¹Stalo se pak po smrti Jozue, otázali se synové Izraelští Hospodina, řkouce: Kdo z nás potáhne proti Kananejskému napřed, aby bojoval s ním?

¹In zgodi se po smrti Jozuetovi, da vprašajo sinovi Izraelovi GOSPODA in reko: Kdo izmed nas naj gre prvi proti Kanaancem, da se ž njimi vojskuje?

²Jimž řekl Hospodin: Juda nechť táhne, aj, dal jsem tu zemi v ruku jeho.

²In GOSPOD veli: Juda naj gre! glej, dal sem deželo v roko njegovo.

³(Řekl pak byl Juda Simeonovi bratru svému: Potáhni se mnou k dobývání losu mého, abychom bojovali proti Kananejskému, a já také potáhnu s tebou k dobývání losu tvého. I táhl s ním Simeon.

³Juda pa reče svojemu bratu Simeonu: Pojdi z menoj v moj delež, da se bojujemo s Kanaanci; in jaz tudi pojdem s teboj v tvoj delež. Šel je torej Simeon ž njim.

⁴Tedy vytáhl Juda, i dal Hospodin Kananejského a Ferezejského v ruce jejich, a porazili z nich v Bezeku deset tisíc mužů.

⁴In Juda se odpravi v boj, in GOSPOD je dal Kanaance in Ferizejce v njih roke, in pobili so jih v Bezeku deset tisoč mož.

⁵Nebo nalezše Adonibezeka v Bezeku, bojovali proti němu, a porazili Kananejského i Ferezejského.

⁵In zasačijo Adonibezeka v Bezeku ter se ž njim bojujejo, in porazijo Kanaance in Ferizejce.

⁶Když pak utíkal Adonibezek, honili ho, a chytivše jej, zutínali mu palce u rukou i noh.

⁶Adonibezek pa zbeži, in zasledujoč ga primejo in mu odsekajo palce na rokah in nogah.

⁷Tedy řekl Adonibezek: Sedmdesáte králů s uťatými palci u rukou i noh svých sbírali drobty pod stolem mým; jakž jsem činil, tak odplatil mi Bůh. I přivedli jej do Jeruzaléma, a tam umřel.

⁷Tedaj reče Adonibezek: Sedemdeset kraljev z odsekanimi palci na rokah in nogah je pobiralo hrano pod mojo mizo; kakor sem storil, tako mi je poplačal Bog. In ga pripeljejo v Jeruzalem, in ondi umre.

⁸Nebo byli vybojovali synové Juda Jeruzalém, a vzavše jej, zbili obyvatele jeho ostrostí meče a město vypálili.

⁸Bojevali so se namreč sinovi Judovi zoper Jeruzalem ter ga dobili in jih pobili z ostrino meča in mesto zažgali.

⁹Potom také vytáhli synové Judovi, aby bojovali proti Kananejskému, bydlícímu na horách při straně polední i na rovinách.

⁹Potem so šli sinovi Judovi doli bojevat se s Kanaanci, ki so prebivali na gorah in na jugu in v nižavi.

¹⁰Nebo byl vytáhl Juda proti Kananejskému, kterýž bydlil v Hebronu, (jméno pak Hebronu prvé bylo Kariatarbe,) a pobil Sesaie, a Achimana, a Tolmaie.

¹⁰Tudi je šel Juda zoper Kanaance, ki so prebivali v Hebronu (Hebron pa se je nekdaj imenoval Arbovo mesto); in pobili so Sesaja in Ahimana in Talmaja.

¹¹A odtud byl táhl na obyvatele Dabir, (jméno pak Dabir prvé bylo Kariatsefer).

¹¹In odtod je šel zoper prebivalce v Debirju. (Debir pa se je nekdaj imenoval Kirjat-sefer.)

¹²Kdežto řekl Kálef: Kdo by dobyl Kariatsefer a vzal by je, dám jemu Axu dceru svou za manželku.

¹²In Kaleb reče: Kdor udari Kirjat-sefer in ga vzame, njemu dam svojo hčer Akso za ženo.

