¹Mluvil také Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, řka:

¹In GOSPOD je govoril Mojzesu in Aronu, rekoč:

²Člověk ješto by na kůži těla jeho byla nějaká oteklina aneb prašivina, aneb poškvrna pobělavá, a bylo by na kůži těla jeho něco podobného k ráně malomocenství: tedy přiveden bude k Aronovi knězi, aneb k některému z synů jeho kněží.

²Če dobi človek na koži mesa svojega izpuščaj ali krasto ali svetlo pego, kakor da bi bilo na koži mesa njegovega znamenje gob, naj ga privedejo k Aronu, duhovniku, ali h kateremu sinov njegovih, duhovnikov.

³I pohledí kněz na ránu, kteráž jest na kůži těla jeho. Jestliže chlupové na té ráně zbělejí, a ta rána bude-li na pohledění hlubší nežli jiná kůže těla jeho, rána malomocenství jest. Když tedy spatří ji kněz, za nečistého vyhlásí jej.

³Duhovnik pa ogleda boleznivo reč na koži mesa njegovega: ako se je kosmatina na boleznivem kraju pobelila in boleznivina se vidi globokejša nego koža mesa njegovega, gobava bolezen je; duhovnik ga torej pregleda in ga proglasi za nečistega.

⁴Pakli by poškvrna pobělavá byla na kůži těla jeho, a rána ta nebyla by hlubší nežli jiná kůže, a chlupové její nezběleli by: tedy rozkáže zavříti kněz majícího takovou ránu za sedm dní.

⁴Ako pa je bela pega na koži mesa njegovega, pa se ne vidi globokejša nego koža in tudi kosmatina na njem se ni pobelila, naj zapre duhovnik za tako boleznijo bolnega sedem dni.

⁵Potom pohledí na něj kněz v den sedmý, a jestli rána ta zůstává tak před očima jeho a nerozmáhá se po kůži: tedy rozkáže ho zavříti kněz po druhé za sedm dní.

⁵In sedmi dan ga ogleda duhovnik, in glej, znamenje bolezni, kakor mu kažejo oči, je ostalo, a se ni razširilo po koži: tedaj ga duhovnik zapre sedem dni v drugič.

⁶I pohledí na ni kněz v den sedmý po druhé, a jestliže ta rána pozčernalá bude, a nerozmohla by se po kůži: tedy za čistého vyhlásí ho kněz, nebo prašivina jest. I zpéře roucha svá a čistý bude.

⁶In sedmi dan naj ga ogleda duhovnik zopet, in glej, boleznivo znamenje je otemnelo in se ni razširilo po koži: duhovnik ga torej proglasi za čistega; krasta je, in opere naj si oblačila, in bode čist.

⁷Pakliť by se dále rozmohla ta prašivina po kůži jeho, již po ukázání se knězi k očištění svému, tedy ukáže se znovu knězi.

⁷Ako pa se razširi krasta po koži, potem ko se je pokazal duhovniku v očiščenje, naj se drugič pokaže duhovniku;

⁸I pohledí na něj kněz, a jestliže se rozmohla ta prašivina po kůži jeho, za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo malomocenství jest.

⁸in duhovnik ga ogleda, in glej, krasta se je res razširila po koži: tedaj ga duhovnik proglasi za nečistega; gobe so.

⁹Rána malomocenství když bude na člověku, přiveden bude k knězi.

⁹Ko je znamenje gob na človeku, naj ga privedejo k duhovniku.

¹⁰I pohledí na něj kněz, a bude-li oteklina bílá na kůži, až by učinila chlupy bílé, byť pak i zdravé maso bylo na té oteklině:

¹⁰In duhovnik ga ogleda, in glej, na koži ima bel izrinek, od katerega se je kosmatina pobelila, in hudo meso je zraslo na izrinku:

¹¹Malomocenství zastaralé jest na kůži těla jeho. Protož za nečistého vyhlásí jej kněz, a nedá ho zavříti, nebo zjevně nečistý jest.

¹¹stare gobe so v koži njegovega mesa, zato naj ga duhovnik proglasi za nečistega; ne zapre naj ga, ker je nečist.

