¹Takto praví Hospodin: Nebe jest mi stolice, a země podnože noh mých. Kdež ten dům bude, kterýž mi vzděláte? Aneb kde bude místo odpočívání mého?

¹Tako pravi GOSPOD: Nebo je prestol moj in zemlja nogam mojim podnožje. Kakšna bi neki bila hiša, ki bi jo mi zidali? in kje li počivanju mojemu mesto?

²Nebo všecko to ruka má učinila, a jí stojí všecko, praví Hospodin. I však na toho patřím, kdož jest chudý a skroušeného ducha, a třese se před slovem mým.

²Saj vse to je naredila roka moja in po njej je vse to postalo, govori GOSPOD. Ali na tega se ozrem: na ubožca in potrtega v duhu in na njega, ki trepeče pred besedo mojo.

³Sic jinak ten,kdož zabijí vola, zabil člověka; kdo zabijí hovádko, psa sťal; kdo obětuje obět suchou, krev sviňskou obětoval; kdo kadí kadidlem, dary dával modle. To oni vyvolili na cestách svých, proto že, v ohavnostech svých duše jejich se kochá.

³Kdor kolje vola, je, kakor kdor ubija moža, kdor daruje drobnico, kakor kdor seče glavo psu, kdor prinaša pitni dar, kakor bi daroval kri svinjsko, kdor žge kadilo v spomin, kakor kdor hvali malika: res, oni so izvolili pota svoja in gnusob svojih se veseli njih duša.

⁴I jáť také vyvolím za nešlechetnosti jejich, a to, čehož se strachují, na ně uvedu, proto že, když jsem volal, žádný se neohlásil, když jsem mluvil, neslyšeli, ale činili to, což zlého jest před očima mýma, a to, čehož neoblibuji, vyvolili.

⁴Tudi jaz izvolim, kar jih boli, in pripeljem nadnje, česar jih je strah; zato ker mi, ko sem klical, ni nihče odgovoril, ko sem govoril, niso poslušali, temuč so delali, kar je hudo v očeh mojih, in so izvolili tisto, kar mi ni po volji.

⁵Slyšte slovo Hospodinovo, kteříž se třesete před slovem jeho: Říkávají bratří vaši, v nenávisti majíce vás, a vypovídajíce vás pro jméno mé: Nechť se zjeví sláva Hospodinova. Ukážeť se zajisté ku potěšení vašemu, ale oni zahanbeni budou.

⁵Čujte besedo GOSPODOVO, ki trepetate pred besedo njegovo! Bratje vaši, ki vas sovražijo in vas pehajo od sebe zaradi imena mojega, govore: Naj se GOSPOD izkaže častit, da vidimo radost vašo! Toda osramočeni bodo.

⁶Hlas hřmotu z města, hlas z chrámu, hlas Hospodinův, an odplatu dává nepřátelům svým.

⁶Čujte, hrupa glas iz mesta! glas iz svetišča! glas GOSPODOV, ki povrača sovražnikom svojim, kar so zaslužili!

⁷Prvé než pracovala ku porodu, porodila; prvé než přišla na ni bolest, porodila pacholátko.

⁷Ko je niso še obšle porodne težave, je rodila; ko je ni še napadla bolečina, je povila moško dete.

⁸Kdo slýchal co takového? Kdo vídal co podobného? Zdaliž může způsobeno býti, aby země zplodila lid dne jednoho? Zdaliž zplozen bývá národ pojednou? Ale Sion jen počal pracovati ku porodu, a porodil syny své.

⁸Kdo je slišal kaj takega, kdo je videl kaj enakega? More li dežela biti rojena v enem dnevi? se li porodi narod mahoma? Komaj so Sion obšle težave, in že je rodil sinove svoje.

⁹Což bych já, kterýž otvírám život matky, neplodil? praví Hospodin. Což bych já, kterýž činím to, aby rodily, zavřín byl? praví Bůh tvůj.

⁹Ali bi jaz odprl maternico, a ne dal poroditi? pravi GOSPOD; ali bi jaz, ki dajem roditi, zopet zadržal? veli Bog tvoj.

¹⁰Veselte se s Jeruzalémem, a plésejte v něm všickni, kteříž jej milujete. Radujte se s ním velice, kteříž jste koli kvílili nad ním,

¹⁰Veselite se z Jeruzalemom in radujte se nad njim vsi, ki ga ljubite, udeležujte se veselja ž njim, ki ste žalovali nad njim!

¹¹Proto že ssáti budete, a sytiti se z prs potěšení jeho, ssáti budete, a rozkoš míti v blesku slávy jeho.

¹¹da sesate in se nasitite na prsih tolažb njegovih, da se nasrkate in se vam dobro godi od obilnosti slave njegove.

¹²Nebo takto praví Hospodin: Aj, já obrátím na něj jako řeku pokoj, a jako potok rozvodnilý slávu národů. I budete ssáti, na rukou pěstováni a na klíně rozkošně chováni budete.

¹²Kajti tako pravi GOSPOD: Glej, jaz napeljem proti njemu kakor reko mir in kakor poplavljajoč potok slavo narodov, in boste sesali; v naročjih vas bodo nosili in na kolenih ljubkali.

