¹První pak den po sobotě Maria Magdaléna přišla ráno k hrobu, když ještě tma bylo. I uzřela kámen odvalený od hrobu.

¹A prvi dan tedna pride Marija Magdalena zgodaj, ko je še tema bilo, h grobu; in ugleda, da je kamen odvaljen od groba.

²I běžela odtud a přišla k Šimonovi Petrovi a k jinému učedlníku, jehož miloval Ježíš, a řekla jim: Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kde jsou jej položili.

²Tedaj zbeži in pride k Simonu Petru in k drugemu učencu, ki ga je Jezus ljubil, in jima reče: Vzeli so Gospoda iz groba, in ne vemo, kam so ga položili.

³Tedy vyšel Petr a jiný učedlník, a šli k hrobu.

³Peter torej gre ven in drugi učenec, in šla sta h grobu.

⁴I běželi oba spolu. Ale ten druhý učedlník předběhl Petra, a přišel prve k hrobu.

⁴Tečeta pa oba skupaj; a drugi učenec teče hitreje nego Peter in pride prvi h grobu,

⁵A nachýliv se, uzřel prostěradla položená, ale však tam nevšel.

⁵in sklonivši se, ugleda platnene povoje, da leže; toda ne vstopi.

⁶Tedy přišel Šimon Petr, za ním jda, a všel do hrobu. I uzřel prostěradla položená,

⁶Tedaj pride tudi Simon Peter za njim, stopi v grob in vidi povoje, da leže,

⁷A rouchu, kteráž byla na hlavě jeho, ne s prostěradly položenou, ale obzvláštně svinutou na jednom místě.

⁷in potni prt, ki je bil na glavi njegovi, da ne leži z drugimi prti, temuč je posebe zvit na enem kraju.

⁸Potom všel i ten druhý učedlník, kterýž byl prve přišel k hrobu, i uzřel a uvěřil.

⁸Tedaj stopi noter tudi drugi učenec, ki je bil prvi prišel h grobu, in vidi to in veruje.

⁹Nebo ještě neznali Písma, že měl Kristus z mrtvých vstáti.

⁹Nista še namreč umela pisma, da mora on iz mrtvih vstati.

¹⁰I odešli zase ti učedlníci tam, kdež prve byli.

¹⁰In učenca zopet odideta k svojim.

¹¹Ale Maria stála u hrobu vně, plačici. A když plakala, naklonila se do hrobu.

¹¹Marija pa stoji zunaj pri grobu in joka. Ko pa joka, se skloni v grob

¹²A uzřela dva anděly v bílém rouše sedící, jednoho u hlavy a druhého u noh, tu kdež bylo položeno tělo Ježíšovo.

¹²in ugleda dva angela v belih oblačilih, da sedita, eden pri glavi in drugi pri nogah, kjer je bilo ležalo truplo Jezusovo.

¹³Kteřížto řekli jí: Ženo, co pláčeš? I dí jim: Vzali Pána mého, a nevím, kde ho položili.

¹³In ona ji rečeta: Žena, kaj jokaš? Reče jima: Ker so Gospoda mojega vzeli, in ne vem, kam so ga položili.

¹⁴To když řekla, obrátila se zpátkem, a uzřela Ježíše, an stojí, ale nevěděla, by Ježíš byl.

¹⁴To rekši, se obrne in ugleda Jezusa, da tu stoji; pa ne ve, da je Jezus.

¹⁵Dí jí Ježíš: Ženo, co pláčeš? Koho hledáš? Ona domnívajici se, že by zahradník byl, řekla jemu: Pane, vzal-lis ty jej, pověz mi, kdes ho položil, ať já jej vezmu.

¹⁵Reče ji Jezus: Žena, kaj jokaš? koga iščeš? Ona, misleč, da je vrtnar, mu reče: Gospod, če si ga ti odnesel, povej mi, kam si ga položil; in jaz ga bom vzela.

¹⁶Řekl jí Ježíš: Maria. Obrátivši se ona, řekla jemu: Rabbóni, jenž se vykládá: Mistře.

¹⁶Reče ji Jezus: Marija! Ona se obrne in mu reče hebrejski: Rabuni! (kar se pravi: Učenik).

¹⁷Dí jí Ježíš: Nedotýkejž se mne; neb jsem ještě nevstoupil k Otci svému. Ale jdiž k bratřím mým, a pověz jim: Vstupuji k Otci svému, a k Otci vašemu, k Bohu svému, a k Bohu vašemu.

