¹Tito pak jsou národové, kterýchž zanechal Hospodin, aby skrze ně zkušoval Izraele,totiž všech, kteříž nevěděli o žádných válkách Kananejských,

¹Ti pa so narodi, ki jih je vzdržal GOSPOD, da po njih izkusi Izraela, vse, ki niso poznali vseh vojen kanaanskih,

²Aby aspoň zvěděli věkové synů Izraelských, a poznali, co jest to válka, čehož první něvěděli:

²samo da jih spoznajo prihodnji rodovi Izraelovih sinov in se nauče vojske, vsaj tisti, ki niso nič tega prej spoznali:

³Patero knížat Filistinských, a všickni Kananejští a Sidonští a Hevejští bydlící na hoře Libánské od hory Balhermon až tam, kudy se vchází do Emat.

³pet knezov Filistejcev in vse Kanaance in Sidonce in Hevejce, ki so prebivali na Libanonskem gorovju, od gore Baal-hermona do tja, kjer je vhod v Hamat.

⁴Ti pozůstali, aby zkušován byl skrze ně Izrael, a aby známé bylo, budou-li poslouchati přikázaní Hospodinových, kteráž přikázal otcům jejich skrze Mojžíše.

⁴Ti so ostali, da se izkusi Izrael in da se spozna, ali bodo poslušali GOSPODOVE zapovedi, ki jih je zapovedal njih očetom po Mojzesu.

⁵Bydlili tedy synové Izraelští u prostřed Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských,

⁵In sinovi Izraelovi so stanovali med Kanaanci, Hetejci, Amorejci, Ferizejci, Hevejci in Jebusejci;

⁶A brali sobě dcery jejich za manželky, a dcery své dávali synům jejich, a sloužili bohům jejich.

⁶in so si jemali njih hčere za žene ter dajali hčere svoje njih sinovom in služili njih bogovom.

⁷Činili tedy synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Bálům a Asserotům.

⁷In delali so Izraelovi sinovi, kar je bilo zlo GOSPODOVIM očem, in so, pozabivši GOSPODA, Boga svojega, služili Baalom in Ašeram.

⁸Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal jej v ruku Chusana Risataimského, krále Syrského v Mezopotamii; i sloužili synové Izraelští Chusanovi Risataimskému osm let.

⁸Zato se je razvnela jeza GOSPODOVA zoper Izraela, in prodal jih je v roko Kušan-rišataima, kralja v Mezopotamiji; in sinovi Izraelovi so služili Kušan-rišataimu osem let.

⁹Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin vysvoboditele synům Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna Cenezova bratra Kálefova mladšího,

⁹In ko so Izraelovi sinovi vpili h GOSPODU, jim je obudil rešitelja, ki jih je rešil, Otniela, sina Kenaza, Kalebovega mlajšega brata.

¹⁰Na němž byl duch Hospodinův, a soudil lid Izraelský. Když pak vytáhl k boji, dal Hospodin v ruce jeho Chusana Risataimského, krále Syrského, a zmocnila se ruka jeho nad Chusanem Risataimským.

¹⁰In duh GOSPODOV je prišel nadenj, in sodil je Izraela; in odpravil se je v boj, in GOSPOD mu je dal v roko Kušan-rišataima, kralja v Mezopotamiji; in roka njegova je bila premočna Kušan-rišataimu.

¹¹A tak v pokoji byla země za čtyřidceti let; i umřel Otoniel, syn Cenezův.

¹¹In dežela je imela pokoj štirideset let. In ko je umrl Otniel, sin Kenazov,

¹²Takž opět činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma. I zsilil Hospodin Eglona, krále Moábského, proti Izraelovi, proto že činili zlé věci před očima Hospodinovýma.

¹²so Izraelovi sinovi zopet delali, kar je bilo hudo v očeh GOSPODOVIH. In GOSPOD je ojačil Eglona, kralja Moabcev, zoper Izraela, zato ker so počenjali, kar je bilo hudo v očeh GOSPODOVIH.

¹³Nebo shromáždil k sobě syny Ammonovy a Amalechovy, a vytáh, porazil Izraele, a opanovali město palmové.

¹³In zbral je k sebi Amonove sinove in Amalekovce, in gre ter udari Izraela in vzame Palmovo mesto.

¹⁴I sloužili synové Izraelští Eglonovi králi Moábskému osmnácte let.

¹⁴In Izraelovi sinovi so služili Eglonu, moabskemu kralju, osemnajst let.

¹⁵Potom volali synové Izraelští k Hospodinu. I vzbudil jim Hospodin vysvoboditele Ahoda, syna Gery Beniaminského, muže rukou pravou nevládnoucího. I poslali synové Izraelští po něm dar Eglonovi králi Moábskému.

¹⁵Ali ko so vpili sinovi Izraelovi h GOSPODU, jim je obudil GOSPOD rešitelja, Ehuda, Gerajevega sina, Benjaminca, čigar desna roka je bila hroma. In sinovi Izraelovi so poslali po njem darilo Eglonu, kralju Moabcev.

