¹Toho času povolav Jozue Rubenitských, Gáditských a polovice pokolení Manassesova,

¹Tedaj pokliče Jozue Rubenske in Gadske in polovico Manasejevega rodu

²Řekl jim: Vy jste ostříhali všeho, což přikázal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, a poslouchali jste hlasu mého ve všem, což jsem přikázal vám.

²in jim reče: Ohranili ste vse, kar vam je bil zapovedal Mojzes, hlapec GOSPODOV, in ste poslušali glas moj v vsem, kar sem vam zapovedal.

³Neopustili jste bratří svých již za dlouhý čas až do dne tohoto, ale bedlivě jste ostříhali přikázaní Hospodina Boha vašeho.

³Niste zapustili svojih bratov vse tiste mnoge dni do dandanes, a zvesto ste pazili na zapoved GOSPODA, Boga svojega.

⁴Nyní pak již odpočinutí dal Hospodin Bůh váš bratřím vašim, jakož mluvil jim; již tedy navraťte se a beřte se do stanů svých, do země vládařství svého, kteréž vám dal Mojžíš, služebník Hospodinův, před Jordánem.

⁴Ker pa je zdaj pripravil GOSPOD, vaš Bog, pokoj vašim bratom, kakor jim je bil obljubil, zato pojdite sedaj in se vrnite v svoje šatore, v posestva svojega deželo, ki vam jo je dal Mojzes, hlapec GOSPODOV, onostran Jordana.

⁵Toliko hleďte pilně zachovávati a plniti přikázaní a zákon, kterýž přikázal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, a milovati Hospodina Boha svého a choditi po všech cestách jeho, a zachovávajíce přikázaní jeho, přídržeti se ho, a sloužiti jemu celým srdcem svým a celou duší svou.

⁵Samo prizadevajte si skrbno, da izpolnjujete zapoved in postavo, ki vam jo je zapovedal Mojzes, hlapec GOSPODOV: da ljubite GOSPODA, Boga svojega, ter hodite po vseh potih njegovih in hranite zapovedi njegove in se njega oklepate in njemu služite iz vsega srca svojega in z vso dušo svojo.

⁶A požehnav jim Jozue, propustil je; i odešli do stanů svých.

⁶In blagoslovil jih je Jozue ter jih odpustil, in šli so k svojim šatorom.

⁷(Polovici pak pokolení Manassesova dal byl Mojžíš dědictví v Bázan, a druhé polovici jeho dal Jozue s bratřími jejich za Jordánem k západu.) A když je propouštěl Jozue do stanů jejich, požehnal jim,

⁷Polovici Manasejevega rodu je bil dal Mojzes dediščino v Basanu, a drugi polovici je dal Jozue med njih brati tostran Jordana, proti zahodu. Vrhutega jih je Jozue, ko jih je odpuščal v njih šatore, blagoslovil

⁸A mluvil k nim, řka: S bohatstvím velikým navracujete se do stanů svých a s dobytky velmi mnohými, s stříbrem a zlatem, s mědí a železem a rouchem velmi mnohým; rozděltež se loupeží nepřátel svých s bratřími svými.

⁸in jim govoril, rekoč: Vrnite se z mnogim blagom v svoje šatore, z jako mnogoštevilno živino, s srebrom, zlatom, bronom in z železom in z mnogimi oblačili; delite plen sovražnikov svojih s svojimi brati.

⁹Tedy navracujíce se, odešli synové Rubenovi a synové Gádovi a polovice pokolení Manassesova od synů Izraelských z Sílo, jenž jest v zemi Kananejské, aby šli do země Galád, do země vládařství svého, v kteréž dědictví obdrželi, vedlé řeči Hospodinovy skrze Mojžíše.

⁹In vrnili so se sinovi Rubenovi in sinovi Gadovi in polovica Manasejevega rodu, in ko so se odpravili od Izraelovih sinov iz Sila, ki je v deželi Kanaanski, so šli v Gileadsko pokrajino, v svojega posestva deželo, ki so jo bili posedli s poveljem GOSPODOVIM po Mojzesu.