¹²Jestliže by se pak vylilo malomocenství po kůži, a přikrylo by malomocenství všecku kůži nemocného, od hlavy jeho až do noh jeho, všudy kdež by kněz očima viděti mohl:

¹²Ako pa se gobe izrinejo na koži in pokrijejo vso kožo bolnikovo od glave do nog njegovih, kamor koli pogleda duhovnik;

¹³I pohledí na něj kněz, a přikrylo-li by malomocenství všecko tělo jeho, tedy za čistého vyhlásí nemocného. Nebo všecka ta rána v bělost se změnila, protož čistý jest.

¹³in duhovnik ga ogleda, in glej, gobe pokrivajo vse telo njegovo: tedaj naj proglasi bolnika za čistega; če se je povsem premenilo v belo, je čist.

¹⁴Ale kdykoli ukáže se na ní živé maso, nečistý bude.

¹⁴Kadarkoli pa se prikaže hudo meso na njem, bode nečist.

¹⁵I pohledí kněz na to živé maso a vyhlásí jej za nečistého, nebo to maso živé nečisté jest, malomocenství jest.

¹⁵In zagleda li duhovnik hudo meso, naj ga proglasi za nečistega; hudo meso je nečisto, gobe so.

¹⁶Když by pak odešlo zase maso živé a změnilo by se v bělost, tedy přijde k knězi.

¹⁶Če se pa hudo meso premeni in izprevrne v belo, naj pride k duhovniku;

¹⁷A vida kněz, že obrátila se rána ta v bělost, za čistou vyhlásí ji; čistá jest.

¹⁷in duhovnik ga ogleda, in glej, znamenje bolezni se je izprevrnilo v belo: tedaj naj proglasi duhovnik njega, ki ima to nadlogo, za čistega; čist je.

¹⁸Když by pak byl na kůži těla vřed, a byl by zhojen,

¹⁸In če se naredi ulje na mesu, na njegovi koži, pa se zaceli,

¹⁹Byla-li by na místě vředu toho oteklina bílá, aneb poškvrna pobělavá a náryšavá, tedy ukázána bude knězi.

¹⁹in na mestu uljesa je bel izrinek ali svetlordeča pega: naj se pokaže duhovniku;

²⁰A vida kněz, že na pohledění to místo jest nižší nežli jiná kůže, a chlupové na něm by zběleli, za nečistého vyhlásí jej kněz. Rána malomocenství jest, kteráž na vředu vyrostla.

²⁰in duhovnik ga ogleda, in glej, vidi se to globočje nego koža in kosmatina se je ondi pobelila: tedaj naj ga duhovnik proglasi za nečistega; bolezen gob je, v uljesu so nastale.

²¹Pakli, když pohledí na ni kněz, uzří, že chlupové nezběleli na něm, a není nižší nežli jiná kůže, ale že jest pozčernalé místo, tedy zavře ho kněz za sedm dní.

²¹Ali če ga duhovnik ogleda, in glej, ni bele kosmatine na njem in ni globočje od kože, a je otemnelo, naj ga zapre duhovnik sedem dni;

²²Pakliť by šíře se rozmáhala po kůži, za nečistého vyhlásí jej kněz; rána malomocenství jest.

²²in ako se razširi po koži, naj ga duhovnik proglasi za nečistega; bolezen je.

²³Pakli by ta poškvrna pobělavá zůstávala na místě svém, a nerozmáhala by se, znamení toho vředu jest; protož za čistého vyhlásí jej kněz.

²³Ako pa ostane pega na svojem mestu in se ne razraste: brazgotina je po uljesu, in duhovnik naj ga proglasi za čistega.

²⁴Tělo, na jehož kůži byla by spálenina od ohně, a po zhojení té spáleniny zůstala by poškvrna pobělavá a náryšavá, anebo bílá toliko:

²⁴Ali pa če je spečenina na mesu, na koži njegovi, in na hudem mesu spečenine se naredi svetlordeča ali bela pega;

²⁵Pohledí na ni kněz, a jestliže chlupové na ní zběleli, a lsknou se, způsob také její jest hlubší nežli jiné kůže vůkol: malomocenství jest, kteréž zrostlo na spálenině; protož za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo rána malomocenství jest.

