¹Pro Sion nebudu mlčeti, a pro Jeruzalém neupokojím se, dokudž nevyjde jako blesk spravedlnost jeho, a spasení jeho jako pochodně hořeti nebude.

¹Zavoljo Siona ne bom molčal in zaradi Jeruzalema ne bom miroval, dokler ne vzide kakor svit pravičnost njegova in zveličanje njegovo ne zagorí kakor plamenica.

²I uzří národové spravedlnost tvou, a všickni králové slávu tvou, a nazovou tě jménem novým, kteréž ústa Hospodinova vyřknou.

²In narodi bodo videli pravičnost tvojo in vsi kralji slavo tvojo, in imenovali te bodo z novim imenom, katero izreko usta GOSPODOVA.

³Nadto budeš korunou ozdobnou v ruce Hospodinově, a korunou královskou v ruce Boha svého.

³In prekrasen venec bodeš v roki GOSPODOVI in kraljevo naglavje v roki Boga svojega.

⁴Nebudeš více slouti opuštěná, a země tvá nebude více slouti pustinou, ale ty nazývána budeš rozkoší, a země tvá vdanou; nebo rozkoš míti bude Hospodin v tobě, a země tvá bude vdaná.

⁴Ne bodo ti več rekli: Zapuščenka! in deželi tvoji ne bodo več pravili Puščava, marveč imenovali te bodo: Hefziba [T. j. Radost moja v njej.] in deželo tvojo: Beula [T. j. Omoženka.]; zakaj GOSPOD se bo radoval v tebi in dežela tvoja bo omožena.

⁵Nebo jakož pojímá mládenec pannu, tak tě sobě pojmou synové tvoji, a jakou má radost ženich z nevěsty, tak radovati se bude z tebe Bůh tvůj.

⁵Kajti kakor se poroči mladenič z devico, se poroče s teboj sinovi tvoji, in kakor se ženin veseli neveste, se bo veselil tebe Bog tvoj.

⁶Na zdech tvých, Jeruzaléme, postavím strážné, kteříž přes celý den i přes celou noc nikdy nebudou mlčeti. Kteříž tedy připomínáte Hospodina, nemlčtež,

⁶Na zidove tvoje, o Jeruzalem, sem postavil čuvaje; ves dan in vso noč ne bodo za trenotek molčali. Vi, ki spominjate GOSPODA, ne privoščite si pokoja

⁷A nedávejte jemu pokoje, dokudž neutvrdí, a dokudž nezpůsobí, aby Jeruzalém byl slavný na zemi.

⁷in ne dajajte Mu pokoja, dokler ne utrdi Jeruzalema in dokler ga ne napravi v hvalo na zemlji.

⁸Přisáhltě Hospodin skrze pravici svou, a skrze rámě síly své, řka: Nikoli nedám obilí tvého více za pokrm nepřátelům tvým, aniž píti budou cizozemci vína tvého, o němž jsi pracoval.

⁸Prisegel je GOSPOD pri desnici svoji in pri rami moči svoje: Ne dam več žita tvojega za jed sovražnikom tvojim in inozemci ne bodo pili vina tvojega, za katero si se trudil!

⁹Ale ti, kteříž je shromažďují, budou je jísti, a chváliti Hospodina, a kteříž je zbírají, budou je píti v síňcích svatosti mé.

⁹Temuč kateri spravljajo žito, ga bodo jedli in hvalili GOSPODA, in kateri zbirajo vino, ga bodo pili v vežah svetišča mojega.

¹⁰Vejdětež, vejdětež branami, spravte cestu lidu, vyrovnejte, vyrovnejte silnici, vybeřte kamení, vyzdvihněte korouhev k národům.

¹⁰Idite, idite skozi vrata! Pripravljajte ljudstvu pot! Nasipajte, nasipajte cesto, odpravljajte kamenje! Visoko povzdignite zastavo ljudstvom!

¹¹Aj, Hospodin rozkáže provolati až do končin země: Rcetež dceři Sionské: Aj, Spasitel tvůj béře se, aj, mzda jeho s ním, a dílo jeho před ním.

¹¹Glej, GOSPOD je razglasil prav do kraja zemlje: Povejte hčeri sionski: Glej, rešenje tvoje se bliža! glej, plačilo njegovo je pri njem in povračilo njegovo pred njim!In imenovali jih bodo Sveto ljudstvo, Rešence GOSPODOVE; in tebe bodo imenovali Mesto, ki po njem vsi vprašujejo, ki ne bo več zapuščeno.

¹²I nazovou syny tvé lidem svatým, vykoupenými Hospodinovými, ty pak slouti budeš městem vzácným a neopuštěným.

¹²In imenovali jih bodo Sveto ljudstvo, Rešence GOSPODOVE; in tebe bodo imenovali Mesto, ki po njem vsi vprašujejo, ki ne bo več zapuščeno.