¹Povolal pak Hospodin Mojžíše, a mluvil k němu z stánku úmluvy, řka:

¹In pokliče GOSPOD Mojzesa in mu govori iz shodnega šatora, rekoč:

²Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když by kdo z vás obětoval obět Hospodinu, z hovad, totiž z volů aneb z drobného dobytka obětovati budete obět svou.

²Govóri sinovom Izraelovim in jim reci: Če hoče kdo izmed vas prinesti darilo GOSPODU, od živine, od govedi ali drobnice, prinesite darilo svoje.

³Jestliže zápalná obět jeho byla by z skotů, samce bez vady obětovati bude. U dveří stánku úmluvy obětovati jej bude dobrovolně, před oblíčejem Hospodinovým.

³Čigar darilo je v žgalno daritev od govedi, naj prinese samca brez hibe; pri vhodu shodnega šatora naj ga daruje, da bo milo sprejet pred GOSPODOM.

⁴A vloží ruku svou na hlavu oběti zápalné, i bude příjemná jemu k očištění jeho.

⁴In položi naj roko svojo na glavo žgalne žrtve, da bo milo sprejeta za njega, v poravnavo zanj.

⁵Tedy zabije volka toho před tváří Hospodinovou, a obětovati budou kněží, synové Aronovi, krev, a pokropí tou krví oltáře svrchu vůkol, kterýž jest u dveří stánku úmluvy.

⁵In zakolje naj tisto mlado govedo pred GOSPODOM; in prineso sinovi Aronovi, duhovniki, kri njegovo in ž njo poškropé kroginkrog oltar, ki je proti vhodu v shodni šator.

⁶I stáhne kůži s oběti zápalné, a rozseká ji na díly své.

⁶In odere žgalno daritev in jo razseka v njene kose.

⁷A dají synové Arona kněze oheň na oltář, a narovnají dříví na tom ohni.

⁷In sinovi Arona duhovnika denejo ogenj na oltar in polože drva na ogenj.

⁸Potom zpořádají kněží, synové Aronovi, díly ty, hlavu i tuk, na dříví vložené na oheň, kterýž jest na oltáři.

⁸Potem naj sinovi Aronovi, duhovniki, polože te kose, glavo in tolščobo na drva nad ognjem vrh oltarja.

⁹A droby jeho i nohy jeho vymyjete vodou. I páliti bude kněz všecko to na oltáři; zápal jest v obět ohnivou, vůně spokojující Hospodina.

⁹Njegovo drobje pa in noge njegove naj se opero v vodi; in duhovnik naj zažge vse to na oltarju: žgalna daritev je, ognjena žrtev v prijeten duh GOSPODU.

¹⁰Jestliže pak z drobného dobytka bude obět jeho, z ovcí aneb z koz k oběti zápalné, samce bez poškvrny obětovati bude.

¹⁰Če pa je darilo njegovo drobnica, od ovac ali koz, v žgalno daritev, prinese naj samca brez hibe.

¹¹A zabije ho při straně oltáře půlnoční před tváří Hospodinovou, a pokropí kněží, synové Aronovi, krví oltáře vůkol.

¹¹In naj ga zakolje na polnočni strani oltarja pred GOSPODOM; in razškrope naj sinovi Aronovi, duhovniki, kri njegovo po oltarju kroginkrog.

¹²I rozseká ho na díly jeho s hlavou jeho i tukem jeho, a zpořádá je kněz na dříví vložené na oheň, kterýž jest na oltáři.

¹²In naj ga razseka v kose njegove z glavo in tolščo njegovo, in duhovnik jih polóži na drva nad ognjem vrh oltarja.

¹³A střeva jeho i nohy jeho vymyje vodou. Tedy obětovati bude kněz všecko to, a páliti bude to na oltáři; zápal jest v obět ohnivou, vůně spokojující Hospodina.

¹³Drobje pa in noge naj umije z vodo, in duhovnik naj vse to daruje in zapali na oltarju: žgalna daritev je, ognjena žrtev v prijeten duh GOSPODU.

¹⁴Jestliže pak z ptactva obět zápalnou obětovati bude Hospodinu, tedy ať obětuje z hrdliček aneb z holoubat obět svou.

¹⁴Ako pa je darilo njegovo ptica v žgalščino GOSPODU, naj prinese grlico ali golobčka za darilo svoje.

¹⁵I vloží je kněz na oltář a nehtem natrhne hlavy jeho, a zapálí na oltáři, vytlače krev jeho na stranu oltáře.

¹⁵In duhovnik prinesi ptico k oltarju in ji odščipni z nohtom glavico in jo zažgi na oltarju, njena kri pa naj se iztisne na oltarjevo steno.

¹⁶Odejme také vole jeho s nečistotami jeho, a povrže je blízko oltáře k straně východní na místo, kdež jest popel.

¹⁶Golžun in nesnago njeno pa naj odpravi ter vrže to poleg oltarja na vzhodno stran na pepelišče.In naj jo nakrhne ob krilih, ne da bi jo pretrgal, in duhovnik naj jo zažge na oltarju, na drvih, ki so na ognju: žgalna daritev je, žrtev po ognju v prijeten duh GOSPODU.

¹⁷A natrhne ho za křídla jeho, kterýchž však neodtrhne. I páliti bude je kněz na oltáři na dříví, kteréž jest na ohni; zápalť jest v obět ohnivou, vůně spokojující Hospodina.

¹⁷In naj jo nakrhne ob krilih, ne da bi jo pretrgal, in duhovnik naj jo zažge na oltarju, na drvih, ki so na ognju: žgalna daritev je, žrtev po ognju v prijeten duh GOSPODU.