²⁵in duhovnik ga ogleda, in glej, kosmatina se je pobelila na pegi in pega se vidi globočja nego koža: gobe so, v spečenini so se izpustile; duhovnik naj ga torej proglasi za nečistega; gobavost je.

²⁶Pakli uzří kněz, an na poškvrně pobělavé není žádného chlupu bílého, a že nižší není nežli jiná kůže, ale že jest pozčernalá, poručí ho zavříti kněz za sedm dní.

²⁶Če ga pa duhovnik ogleda, in glej, nobene bele kosmatine ni ob pegi ter nižja ni nego koža in je otemnela: naj ga duhovnik zapre sedem dni.

²⁷I pohledí na ni kněz dne sedmého. Jestliže se více rozmohla po kůži, tedy za nečistého vyhlásí jej; nebo rána malomocenství jest.

²⁷In sedmi dan naj ga ogleda duhovnik; ako se je pega razširila po koži, naj ga duhovnik proglasi za nečistega; gobavost je.

²⁸Pakli bělost lsknutá na svém místě zůstávati bude, a nerozmůže se po kůži, ale bude pozčernalá: zprýštění od spáleniny jest; za čistého vyhlásí jej kněz, nebo šrám spáleniny jest.

²⁸Če pa je pega ostala na svojem mestu in se ni razširila po koži, a je temna: izrinek je spečenine, in duhovnik naj ga proglasi za čistega, kajti brazgotina je po spečenini.

²⁹Byla-li by pak rána na hlavě aneb na bradě muže neb ženy,

²⁹In ako dobi mož ali žena boleznivo znamenje na glavi ali na bradi,

³⁰Tedy pohledí kněz na tu ránu, a jestliže způsob její bude hlubší nežli jiná kůže, a bude na ní vlas prožlutlý a tenký: tedy za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo poškvrna černá jest; malomocenství na hlavě aneb na bradě jest.

³⁰naj ogleda duhovnik boleznivino: in glej, kaže se globočja od kože in je na njej žolta, tenka kosmatina, naj ga torej duhovnik proglasi za nečistega: krastovina je, gobe so na glavi ali na bradi.

³¹Když pak pohledí kněz na ránu poškvrny černé a uzří, že způsob její není hlubší nežli jiná kůže, a že není vlasu černého na ní: zavříti dá kněz majícího ránu poškvrny černé za sedm dní.

³¹Če pa duhovnik pregleda krastavo znamenje, in glej, ne kaže se globočje od kože, tudi ni črne kosmatine na njem: zapre naj ga duhovnik krastavega sedem dni.

³²I pohledí kněz na tu ránu dne sedmého, a aj, nerozmohla se ta poškvrna černá, a není vlasu žlutého na ní, a způsob té poškvrny černé není hlubší nežli kůže:

³²In ko ogleda duhovnik bolezen sedmi dan, in glej, kraste se niso dalje razrasle in ni žolte kosmatine na njih in krastovina se ne kaže globočja nego koža,

³³Tedy oholen bude člověk ten, ale poškvrny té černé nedá holiti. I dá zavříti kněz majícího tu poškvrnu za sedm dní po druhé.

³³naj se človek obrije, pa krastovine ne obrije; in duhovnik naj zapre krastavega sedem dni drugič.

³⁴I pohledí kněz na poškvrnu černou dne sedmého, a jestliže se nerozmohla poškvrna černá dále po kůži, a místo její není-li hlubší nežli jiná kůže: za čistého vyhlásí ho kněz, i zpéře roucha svá a čistý bude.

³⁴In sedmi dan ogleda duhovnik kraste in razvidi, da se krastovina ni razširila po koži in se ne kaže globočja od kože: tedaj naj ga duhovnik proglasi za čistega, in opere naj si oblačila, in bode čist.

³⁵Pakli by se dále rozmohla poškvrna ta černá po kůži, již po očištění jeho,

³⁵Ako se pa krastovina razširi po koži, potem ko je bil za čistega proglašen,

³⁶Tedy pohledí na ni kněz, a uzří-li, že se dále rozmohla ta poškvrna černá po kůži, nebude více šetřiti vlasu žlutého; nečistý jest.