¹⁷Veli ji Jezus: Ne dotikaj se me, ker še nisem šel gori k Očetu. Pojdi pa k bratom mojim in jim povej: Grem gori k svojemu Očetu in vašemu Očetu in svojemu Bogu in vašemu Bogu.

¹⁸I přišla Maria Magdaléna, zvěstujici učedlníkům, že by viděla Pána a že jí to pověděl.

¹⁸Marija Magdalena pride in oznani učencem, da je videla Gospoda in da ji je to rekel.

¹⁹Když pak byl večer toho dne, kterýž jest první po sobotě, a dveře byly zavříny, kdež byli učedlníci shromážděni, pro strach Židovský, přišel Ježíš, a stál u prostřed, a řekl jim: Pokoj vám.

¹⁹Ko je pa bil večer tistega dneva, prvega v tednu, in so bile duri zaklenjene, kjer so bili učenci zbrani, zavoljo strahu pred Judi, pride Jezus in stopi v sredo mednje in jim reče: Mir vam!

²⁰A to pověděv, ukázal jim ruce i bok svůj. I zradovali se učedlníci, vidouce Pána.

²⁰In ko je to rekel, jim pokaže roke in svojo stran. Razvesele se tedaj učenci, videč Gospoda.

²¹Tedy řekl jim opět: Pokoj vám. Jakož mne poslal Otec, tak i já posílám vás.

²¹Jezus jim torej zopet reče: Mir vam! Kakor je Oče mene poslal, tudi jaz pošiljam vas.

²²To pověděv, dechl, a řekl jim: Přijměte Ducha svatého.

²²In ko je to rekel, dahne vanje, in jim veli: Prejmite svetega Duha.

²³Kterýmžkoli odpustili byste hříchy, odpouštějíť se jim; a kterýmžkoli zadrželi byste je, zadržániť jsou.

²³Katerimkoli odpustite grehe, so jim odpuščeni, katerimkoli jih zadržite, so jim zadržani.

²⁴Tomáš pak jeden ze dvanácti, jenž sloul Didymus, nebyl s nimi, když byl přišel Ježíš.

²⁴Tomaž pa, eden dvanajsterih, ki se imenuje Dvojček, ni bil ž njimi, ko je Jezus prišel.

²⁵I řekli jemu jiní učedlníci: Viděli jsme Pána. A on řekl jim: Leč uzřím v rukou jeho bodení hřebů, a vpustím prst svůj v místo hřebů, a ruku svou vložím v bok jeho, nikoli neuvěřím.

²⁵Pravili so mu torej drugi učenci: Videli smo Gospoda. On jim pa reče: Ako ne vidim na rokah njegovih znamenj od žebljev in ne položim prsta svojega v rano od žebljev in ne denem roke svoje v stran njegovo: ne bom veroval.

²⁶A po osmi dnech opět učedlníci jeho byli vnitř, a Tomáš s nimi. Přišel Ježíš, a dveře byly zavříny, i stál uprostřed a řekl: Pokoj vám.

²⁶In čez osem dni so zopet učenci njegovi notri, in Tomaž ž njimi. Jezus pride, ko so duri zaklenjene, in stopi v sredo mednje in reče: Mir vam!

²⁷Potom řekl k Tomášovi: Vložiž prst svůj sem, a viz ruce mé, a vztáhni ruku svou, a vpusť v bok můj, a nebudiž nevěřící, ale věřící.

²⁷Potem veli Tomažu: Položi prst svoj sem, in poglej roke moje; in podaj roko svojo in položi jo v stran mojo: in ne bodi neveren, ampak veren.

²⁸I odpověděl Tomáš a řekl jemu: Pán můj a Bůh můj.

²⁸Tomaž odgovori in mu reče: Gospod moj in Bog moj!

²⁹Dí jemu Ježíš: Žes mne viděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteříž neviděli, a uvěřili.

²⁹Reče mu Jezus: Ker si me videl, Tomaž, veruješ; blagor jim, ki ne vidijo, pa verujejo.

³⁰Mnohé zajisté i jiné divy činil Ježíš před obličejem učedlníků svých, kteréž nejsou psány v knize této.

³⁰In Jezus je storil pred učenci svojimi še veliko drugih znamenj, ki niso zapisana v tej knjigi.A ta so zapisana, da verujete: Jezus je Kristus, Sin Božji, in da verujoč imate življenje v imenu njegovem.

³¹Ale toto psáno jest, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží, a abyste věříce, život věčný měli ve jménu jeho.

³¹A ta so zapisana, da verujete: Jezus je Kristus, Sin Božji, in da verujoč imate življenje v imenu njegovem.