¹⁰A přišedše ku pomezí při Jordánu, kteréž jest v zemi Kananejské, i vzdělali tu synové Rubenovi, a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova oltář nad Jordánem, oltář veliký ku podivení.

¹⁰In ko pridejo v kraje pri Jordanu, ki so v deželi Kanaanski, zgrade ondi ob Jordanu oltar sinovi Rubenovi in Gadovi in polovica Manasejevega rodu, velik in očiten oltar.

¹¹Uslyšeli pak synové Izraelští, že praveno bylo: Aj, vystavěli synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova oltář naproti zemi Kananejské, při pomezi u Jordánu, kdež přešli synové Izraelští.

¹¹In zaslišijo sinovi Izraelovi, da se govori: Glej, sinovi Rubenovi in sinovi Gadovi in polovica Manasejevega rodu so zgradili oltar na pročelju Kanaanske dežele, v krajih pri Jordanu, nasprotno Izraelovim sinovom.

¹²Uslyševše, pravím, synové Izraelští, sešlo se všecko množství jejich do Sílo, aby táhli proti nim k boji.

¹²In ko so to slišali, se zbere vsa občina Izraelovih sinov v Silo, da bi šli zoper nje v boj.

¹³I poslali synové Izraelští k synům Rubenovým a k synům Gádovým a ku polovici pokolení Manassesova do země Galád Fínesa, syna Eleazara kněze,

¹³In sinovi Izraelovi pošljejo k Rubenovim in Gadovim sinovom in k polovici Manasejevega rodu v Gileadsko pokrajino Pinehasa, sina Eleazarja duhovnika,

¹⁴A deset knížat s ním, po jednom knížeti z každého domu otcovského, ze všech pokolení Izraelských. (Každý pak z nich byl přední v domě otců svých v tisících Izraele.)

¹⁴in ž njim deset knezov, po enega kneza očetovske hiše za vsak Izraelov rod; in vsak izmed njih je bil poglavar očetovske hiše med tisoči Izraelovimi.

¹⁵Ti přišli k synům Rubenovým a k synům Gádovým a ku polovici pokolení Manassesova do země Galád, a mluvili s nimi, řkouce:

¹⁵In ko pridejo k Rubenovim in Gadovim sinovom in k polovici Manasejevega rodu v Gileadsko pokrajino, jih ogovore, rekoč:

¹⁶Toto praví všecko shromáždění Hospodinovo: Jaké jest to přestoupení, jímž jste přestoupili proti Bohu Izraelskému, odvrátivše se dnes, abyste nešli za Hospodinem, vzdělavše sobě oltář, abyste se protivili dnes Hospodinu?

¹⁶Tako pravi vsa občina GOSPODOVA: Kakšna je to nezvestoba, ki ste jo zagrešili proti Izraelovemu Bogu, ko ste se odvrnili danes, da ne bi hodili za GOSPODOM, in ste si zgradili oltar, upirajoč se danes GOSPODU?

¹⁷Ještě-liž se nám malá zdá nepravost modly Fegor, od níž nejsme očištěni až do dnes, pročež byla rána v shromáždění Hospodinovu,

¹⁷Majhna li nam je pregreha s Peorjem, ki se je nismo očistili do današnjega dne in zaradi katere je šiba zadela občino GOSPODOVO,

¹⁸Že vy přes to odvracujete se dnes, abyste nešli za Hospodinem? I stane se, poněvadž vy dnes odporujete Hospodinu, že on zítra na všecko shromáždění Izraelské rozhěvá se.

¹⁸da se odvračate danes, da ne bi šli za GOSPODOM? In zgodi se, ker se danes upirate GOSPODU, da se bo jutri jezil nad vso občino Izraelovo!