³⁶in duhovnik ga pregleda, in glej, krastovina se je razrasla po koži, ne ozira naj se po žolti kosmatini: nečist je.

³⁷Pakli poškvrna černá tak zůstává před očima jeho, a černý vlas vzrostl by na ní, tedy zhojena jest ta poškvrna černá; čistý jest, a za čistého vyhlásí jej kněz.

³⁷Ako pa se je, kakor mu oči kažejo, krastovina ustavila in zrasla na njej črna kosmatina, so se zacelile kraste: čist je, in duhovnik naj ga proglasi za čistega.

³⁸Když by na kůži těla muže aneb ženy byly poškvrny, totiž poškvrny pobělavé,

³⁸In če dobi mož ali žena maroge po koži mesa svojega, belognojne maroge,

³⁹I pohledí kněz, a jestliže budou na kůži těla jejich poškvrny bílé, pozčernalé, tedy poškvrna bílá jest, kteráž na kůži zrostla; čistý jest.

³⁹in duhovnik jih pregleda, in glej, po koži njih mesa so blede, belognojne maroge: izpuščaj je, ki se je izrinil na kožo; človek je čist.

⁴⁰Muž, z jehož by hlavy vlasové slezli, lysý jest a čistý jest.

⁴⁰Ako možu lasje gredo z glave, je plešec, pa je čist;

⁴¹Jestliže pak po jedné straně obleze hlava jeho, nálysý jest a čistý jest.

⁴¹tudi če mu lasje opolznejo s prednje strani temena, je spredaj plešast, pa je čist.

⁴²Pakli na té lysině, aneb na tom oblysení byla by rána bílá a ryšavá, tedy malomocenství zrostlo na lysině jeho, aneb na oblysení jeho.

⁴²Ako pa je na prednji ali na zadnji plešini belordečkasto znamenje, so gobe, ki so se izpehnile na prednji ali na zadnji plešini njegovi.

⁴³I pohledí na něj kněz, a uzří-li oteklinu rány bílou a ryšavou na lysině jeho, aneb na oblysení jeho, jako způsob malomocenství na kůži těla:

⁴³In duhovnik ga ogleda, in glej, izrastek boleznivega znamenja je belordečkast na njegovi prednji ali zadnji pleši in se vidi kakor gobe na koži mesa,

⁴⁴Člověk malomocný jest a nečistý jest. Bez meškání za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo na hlavě jeho jest malomocenství jeho.

⁴⁴tedaj je mož gobavec: nečist je, in duhovnik naj ga odločno proglasi za nečistega; bolezen svojo ima na glavi.

⁴⁵Malomocný pak, na němž by ta rána byla, bude míti roucho roztržené a hlavu odkrytou a ústa zastřená, a Nečistý, nečistý jsem! volati bude.

⁴⁵Zastran gobavca pa, ki ima bolezen: oblačila naj ima natrgana in glavo razkrito in ustnice naj si pokriva ter vpije: Nečist, nečist!

⁴⁶Po všecky dny, v nichž ta rána bude na něm, za nečistého jmín bude; nebo nečistý jest. Sám bydliti bude, vně za stany bude přebývání jeho.

⁴⁶Vse dni, dokler ima bolezen, naj ga štejejo za nečistega; nečist je, sam naj prebiva, zunaj šatorišča bodi njegov stan.

⁴⁷Když by pak na rouchu byla rána malomocenství, buď na rouchu soukenném aneb na rouchu lněném,

⁴⁷In če se pojavi znamenje gob na obleki, bodisi volnata ali platnena obleka,

⁴⁸Buď na osnově aneb na outku ze lnu aneb z vlny, buď na kůži aneb na každé věci kožené,

⁴⁸naj bo na osnutku ali na votku, platnenem ali volnatem, ali na koži, ali na kakršnikoli kožuhovini:

⁴⁹A byla by ta rána zelená neb náryšavá na rouchu aneb na kůži, aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené: rána malomocenství jest, ukázána bude knězi.

⁴⁹če je znamenje zelenkasto ali rdečkasto na obleki ali na koži, ali na osnutku ali na votku, ali na kakršnikoli pripravi iz kože, tedaj je znamenje gob, in naj se pokaže duhovniku.

