¹Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

¹In GOSPOD je govoril Mojzesu, rekoč:

²Synům také Izraelským díš: Kdo by koli z synů Izraelských a z příchozích, kteříž by byli pohostinu v Izraeli, dal z semene svého modle Moloch, smrtí umře. Lid země té kamením jej uhází.

²Še véli sinovom Izraelovim: Kdorkoli bodi izmed sinov Izraelovih in izmed tujcev, ki gostujejo v Izraelu, ki da iz semena svojega Molohu, mora umreti; ljudstvo domače naj ga posuje s kamenjem.

³Nebo já postavím tvář svou proti takovému, a vyhladím ho z prostředku lidu jeho, proto že z semene svého dal modle Moloch, a tak zprznil svatyni mou, a poškvrnil jména svatosti mé.

³Tudi jaz hočem obrniti obličje svoje zoper takega človeka in ga iztrebiti izmed ljudstva njegovega, zato ker je dal iz semena svojega Molohu, da bi onečastil svetišče moje ter onesvetil ime svetosti moje.

⁴Jestliže by pak lid země té všelijak přehlídal to na člověku tom, kterýž by dal z semene svého modle Moloch, a nezahubil by ho:

⁴In če domače ljudstvo zatisne kako oči pred takim človekom, ko je dal iz semena svojega Molohu, da ga ne usmrtijo,

⁵Tedy já postavím tvář svou proti muži tomu a proti čeledi jeho, a vyhladím ho i všecky, kteříž smilníce, odcházeli po něm, aby smilnili, následujíce Molocha, z prostředku lidu jeho.

⁵tedaj obrnem jaz obličje svoje zoper tega človeka in zoper rodovino njegovo ter iztrebim izmed njih ljudstva njega in vse, ki gredo v nečistosti za njim, da bi nečistovali z Molohom.

⁶Duše, kteráž by se obrátila k hadačům a věšťcům, aby smilnila, postupujíc po nich: postavím tvář svou proti duši té, a vyhladím ji z prostředku lidu jejího.

⁶Tudi zoper dušo, ki se obrača k rotilcem mrtvih in k vražarjem, da bi šla v nečistosti za njimi, zoper tako dušo obrnem obličje svoje in ga iztrebim izmed ljudstva njegovega.

⁷A protož posvěťte se a buďte svatí, nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

⁷Zatorej se posvečujte in bodite sveti, ker jaz sem GOSPOD, Bog vaš.

⁸A ostříhejte ustanovení mých, a čiňte je: Já jsem Hospodin posvětitel váš.

⁸In pazite na moje postave ter jih izpolnjujte; jaz sem GOSPOD, ki vas posvečujem.

⁹Kdož by koli zlořečil otci svému neb matce své, smrtí umře. Otci svému a matce své zlořečil, krev jeho bude na něm.

⁹Vsakdo, ki preklinja očeta svojega ali mater svojo, mora umreti; svojega očeta in svojo mater je klel, kri njegova bodi nad njim.

¹⁰Muž, pak, kterýž by se cizoložství dopustil s ženou něčí, že zcizoložil s ženou bližního svého, smrtí umře cizoložník ten i cizoložnice.

¹⁰In ako kateri mož prešeštvuje z ženo drugega moža, ako prešeštvuje z ženo bližnjega svojega, prešeštnik in prešeštnica morata umreti.

¹¹A kdož by koli obcoval s ženou otce svého, hanbu otce svého odkryl. Smrtí umrou oba dva, krev jejich bude na ně.

¹¹In mož, ki leži z ženo očeta svojega, je odkril sramoto očeta svojega: obadva morata umreti; njiju kri bode nad njima.

¹²Kdož by pak obcoval s nevěstou svou, smrtí umrou oba dva. Mrzkosti se dopustili, krev jejich bude na ně.

¹²In ako kdo leži s snaho svojo, oba morata umreti: grdo oskrumbo sta storila; njiju kri bode nad njima.

¹³A kdož by se scházel s pohlavím mužským jako s ženou, ohavnost učinili oba dva. Smrtí umrou, krev jejich bude na ně.

¹³In ako kdo leži z moškim, kakor se leži z žensko, oba sta storila grdobnost: morata umreti; njiju kri bode nad njima.

¹⁴A kdož by vzal ženu a matku její nešlechetnost jest. Ohněm spálí i jej i je, aby nebylo nešlechetností u prostřed vás.

¹⁴In če si kdo vzame ženo in njeno mater, protinaturnost je: z ognjem naj se sežgo, on in oni, da ne bode protinaturnosti med vami.

¹⁵Kdož by pak obcoval s hovadem, smrtí umře, a hovado zabijete.

¹⁵In ako kdo leži z živino, mora umreti, tudi živino usmrtite.

