¹Potom kraloval král Sedechiáš syn Joziášův místo Koniáše syna Joakimova, kteréhož ustanovil králem Nabuchodonozor král Babylonský v zemi Judské.

¹In Zedekija, Josijev sin, ki ga je Nebukadnezar, kralj babilonski, postavil za kralja v deželi Judovi, je vladal kot kralj namesto Konija, sinu Jojakimovega.

²Ale neposlouchal on, ani služebníci jeho, ani lid té země slov Hospodinových, kteráž mluvil skrze Jeremiáše proroka.

²Ali ni poslušal ne on, ne hlapci njegovi, ne ljudstvo v deželi besed GOSPODOVIH, ki jih je govoril po Jeremiju proroku.

³Ač byl poslal Sedechiáš Jehuchale syna Selemiášova a Sofoniáše syna Maaseiášova, kněze, k Jeremiášovi proroku, aby řekli: Modl se medle za nás Hospodinu Bohu našemu.

³Poslal je bil pač kralj Zedekija Jehukala, sina Selemijevega, in Zefanija, Maasejevega sina, duhovnika, k Jeremiju proroku, da naj rečeta: Prosi vendar za nas GOSPODA, Boga našega!

⁴Nebo Jeremiáš ještě bydlil svobodně u prostřed lidu, aniž ho ještě byli dali do žaláře.

⁴Takrat je Jeremija prosto bival sredi ljudstva, ker ga še niso bili deli v ječo.

⁵A vojsko Faraonovo bylo vytáhlo z Egypta; (nebo uslyšavše Kaldejští, kteříž oblehli byli Jeruzalém, pověst o nich, odtrhli od Jeruzaléma).

⁵In vojska Faraonova je šla iz Egipta; in Kaldejci, ki so oblegali Jeruzalem, so slišali glas o njih ter odšli od Jeruzalema.

⁶Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, řkoucí:

⁶In prišla je beseda GOSPODOVA Jeremiju proroku, naj govori:

⁷Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Takto rcete králi Judskému, kterýž vás poslal ke mně, abyste se radili se mnou: Aj, vojsko Faraonovo, kteréž potáhne vám na pomoc, navrátí se zase do země své Egyptské.

⁷Tako pravi GOSPOD, Bog Izraelov: Tako recite kralju Judovemu, ki vas je poslal vprašat me za svet: Glej, vojska Faraonova, ki je vam hotela priti na pomoč, se vrne v deželo svojo, v Egipt.

⁸Kaldejští pak navrátí se zase, a bojovati budou proti městu tomuto, a vezmouce je, vypálí je ohněm.

⁸In Kaldejci se vrnejo in bodo oblegali to mesto, in ga bodo vzeli ter sežgali z ognjem.

⁹Takto praví Hospodin: Nesvoďte sami sebe, říkajíce: Konečně odtrhnou od nás Kaldejští, neboť neodtrhnou.

⁹Tako pravi GOSPOD: Ne slepite sami sebe, govoreč: Gotovo pojdejo od nas ti Kaldejci! kajti ne pojdejo.

¹⁰Nýbrž byste pobili všecko vojsko Kaldejských bojujících s vámi, tak že by pozůstali z nich toliko ranění, tiť z stanů svých povstanou, a toto město ohněm vypálí.

¹⁰Da, ko bi pobili vsa krdela Kaldejcev, ki se bojujejo zoper vas, in bi ostalo od njih le nekoliko mož prebodenih, vstanejo vsak v svojem šatoru in požgo to mesto z ognjem.

¹¹Stalo se pak, když odtrhlo vojsko Kaldejské od Jeruzaléma před vojskem Faraonovým,

¹¹In zgodi se, ko se je odpeljavala vojska Kaldejcev od Jeruzalema zavoljo vojske Faraonove,

¹²Že vycházel Jeremiáš z Jeruzaléma, jíti chtěje do země Beniaminovy, aby tak vynikl z prostředku lidu.

¹²da je šel Jeremija ven iz Jeruzalema, da bi popotoval med ljudstvo v deželo Benjaminovo, da prejme svoj delež odondod.