¹⁹Jestližeť jest nečistá země vládařství vašeho, přejděte do země vládařství Hospodinova, v níž přebývá stánek Hospodinův, a dědictví vezměte mezi námi; toliko proti Hospodinu se nepostavujte, a nebuďte odporní nám, stavějíce sobě oltář mimo oltář Hospodina Boha našeho.

¹⁹Ali če je dežela vašega posestva nečista, preidite v deželo posestva GOSPODOVEGA, kjer je prebivališče GOSPODOVO, in vzemite si last med nami; samo ne bodite uporni GOSPODU in nam s tem, da si gradite oltar razen oltarja GOSPODA, Boga našega.

²⁰Zdali Achan syn Záre nedopustil se přestoupení při věci proklaté? A přišlo rozhněvání na všecko shromáždění Izraelské, a on sám jeden zhřešiv, nezahynul pro svou nepravost sám.

²⁰Ni li se pregrešil Ahan, sin Zerahov, z nezvestobo, ko je vzel od prokletega, in jeza GOSPODOVA je prišla nad vso občino Izraelovo? In on ni poginil sam v svoji pregrehi!

²¹I odpověděli synové Rubenovi a synové Gádovi a polovice pokolení Manassesova, a mluvili s knížaty tisíců Izraelských:

²¹Nato odgovore Rubenovi in Gadovi sinovi in polovica Manasejevega rodu ter reko poglavarjem tisoč Izraelovih:

²²Silný Bůh Hospodin, silný Bůh Hospodin, onť ví, ano sám Izrael pozná, žeť jsme ne z zpoury a všetečnosti proti Hospodinu to učinili, jináč nezachovávejž nás ani dne tohoto.

²²Bog bogov, Jehova, Bog bogov, Jehova, On ve, in tudi Izrael naj ve: Ako se je storilo v upornosti ali iz nezvestobe proti GOSPODU, ne bodi nam v pomoč danes!

²³Jistě žeť jsme nestavěli sobě oltáře k tomu, abychom se odvrátiti měli a nejíti za Hospodinem, ani k obětování na něm zápalů a obětí suchých, a k obětování na něm obětí pokojných, sic jináč Hospodin sám ať to vyhledává.

²³Ako smo si zgradili oltar z namenom, da se odvrnemo ter ne bomo hodili za GOSPODOM, ali da bomo na njem darovali žgalne in jedilne daritve ali pokladali nanj mirovne žrtve, naj nas kaznuje zato GOSPOD!

²⁴Anobrž raději obávajíce se té věci, učinili jsme to, myslíce: Potom mluviti budou synové vaši synům našim, řkouce: Co vám do Hospodina Boha Izraelského?

²⁴Marveč storili smo to v skrbi za dobro stvar, meneč: V prihodnjih časih bi lahko rekli otroci vaši našim otrokom: Kaj vam je do GOSPODA, Boga Izraelovega?

²⁵Poněvadž meze položil Hospodin mezi námi a vámi, ó synové Rubenovi a synové Gádovi, Jordán tento, nemáte vy dílu v Hospodinu. I odvrátí synové vaši syny naše od bázně Hospodinovy.

²⁵Saj je GOSPOD naredil Jordan v mejo med nami in vami, sinovi Rubenovi in sinovi Gadovi: nimate deleža v GOSPODU! S tem bi vaši otroci odvrnili otroke naše od strahu GOSPODOVEGA.

²⁶Protož jsme řekli: Přičiňme se a vzdělejme oltář, ne pro zápaly a oběti,

²⁶Zato smo rekli: Dejte, zgradimo si oltar, ne za žgalne žrtve, ne za klalne daritve,

²⁷Ale aby byl svědkem mezi námi a vámi, a mezi potomky našimi po nás, k vykonávání služby Hospodinu před ním zápaly našimi, a obětmi našimi a pokojnými obětmi našimi, a aby neřekli potom synové vaši synům našim: Nemáte dílu v Hospodinu.

