústa Páně přikázala, a duch jeho shromáždí je.

¹⁶Preiskujte knjigo GOSPODOVO in čitajte! Enega od teh ne bo manjkalo, eden ne bo pogrešal drugega, kajti usta Njegova so zapovedala in duh Njegov jih je zbral vkup;in On je vrgel kocko zanje in jim je z roko svojo razdelil to zemljo po merski vrvi: v lasti jo bodo imeli vekomaj, od roda do roda bodo prebivali v njej.

¹⁷Onť zajisté vrže jim losy, a ruka jeho jim rozdělí ji provazcem; až na věky dědičně ji osednou, od národu až do pronárodu v ní přebývati budou.

¹⁷in On je vrgel kocko zanje in jim je z roko svojo razdelil to zemljo po merski vrvi: v lasti jo bodo imeli vekomaj, od roda do roda bodo prebivali v njej.