¹⁶(Připravil pak sobě Ahod meč na obě straně ostrý, lokte zdélí, a připásal jej sobě pod šaty svými po pravé straně.)

¹⁶Tedaj si je Ehud naredil dvorezen meč majhen komolec dolg, in si ga je pripasal pod obleko ob desnem bedru.

¹⁷I přinesl dar Eglonovi králi Moábskému. Eglon pak byl člověk velmi tlustý.

¹⁷In tako prinese darilo Eglonu, moabskemu kralju. Bil pa je Eglon silno debel mož.

¹⁸A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl přinesl dar.

¹⁸In ko izroči darilo, odpošlje ljudi, ki so nosili darilo.

¹⁹Sám pak vrátiv se od lomů blízko Galgala, řekl: Tajnou věc mám k tobě, ó králi. I řekl král: Mlč. A vyšli od něho všickni, kteříž stáli při něm.

¹⁹Sam pa se vrne od kamenoloma pri Gilgalu in reče: Imam ti, o kralj, nekaj skrivnega povedati. On pa veli: Molči! In vsi, ki so stali pri njem, gredo ven od njega.

²⁰Tehdy Ahod přistoupil k němu, (on pak seděl na paláci letním sám). I řekl mu Ahod: Řeč Boží mám k tobě. I vstal z stolice své.

²⁰In Ehud vstopi k njemu; on pa je sedel v gornji hladilni sobi, ki mu je bila zasebna. In Ehud reče: Besedo Božjo imam zate. In vstane s svojega stola.

²¹Tedy sáhna Ahod rukou svou levou, vzal meč u pravého boku svého a vrazil jej do břicha jeho,

²¹Ehud pa iztegne levo roko ter potegne meč s svojega desnega bedra in mu ga sune v trebuh,

²²Tak že i jilce za ostřím vešly tam, a zavřel se tukem meč, (nebo nevytáhl meče z břicha jeho;) i vyšla lejna.

²²da šine tudi držaj za rezilom vanj; in tolstina zadrži rezilo, ker mu ni potegnil meča iz trebuha, in ost pogleda zadaj ven.

²³Potom vyšel Ahod přes síň, a zavřel dvéře paláce po sobě, a zamkl.

²³Nato gre Ehud ven v vežo in zapre vrata gornje sobe za seboj in jih zapahne.

²⁴Když pak on odšel, služebníci jeho přišedše, uzřeli, a hle, dvéře palácu zamčíny. Tedy řekli: Jest na potřebě v pokoji letním.

²⁴Ko pa je bil zunaj, pridejo služabniki in pogledajo, in glej, vrata so zapahnjena; in reko: Gotovo je v hladilni izbi pri svoji potrebi.

²⁵A když očekávali dlouho, až se styděli, a aj, neotvíral dveří paláce, tedy vzali klíč a otevřeli, a hle, pán jejich leží na zemi mrtvý.

²⁵In čakajo tako dolgo, da se že sramujejo, in glej, on ne odpre sobnih vrat; tedaj vzamejo ključ in odklenejo, in glej, njih gospod leži na tleh, mrtev.

²⁶Ahod pak mezi tím, když oni prodlévali, ušel, a přešed lomy, přišel do Seirat.

²⁶Ehud pa je ušel medtem, ko so se oni mudili, in gredoč mimo kamenoloma beži do Seire.

²⁷A přišed k svým, troubil v troubu na hoře Efraim; i sstoupili s ním synové Izraelští s hory, a on napřed šel.

²⁷In ko pride tja, zatrobi na trobento na Efraimskem gorovju, in Izraelovi sinovi stopijo ž njim doli z gorovja in on jim gre na čelu.

²⁸Nebo řekl jim: Poďte za mnou, dalť jest zajisté Hospodin Moábské, nepřátely vaše, v ruku vaši. Tedy táhli za ním, a vzavše Moábským brody Jordánské, nedali žádnému přejíti.

²⁸In jim veli: Pojdite za menoj, kajti GOSPOD vam je dal v roko sovražnike vaše, Moabce. In gredo doli za njim, in vzamejo Moabcem jordanske brodove, in ne puste nikogar čez.

²⁹I pobili tehdáž Moábských okolo desíti tisíc mužů, každého bohatého a všelikého silného muže, aniž kdo ušel.

²⁹In pobijejo tisti čas Moabcev okoli deset tisoč mož, vse dobro rejene in junaške može, da ni eden ušel.

³⁰I snížen jest Moáb v ten den pod mocí Izraele, a pokoj měla země za osmdesáte let.

³⁰Tako je bil tisti čas Moab potlačen pod roko Izraelovo. In dežela je imela pokoj osemdeset let.In po njem je bil Samgar, sin Anatov, ki je pobil šeststo Filistejcev z volovskim ostnom; in tudi on je rešil Izraela.

³¹Po něm pak byl Samgar, syn Anatův, a pobil Filistinských šest set mužů ostnem volů, a vysvobodil i on Izraele.

³¹In po njem je bil Samgar, sin Anatov, ki je pobil šeststo Filistejcev z volovskim ostnom; in tudi on je rešil Izraela.