²⁷ampak da bodi priča med nami in vami in za naše rodove za nami, da smemo opravljati GOSPODU službo pred Njim s svojimi žgalnimi, klalnimi in mirovnimi žrtvami, ter da ne smejo vaši otroci reči našim otrokom v prihodnjih časih: Nimate deleža v GOSPODU.

²⁸Protož jsme řekli: Jestliže by potom mluvili nám neb potomkům našim, tedy odpovíme: Vizte podobenství oltáře Hospodinova, kterýž učinili otcové naši, ne pro zápaly ani oběti, ale aby byl na svědectví mezi námi a vámi.

²⁸Rekli smo torej: Ako nam tako poreko ali rodovom našim za nami v prihodnjih časih, bomo dejali: Glejte podobščino GOSPODOVEGA oltarja, ki so ga postavili očetje naši, ne za žgalno, ne za klalno daritev, ampak da bodi priča med nami in vami.

²⁹Odstup to od nás, abychom odporovati měli Hospodinu, a odvraceti se dnes a nejíti za Hospodinem, stavějíce oltář k zápalům, k obětem suchým a jiným obětem, mimo oltář Hospodina Boha našeho, kterýž jest před stánkem jeho.

²⁹Bog ne daj, da bi se uprli zoper GOSPODA in se danes odvrnili, ne hoteč hoditi za GOSPODOM, da si zgradimo oltar za žgalno, jedilno in klalno daritev, razen oltarja GOSPODA, Boga našega, ki je pred njegovim prebivališčem!

³⁰Uslyšev pak Fínes kněz a knížata shromáždění a přední z tisíců Izraelských, kteříž s ním byli, slova, kteráž mluvili synové Rubenovi a synové Gádovi a synové Manassesovi, líbilo se jim.

³⁰Ko so pa slišali Pinehas duhovnik in knezi občine, poglavarji tisoč Izraelovih, ki so bili ž njim, te besede, ki so jih govorili Rubenovi in Gadovi in Manasejevi sinovi, se jim je dobro videlo.

³¹I řekl Fínes, syn Eleazara kněze, synům Rubenovým a synům Gádovým, i synům Manassesovým: Nyní jsme poznali, že u prostřed nás jest Hospodin, a že jste se nedopustili proti Hospodinu přestoupení toho, a tak vysvobodili jste syny Izraelské z ruky Hospodinovy.

³¹In Pinehas, Eleazarjev sin, duhovnik, reče Rubenovim in Gadovim in Manasejevim sinovom: Danes spoznavamo, da je GOSPOD med nami, ker niste zagrešili te nezvestobe zoper GOSPODA. Sedaj ste rešili Izraelove sinove roke GOSPODOVE!

³²Tedy navrátil se Fínes, syn Eleazara kněze, i ta knížata od synů Rubenových a od synů Gádových z země Galád do země Kananejské k synům Izraelským a oznámili jim tu věc.

³²Tedaj se vrnejo Pinehas, sin Eleazarja duhovnika, in knezi od Rubenovih in Gadovih sinov iz Gileadske pokrajine v Kanaansko deželo k Izraelovim sinovom in jim prineso poročilo.

³³I líbilo se to synům Izraelským, a dobrořečili Boha synové Izraelští, a již více nemluvili o to, aby táhli proti nim k boji a zkazili zemi, v kteréž synové Rubenovi a synové Gádovi bydlili.

³³In stvar se je dobra videla sinovom Izraelovim; in Izraelovi sinovi so hvalili Boga in niso več omenili, da pojdejo zoper nje v boj ugonabljat deželo, ki prebivajo v njej sinovi Rubenovi in sinovi gadovi.In Rubenovi in Gadovi sinovi so imenovali oltar Priča, zakaj „on je priča med nami, da je Jehova Bog“.

³⁴Nazvali pak synové Rubenovi a synové Gádovi oltář ten Ed, řkouce: Nebo svědkem bude mezi námi, že Hospodin jest Bůh.

³⁴In Rubenovi in Gadovi sinovi so imenovali oltar Priča, zakaj „on je priča med nami, da je Jehova Bog“.