¹Slovo, kteréž promluvil Jeremiáš prorok k Báruchovi synu Neriášovu, když spisoval slova tato do knihy z úst Jeremiášových, léta čtvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského, řka:

¹Beseda, ki jo je govoril Jeremija prorok Baruhu, sinu Nerijevemu, ko je pisal v knjigo te besede iz ust Jeremijevih, v četrtem letu Jojakima, sinu Josijevega, kralja Judovega, rekoč:

²Takto praví Hospodin Bůh Izraelský o tobě, ó Báruchu.

²Tako pravi GOSPOD, Bog Izraelov, zastran tebe, Baruh:

³Řekls: Jižtě mi běda, nebo přičiní Hospodin zámutku k bolesti mé. Ustávám v úpění svém, a odpočinutí nenalézám.

³Ti govoriš: Gorje meni! ker GOSPOD je pridel togo žalosti moji; utrujen sem v zdihovanju svojem in ne najdem pokoja.

⁴Takto rci jemu: Takto praví Hospodin: Aj, což jsem vystavěl, já bořím, a což jsem vštípil, já pléním, totiž všecku zemi tuto.

⁴Tako mu boš govoril: Glej, kar sem sezidal, podiram, in kar sem vsadil, rujem, in to po vsej deželi.In ti bi iskal sebi velikih reči? Ne išči jih! zakaj, glej, jaz pripeljem nesrečo nad vse meso, govori GOSPOD; tebi pa dam dušo tvojo za plen v vseh krajih, kamorkoli pojdeš.

⁵A ty bys hledal sobě velikých věcí? Nehledej. Nebo aj, já uvedu bídu na všeliké tělo, dí Hospodin, ale dám tobě život tvůj místo kořisti na všech místech, kamž půjdeš.

⁵In ti bi iskal sebi velikih reči? Ne išči jih! zakaj, glej, jaz pripeljem nesrečo nad vse meso, govori GOSPOD; tebi pa dam dušo tvojo za plen v vseh krajih, kamorkoli pojdeš.