¹³Tedy dobyl ho Otoniel, syn Cenezův, bratra Kálefova mladšího, i dal jemu Axu dceru svou za manželku.

¹³In dobil ga je Otniel, sin Kenaza, ki je bil Kalebov mlajši brat. In dal mu je hčer svojo Akso za ženo.

¹⁴Stalo se pak, že když přišla k němu, ponukla ho, aby prosil otce jejího za pole; i ssedla s osla. A řekl jí Kálef: Cožť jest?

¹⁴In zgodi se, ko je šla k njemu, da ga je izpodbujala, naj prosi njenega očeta njive. In spustila se je z osla; in Kaleb ji reče: Kaj ti je?

¹⁵A ona odpověděla: Dej mi dar; poněvadžs mi dal zemi suchou, dej mi také studnice vod. I dal jí Kálef studnice v horních i dolních končinách.

¹⁵Ona mu reče: Daj mi blagoslov; kajti dal si mi južni kraj, daj mi tudi studence voda. In Kaleb ji je dal studence gornje in dolnje.

¹⁶Synové také Cinejského, tchána Mojžíšova, odebrali se z města palmového s syny Juda na poušť Judovu, jenž jest k straně polední městu Arad; a odšedše, bydlili s lidem tím.

¹⁶In sinovi Kenejca, Mojzesovega svaka, so šli gori iz Palmovega mesta z Judovimi sinovi v Judejsko puščavo, ki je južno od Arada; in so šli in prebivali z ondotnim ljudstvom.

¹⁷Potom táhl Juda s Simeonem, bratrem svým, a porazili Kananejské přebývající v Sefat, a zkazili je. I nazváno jest jméno města toho Horma.

¹⁷Juda pa je šel s svojim bratom Simeonom, in udarijo Kanaance, ki so prebivali v Zefatu, in jih pokončajo s prokletjem. In imenovali so tisto mesto Hormo.

¹⁸Dobyl také Juda Gázy a pomezí jeho, i Aškalonu s pomezím jeho, též Akaronu a pomezí jeho.

¹⁸Juda je tudi dobil Gazo ž njeno pokrajino in Askelon ž njegovo pokrajino in Ekron ž njegovo pokrajino.

¹⁹Nebo byl Hospodin s Judou, a vyhnal obyvatele hor, ale nevyhnal obyvatelů údolí, proto že vozy železné měli.

¹⁹In GOSPOD je bil z Judo, da si je prilastil gorovje; zakaj prebivalcev v dolini ni mogel pregnati, ker so imeli železne vozove.

²⁰I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tři syny Enakovy.

²⁰In dali so Kalebu Hebron, kakor je bil govoril Mojzes; on je izgnal odtod tri sinove Enakove.

²¹Jebuzejského pak, bydlícího v Jeruzalémě, nevyhnali synové Beniamin; protož bydlil Jebuzejský v Jeruzalémě s syny Beniamin až do tohoto dne.

²¹A Benjaminovi sinovi niso pregnali Jebusejcev, ki so prebivali v Jeruzalemu, ampak Jebusejci so bivali z Benjaminovimi sinovi do tega dne.

²²Vytáhla také i čeled Jozefova do Bethel, a Hospodin byl s nimi.

²²Enako je šla tudi Jožefova hiša gori zoper Betel, in GOSPOD je bil ž njimi.

²³Nebo shlédla čeled Jozefova Bethel, kteréhožto města jméno prvé bylo Lůza.

²³In Jožefova hiša pošlje ogledovat Betel; prej se je pa mesto imenovalo Luz.

²⁴Uzřevše pak ti špehéři muže vycházejícího z města, řekli jemu: Medle ukaž nám, kudy bychom mohli vjíti do města, a učinímeť milost.

²⁴In ogledovalci vidijo moža, gredočega iz mesta, pa mu reko: Pokaži nam, prosimo, kod pridemo v mesto, in izkažemo ti milost.

²⁵Kterýžto ukázal jim, kudy by mohli vjíti do města; i vyhubili to město mečem, muže pak toho se vší čeledí jeho propustili.