¹³Jako ten, kteréhož matka jeho těší, tak já vás těšiti budu, a tak v Jeruzalémě potěšováni budete.

¹³Kakor če koga tolaži mati njegova, tako hočem jaz tolažiti vas; in v Jeruzalemu boste obliti s tolažbo.

¹⁴Uzříte zajisté, a radovati se bude srdce vaše, a kosti vaše jako bylinka zkvetnou. I seznána bude ruka Hospodinova při služebnících jeho, a prchlivost proti nepřátelům jeho.

¹⁴In boste videli, in veselilo se bo srce vaše, in kosti vaše se razcveto kako nežna trava. In očitna bo roka GOSPODOVA pri hlapcih njegovih in nevolja proti sovražnikom njegovim.

¹⁵Nebo aj, Hospodin v ohni přijde, a jako vichřice budou vozové jeho, aby vypustil v prchlivosti hněv svůj, a žehrání své v plameni ohně.

¹⁵Zakaj, glej, GOSPOD pride z ognjem in vozovi njegovi bodo podobni vrtincu, da povračuje jezo svojo s togoto in karanje svoje z gorečimi plameni.

¹⁶Hospodin, pravím, ohněm mstíti bude, a mečem svým nad všelikým tělem, tak že mnoho bude zbitých od Hospodina.

¹⁶Kajti GOSPOD bo sodbo vršil z ognjem in z mečem svojim proti vsemu mesu, in mnogo jih bode, ki jih prebode GOSPOD.

¹⁷I ti, kteříž se posvěcují a očišťují v zahradách, jeden po druhém zjevně, kteříž jedí maso sviňské, a věc ohavnou i myši, též konec vezmou, praví Hospodin.

¹⁷Kateri se posvečujejo in se očiščajo za malikovanje na vrtih, za enim [Pomeni: za enim drevesom (ali: za Ašero.] v sredi, kateri jedo meso svinjsko, gnusobo in miši, skup se pokončajo, govori GOSPOD.

¹⁸Nebo já, když skutkové a myšlení jejich přijdou, shromáždím všecky národy a jazyky. I přijdou, a uzří slávu mou.

¹⁸Jaz pa vem njih dela, njih misli. Pride čas, da zberem vse narode in jezike; in pridejo in bodo gledali slavo mojo.

¹⁹A položím na ně znamení, a pošli z nich, kteříž zachováni budou, k národům do Tarsu, Pul a Lud, jenž natahují lučiště, do Tubal a Javan, na ostrovy daleké, kteříž neslýchali pověsti o mně, aniž vídali slávy mé. I budou zvěstovati slávu mou mezi národy.

¹⁹In postavim znamenje med njimi, in izmed njih ubežnikov pošljem k narodom v Tarsis, Pul in Lud, ki streljajo z lokom, v Tubal in Javan, na daljne otoke, ki niso slišali vesti o meni in niso videli slave moje; in oznanjali bodo slavo mojo med narodi.

²⁰A přivedou všecky bratří vaše ze všech národů za dar Hospodinu, na koních a na vozích, a na nůších a na mezcích, a na dromedářích, na horu svatosti mé do Jeruzaléma, praví Hospodin, tak jako přinášejí synové Izraelští dar v nádobě čisté do domu Hospodinova.

²⁰In pripeljejo vse brate vaše izmed vseh narodov v dar GOSPODU na konjih, na vozeh in nosilih, na mezgih in dromedarjih na goro svetosti moje, v Jeruzalem, pravi GOSPOD, kakor sinovi Izraelovi prinašajo pitno daritev v snažni posodi v hišo GOSPODOVO.

²¹A z těchť také vezmu za kněží a za Levíty, praví Hospodin.

²¹In tudi izmed njih jih vzamem za duhovnike in levite, pravi GOSPOD.

²²Nebo jakož ta nebesa nová, a země ta nová, kterouž já učiním, stane přede mnou, praví Hospodin, tak stane símě vaše a jméno vaše.

²²Zakaj kakor bodo ona nova nebesa in zemlja nova, ki jih hočem narediti, stala pred menoj, tako bo stalo seme vaše in ime vaše.

²³I stane se, že od novměsíce do novměsíce, od soboty do soboty přicházeti bude všeliké tělo, aby se klanělo přede mnou, praví Hospodin.

²³In zgodi se, da bo od mlaja do mlaja in od sobote prihajalo vse meso molit pred mene, pravi GOSPOD.In pojdejo ven in videli bodo mrtva trupla tistih ljudi, ki so odpadli od mene; zakaj njih črv ne umre in njih ogenj ne ugasne, in gnusoba bodo vsemu mesu.

²⁴A vyjdouce, uzří těla mrtvá lidí těch, kteříž se mi zpronevěřili; nebo červ jejich neumře, a oheň jejich neuhasne. I budouť v ošklivosti všelikému tělu.

²⁴In pojdejo ven in videli bodo mrtva trupla tistih ljudi, ki so odpadli od mene; zakaj njih črv ne umre in njih ogenj ne ugasne, in gnusoba bodo vsemu mesu.