¹⁶Tolikéž žena, kteráž by přistoupila k některému hovadu, aby obcovala s ním, zabiješ ji i to hovado. Smrtí umrou, krev jejich bude na ně.

¹⁶In ako bi se žena približala živini, da bi se ž njo pečala, usmrti ženo in živino: morata umreti, njiju kri bode nad njima.

¹⁷Kdož by koli vezma sestru svou, dceru otce svého, aneb dceru matky své, viděl by hanbu její, a ona také viděla by hanbu jeho, mrzkost jest. Protož vyhlazeni budou před očima synů lidu svého; nebo hanbu sestry své odkryl, nepravost svou ponese.

¹⁷In ako kdo vzame sestro svojo, očeta svojega hčer ali matere svoje hčer, in gleda njeno sramoto in ona gleda sramoto njegovo: rodoskrumba je, in iztrebljena bodita pred očmi otrok naroda svojega; on je odkril sramoto sestre svoje, naj nosi krivico svojo.

¹⁸A kdož by koli spal s ženou v její nemoci a obnažil by hanbu její, a tok její by odkryl, i ona ukázala by krvotok svůj: vyhlazeni budou oba z prostředku lidu svého.

¹⁸In če mož leži z ženo v bolezni njeni in odgrne sramoto njeno, je razgalil njen tok in ona je odkrila tok krvi svoje; oba bodita iztrebljena izmed svojega ljudstva.

¹⁹Hanby sestry matky své a sestry otce svého neodkryješ. Nebo kdož by to učinil, krevní přítelkyni svou by obnažil; protož nepravost svou ponesou.

¹⁹In ne odgrni sramote sestri matere svoje in sestri očeta svojega; zakaj tak odkriva nagoto sorodnice svoje: krivico svojo bosta nosila.

²⁰Kdož by pak spal s ženou strýce svého, hanbu strýce svého odkryl. Ponesou hřích svůj, bez dětí zemrou.

²⁰In če kdo leži s svojega strica ženo, je odgrnil sramoto strica svojega: nosila bosta krivico svojo, umrjeta brez otrok.

²¹Tolikéž kdož by vzal manželku bratra svého, mrzkost jest. Hanbu bratra svého obnažil, protož bez dětí budou.

²¹In ako kdo vzame brata svojega ženo, nečistost je; odkril je sramoto brata svojega; brez otrok bodeta.

²²Ostříhejtež tedy všech ustanovení mých a všech soudů mých, a čiňte je, aby nevyvrátila vás země, do níž já uvozuji vás, abyste v ní bydlili.

²²Pazite torej na vse postave moje in na vse sodbe moje ter jih izpolnjujte, da vas ne izbljuje dežela, v katero vas vodim, da boste v njej prebivali.

²³Aniž choďte v ustanoveních národu toho, kterýž já vyvrhu od tváři vaší; nebo všecky ty věci činili, a měl jsem je v ošklivosti.

²³In ne živite po navadah poganskega naroda, ki ga ženem izpred vas; kajti vse to so počenjali in s tem so se mi pristudili.

²⁴Vám jsem pak řekl: Vládnouti budete zemí jejich, a já dám ji vám, abyste ji dědičně obdrželi, zemi tekoucí mlékem a strdí. Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vás oddělil od jiných národů.

²⁴A vam sem rekel: Vi podedujte njih deželo, ker vam jo hočem dati, da jo posedete, deželo, ki v njej teče mleko in med. Jaz sem GOSPOD, Bog vaš, ki sem vas ločil od drugih ljudstev.

²⁵Protož vy mějte rozdíl mezi hovadem čistým a nečistým, a mezi ptákem čistým a nečistým, a nepoškvrňujte duší svých hovady a ptactvem, a tím vším, což se plazí po zemi, kteréž jsem já vám oddělil, abyste je měli za nečisté.

²⁵Ločite torej tudi vi med čisto živino in nečisto in med nečistimi pticami in čistimi, da se ne oskrunite z živino ali letečino ali s čimerkoli, kar lazi po zemlji, kar sem izločil, da naj štejete za nečisto.

²⁶Ale budete mi svatí; nebo svatý jsem já Hospodin, a oddělil jsem vás od jiných národů, abyste byli moji.

²⁶In sveti bodite meni, ker svet sem jaz GOSPOD, in sem vas ločil izmed ljudstev, da bi bili moji.Tudi če ima mož ali žena duha, ki se peča z rotenjem mrtvih ali vražarstvom, morata umreti: s kamenjem naj ju posujejo; njiju kri bode nad njima.

²⁷Muž pak neb žena, kteříž by měli ducha čarodějného a věštího, smrtí umrou. Kamením uházejí je, krev jejich bude na ně.

²⁷Tudi če ima mož ali žena duha, ki se peča z rotenjem mrtvih ali vražarstvom, morata umreti: s kamenjem naj ju posujejo; njiju kri bode nad njima.