⁵⁰I pohledí kněz na tu ránu, a dá zavříti tu věc mající ránu za sedm dní.

⁵⁰In duhovnik naj ogleda znamenje in zapre tisto, na čemer je znamenje, sedem dni.

⁵¹A pohledě na tu ránu dne sedmého, uzří-li, že se dále rozmohla ta rána na rouchu, neb po osnově anebo po outku, aneb na kůži, k čemuž by jí koli užíváno bylo: rána ta malomocenství rozjídavá jest, věc nečistá jest.

⁵¹In če zazna sedmi dan, da se je znamenje razširilo po obleki, ali po osnutku ali po votku, ali po koži, pri čemerkoli se rabi koža: znamenje to so razjedljive gobe; nečisto je.

⁵²I spálí to roucho aneb osnovu, aneb outek z vlny neb ze lnu, aneb jakoukoli nádobu koženou, na níž by byla rána ta; nebo malomocenství škodlivé jest, protož ohněm spáleno bude.

⁵²Sežge naj se torej obleka, ali osnutek ali votek, volnat ali platnen, ali katerakoli priprava iz kože, ki je na njej znamenje to; zakaj razjedljive gobe so: mora se sežgati z ognjem.

⁵³Pakli pohledě kněz, uzřel by, že se nerozmohla rána ta na rouchu, aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené:

⁵³Ako pa to duhovnik pregleda, in glej, znamenje se ni razširilo po obleki, ali po osnutku ali po votku, ali na kakršnikoli pripravi iz kože,

⁵⁴Rozkáže kněz, aby zeprali tu věc, na níž byla by rána, i káže ji zavříti za sedm dní po druhé.

⁵⁴naj zapove, da se opere tisto, na čemer je tako znamenje; potem naj zapre to sedem dni drugič.

⁵⁵I pohledí kněz po zeprání té věci na ránu. Jestliže nezměnila rána barvy své, byť se pak nerozmohla dále, předce nečistá jest. Ohněm spálíš ji; nebo rozjídavá věc jest na vrchní neb spodní straně její.

⁵⁵In duhovnik ogleda znamenje, potem ko se je opralo, in glej, znamenje ni premenilo svoje podobe, čeprav se ni razširilo: nečisto je, z ognjem naj se sežge; razjedljiva stvar je na robu ali na licu.

⁵⁶Pakli pohledě kněz, uzřel by, an pozčernala rána po zeprání svém, odtrhne ji od roucha aneb od kůže, aneb od osnovy, aneb od outku.

⁵⁶In če to duhovnik ogleda, in glej, znamenje je obledelo po pranju, naj je odtrga od obleke, ali od kože, ali od osnutka ali od votka.

⁵⁷Jestliže se pak ukáže ještě na rouchu aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené, malomocenství rozjídající se jest. Ohněm spálíš věc tu, na kteréž by ta rána byla.

⁵⁷Ako se pa bo še videlo na obleki, ali na osnutku ali na votku, ali na čemerkoli iz kože: gobe so, ki se vnovič izpuščajo; z ognjem sežgi, na čemer je znamenje to.

⁵⁸Roucho pak aneb osnovu, aneb outek, aneb kteroukoli nádobu koženou, když bys zepral, a odešla by od ní ta rána, ještě po druhé zpéřeš, a čisté bude.

⁵⁸Obleka pa, ali osnutek ali votek, ali katerakoli priprava iz kože, ki jo izpereš, in znamenje izgine: drugič se mora oprati, in potem je čista.To je postava zastran znamenja gob na obleki, volnati ali platneni, ali na osnutku ali na votku, ali na katerikoli pripravi iz kože, kako naj se proglasi za čisto ali nečisto.

⁵⁹Tenť jest zákon o ráně malomocenství na rouchu soukenném aneb lněném, aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené, kterak má za čistou aneb za nečistou uznána býti.

⁵⁹To je postava zastran znamenja gob na obleki, volnati ali platneni, ali na osnutku ali na votku, ali na katerikoli pripravi iz kože, kako naj se proglasi za čisto ali nečisto.