²⁵In pokaže jim vhod v mesto, in oni udarijo mesto z ostrino meča; tistega moža in vso rodovino njegovo pa izpustijo.

²⁶I šel muž ten do země Hetejských, kdež vystavěl město, a nazval jméno jeho Lůza; to jest jméno jeho až do tohoto dne.

²⁶Mož pa gre v deželo Hetejcev in sezida mesto ter ga imenuje Luz; tako mu je ime do tega dne.

²⁷Manasses také nevyhnal obyvatelů Betsan a městeček jeho, ani Tanach a městeček jeho, ani obyvatelů Dor a Jibleam, a Mageddo a městeček jejich; i počal Kananejský svobodně bydliti v zemi té.

²⁷Manase pa ni pregnal prebivalcev v Betseanu in po njegovih podložnih vaseh, tudi ne v Taanahu in po njegovih podložnih vaseh, ne prebivalcev v Doru in po njegovih podložnih vaseh, ne prebivalcev v Ibleamu in po njegovih podložnih vaseh, ne prebivalcev v Megidu in po njegovih podložnih vaseh; in Kanaancem se je zljubilo ostati v tisti deželi.

²⁸Když se pak zsilil Izrael, uvedl Kananejského pod plat, a maje jej vyhnati, nevyhnal.

²⁸Ko pa se je ojačil Izrael, je podvrgel Kanaance davku, a ni jih dočista pregnal.

²⁹Efraim také nevyhnal Kananejského bydlícího v Gázer, protož bydlil Kananejský u prostřed něho v Gázer.

²⁹Tudi Efraim ni pregnal Kanaancev, ki so prebivali v Gezerju; in Kanaanci so prebivali v Gezerju med njimi.

³⁰Zabulon též nevyhnal obyvatelů Cetron, a obyvatelů Naalol, protož bydlil Kananejský u prostřed něho, a dával jemu plat.

³⁰Zebulon ni pregnal prebivalcev v Kitronu, ne prebivalcev v Nahalolu, in Kanaanci so prebivali med njimi, davku podvrženi.

³¹Asser také nevyhnal obyvatelů Acho a obyvatelů Sidonu, ani Ahalab, ani Achzib, ani Helba, ani Afek, ani Rohob.

³¹Aser ni pregnal prebivalcev v Aku, ne prebivalcev v Sidonu, v Ahlabu, v Akzibu, v Helbi, v Afiku, ne v Rehobu;

³²I bydlil Asser mezi Kananejskými obyvateli země té, nebo nevyhnal jich.

³²temuč Aserjevci so prebivali med Kanaanci, ki so ostali v deželi; kajti niso jih izgnali.

³³Též Neftalím nevyhnal obyvatelů Betsemes, ani obyvatelů Betanat, protož bydlil mezi Kananajeskými přebývajícími v zemi té; a však obyvatelé Betsemes a Betanat dávali jim plat.

³³Neftali ni pregnal prebivalcev v Betsemesu, ne prebivalcev v Betanatu, temuč prebival je med Kanaanci, ki so ostali v deželi; toda prebivalci v Betsemesu in v Betanatu so jim plačevali davek.

³⁴Ssužovali pak Amorejští syny Dan na horách, tak že nedali jim scházeti do údolí.

³⁴Amorejci pa so spodili Danove sinove v gorovje in jih niso pustili, da bi šli doli v ravnino.

³⁵Nebo počal Amorejský svobodně bydliti na hoře Heres, v Aialon a v Salbim, ale když se zsilila ruka čeledi Jozefovy, uvedeni jsou pod plat.

³⁵In Amorejcem se je zljubilo ostati na gori Heresu, v Ajalonu in v Saalbimu; vendar pa jim je postala roka Jožefove hiše pretežka, in bili so davku podvrženi.In meja Amorejcev je šla od vzviška Akrabima, od Sele dalje gori.

³⁶Pomezí pak Amorejského bylo od začátku hor Akrabim, od skály jejich i výše.

³⁶In meja Amorejcev je šla od vzviška Akrabima, od Sele dalje gori.