¹³Když pak byl v bráně Beniaminské, byl tu hejtman nad stráží, jménem Jiriáš syn Selemiáše, syna Chananiášova, kterýž jal Jeremiáše proroka, řka: K Kaldejským ty ustupuješ.

¹³In ko je bil med vrati Benjaminovimi, kjer je stal poveljnik straže, po imenu Jerija, sin Selemija, sinu Hananija, zgrabi on Jeremija proroka, rekoč: H Kaldejcem hočeš uskočiti!

¹⁴Jemuž řekl Jeremiáš: Není pravda, neustupujiť já k Kaldejským. Ale nechtěl ho slyšeti, nýbrž jal Jiriáš Jeremiáše, a dovedl jej k knížatům.

¹⁴Jeremija pa reče: Ni res, nočem uskočiti h Kaldejcem! Vendar ga ni poslušal Jerija, ampak zgrabi Jeremija proroka in ga odpelje h knezom.

¹⁵Tedy rozhněvavše se knížata na Jeremiáše, ubili jej, a dali jej do vězení, do domu Jonatana písaře; nebo z něho byli udělali žalář.

¹⁵Tedaj so se raztogotili knezi zoper Jeremija in so ga pretepli in vrgli v ječo v hiši Jonatana pisarja; kajti to so bili pripravili za ječo.

¹⁶Když pak vešel Jeremiáš do té jámy a do sklípků jejích, a seděl tam Jeremiáš mnoho dní.

¹⁶In ko je prišel Jeremija v tisto luknjo in v izbice njene, kjer je ostal mnogo dni,

¹⁷Teprv poslav král Sedechiáš, vzal jej, a tázal se ho král v domě svém tajně, řka: Stalo-li se slovo od Hospodina? Jemuž řekl Jeremiáš: Stalo. Potom řekl: V ruku krále Babylonského vydán budeš.

¹⁷tedaj pošlje kralj Zedekija in ga pokliče, in vpraša ga kralj v svoji hiši na skrivnem, rekoč: Je li neka beseda od GOSPODA? In Jeremija reče: Je, namreč: V roko kralja babilonskega boš izdan.

¹⁸Při tom řekl Jeremiáš králi Sedechiášovi: Coť jsem zavinil aneb služebníkům tvým, aneb lidu tomuto, že jste mne dali do žaláře tohoto?

¹⁸Potem reče Jeremija kralju Zedekiju: Kaj sem grešil tebi ali hlapcem tvojim ali temu ljudstvu, da ste me deli v ječo?

¹⁹A kdež jsou proroci vaši, kteříž prorokují vám, říkajíce: Nepřitáhneť král Babylonský na vás, ani na zemi tuto?

¹⁹Kje neki so proroki vaši, ki so vam prorokovali in govorili: Ne pride kralj babilonski zoper vas in zoper to deželo?

²⁰Nyní tedy slyš, žádám, pane můj králi, nechť, prosím, místo má před tebou pokorná prosba má; nedopouštěj mne zase voditi do domu Jonatana písaře, abych tam neumřel.

²⁰Zdaj pa poslušaj, prosim, gospod moj, kralj: Predte padam in te prosim, ne pošlji me nazaj v hišo Jonatana pisarja, da ne umrjem tam.Tedaj je zapovedal kralj Zedekija, da naj denejo Jeremija v vežo straže; in dajali so mu hleb kruha na dan iz ulice pekovske, dokler ni bil ves kruh použit v mestu. Tako je ostal Jeremija v veži straže.

²¹I přikázal král Sedechiáš, aby vsadili Jeremiáše do síně stráže, a dávali jemu pecník chleba na den z ulice pekařů, dokudž by nebyl vytráven všecken chléb v městě. A tak seděl Jeremiáš v síni stráže.

²¹Tedaj je zapovedal kralj Zedekija, da naj denejo Jeremija v vežo straže; in dajali so mu hleb kruha na dan iz ulice pekovske, dokler ni bil ves kruh použit v mestu. Tako je ostal Jeremija v veži straže.